Moňa69
komentáře u knih
Falešná vzpomínka
Dean Koontz
Zvláštní kniha, magorovitá atmosféra mě ale kupodivu trochu zklamala.
Zahrada bestií
Jeffery Deaver
Oceňuju návrat do dob minulých, Jeffery opět dokázal, že válí, a to i v jiném prostředí, než do jakého své příběhy tradičně zasazuje:)
Vrah bez tváře
Henning Mankell
Mankell je fajn, pokud máte chuť na detektivku ale zároveň nechcete v noci po cestě na WC rozsvěcovat světla po celém bytě jako v Las Vegas. Vrah bez tváře mi tentokrát moc nesedl, zdál se mi nemastný neslaný. Ale k tomuhle chlápkovi se určitě ještě vrátím:)
1984
George Orwell (p)
Že bych to musela číst dvakrát, to ne, ale každopádně je fascinující, jak Orwell předběhl dobu.
Christiane F. – Můj druhý život
Christiane Vera Felscherinow
Tak v prvé řadě nepřestávám žasnout, jak nádherná Christiana i po letech drog, alkoholu, hladovění a chorob zůstává. Na rozdíl od mnoha celebrit vylepšených plastikami i obyčejných žen v jejím věku, které zkrátka rezignovaly, stárne přirozeně a vypadá na každý z jejích jednapadesáti let - v tomto případě myšleno jako lichotka, vzhledem k tomu, čím prošla.
Není feťák jako feťák! Můj druhý život se od zooidních děcek liší, ale nijak za první knihou nezaostává. Největší rozdíl vidím v tom, že zážitky od Christianiných zhruba patnácti let až po současnost jsou servírovány s odstupem času, no a hlavně Christianě už není čtrnáct, ale padesát jedna. Osobně mě vždycky zajímalo, co se s Christianou dělo poté, co ji matka odlifrovala k příbuzným, takže mě dnešní objev této knihy moc potěšil a překvapil. Doteď jsem se o jChristianě jen občas dočetla na netu samé nepovzbudivé zprávy, nelíbila se mi tak, jak ji prezentovala média. Teď si říkám, co je komu do toho, jak je na tom s drogami; o syna se myslím stará vzorně, nikomu neubližuje (no, sobě) a je úplně klidně možné, že je mnohem spořádanějším člověkem, než leckterý nedělní kazatel.
Má můj obdiv, ať to zní jakkoli divně.
A teď vážně: sakra to se koupe v krvi panen, že pořád vypadá tak dobře? :D
Chirurg
Tess Gerritsen
Chirurg mi svou formou trochu připomíná Jefferyho Deavera. Fajn čtení, ale i tady platí, že bez zakomponovaného milostného příběhu by to bylo mnohem zajímavější.
Rizzoliová je strašně nesympatická zapšklá mužatka.
Záhrada kostí
Tess Gerritsen
Napínavá kniha od začátku až do konce, obzvlášť se mi líbily popisy tehdejšího lékařského prostředí a praktik, osobně jsem byla fakt zaskočená, že si tehdy lékaři nemyli ruce po operacích a pitvách, naivně jsem se domnívala, že to snad byla vždycky samozřejmost:D Nemůžu si ale pomoct, i přes kriminální zápletku bych knihu zařadila spíš mezi romány pro ženy než thrillery. I mužské postavy tu mají silně ženské smýšlení, naopak záporné mužské postavy jsou narozdíl od kladných tohoto úplně zproštěny a vylíčeny až přehnaně. K tomu samozřejmě hned několik milostných zápletek... kvůli tomu jedna hvězda dolů, když čtu o vraždách, nechcibýt rušena prvky telenovely:)
Třicet let bojů za českou socialistickou poesii
Ladislav Štoll
Vážení soudruzi a soudružky, považuji za čestné přiznat se, že k četbě podobných agitací jsem doposud nedospěla. Míru zdar.
