mil komentáře u knih
Příjemné čtení, u kterého se mi sbíhaly sliny nad všemi těmi cukrářskými výrobky.
Jako mohlo to být kratší, ale detektivka dobrá. Bylo zvláštní se pročítat všemi těmi tweety. Moc jsem fandila Cormoranovi a Robin jako detektivům i jako lidem.
To byla síla. Byla jsem přitahována jako můra ke světlu přes všechno to násilí, zneužívání, závislosti. Velice poutavě napsáno. Opravdu syrové rodinné drama, kterému přihlížela celá vesnice.
A pasovala mi k tomu i ta zvláštní gramatika.
Tragický příběh. Je dobře, že je vyprávěn. Nesmíme zapomínat. Kéž by už žádné války nebyly.
I mne ke knize dovedla výzva. Neměla jsem žádná očekávání. Ale vyvolala ve mně spoustu pocitů. Převládá smutek z toho všeho zlého, co se dělo a co se stále děje.
Kyjev už pro mne zůstane Městem pochmurných domů.
Měla jsem ráda Hvězdnou bránu nebo Star Trek, ale sci-fi prostě nečtu. Díky výzvě jsem přečetla Spasitele. Celkem jsem se jím prokousávala dlouho - té fyziky, chemie, astronomie... bylo fakt hodně :-) - a celou dobu jsem si říkala, jak tohle někdo může vymyslet. Ale byl to skvělý příběh, držel mě stále v napětí a konec překvapil.
Tento smutný příběh mě chvílemi trhal na kusy. Plyne jako řeka, někdy divoce, jindy poklidně.
Autorka popsala svůj rok v ledové pustině téměř idylicky i když život tam musí být neskutečně drsný. Nechápu, jak tam může někdo žít.
Na první pohled mě zaujala obálka knihy. Moc jsem se těšila na příběh. Dočetla jsem, ale spíš z povinnosti. Mám ráda životopisy, ale tento mě nějak nechytil. Byla to nuda.
Aye, bylo to super romantické čtení. Skotsko, hrad, dobré jídlo, Vánoce, milí lidé, rodiny, přátelé a láska.
Bylo to super čtení, do poslední chvíle jsem byla napjatá, jak vše dopadne.
Milý příběh o stáří a umírání, o přátelství a lásce, o naději.
Když jsem uviděla letošní výzvu a výběr mezi Kingem a Austenovou, bylo jasné, že King to nebude. Naštěstí jsem se o své volbě a nechutí číst horory zmínila Osici. Ta mi doporučila Dračí oči a jsem za to moc ráda. Je to skvělá pohádka, skvělý příběh. Souhlasím s komentáři pode mnou.
Huh, to bylo tak sladké. Irsko vykreslené naprosto idylicky :-)
Touha po moci, spiknutí, vojáci, "praví" bílí Američané, rasismus, bitky, únosy, vraždy, skvělá, krásná a hlavně superchytrá právnička. Vlastně nic pro mě. Ale dostal mě Dez. I když nemá ani metr osmdesát, bůh ví odkud pochází, má hrozné nohy do o a je to nejspíš žoldák. Byla to s ním neskutečná jízda a zábava. Pravděpodobně si kvůli němu přečtu i další díl.
Na začátku jsem si říkala, že to nedám, že příběhy skáčou sem tam. Ale rozhodně to stálo za přečtení. Autorka úžasně propojila tři neskutečné příběhy. Zase jsem se něco nového dozvěděla z historie. Samozřejmě jsem i googlila