Mikey Mikey komentáře u knih

☰ menu

Tichá pošta Tichá pošta Tereza Herzogová

Já jsem opravdu nadšená, kniha mě opět velmi bavila, byla zábavná, ale i vážná, rozebírá důležitá témata a hlavně se vracíte ke svým oblíbeným postavám ze Schovávané. Přišla mi taková vyspělejší, ale zachovává si vtip a nadhled. Rozhodně doporučuji, pokud chcete romantiku, která ve vás něco zanechá.

06.03.2024 5 z 5


Město nad městem Město nad městem Lucie Brejšová

Příběh mě moc bavil - jak vyprávění Marca, který popisoval architekturu města tak poutavě, že jsem zuřivě vyhledávala fotky a informace, abych si rozšířila obzory, tak i linka historická. Tu nám předává Francisco, který mě ohromil svými znalostmi z bylinkářství, a jehož zahradu bych moc ráda navštívila. Obě linky se krásně doplňovaly, dotvářely celkový příběh a já se vyhřívala na příjemném brazilském slunci s kávou v ruce, kochala se místní architekturou a poznávala cizí kraje.

Atmosféra knihy mě celou pohltila, doteď jsem jí plná, jakmile se na knížku podívám. Autorka zná Brazílii z osobní zkušenosti a na popisech v knize je to hodně poznat. Ví, o čem píše, dokáže předat prostředí cizí země, až na vás ve vašem obýváku ta exotika přímo dýchá. Je to příběh pomalejší, nežene se tolik za dějem, jako spíš právě za tou atmosférou, popisem architektury, místních lahůdek, zvyklostí. Ke konci knihy se dostává do popředí zápletka a víc se to rozjíždí, rychleji čtete, protože chcete vědět, jak to dopadne - přitom to není žádný napínavý thriller, ale “pouze osud pár knižních postav. Přesto jim fandíte, toužíte se dozvědět, jak to s nimi bude dál.

Bylo to velmi milé překvapení, popisy tak neskutečné, jako bych tam sama byla a postavy mi ožívaly před očima. Za mě spokojenost a doporučuju!

05.10.2023 4 z 5


Hranice návratů Hranice návratů Jitka Prokšová

Soubor povídek Hranice návratů je sonda do lidských duší, vztahů k sobě i k druhým, naplněná silnými emocemi.

Pokud rádi sáhnete po knihách, které vám přiblíží různá lidská trápení, chcete se v těch příbězích vidět, nebo své blízké, tyto povídky jsou rozhodně něco, co byste měli zkusit. Na relativně krátkém prostoru povídky nám autorka přibližuje několik postav, které řeší běžné lidské problémy, které znáte buď osobně ze svého života, nebo z okolí. Postavy jsou vykresleny plasticky a ačkoliv mají pro sebe vždy pouze pár stran, dokáže se jejich příběh příjemně rozvinout a pro čtenáře i uzavřít.

Jednotlivé povídky jsou různě dlouhé, některé mají opravdu pouze pár stran, v jiných se autorka více rozepsala, ale všechny jsou hezky vyvážené a nemáte pocit, že byste byli o něco ochuzeni. Každý příběh má přesně to, co potřebuje, aby vám předal zásadní informace a dostal se k tomu zásadnímu, co vám chce sdělit. Autorka píše čtivě a i když jsem si původně chtěla povídky dávkovat, první půlku knihy jsem přelouskala na posezení.

Tyto lidské příběhy mám moc ráda. Je to ze života, všichni to známe, a přesto nás zajímá, jak se s různými situacemi vypořádaní jiní lidé. Najdete tu postavy napříč generacemi, s různým povoláním, starostmi, najde se tu každý. V jistém smyslu mi povídky připomněly nedávno dočtenou Petru Soukupovou, nejspíš právě v té obyčejnosti, lidskosti, kterou na jejich knihách mám tak ráda.

Autorka mě moc mile překvapila, určitě se chci podívat i po jejích ostatních knihách. Koho zajímají čtivé, dobře napsané lidské příběhy, určitě tuto povídkovou sbírku doporučuji. Jak už to bývá, některé povídky mě oslovily víc, některé míň, ale všechny byly nabité emocemi, a některé na mě zapůsobily opravdu silně.

