mol378
komentáře u knih
Závěrka aneb ztížená možnost happy-endu
Miloš Urban
Hned po přečtení se mi to nechtělo hodnotit, protože jsem byla zklamaná a nechtěla jsem autorovi křivdit, je to jeden z mých oblíbenců. Po čase zjišťuji, že si to skoro nepamatuju a že mě toto téma a kniha celá minula. Miloš Urban má mnoho poloh - noir romány pro mě dokonalé, Urbo Kune zajímavé a něčím fascinující, Praga Piccola vynikající, mnohovrstevnatá atd, ale Závěrka u mě nic... Plytká je to pravé slovo.
Okrasné stromy a keře v zahradě
David Gerald Hessayon
Oblíbená stručná, jasná, věcná a praktická příručka, která je u mě v permanenci od podzimního do jarního sázení přes řez po rozmnožování. Pěkně už očtená. Nenahraditelná jak pro začínajícího zahradníka, tak pro starého parda, jehož rukama zasazené stromy dávno přerostly střechu patrového domu i s podkrovím. Protože ten už zas zapomíná!
Okrasná zahrada a její rostliny
Čestmír Böhm
Publikace z doby, kdy u nás knihy o tvorbě soukromých okrasných zahrad příliš neexistovaly, o časopisech ani nemluvě. Autor to vzal z gruntu a popsal v úvodu krásně význam takové zahrady, vzory ve šlechtických zahradách, správné zásady koncipování venkovního obytného prostoru, zkrátka pěkně nakročil k budování dnes preferovaných obytných zahrad. Velmi zajímavé, nikoli suše odborné, ale čtivé. Ačkoli od té doby bylo vyšlechtěno, přivezeno a je v zahradách používáno plno nových rostlin a literatura pro zájemce a laické zahradníky je široce dostupná, beru tuto knihu do ruky několikrát ročně a stále ji prakticky používám. Je jaro, takže vzhůru do zahrad do stínu i na sluníčko, zkrášlovat své prostředí a pak si ho užít. A v neposlední řadě má kniha nádhernou fotografii na přebalu. Poezie.
Duch místa
Samuel Shem (p)
Docela milé, ale citová a milostná rozervanost hlavní postavy mně lezla na nervy. Četlo se to příjemně a lehce, dokonce mě to přimělo si nějaká místa vyhledat. Průměrná knížka, která mě nijak nepodnítila k vyhledání dalších od téhož autora. Ale kupodivu pocit z ní ve mně utkvěl natolik, že i přes delší dobu od přečtení si velice dobře pamatuju, o čem byla. Něco zanechala, něco pozitivního. Co to jenom je?
Klíč k rodným chaloupkám
Petr Kovařík
Byly jste takové hézkééé, ty naše chaloupky čéééskééé... Ale teď vážně - hrozně ráda si na vlastní oči prohlížím prostředí, ve kterém žily například moje oblíbené literární postavy a jejich autoři, oblíbení hudebníci, malíři a známé osobnosti vůbec. Je to jakýsi druh voyerství nebo co. Plánuju si podle toho výlety. Takové Malé Svatoňovice - no to jsou Čapci (nebyla to ovšem zrovna chaloupka). Hronov - Jirásek a U nás. Sentiment a vlastenectví, tak trošku cimrmanovské, to je moje!
P.S. Označení "významný jedinec" v anotaci stojí za všecky prachy.
Klíč k pražským hřbitovům
Petr Kovařík
Dlouho jsem ji sháněla, nezbytná příručka. Hřbitovy jsou velmi zajímavá místa svou historií, tím, kdo na nich leží a jaký byl jeho příběh, atmosférou, spojením s nekonečným zástupem předků, vzpomínkou. Na pražských hřbitovech spojeno i s uměleckým zážitkem, protože náhrobky velmi často zdobí špičková sochařská díla. K tomu povznášející a tajemný funerální esprit a vědomí přesahu tohoto života.
Kdo zabil Snížka?
Petra Soukupová
Snížek. Snížek byl jak nechtěné zlobící dítě, které zlobí, protože je nechtěné a nelze z toho ven... Kdybych to četla jako malá, plakala bych a dlouho na to nezapomněla.
Hadohlavec
Peter May
Neoblíbená série - ale občas v té knihovně fakt není co si půjčit a číst se chce a na objednané knihy musím čekat, tak když už jsem tady, dám tomu zase šanci.... Toto je pustý konzum, obsah ihned zapomínám.
Čtvrtá oběť
Peter May
Vždycky se zaříkám, že tu čínskou sérku už číst nebudu, protože se mně nelíbí a vždycky tomu dám další šanci, abych zkonstatovala, že se mi to fakt nelíbí. Napětí tam jakési sice je, ale oba hlavní aktéři mi lezou na nervy. Oceňuju snad jen ty zajímavé čínské reálie, to je asi to (a moje slabost pro autora), proč to zkouším zas a znova.
