Moiseiwitsch
komentáře u knih
Mít nebo být?
Erich Fromm
Ostrá kritika konzumní resp. buržoazní společnosti. Jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četl. Takový jeden z návodů jak žít lepší a plnohodnotnější život.
Společnost věčného mládí
Jan Keller
Stále skvělá a trefná analýza současné společnosti na základě studia zejména francouzské literatury. Autor nejdříve popisuje vývoj v západní Evropě - především Francii od cca konce druhé světové války po současnost. Z knihy je zřejmé, že východní Evropa pouze kopíruje určité neblahé trendy, se kterými se potýkaly státy Západu před více než 50-ti lety. Profesor Keller je jedním z našich nejvýznamnějších sociologů. Kniha je velice zajímavá a čtivá, plná pozoruhodných faktů a skutečností. Snad by si ji měla přečíst zejména mladší generace, které se týká nejvíce. Hlavním slovem, které mi utkvělo v hlavě po dočtení je adolescent! Velkou část knihy jsem přečetl ve vlaku při klasickém zpoždění vlaku ČD :) Těším se na další knížky pana profesora.
Svobodná: Jak jsem dospívala na konci dějin
Lea Ypi
Skvělá kniha, velice chytře napsané ! Autorčiny formulace jsou naprosto přesné a odrážejí hodně z podstaty socialismu, komunismu i tzv. liberální demokracie... Dobrý úvod pro studium moderních dějin Albánie...
V zajetí geografie: Jak lze pomocí deseti map pochopit světovou politiku
Tim Marshall
Popis geografie jednotlivých územních celků, států apod. je kvalitní a přínosný. Občas mi přišlo, že je geopolitický pohled dost jednostraně nakloněný USA a jejím spojencům, což je logické. Jinak jsem byl spokojen a kniha se četla dobře.
Jako v nebi, jenže jinak
Aleš Palán
O malinko horší než předchozí díl, ale stále velice kvalitní čtení plné oduševnělosti a humoru. Velice pestré životní osudy samotářů popsány skvělou čtenářsky přívětivou formou. Knížka má rovněž fotografickou přílohu na nejvyšší možné úrovni.
Poválečná Evropa: Dějiny od roku 1945
Tony Judt
Tony Judt sepsal poválečné moderní dějiny, které zatím nemají obdobu. Kniha je čtivá, plná zajímavých informací. Autor se nezabývá pouze politickými dějinami, ale popisuje i hospodářské a sociální jevy. Méně prostoru je věnováno kultuře. Některá fakta jsou samozřejmě stále sporná a v budoucnu třeba převáží jiný pohled, ale to jsou dějiny.
Sebevražda
Tomáš Garrigue Masaryk
Na svou dobu přelomová kniha. Řekl bych, že je na pomezí sociologie a psychologie.
Osudové únorové dny
Václav Veber
Oproti Kaplanovi mi přijde tato kniha o dost slabší a plná slabých argumentů a nepodložených slabých domněnek viz počet studentů stávkujících při únorové krizi. Navíc názorově téma posouvá zcela do jiné roviny.
Komunistický manifest
Karel Marx (p)
Jako historický pramen nedoceněné dílo. V knížce si bystrý čtenář nalezne rozhodně řadu zajímavých myšlenek a postřehů týkajících se zejména devatenáctého století.
Dějiny klasické sociologie
Jan Keller
Kniha je určena ke studiu základů sociologie. Doporučuji ke studiu všem, kdo se o sociologii zajímají. V knize je shrnuto učení velikánů sociologie - Auguste Comte, Max Weber atd.
Tři sociální světy. Sociální struktura postindustriální společnosti.
Jan Keller
Suverénně zatím nejlepší kniha profesora Jana Kellera. Právem za ní dostal u našich bratrů na Slovensku ocenění. Brilantní sociologická práce, postavená na pevných základech a tvrdých argumentech!!! Doporučuji vřele!!! Myslím, že knížka shrnuje i řadu faktografie z předcházejících Kellerových knížek.
Krvavé země: Evropa mezi Hitlerem a Stalinem
Timothy Snyder
Nemůžu si pomoct, ale kniha na mě dělá dojem, že je postavena na literatuře. Sice je v zadní části soupis archivů, ale v pozn. aparátu je čtenář téměř nenajde. Nepřijde mi, že by vzhledem k množství literatury, která již k druhé světové válce byla napsána byla kniha průlomová... Dále mě překvapily některé autorovy teze např., že SSSR neměl podíl na porážce Japonska :) Co operace v Mandžusku... Dále jsou některé části knihy vysloveně povrchní - hladomor na Ukrajině, národnostní problematika vzhledem k přesunům obyvatelstva na daném území... Typicky neuvádí v literatuře ani pozn. aparátu odlišný názor na danou problematiku od jiných historiků - viz. např. Katyň - Grover Furr. Chtěl jsem si od autora něco přečíst, tak jsem to udělal a další knihy od něj už číst nemusím.