10.07.2023 4 z 5


Dokud neustane vlnobití Dokud neustane vlnobití Kristina Janů

Knížka má nádhernou letní obálku, která vás láká k tomu sbalit ji sebou do kufru na dovolenou.

Jedná se o romantické čtení a jako kniha na pláž mi přijde skvělá. Máte tu totiž nejen romantický příběh, ale i tajemství, které vás drží v napětí a žene vás pořád kupředu, dokud se nedozvíte, co se vlastně stalo.

Střídají se tu dvě linky - současnost a minulost. V minulosti budujeme základy vztahu, poznáváme hlavní hrdiny Dominiku a Nica a snažíme se zjistit, jak se dostali do toho bodu, ve kterém se nachází teď. Jejich hodně mladé manželství má problémy a Nic někam zmizel. Kam?

Chvílemi jsem si myslela, že se knížka bude v současné lince ubírat skoro až thrillerovým směrem, což by podle mě dodalo zajímavý nádech k romantické minulosti. Nicméně příběh zůstal spíše napínavou romantikou, kdy si hlavní hrdinka začíná budovat život od nuly ve Francii, přičemž neumí ani místní jazyk.

Právě popisy Francie a jejích krás mi na knize přišly jako to nejlepší. Aniž byste museli někam vyjíždět, tenhle příběh vás přenese na zajímavá místa, která jsou popsaná tak, že máte pocit, jako byste tam s hlavní hrdinkou stáli.

Dominika si v knize projde určitými psychickými traumaty a mně bylo sympatické, že je začala řešit prostřednictvím terapie. Myslím si, že v knihách by mělo být častěji uváděné, že terapie je naprosto běžná součást péče o psychické zdraví a že to není nic, za co by se měl člověk stydět.

Každopádně rozpracovaných témat tu bylo podle mě víc, než by si takto dlouhá kniha zasloužila. V prostřední části začala trochu ztrácet dech a odklonili jsme se od původního tématu do skoro jiného příběhu. Ke konci se to znovu rozjelo a bylo to napínavé, ale jedna scéna mi přišla už jako zbytečné ždímání emocí ze čtenáře.

Pokud si rádi přečtete romantiku s trochou napětí a tajemstvím, tuhle knihu bych mohla doporučit. Máme tu milostný příběh, vztahová dramata, pohodlný život bohatých, ale i intriky a budování nového života prakticky od nuly. Zajímavým tématem je určitě i stěhování do jiného státu, přičemž vaše rodina zůstává v rodné zemi.

Úplně jsem si z knihy bohužel na zadek nesedla, ale ani mě nijak neurazila. Přidaná hodnota je určitě prostředí, to bylo popsáno skvěle. Pokud třeba letos nikam nechcete vyjíždět, ale Francie vás láká, zkuste to prostřednictvím knížky.

09.06.2023 3 z 5


Pán nočních můr Pán nočních můr Jana Kvičerová

Dlouho předlouho tomu bylo, kdy jsem dostala chuť na pořádnou fantasy. Od té doby jsem četla různé YA, NA fantasy, fantasy které se jen tak tváří, ale přitom je to obyčejné porno, fantasy, které magii nebo vlastní svět nepotkalo ani z rychlíku. A pak jsem se pustila do Pána nočních můr a splnilo se mi vše, po čem moje duše prahla!

Bohové, tohle bylo něco. Tahle kniha má všechno. Vlastní fungující svět, premisu všemohoucích bohů, kteří si v podstatě z nudy vytvoří různé světy. Vlastní jazyk, sympatické postavy a zajímavý příběh. Jedná se o klasickou fantasárnu, kdo na tohle není, jděte o dům dál.

Budování světa si tu užijete ve velkém, popisné části se střídají s akčními scénami a čím blíž jste ke konci, tím větší napětí a akce vás čeká. Mě překvapil i skvělý humor, kterým autorka prokládá těžší momenty.

Via i Gamron pro mě byli sympatičtí hlavní hrdinové. Via má za sebou minulost, kvůli které se nechová zrovna jako bohyně, ale to mi na ní bylo sympatické. Ať má člověk na první pohled vše, při hlubším zkoumání můžeme najít spoustu bolesti. Důležité je, že se problémům postavila čelem a snažila využít jedinečnou příležitost k tomu, aby se dala dohromady. Pozorovat její růst a pokroky mi dělalo radost.

