Moiseiwitsch komentáře u knih

Skvělá kniha, velice chytře napsané ! Autorčiny formulace jsou naprosto přesné a odrážejí hodně z podstaty socialismu, komunismu i tzv. liberální demokracie... Dobrý úvod pro studium moderních dějin Albánie...

28.02.2024

Velice solidně napsaná - beletristicky pojatá historie velké části světa. Méně se autor věnuje Jižní Americe a Africe, ale jinak jeden z nejlepších neeurocentricky viděných výkladůdějin světa. Autor téměř necituje historiografii FR a RUS.

30.12.2022

Nemůžu si pomoct, ale kniha na mě dělá dojem, že je postavena na literatuře. Sice je v zadní části soupis archivů, ale v pozn. aparátu je čtenář téměř nenajde. Nepřijde mi, že by vzhledem k množství literatury, která již k druhé světové válce byla napsána byla kniha průlomová... Dále mě překvapily některé autorovy teze např., že SSSR neměl podíl na porážce Japonska :) Co operace v Mandžusku... Dále jsou některé části knihy vysloveně povrchní - hladomor na Ukrajině, národnostní problematika vzhledem k přesunům obyvatelstva na daném území... Typicky neuvádí v literatuře ani pozn. aparátu odlišný názor na danou problematiku od jiných historiků - viz. např. Katyň - Grover Furr. Chtěl jsem si od autora něco přečíst, tak jsem to udělal a další knihy od něj už číst nemusím.

2 13.05.2022

Sympatické vnášení témat vlastenectví, soběstačnosti, generační problémy atp. Opatrný bych byl při hodnocení Islámu a jeho vlivu v Evropě. Tam se domnívám autor operuje na hodně tenkém ledě. Trochu mám z knihy dojem, že to co Ilona Švihlíková hlásá jako ekonomickou vizi, Hampl vidí v sociologickém pohledu v budoucnosti také tj. odklon od globalizace a příklon k národním státům. Takový skok vzad s nejvyšší pravděpodobností nepřijde... Velkokapitál to jednoduše nepřipustí. Vždy bude část planety, kde bude výhodné část chudáků ničit ekonomicky, sociálně a vykořisťovat. Dochází pouze k tomu, že Západ tj. USA a Evropa jdou do kopru a částečně si za to mohou i svým přičiněním. Na vzestupu bude ještě více než dnes Čína s 1/3 světově vyráběných produktů, dále Indie, Indonésie a pak se uvidí... V našich končinách chybí pracovní síla s vyšší kvalifikací, kvalitní pracovní místa, za to máme upadající vzdělávací systém, rozkládající se zbytky sociálního státu, rozpadající se zdravotnictví a momentální skokové zdražování téměř všeho pošle hromady lidí do chudobného života. Navíc žádná vláda nezastaví zadlužování státu, byť bude skrblit na běžných lidech sebevíc. Ještě jeden poznatek - nejsem si úplně jistý, ale za neomarxisty jsem spíše považoval okruh Frankfurtské školy, protože alespoň částečně se snažili něco využít z Marxe (Fromm, Marcuse, Adorno...), ale akademici v dnešním univerzitním prostředí přeci marxismus ani jeho odnože nepřipustí ani jako slovo k debatě... až na pár výjimek...

1 21.04.2022

Popis geografie jednotlivých územních celků, států apod. je kvalitní a přínosný. Občas mi přišlo, že je geopolitický pohled dost jednostraně nakloněný USA a jejím spojencům, což je logické. Jinak jsem byl spokojen a kniha se četla dobře.

3 06.09.2021

Autor je znám zejména díky životopisu Foucaulta. Na základě autobiografických vzpomínek popisuje vývoj sociální reality ve Francii zejména ve druhé polovině 20. století. Poutavý je především Eribonův vhled do rozdílnosti sociálních tříd a až na výjimky výklad nepropustnosti sociální mobility. Neschopnost porozumění si jednotlivých generací i v rámci rodin je rovněž zajímavá. Jen se obávám, že jde o předobraz toho co může nastat více či méně i v ČR.

