Bylo mi dvanáct let...

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Autobiografický příběh o incestu mezi dcerou a otcem. Nathalii je dvanáct, je na počátku puberty, čte dětské knížky, hraje si na princeznu. Je to úplně normální dívka. Jednu věc ale nedokáže pochopit: že její otec přichází v noci, když všichni ostatní spí. Nathalie neví, že to, co po ní chce její otec, se nesmí. Po nějakou dobu, ze zmatku a studu, byla Nathalie potichu. Později ale sebrala odvahu a začala mluvit......celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/68_/68773/bylo-mi-dvanact-let-JdL-68773.jpg 4.3113
Žánr:
Literatura světová, Biografie a memoáry

Vydáno: , Svoboda
Originální název:

J’avais douze ans..., 1990


více info...
Nahrávám...

Komentáře (29)

Kniha Bylo mi dvanáct let...

Nibiru
22.04.2021

Skutečný příběh dívky zneužívané vlastním sadistickým otcem od jejích 12 let se odehrává tentokrát pro změnu ve Francii. "Pro změnu" píšu proto, že většina těchto autentických osudů, které jsem zatím četla, se odehrávala v Německu.
Autorka knihu sepsala ve svých 19 letech, a přestože prožila od vlastního otce otřesné věci, dokázala je správně a dokonale identifikovat, a to už v těch dvanácti letech. Měla ještě mladší sestru a bratra, a přestože se jejich zvrhlý otec pokoušel ve 14 letech zneužívat i její sestru, nepodařilo se mu to, naštěstí se ona sama dokázala vzepřít a říci mu důrazné "ne". Natálie, autorka knihy, jí to může jenom tiše závidět, protože ona tu sílu neměla, nebyla ve svých 12 letech dost důrazná. A tak celých 5 let snášela kruté bití, týrání, zneužívání, dokonce jí dával i drogy.
Natálie měla však to štěstí, že její matka byla normální, citlivá žena, která musela podobné sadistické výlevy snášet od svého muže také. A tak trpěly obě, matka i dcera, ale až do určitého osudného dne jedna o druhé vlastně nevěděly.
Naštěstí se dokázaly z područí tyrana společně vymanit. Museli však utéct k přítelkyni, kde se matka, Natálie, její sestra i bratříček skrývali, a maminka podala žádost o rozvod a Natálie podala na svého otce trestní oznámení za zneužívání. Západoevropské právo se i ve Francii "vyznamenalo": Hlavní pachatel zapíral, takže dokazování bylo de facto na straně obětí, což bylo velmi psychicky náročné a traumatizující. Evropské právo je vůči obětem takto závažných trestných činů neuvěřitelně bezohledné, což já stále nemůžu pochopit.
Nakonec byl tento odporný jedinec odsouzen, dostal aspoň spravedlivých 12 let, a zbytek rodiny si mohl oddychnout.
Natálie, bohužel, si rány na duši ponese ještě hodně dlouho, ale přeju jí už jenom štěstí a lásku. A za její odvahu ji moc obdivuji, protože si v hlavě a v duši, přes všechny ty hnusárny, které musela snášet, zachovala zdravý odstup a dostatečnou míru nenávisti vůči tyranovi, který se jí snažil "vymýt mozek".

lenka2787
30.11.2020

Drsny pribeh, drsne napsany.
Doporucuji spise pro starsi nactilete, nebo dospělé, opravdu silne kafe.


Damaj
20.08.2020

Silný příběh, který drsně popisuje skutečnost a realitu dětského utrpení. Vyprávěno bez žádných přikras, hodně stroze a surově.

Michelle.Bee76
22.04.2020

Silná kniha. Alespoň pro mě, i když jsem nic takového osobně neprožila. Několikrát jsem chtěla přerušit čtení, emoce se ve mně střídaly, ale nakonec jsem ji přečetla celou na jeden zátah. Dlouho jsem ji nemohla dostat z hlavy. Obdivovala jsem autorku, co vše vydržela a ještě více ji obdivovala v tom, že o tom byla schopná napsat takto otevřeně, detailně. Některé pasáže mohly být vynechány (její několikrát popisované pocity při vzpomínání), ale celkově mnou kniha otřásla v tom, co vše je schopen udělat otec dceři.

lucifess
02.12.2019

Velmi dobře napsáno. Knihu jsem přečetla velmi rychle, nechtělo se mi od ní odtrhnout. Je obdivuhodné, že dokázala sebrat odvahu a vše napsat. Psaním každého slova se jí muselo vše vybavovat znovu a znovu a přesto dala vzniknout knize. Cítím naprosto stejně, že její otec nikdy nebude dostatečně potrestán za to, co vše jí dělal.

2194
07.07.2019

Čtela jsem ji zhruba když my bylo 14, prostě knížka která mluví o životě

jindrich5708
26.06.2019

Autorka prohlásila, že pokud kniha pomůže jednomu zneužívanému dítěti aby sebralo odvahu a promluvilo, tak kniha splnila účel. Jen bych k tomu přidal, že také splní svůj účel pokud přesvědčí někoho z dospělích aby si více všímal dětí ve svém okolí, které se chovají jinak než by měli a nezavřou před tím oči.
Doporučuji přečíst a díky za takovou knihu i když vznikla za okolností za kterých vznikla. Klobouk dolů před odvahou autorky.

Damato
15.03.2019

Začala jsem to číst na doporučení - o osobnosti spisovatelky, jakou musela mít odvahu jít s kůží na trh a doufat, že ji okolí uvěří. Bylo mě dívky líto, zlostí jsem skřípala zuby, když jsem knihu četla a tomu jejímu otci bych napařila veřejný pranýř , ukamenování.... všechny hrůzy světa na něj.
Já sama měla spokojené, pohodové dětství, kde vše fungovalo tak jak má, tatínek si s námi četl, maminka vařila.... pohoda. Já svým dětem snad - i přes rozvod - zajistila jakž-takž snesitelné dětství bez jakých neurotických zkušeností, které by si nesly do života. Snad.
Knihu by měly povinně číst dívky kolem 10 let, aby poznaly, co se na ně doma eventuálně chystá. aby věděly že mlčet je to nejhorší, co pro sebe můžou udělat. Že se musí umět bránit, že musí vykřičet do okolí- do školy, na sociálku, do všech možných koutů, že potřebují pomoc. A ne se stydět za něco, za co nemohou, co neovlivní, co je nezachrání. I kdyby to pomohlo jednomu děvčátku- dostaňme ty to knihy do základních škol, ať děti vidí, že pomoc existuje.

1