Gamron je skvělou ukázkou toho, že na světě není nic černobílé a ačkoliv jsme k něčemu předurčeni, můžeme s tím bojovat. Všichni máme v sobě kus temnoty i světla. Nezáleží, komu nebo kde se narodíme, jde vystoupit ze zajetých kolejí a dělat věci tak, jak cítíme, že je to správné - i když je to mnohdy velmi těžké.

Phantasium byl skvělý svět, ráda jsem v něm trávila čas, ačkoliv bych tam reálně sama nepřežila ani minutu. Líbilo se mi téma rovnováhy, že světlo i temnota jsou důležité veličiny. Líbil se mi vývoj postav a taky samotný příběh, i když jsem občas zaplatila za svou sympatii k některé postavě. Samotná povolání bohů mě zajímala, Viina schopnost byla skvělá.

Co vám budu povídat, prostě tu knihu zbožňuju a naprosto mi sedla do noty. Nechci ani nebudu hledat chyby a šťourat do příběhu, neskutečně jsem se bavila, Gamronovo cestování mě pohltilo a část z Armandoru a Bludných jezer je moje nejoblíbenější. Žeru to, chci další díl a autorce tleskám za úžasný debut!

26.05.2023 5 z 5


Schovávaná Schovávaná Tereza Herzogová

Tohle byla naprosto skvělá kniha! Je to knížka o lásce s věkovým rozdílem, ale taky o lásce k psaní, knihám a hudbě, o rodinných vztazích i těch kamarádských. Je to kniha, kterou vezmete do rukou a nechcete ji z nich dát pryč, dokud nedočtete, ale zároveň si přejete, aby nikdy neskončila. Je odpočinková, ale zároveň řeší těžší témata a neklouže jen po povrchu, pěkně vás do všech událostí ponoří.

Kniha je napsaná čtivě a svěže, se sarkastickými kousavými poznámkami a lehkým, vtipným tónem - několikrát jsem se při čtení zasmála. Kdo četl, stačí jedno - Kafíško! Humor mám ráda, obzvlášť sarkasmus, takže jsem si tu přišla na své.

V příběhu potkáte běžné lidské osudy, věci, které prožívají lidé okolo vás a třeba si jich ani nevšímáte. Každý z nás asi potkal nějakou Lindu, Honzu nebo Bedřicha, tudíž se do postav dokážete plně vžít, i když s nimi nemusíte souznít. Autorka všem postavám vdechla život a já mám pocit, jako bych je znala. Jsou lidské, do hloubky vykreslené a mně se po nich teď bude stýskat. Je to kniha o lásce, ale neměla jsem pocit, že by ta romantická linka přebíjela všechno ostatní, nenudila mě - naopak jsem Šárce fandila a bavilo mě, jak si dokáže stát za svým.

Přemýšlela jsem, co bych autorce mohla vytknout, ale nenašla jsem prostě vůbec nic. Je to skvělé, svěží, lidské a já to zbožňuju. Jestli máte rádi knihy o obyčejných lidských osudech, mluvíte plynně sarkasticky (nebo mu aspoň rozumíte), chcete něco lehkého, odpočinkového, ale ne hloupého, určitě Schovávanou zkuste.

05.04.2023 5 z 5


Kladivo na Čaroděje Kladivo na Čaroděje Alex Vigaš

Kladivo na čaroděje momentálně vchází na český knižní trh a díky své krásné obálce ji snad nejde minout. Patří do žánru YA, ale i pro takové starší kousky, jako jsem já, má své hodnoty a určitě mi měla co předat.

Nechci moc zabíhat do toho, o čem kniha je, protože nejlepší je do ni jít skoro naslepo a nic nečekat a nemít žádné předsudky. Hlavní hrdinka je, jak o sobě sama tvrdí, takový divnočlověk a nemůže najít své místo ve společnosti. Ve svých 17 letech neví, co si vlastně má myslet sama o sobě, co se sebou dělat, chybí ji pořádní kamarádi, ke kterým by třeba zapadla. Myslím, že se s Niky může ztotožnit spousta dnešních mladých lidí. Možností je spousta, svět se strašně rychle mění a málokdo s tím opravdu umí držet krok. Člověk se chce cítit přijímaný, někam patřit, nebýt na to vše sám a mít nějaké ty své lidi, o které se může opřít. A někdy tohle vše najdete třeba ve svém okolí a někdy nezbývá nic jiného, než hledat na sociálních sítích.