28.02.2021

Další pokus o syntetický obraz evropských dějin 20. století z pera britského historika přináší přívětivý styl psaní s rozporuplným pohledem na moderní historii. Knihu jsem si pořídil ze čtyř hlavních důvodů. Prvním byla pozitivní recenze Taberyho, který sice není historikem, ale knihovnu má plnou odborné či populárně naučné historické literatury. Za druhé jsem dlouho nečetl syntézu moderních evropských dějin. Naposledy nejvíce kvalitní Tony Judt, poté Keith Lowe a Hobsbawm, nejhorší Raymond Aaron. Poté někteří USA historici, které raději nikdy nečíst: Conquest či Johnson Paul. To souvisí s třetím preferenčním bodem. Vždy mi přišly moderní dějiny popisované britským historikem méně zaujaté než Američany, kteří jsou zatíženi ideologicky a politicky. Za poslední musím zmínit, že mi doma již řadu let leží nejobsáhlejší Hitlerův životopis od Kershawa. Tudíž jsem předpokládal, že autor je kovaný v moderních středoevropských dějinách.
Prvně se musím vyjádřit k pramenné základně. Jak je již bohužel zvykem v záp. Evropě a tento neblahý trend se rozšířil i mezi akademiky východní Evropy tj. i ČR - autor nenavštívil archivy. Práce je tedy další syntézou - kompilátem z dřívě napsaných knih. Dle autora je vzadní části syntézy soupis základní literatury v angličtině, která je zásadní a jsou v ní uvedeny odkazy na další literaturu. Problém je, že literatura je pouze anglické provenience resp. v anglickém jazyce. V soupisu např. chybí dle mého soudu zásadní práce Olega Chlevňuka, přesto, že vyšly v angličtině. Je uvedena např. Sheila Fitzpatricková či Orlando Figes, ale absentuje absolutně ruská literatura. Ve výše zmíněných knihách není rozhodně citována řada kvalitních a alternativních historických děl. V tom spatřuji stále rozdělenou oponu i po více než třiceti letech od roku 1989. Zajímalo by mě, zda Kershaw zná jiné názory na Katyň?! Tj. pokud jasně píše, že Rusové jsou vrahy v Katyni, alespoň by mohl uvést, že jsou i jiné názory a ocitovat v poznámce - Grover Furr např. Dále mě v knize zaujala informace o tom, že po roce 1945 byl v Československu hlad a hromady bezdomovců a sociální úroveň byla hrozná. O bezdomovectví v porovnání např. s rozbombardovanou záp. Evropou zejména Německem či zdevastovaným Polskem či SSSR bych byl opatrnější. Přídělový systém byl v Československu zrušen o mnoho let dříve než v Anglii (1954). Naopak po odsunu německého obyvatelstva se logicky uvolnilo hodně nemovitostí nejen v pohraničí, kam se řada obyvatel českých zemí a nejen jich přesunula. V knize je ještě jedna zajímavá informace - Marshallův plán rozhodně nebyl tím fenoménem, za který byl dlouhá léta považován - rozhodně nenastartoval silný a rychlý hospodářský růst, ten již alespoň v západní Evropě byl dle ek. ukazatelů jasný dříve (myšleno očekáván či slabě nastartován). Správně autor upozorňuje na politické pozadí Marshallova plánu. Rovněž je správně akcentován růst USA i SSSR a upozadění role Velké Británie po druhé světové válce. Knize bych vyčetl zejména malé zdůraznění či popis hospodářské a sociální problematiky. Když autor mluví o hudbě - upozorní na Duka Ellingtona, ale již absolutně nepopisuje např. klasickou hudbu, která alespoň v první polovině 20. století hrála podstatnou roli. Hodně kapitol je příliš stručných a někdy jsem měl pocit, že chybějí základní fakta. Konkrétně slabě popsán vývoj zejména ve východní Evropě na Balkáně apod. Severní Evropa je též upozaděna. Nadruhou stranu je autor terminologicky progresivní - otevřeně používá výraz třída či kapitalismus, který nesměšuje s liberální demokracií jak se snaží naše mediální, politická a zejména akademická obec vtloukat lidem do hlav. Dále je to první autor ze Západu, který otevřeně píše o revolucích v Evropě po první sv. válce ve smyslu teroru a násilí - rudí proti bílým - vesměs bílý teror měl na rukou více krve při potlačování revolucí. Jinak jsou i tyto události popisovány značně zjednodušeně. Mám celkově pocit, že syntézu dějiny 20. století musí jednou napsat kolektiv autorů, kteří budou odborníky ve více disciplínách - demografie, sociální dějiny, kulturní dějiny, etnografie, statistika, sociologie apod. Např. by byly zajímavé medailonky osobností 20. století. Dále jsou stále psány v Evropě dějiny pohledem Evropanů. Jak to bylo s migrací za prací?! Autor se této problematiky v prvním dílu dotkne, ale je to málo. Vždyť na práci zahraničních dělníků byla vystavěna řada evropských ekonomik a je i dnes. Procentuálně bych dal knize tak 65%. Daleko více se mi líbil obraz Evropy po roce 1945 od Tonyho Judta - ten rozhodně doporučuji. Přes všechny výtky a že by jich bylo ještě více se mi jeví kniha jako zatím nejvyrovnanější pokus o syntézu z pohledu historika západní provenience. Snad se jednou dočkáme i překladů ruských historiků. Zatím snad něco málo je vydáváno na Slovensku u našich progresivnějších bratří.