Jednou nohou v blázinci
Simona Monyová (p)
Jediná kniha, kterou jsem od Monyové četla (ono dost blbě působí fakt, že její knihy vsoupily do širšího povědomí až tehdy, co ji picnul ten parchant, což samozřejmě není autorčina vina!) a hodnotím ji velmi kladně. Ne že bych si potrpěla na deníčky zoufalých matek, ale ve srovnání s tím, co Šrámková předvedla v Zázemí, je tato kniha perlou mezi všema uslintanýma deníčkama plných plín. Kniha je humorná od začátku až do konce, opravdu jsem se moc pobavila a oceňuji rovněž volbu přezdívek dětí a manžela. Hlavní hrdinka není žádná světoborná kráska, má zpackaný účes, nevycválané spratky a doma bordel. Sympaťačka:D
Plná bedna šampaňského
Ota Pavel
Ota Pavel mi dokázal, že jsem absolutní neznalec české sportovní scény a že bych tím pádem měla přestat sázet. Povídka o Emilu Zátopkovi je má nejoblíbenější:)
Prima sezóna
Josef Škvorecký
Jestlipak by mě Daníček miloval stejně jako všech těch třiadvacet dívek a hlavně Al-irenu nebo teda Ir-alenu?:D Nevědět, že se osa příběhu odehrává v období protektorátu, vůbec bych to netipla. Nejvíce se mi líbí to přepisování matriční knihy, ušlechtilý skutek:) Doporučuju také seriál, Vilhelmová je jako Alena s blejkavým nosem a nejhezčím zadkem v Kostelci fakt boží:D
Zmizet
Petra Soukupová
Po přečtení jsem měla pocit, že mě rozjel parní válec. Jsem fascinovaná tím, že tahle vytlemená ženská, co píše scénáře pro Ulici a podobné sračky, dokáže vyplodit něco tak depresivního a naturalistického. Nevím, jestli můžu napsat, že se mi povídky líbily, protože jejich obsah byl ztělesněním lidské bídy a zoufalosti, odsunuje bokem všechno to, co nás odlišuje od zvířat. Napíšu tedy jen to, že Soukupové strohý a věcný (až chlapský) styl psaní mi je velmi sympatický a řadí ji mezi mé oblíbené autorky.
P. S. Tímto jí odpouštím Martu v roce vetřelce.
Cesta nespoutané ženy
David Deida
Deida je zkrátka Deida. Sice mě trochu nakrknul, že jsem podle něj zřejmě chlap (když jsem si nehrála na rodinu a princezny ale toužila jsem být jako Langmajer v tom filmu Copak je to a vojáka:D), ale kniha je to naprosto úžasná. Myslím, že úplně každá žena se v tom pozná a vezme si ta slova k srdci. Tenhle chápek mě nepřestane udivovat svou empatií a tím, jak rozumí mužům i ženám.
Bylo mi dvanáct let...
Nathalie Schweighoffer
Neskutečný humáč, musím vyjádřit svůj souhlas s autorkou ohledně trestu smrti pro podobná prasata. Jasně, je to celkem kontroverzní, vezmeme-li v potaz různé justiční omyly apod., nicméně představa, kolik stovek dětí se ocitá pod podobným terorem je ještě mnohem horší.
Co se týče autorčina stylu psaní, no... byla jsem zvyklá číst knihy s podobnou tématikou, které byly psány poněkud odlišným způsobem a hlavně s veeeeelikým odstupem, takže mě milá Natálie dost zarazila naturalistickým líčením. Právě proto, že např. kniha "Tati, prosím, ne" popisuje stejné zvěrstvo diametrálně odlišně, jsem zpočátku měla dost problém uvěřit autentičnosti vyprávění. Jako člověk, který toto DÍKYBOHU nikdy nezažil, si prostě nedovedu představit, že by podobný příběh někdo vyprávěl tak detailně jako Natalie. Samozřejmě má tato dívka veškeré mé sympatie a obdivuju, jak se s takovým traumatem vypořádala, jen jsem zkrátka zaskočená.
Magor dětem
Ivan Martin Jirous
Toto je absolutní nebe pro podivné děti! Obrázky lepší jak postavy z Burtonových filmů, vtipné, hravé!
Skutečná událost
Emil Hakl (p)
O ničem! Tak jsem se na Skutečnou událost těšila a ono ani prd.