Racionální optimista

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Podtitul: O evoluci prosperity. Nejnovější kniha předního britského popularizátora vědy líčí cestu k prosperitě, kterou lidstvo ušlo ve zlepšování svého údělu od doby kamenné po dnešek. Autor odpovídá na tradiční otázku: Co bylo základním faktorem, který lidskému druhu umožnil rozvoj? Odpověď nalézá v obchodu – směna výrobků, služeb a myšlenek prostřednictvím specializace a dělby práce podněcovala k inovacím, které jsou motorem vzestupu. Díky jejich nekonečnému proudu jsou nyní lidé nejen bohatší, ale i zdravější, šťastnější, svobodnější a rovnější než kdykoli dříve. Ridley je přesvědčen, že lidstvo zůstane na cestě prosperity, dokud se budou „pářit myšlenky“. Svůj optimismus čerpaný z podstaty člověka a celé historie lidstva autor staví do kontrastu s dnešním převládajícím pesimismem a s iracionální popularitou moderních proroctví zkázy světa, z nichž se nikdy žádné nenaplnilo....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/172399/racionalni-optimista-vsL-172399.jpeg 4.349
Žánr
Literatura naučná, Historie
Vydáno, Argo, Dokořán
Orig. název

The Rational Optimist: How Prosperity Evolves, 2010

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (11)

Kniha Racionální optimista

Přidat komentář
painthers
19.07.2020

Pro pesimisty budoucnosti, kterým jsem často i já, je to velice podnětné dílo. Máme se skvěle, a vypadá to, že se budeme mít ještě líp. Je ale fakt, že hodně myšlenek měla kniha obdobných jako Pokrok od Norberga, který je kratší. Proto mě někdy trochu nudila.

NGC6715
05.07.2020

Autor se domnívá, že všechny problémy v minulosti se vyřešily sami od sebe, a to znamená, že se sami vyřeší i všechny problémy budoucnosti. Hlavně nesmíme nic dělat. Původní příspěvek mi přesunuli z komentářů do diskuze, takže se na něj můžete podívat tam. K tomu optimismu doporučuji knihu Iluze optimismu.

PS: původní příspěvek přesunuli zpátky do komentářů


NGC6715
04.07.2020

(+ SPOILER) Kniha je ohodnocená přehnaně dobře, a proto zde trochu přeženu její kritiku, ale jen trochu (nebo mám racionálně optimisticky tvrdit, že je moje kritika naprosto racionální?). Nemám dost sebevědomí na to, abych se označil jako racionální, ale jsem spíše pesimista. Kniha mě k optimismu nepřivedla. Myslím, že knihu nejlépe charakterizuje následující citát: „dospěl jsem ke zjištění, že ti, s nimiž nesouhlasím, jsou především zpátečníci všech politických odstínů“. V tomto citátu je obsažena arogance i inteligence celé knihy. Líčení toho, jak se lidstvo ze všeho přirozeně dostalo a na základě toho odvozuje, že se ze všeho dostane i dál, přirozená směna to zařídila v minulosti a zařídí to i v budoucnosti – prostá extrapolace (zkreslené) minulosti je bez problémů vydávána za logickou dedukci (ovšem pesimistům je v knize stejný způsob myšlení vyčítán). Ne všichni pesimisté však používali jen prosté extrapolace (a mnoho pesimistických předpovědí se nenaplnilo právě proto, že lidé byly těmito předpověďmi varováni). Autor knihy není lepší než ti, které kritizuje, není ničím víc než jejich negativem. Navíc si odmítá připustit, že ne všichni pesimisté jsou tak extremističtí, jak píše a jak je on sám. Kde největší pesimističtí extremisté řekli černé, on řekl bílé, podle stejné logiky. Na rozdíl od pesimistů ani nedokázal vymyslet nic svého, jen vše převrátil. Poplácejme se po zádech, jak jsme dobří a řekněme si, že žádné velké problémy nemusíme řešit, protože vše se vyřeší samo. Autor v tom vidí optimismus, já v tom vidím úpadek – lidé věci musí řešit, pokud si budou myslet, že se vyřeší sami, nemyslím, že by to vedlo k dobrému. Ani problémy minulosti se nevyřešili samy – museli je vyřešit lidé. I když některé věci lidé viděli příliš katastroficky, nakonec právě toto vidění často napomohlo tomu, že se problém vyřešil – i když méně radikálně, než navrhovali ti, kdo na katastrofy upozorňovali. Nedokážu se spokojit s tvrzením, že velká úvěrová krize, která zničila obrovské množství živobytí, byla v pořádku, protože pak ekonomika zase rostla a větších výšek. Ano, ekonomika rostla. Ano dostali jsme se z toho, ale to snad neznamená, že to bylo v pořádku a můžeme být „racionální optimisté“ a nemusíme přemýšlet nad tím, jak to udělat, aby se to neopakovalo. A neznamená to ani to, že nutně nemohou nastat další a ničivější problémy, jichž tato krize byla pouze předzvěstí. A v podobném duchu je celá kniha. Nic nedělejte, hlavně nemyslete, vše se nejlépe vyřeší samo (nebo to vyřeší ostatní?), pokud o něčem budete přemýšlet, bude ti hloupí a jen to zkazíte. Ti chytří se jen radují, jak je vše v pohodě. Jste v pohodě a jste ti chytří. Zkrátka všechno je v pohodě – nepřipomíná vám to lepší zítřky, které sliboval minulý režim? Nebo myšlení někoho, kdo je pod vlivem návykové látky? Toto je zkrátka myšlení těsně před kolapsem. (: Tímto vyzívám ostatní pesimisty, aby bojovali za uznání racionality svého pesimismu.