Černé světlo
Peter May
Enza si vždycky koupím a dostanu, co očekávám, pohodovou, nenáročnou, lehce napínavou a lehce zábavnou četbu a Francii.
Entomologův odkaz
Peter May
Standartní Enzo, čtivý, mirne napínavý, sympatický. Taková lehce nadprůměrně konzumní sérka s francouzským kouzlem.
Kalvach
Jaroslav Havlíček
Taková havlíčkovská soda. Bez tenze holt není tvorby a Havlíček tvořil dokonale. Světový formát.
Synáček
Jaroslav Havlíček
Autor nám ho dal poznat už v Petrolejových lampách a Synáček si opravdu nezasloužil jen být tamní epizodní postavou, správně dostal vlastní knížku. Člověk plný lásky. Imaginativní příběh, krásně poetický s tajuplným kouzlem.
Klíč k českým hřbitovům
Petr Kovařík
Prý je teď moderní funerální turistika. Nevím. Já chodím po hřbitovech snad odjakživa, je to jednak studnice informací, jednak místo klidu a pokoje, který člověk přeje jak těm, kdo je obývají, tak sobě a svým blízkým. Všichni jsme tady někde přece pořád. Hřbitovy městské i hřbitůvky vesnické, zarostlé i přepečlivě upravené, v letním slunci i o pochmurných listopadových Dušičkách, plné uměleckých děl a slavných osobností nebo také naivní výzdoby na hrobech lidí neznámých, ale zjevně milovaných. Rozpadlé hrobky, propadlé náhrobní desky, hroby pusté a opuštěné. Kamkoli jedete a chcete místo poznat, zastavte se na hřbitově.
Hostinec U kamenného stolu
Karel Poláček
Džbery pod Skalou. Dyndero, on loudí! To je taková prvorepubliková nádhera! Jde se, kam se chce! Čtěte to, je to čistá rozkoš.
Lord Mord
Miloš Urban
Nejoblíbenější urbanovina, čtená hned po vyjití a stále znova s velkou chutí v nepravidelných intervalech, když mě přepadne touha ponořit se do temného bahna Páté čtvrti, smradlavých uliček, které k fatální škodě pohltila Bestia triumphans, mezi bizarní postavy a do lehkého fantasmagorična. Spolu se Sedmikostelím špička noir románů autora, fascinující a fantazijní.
Oněgin byl Rusák
Irena Dousková
Četla to celá naše rodina hned po vyjití a velmi jsme se všichni bavili. Dcera, tehdá v sedmé třídě, si to četla ve škole pod lavicí v hodině češtiny! a kniha jí byla zabavena učitelkou, která o současné literatuře neměla ani ponětí, neb většinu svého profesního života prožila v předlistopadové éře, kterou nade vše milovala, na kterou nedala dopustit a podle toho ta její výuka, znalosti a preference vypadaly. Knihu prolistovala, prokádrovala a vyhodnotila jako odsouzeníhodnou a ptala se, kdo ji dceři doporučil. Maminka! A bylo vymalováno na třídních schůzkách, baba si na mně pravidelně chladila svoji frustrovanou komunistickou žáhu k velkému pobavení i znechucení rodičů. A co horšího, chladila si ji i na dceři. O nějaké inspirativní výuce a motivaci ke čtení nemohlo být řeči. Snad už jsou osoby tohoto typu v penzi a nevstali noví bojovníci...
Paměti poslance parlamentu - Sexyromán
Miloš Urban
Velmi výstižný komentář od jprst níže, nemám co dodat. Snad jen - děsná blbost, která jakýmsi zvráceným způsobem donutí člověka to dočíst - to Miloš Urban umí.
Zasněžená žena
Leena Lehtolainen
Jednoduchá detektivka na odreagování k přečtení za pár hodin, nic náročného, severská kosa a tma se vším všudy. Konzumní četba nic od čtenáře nevyžadující, vcelku příjemná.
Bylo nás pět
Karel Poláček
Kdo by tuhle knihu neměl rád? Čteno poprvé v dětství, pak jsme se u toho s kamarádkou královsky bavily hlasitým předčítáním na vysoké - to už člověk dokázal dobře odhalit skryté rysy rodičovských postav a na základě zkušenosti z vlastní rodiny je náležitě zkritizovat; dnes čteno pro vzpomínky na dětství a taky s pochopením právě pro ty rodiče kdysi kritizované. Nadčasové, pro všechny věkové kategorie, pro čtenáře, které těší kouzelný ojedinělý autorův jazyk a rádi na sebe nechají dýchnout atmosféru prvorepublikového maloměstečka.