1 30.01.2021

O malinko horší než předchozí díl, ale stále velice kvalitní čtení plné oduševnělosti a humoru. Velice pestré životní osudy samotářů popsány skvělou čtenářsky přívětivou formou. Knížka má rovněž fotografickou přílohu na nejvyšší možné úrovni.

3 09.01.2021

Až na pár historických nepřesností, které jsou na pravou míru upřesněny v poznámce, velice kvalitní výpověď o části Velké vlastenecké války. Autorka popisuje její seznámení s Chaplinem, Eleonor Roosveltovou, Churchillem, Stalinem apod. Hodně zajímavá je komparace společností v USA, Rusku a VB. Již tehdy psala Pavličenková o povrchnosti americké společnosti, distingovaném projevu Britů atd. Pro našince může být občas zvláštní veliké vlastenectví snad i někdy přehnaný nacionalismus autorky. Asi to je jeden z rysů Rusů, který úplně nemůžeme pochopit a který utváří hodně jejich dějiny.

18.10.2020

Dost cenných informací - na to, že je kniha již staršího vydání.

07.09.2020

Bohužel vývoj jde rychle kupředu, proto jsou informace a typy již mimo dnešní realitu.

06.09.2020

První kniha na toto téma co jsem četl. Dost zajímavé a inspirativní.

1 06.09.2020

Dost obsáhlá kniha. První díl popisuje zejména prameny a tak je spíše vhodná pro medievistu. Druhý svazek je o dost čitelnější a rozhodně zajímavější. Kalandra se pokusil o materialistický výklad našich raných dějin. V popředí stojí nejspíše bájné postavy - Krok, jeho dcery, Přemysl-Nezamysl, další bájná knížata a nakonec Ludmila, Drahomíra a Václav. Všechny v podstatě Kalandra ztotožňuje s bohy s odkazem na mytologii a návaznost křesťanů na pohanskou minulost. Autor je dost kritický k prvorepublikové oficiální akademické historiografii - často oprávněně. Na svou dobu přelomová kniha, řekl bych, že zájemci o středověk má co říci i dnes. Doplnil bych určitě četbou Grause, Třeštíka, Wihody.