Sbohem, věci. Nový japonský minimalismus
Fumio Sasaki
Snad jen pár postřehů: a) Kniha je dobrá pro všechny blázny co neustále nakupují a hromadí věci, sbírají a obklopují se krámy, kterých si za život ani pořádně neužijí - neustále mění telefony, oblečení atp. b) Nejsem si úplně jist, zda žít na 20 metrech čtverečních je úplně optimální stav. c) Publikace hodně vypovídá o stavu kapitalismu v Japonsku - řada lidí nemá na nájmy ani na koupi bytu a stěhují se do menších prostor. d) Autor žije dle mého až příliš extrémním způsobem života.
Vegan v kondici
Brazier Brendan
Nedogmatické čtivo pro zdravé stravování. Část knihy autor rozebírá přednosti i některé nedostatky veganské stravy zaměřené na sportovce různých výkonnostních skupin. V další je návod resp. jídelníček cca na 12 dní dle veganských principů. V následujících kapitolách jsou popsány vitamíny, minerály, bílkoviny, sacharidy atp. Celkově na mě kniha působila velice dobře. Je dnes na každém jak se bude stravovat. Autor zmiňuje i jeho názor na kávu, různé druhy masa, Mc Donaldskou kulturu stravování. Zajímavé jsou stránky věnované překyselení organismu. Myslím, že je to hodně podstatná záležitost, o které se až tak často nemluví. Takže rozhodně doporučuji k četbě.
Třicetiletá válka a evropské krize 17. století
Josef Polišenský
Čtenářsky méně příznivé, originální zpracování tématu kombinující širší pohled se sondou do regionu.
Kniha o Kosti
Josef Pekař
Rozhodně zatím nejpůsobivější Pekařovo dílo, které jsem přelouskal. Doporučuji navštívit hrad a okolí osobně. Pekař prošel moře archiválií, aby tuto knihu sepsal a povedlo se mu to nadmíru dobře - je to takový pokus o mikrohistorii - dle mého soudu zdařilý.
Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530 - 935)
Dušan Třeštík
Jedna z nejzajímavějších knih, které jsem o středověkých dějinách četl. Plná historických faktů, zajímavých postřehů i domněnek a pozoruhodných spekulací.
Cesta z nevolnictví
Petr Hampl
Sympatické vnášení témat vlastenectví, soběstačnosti, generační problémy atp. Opatrný bych byl při hodnocení Islámu a jeho vlivu v Evropě. Tam se domnívám autor operuje na hodně tenkém ledě. Trochu mám z knihy dojem, že to co Ilona Švihlíková hlásá jako ekonomickou vizi, Hampl vidí v sociologickém pohledu v budoucnosti také tj. odklon od globalizace a příklon k národním státům. Takový skok vzad s nejvyšší pravděpodobností nepřijde... Velkokapitál to jednoduše nepřipustí. Vždy bude část planety, kde bude výhodné část chudáků ničit ekonomicky, sociálně a vykořisťovat. Dochází pouze k tomu, že Západ tj. USA a Evropa jdou do kopru a částečně si za to mohou i svým přičiněním. Na vzestupu bude ještě více než dnes Čína s 1/3 světově vyráběných produktů, dále Indie, Indonésie a pak se uvidí... V našich končinách chybí pracovní síla s vyšší kvalifikací, kvalitní pracovní místa, za to máme upadající vzdělávací systém, rozkládající se zbytky sociálního státu, rozpadající se zdravotnictví a momentální skokové zdražování téměř všeho pošle hromady lidí do chudobného života. Navíc žádná vláda nezastaví zadlužování státu, byť bude skrblit na běžných lidech sebevíc. Ještě jeden poznatek - nejsem si úplně jistý, ale za neomarxisty jsem spíše považoval okruh Frankfurtské školy, protože alespoň částečně se snažili něco využít z Marxe (Fromm, Marcuse, Adorno...), ale akademici v dnešním univerzitním prostředí přeci marxismus ani jeho odnože nepřipustí ani jako slovo k debatě... až na pár výjimek...
Do pekel a zpět: Evropa 1914-1949
Ian Kershaw
Další pokus o syntetický obraz evropských dějin 20. století z pera britského historika přináší přívětivý styl psaní s rozporuplným pohledem na moderní historii. Knihu jsem si pořídil ze čtyř hlavních důvodů. Prvním byla pozitivní recenze Taberyho, který sice není historikem, ale knihovnu má plnou odborné či populárně naučné historické literatury. Za druhé jsem dlouho nečetl syntézu moderních evropských dějin. Naposledy nejvíce kvalitní Tony Judt, poté Keith Lowe a Hobsbawm, nejhorší Raymond Aaron. Poté někteří USA historici, které raději nikdy nečíst: Conquest či Johnson Paul. To souvisí s třetím preferenčním bodem. Vždy mi přišly moderní dějiny popisované britským historikem méně zaujaté než Američany, kteří jsou zatíženi ideologicky a politicky. Za poslední musím zmínit, že mi doma již řadu let leží nejobsáhlejší Hitlerův životopis od Kershawa. Tudíž jsem předpokládal, že autor je kovaný v moderních středoevropských dějinách.