Příběh se neskutečně lehce čte, kapitoly jsou krátké a psané čtivě. Je to psáno hovorovou češtinou, sem tam vulgarismus, sem tam anglické výrazy. Autorka má skvělý sarkastický humor, Niky má super poznámky a čtenář se u čtení pobaví. Tyto odlehčené pasáže ale střídá až depresivní vyznění některých situací, kdy na vás dopadá úzkost, smutek, trápení hlavní hrdinky. U konce už na čtenáře padají všelijaké emoce, má pocit vzteku, beznaděje. A pak to přijde, dojde vám ten název a spadne to z vás všechno a ač to ve vás bude doznívat ještě delší dobu, mě osobně se neskutečně ulevilo.

I když se s tím autorka nepáře a vše vám naservíruje pod nos, tak moje představivost jela na plné obrátky a i na relativně krátkém prostoru mě dokázal příběh chytnout a nepustit. Oblíbila jsem si hlavní hrdinku, vcítila se do ni a třeba i tu Kubu jsem ji hrozně přála. Kniha sedne určitě všem dospívajícím, kteří to nějakým způsobem nemají v životě lehké, nebo právě těm, co už jsou dospělí, ale ještě si nesou nějaké rány ze svého dospívání. Protože uvidíte, že nejste sami a někde jinde je další divnotvor, který se v životě plácá stejně jako vy. A tenhle pocit je sakra osvobozující.

26.08.2022 4 z 5


Jeho krvavé dílo Jeho krvavé dílo Graeme Burnet Macrae

Věta na obalu ohledně odpovědi na severské detektivky není moc vhodně zvolená. Pokud máte rádi severské detektivky a jdete do této knihy pouze v očekávání knihy plné napětí a krve a zvratů na každé straně, budete nesmírně zklamaní.
Jedná se hlavně o popis života v 19. století na skotském venkově, kde se přihodí brutální vražda. Nejde tolik o to "kdo co proč udělal", ale o Skotsko, o tamější poměry v tehdejší době, o život jedné rodiny a jak jeden člověk dokáže ovlivnit celou osadu.
Já jsem byla nesmírně nadšená, miluju Skotsko a jedná se určitě o nejvíc skotskou knihu, co jsem kdy četla. Atmosféra tohoto mlhavého a deštivého kusu země mě totálně dostala, do toho mě samozřejmě zajímalo, co se stalo a jaké k tomu byly důvody. Na konci knihy si každý může sám za sebe říct, jaké pocity ze všech výpovědí má a jak on by v této otázce hlasoval. Můžete si zkusit být v porotě u soudu a převaloval si v hlavě všechny důkazy pro a proti a naprosto bez informací navíc si říct, jak byste se rozhodli vy.
Mě kniha nadchla, jak příběh, tak celková atmosféra, co z knihy vyzařuje. Nicméně nečtěte to prosím, pokud chcete něco jako "severskou detektivku".

14.05.2020 5 z 5


Sedm smrtí Evelyn Hardcastlové Sedm smrtí Evelyn Hardcastlové Stuart Turton

Tuto knihu je pro mě těžké hodnotit, protože celkově se mi námět knihy moc líbil. Nicméně tu bylo pár věcí, které mi vyloženě vadily. Jako čtenářka jsem si nevytvořila žádné pouto s hlavním hrdinou, možná to bylo tím, že v podstatě neměl žádnou svou osobnost, ale abych mohla knihu prožít na 100%, měla bych hlavnímu hrdinovi fandit, což se bohužel nedělo. Všechny osobnosti, které se v knize objeví, mi nepřišly ani trochu sympatické a velmi mi vadily myšlenky hlavního hrdiny, když se objevil v ději Ravencourt. To, co během knihy neustále autor ústy svého hrdiny pronášel ohledně fyzického vzhledu Ravencourta, mi bylo proti srsti vůbec číst.
Knihu jsem přečetla hlavně kvůli té záhadě, protože mě zajímalo, jak to dopadne a kdo je tedy ten viník. Část z rozuzlení jsem uhodla, ale určité překvapení se konalo. Určitě nemůžu říct, že by to byla nervy drásající kniha, to rozhodně ne, nejedná se o napínavý thriller, kdy si napětím ohlodáte všechny nehty na rukou i na nohou.
Jak už jsem řekla, námět knihy byl výborný, celkové vyznění knihy je skvělé, to poselství, co chtěl autor do knihy dát, se mi moc líbilo, ale zpracování za mě trochu pokulhává. Určitě by si příběh zasloužil i trochu proškrtat, myslím si, že je příliš dlouhý a ději by to neuškodilo.