1 05.09.2020

Další z překladů, které se věnují jednomu z nejlepších klavíristů 20. století. Část tvoří rozhovory pro prestižní média, část básně a dialogy. Doufám, že Volvox Globator se bude věnovat i jiným klavíristům.

30.08.2020

Stejně zajímavé jako první díl. Tentokrát věnováno interiérům chat po celém světě. Většinou soběstačné provozy. Litinová kamna na dřevo, solární panely a toaleta zkompostovatelná...Kvalitní papír, pěkné ilustrace

30.08.2020

Pro základní informace o dané lokalitě postačující. Jelikož potřebuji více, tak internet a mapy a pár dalších knih o městech např. Chybí mi mapový průvodce, délky tras, převýšení, ceny resp. knížka je psána jako pěkný příběh nebo spíše řada příběhů. Jsem zvyklý na průvodce typu Lonely Planet a to toto rozhodně není a asi to autor ani nezamýšlel.

06.07.2020

Hodně autorů - hodně nevyrovnané texty - co do rozsahu a kvality. Méně je někdy více. Na chyby ve faktografii upozornil již kolega.

1 16.03.2020

Snad jen pár postřehů: a) Kniha je dobrá pro všechny blázny co neustále nakupují a hromadí věci, sbírají a obklopují se krámy, kterých si za život ani pořádně neužijí - neustále mění telefony, oblečení atp. b) Nejsem si úplně jist, zda žít na 20 metrech čtverečních je úplně optimální stav. c) Publikace hodně vypovídá o stavu kapitalismu v Japonsku - řada lidí nemá na nájmy ani na koupi bytu a stěhují se do menších prostor. d) Autor žije dle mého až příliš extrémním způsobem života.

2 03.02.2020

Nedogmatické čtivo pro zdravé stravování. Část knihy autor rozebírá přednosti i některé nedostatky veganské stravy zaměřené na sportovce různých výkonnostních skupin. V další je návod resp. jídelníček cca na 12 dní dle veganských principů. V následujících kapitolách jsou popsány vitamíny, minerály, bílkoviny, sacharidy atp. Celkově na mě kniha působila velice dobře. Je dnes na každém jak se bude stravovat. Autor zmiňuje i jeho názor na kávu, různé druhy masa, Mc Donaldskou kulturu stravování. Zajímavé jsou stránky věnované překyselení organismu. Myslím, že je to hodně podstatná záležitost, o které se až tak často nemluví. Takže rozhodně doporučuji k četbě.

2 29.01.2020

Kniha je typickým představitelem Západního způsobu psaní tj. kompilace tj. ze sta knih, článků a studií nejrůznějšího zaměření udělat sto první tvářící se jako syntetické zpracování. Kniha staví na faktu, že dějiny směřují stále k lepším zítřkům tj. opakování Palackého jinými slovy tj. návrat k psaní dějin tak jak byly pojímány v 19. století. Publikace se dobře čte - to je její velké plus. Má v sobě zahrnuto nepřeberné množství faktů, které se dají ovšem různě vykládat. Např. údaj o tom, že po pádu tzv, komunismu se lidé více věnovali houbaření, protože v hromadné míře zrovna přicházeli s nástupem parazitického kapitalismu o práci je úsměvný. Autor klade důraz na směnu a obchod, které jsou středobodem knihy. Vychází zejména z pohledů Adama Smithe a podobně liberálně zaměřených autorů. Čtenář objeví řadu zajímavých faktů v některých kapitolách např. Osvobození otroků: energie po roce 1700 či následující Vynález vynálezů: růst výnosů po roce 1800 - v těchto kapitolách je popsána industrializace a její benefity pro další hist. vývoj. Horší jsou z mého pohledu otázky následující - klima a pohled na fosilní paliva. Zde autor balancuje na velice tenkém ledě. K opozici např. knihy a vystoupení Václava Cílka. Racionální optimista by se jistě líbil např. Václavu Klausovi. Prostě se k lepšímu klimatu pronakupujeme a projíme.

1 25.01.2020