Prvně se musím vyjádřit k pramenné základně. Jak je již bohužel zvykem v záp. Evropě a tento neblahý trend se rozšířil i mezi akademiky východní Evropy tj. i ČR - autor nenavštívil archivy. Práce je tedy další syntézou - kompilátem z dřívě napsaných knih. Dle autora je vzadní části syntézy soupis základní literatury v angličtině, která je zásadní a jsou v ní uvedeny odkazy na další literaturu. Problém je, že literatura je pouze anglické provenience resp. v anglickém jazyce. V soupisu např. chybí dle mého soudu zásadní práce Olega Chlevňuka, přesto, že vyšly v angličtině. Je uvedena např. Sheila Fitzpatricková či Orlando Figes, ale absentuje absolutně ruská literatura. Ve výše zmíněných knihách není rozhodně citována řada kvalitních a alternativních historických děl. V tom spatřuji stále rozdělenou oponu i po více než třiceti letech od roku 1989. Zajímalo by mě, zda Kershaw zná jiné názory na Katyň?! Tj. pokud jasně píše, že Rusové jsou vrahy v Katyni, alespoň by mohl uvést, že jsou i jiné názory a ocitovat v poznámce - Grover Furr např. Dále mě v knize zaujala informace o tom, že po roce 1945 byl v Československu hlad a hromady bezdomovců a sociální úroveň byla hrozná. O bezdomovectví v porovnání např. s rozbombardovanou záp. Evropou zejména Německem či zdevastovaným Polskem či SSSR bych byl opatrnější. Přídělový systém byl v Československu zrušen o mnoho let dříve než v Anglii (1954). Naopak po odsunu německého obyvatelstva se logicky uvolnilo hodně nemovitostí nejen v pohraničí, kam se řada obyvatel českých zemí a nejen jich přesunula. V knize je ještě jedna zajímavá informace - Marshallův plán rozhodně nebyl tím fenoménem, za který byl dlouhá léta považován - rozhodně nenastartoval silný a rychlý hospodářský růst, ten již alespoň v západní Evropě byl dle ek. ukazatelů jasný dříve (myšleno očekáván či slabě nastartován). Správně autor upozorňuje na politické pozadí Marshallova plánu. Rovněž je správně akcentován růst USA i SSSR a upozadění role Velké Británie po druhé světové válce. Knize bych vyčetl zejména malé zdůraznění či popis hospodářské a sociální problematiky. Když autor mluví o hudbě - upozorní na Duka Ellingtona, ale již absolutně nepopisuje např. klasickou hudbu, která alespoň v první polovině 20. století hrála podstatnou roli. Hodně kapitol je příliš stručných a někdy jsem měl pocit, že chybějí základní fakta. Konkrétně slabě popsán vývoj zejména ve východní Evropě na Balkáně apod. Severní Evropa je též upozaděna. Nadruhou stranu je autor terminologicky progresivní - otevřeně používá výraz třída či kapitalismus, který nesměšuje s liberální demokracií jak se snaží naše mediální, politická a zejména akademická obec vtloukat lidem do hlav. Dále je to první autor ze Západu, který otevřeně píše o revolucích v Evropě po první sv. válce ve smyslu teroru a násilí - rudí proti bílým - vesměs bílý teror měl na rukou více krve při potlačování revolucí. Jinak jsou i tyto události popisovány značně zjednodušeně. Mám celkově pocit, že syntézu dějiny 20. století musí jednou napsat kolektiv autorů, kteří budou odborníky ve více disciplínách - demografie, sociální dějiny, kulturní dějiny, etnografie, statistika, sociologie apod. Např. by byly zajímavé medailonky osobností 20. století. Dále jsou stále psány v Evropě dějiny pohledem Evropanů. Jak to bylo s migrací za prací?! Autor se této problematiky v prvním dílu dotkne, ale je to málo. Vždyť na práci zahraničních dělníků byla vystavěna řada evropských ekonomik a je i dnes. Procentuálně bych dal knize tak 65%. Daleko více se mi líbil obraz Evropy po roce 1945 od Tonyho Judta - ten rozhodně doporučuji. Přes všechny výtky a že by jich bylo ještě více se mi jeví kniha jako zatím nejvyrovnanější pokus o syntézu z pohledu historika západní provenience. Snad se jednou dočkáme i překladů ruských historiků. Zatím snad něco málo je vydáváno na Slovensku u našich progresivnějších bratří.