Moiseiwitsch
25.01.2020

Kniha je typickým představitelem Západního způsobu psaní tj. kompilace tj. ze sta knih, článků a studií nejrůznějšího zaměření udělat sto první tvářící se jako syntetické zpracování. Kniha staví na faktu, že dějiny směřují stále k lepším zítřkům tj. opakování Palackého jinými slovy tj. návrat k psaní dějin tak jak byly pojímány v 19. století. Publikace se dobře čte - to je její velké plus. Má v sobě zahrnuto nepřeberné množství faktů, které se dají ovšem různě vykládat. Např. údaj o tom, že po pádu tzv, komunismu se lidé více věnovali houbaření, protože v hromadné míře zrovna přicházeli s nástupem parazitického kapitalismu o práci je úsměvný. Autor klade důraz na směnu a obchod, které jsou středobodem knihy. Vychází zejména z pohledů Adama Smithe a podobně liberálně zaměřených autorů. Čtenář objeví řadu zajímavých faktů v některých kapitolách např. Osvobození otroků: energie po roce 1700 či následující Vynález vynálezů: růst výnosů po roce 1800 - v těchto kapitolách je popsána industrializace a její benefity pro další hist. vývoj. Horší jsou z mého pohledu otázky následující - klima a pohled na fosilní paliva. Zde autor balancuje na velice tenkém ledě. K opozici např. knihy a vystoupení Václava Cílka. Racionální optimista by se jistě líbil např. Václavu Klausovi. Prostě se k lepšímu klimatu pronakupujeme a projíme.

lubosvnenk
14.09.2019

85%. O něco náročnější a méně ctive v porovnání s “faktomluvou”, nicmene kvalita a množství informaci a postřehů je uchvatne. Klobou dolu autorovi.

whack
24.08.2019odpad!

Táto kniha rozoberá problémy výlučne z antropocentrického hľadiska, popisuje ako sa ľudstvo dokáže meniť, adaptovať a prosperovať, získavať benefity z klimatickej zmeny, otepľovania, hospodárskeho a ekonomického rastu, preľudnenia, centralizácie, ..., čiže všetky kľúčové problémy vlastne nie sú problémami. Teda, pre prírodu áno, ale koho to má zaujímať, keď ľudstvo dokáže prežiť a navyše z toho prosperovať? Názvy kapitol hovoria samé za seba: Soběstačnost rovná se chudoba, Jak nasytit devět miliard, Intenzivní zemědělství šetří přírodu, Tisíce způsobů jak modifikovat geny, Revoluce umělých hnojiv, ... Nenávidím falošný naivný optimizmus. Táto kniha je nebezpečná najmä preto, lebo hovorí presne to, čo ľudia chcú počuť: „Nie je to dobré, ale mohlo byť aj horšie, a pravdepodobne bude lepšie, hlavne netreba robiť nič, lebo pokrok to vyrieši za nás, žiadnu paniku“. Zle! Treba ísť presne opačným smerom (viď, kniha Zmena alebo kolaps, Graeme Maxton).

los
12.05.2019

Ridley sice ve svých textech tiše mlčí o případech, které se neslučují s jeho hypotézou, často příliš generalizuje a opírá se pouze o britskou optiku, ale jeho přístup k problematice je mi sympatický; pečlivě cituje zdroje a své názory vždy podkládá argumenty a doložitelnými příklady; předem se hlásí ke svým názorovým "učitelům"

a rád bych polemizoval s autorovým rezolutním teleologickým a materiálním přístupem, domnívám se totiž, že jsou i hodnoty neměřitelné, které mají pro lidstvo své opodstatnění, jako je právě věda a teorie

Ridleyova víra v moc spontánní harmonie, tzn. v společenskou autoregulaci (kontrolu zdola nahoru namísto shora dolů) je ale vskutku naivní, nikoli racionální, může se jevit jako globální výslednice, ale prakticky nefunguje - už proto, že člověk není tvor v základu altruistický, a podléhá skupinovému jednání (což zná každý, kdo někdy žil nebo pracoval ve skupině, v níž není pevně přidělena povinnost konkrétní osobě s vymahatelnou sankcí = jednoduchý příklad: kdo u vás doma, na koleji nebo jinde bude dobrovolně a bez odměny mýt nádobí, vynášet koš, žehlit, vytírat chodbu, když mu ta práce není přidělena, nařízena?)

Popko
19.05.2018

Některé pasáže byly naprosto úžasné,jiné mě nebavily. Myslím si, že lidstvo ke zkáze nespěje a čim dal více lidí se bude mít lépe. Líbila se mi pasáž, jak každá generace říká, že mladí lidé jsou strašní, argument ledního medvěda a vliv plantáží palmy olejné atd., dobré argumenty.

1

Štítky

optimismus technologie futurologie

Autor a jeho další knihy

Matt Ridley
anglická, 1958

Podobné knihy

Kniha Racionální optimista je v

Právě čtených6x
Přečtených59x
Čtenářské výzvě4x
Doporučených8x
Knihotéce38x
Chystám se číst93x
Chci si koupit43x