14.04.2020 3 z 5


Nikdyuš: Zkoušky, jež podstoupila Morrigan Crowová Nikdyuš: Zkoušky, jež podstoupila Morrigan Crowová Jessica Townsend

Úžasná pohádková knížka, která zaujme i dospělého čtenáře, který se chce trochu vrátit do dětských let. Skvělý překlad, nádherná hra s češtinou a příběh. Za mě je srovnávání s HP naprosto mimo, to by každá fantasy knížka pro děti potom byla vykrádačka HP.
Krásný svět, napínavý děj, děti to bude bavit a jejich rodiče také. Možná by to chtělo trochu propracovat, ale mě ta kniha prostě bavila, potřebovala jsem se odreagovat a to splnila nad očekávání dobře.
Líbil se mi svět, fantazie autorky, dialogy postav, které byly i často úsměvné.
Kdo si chce užít příjemnou pohádku, která ale není hloupá, nebo příliš dětská, tak doporučuji všemi deseti.

08.04.2020 5 z 5


Velká samota Velká samota Kristin Hannah

Naprosto souhlasím s komentářem od Vladii, první polovinu knihy jsem si říkala, jak to může mít tak skvělá hodnocení, když se jedná o naprosto průměrný příběh. Vykreslení Aljašky na jedničku, ta atmosféra byla skvělá, ale pořád byl příběh na mě moc plytký, ačkoliv se tam řešily závažné věci a asi mi mělo na postavách více záležet, než skutečně záleželo. Četlo se to dobře, ale až druhou polovinu knihy jsem dokázala vyloženě vdechnout a začala se o postavy jako takové pořádně zajímat. Příběh se začal pořádně odvíjet a já jsem měla dočteno během jednoho dne.
Občas mi přišlo, že hrdinům hází osud (autorka) klacky pod nohy až moc, trošku citové vydírání čtenáře, ale pokud to funguje... Ve výsledku ale dávám 4*, pořád to bylo pěkné čtení, Aljaška mě nadchla a to místo bylo vykreslené s takovou láskou a pokorou, že bych se tam ihned vydala.
Obrovské množství překlepů bych od takového nakladatelství, jako je Argo, nikdy nečekala. Velmi to kazí dojem z jinak krásně udělané knížky.

31.03.2020 4 z 5


Měsíční píseň Měsíční píseň Patricia Briggs

Začátek knihy byl super, dokonce jsem se kolikrát i zasmála, ale potom, co Mercy potkala Sama, to tak nějak nebylo už ono. Nicméně jako hlavní hrdinka se mi líbila, žádná taková, co má pocit, že musí zachránit svět a že to zvládne všechno sama a ještě k tomu holýma rukama. Kdyby autorka ubrala na vysvětlování věcí, které si člověk buď domyslí, nebo se do děje momentálně vůbec nehodí, bylo by to lepší. Jsem zvědavá na druhý díl.

18.09.2015 3 z 5


Zmizelá Zmizelá Gillian Flynn

Skvěle napsaná kniha, já jsem se nemohla odtrhnout ani od první poloviny, natož potom od té druhé. Amy byla skvělá postava, neříkám, že jsem ji měla ráda, ale ten její vývoj mě fakt dostal. Z té super deníkové Amy taková potvora? Úplně jiná detektivka, než jsem zvyklá, ale byl to úžasný zážitek. Ale kdo nemá rád psychologii postav a sledování jejich myšlenkových pochodů a toho všeho, tak si to nejspíš pořádně nemůže užít. Za mě rozhodně doporučuji a těším se, až od Gillian vyjde další kniha.

01.12.2013 5 z 5


Hostitel Hostitel Stephenie Meyer

Vůbec jsem si knihu nechtěla přečíst, ale nakonec mě přemohla zvědavost a sáhla jsem po ní. A vůbec nelituji! Začetla jsem se do ní už od začátku, takže i těch zmiňovaných prvních 40 stránek mě nijak neznudilo. Poutnici jsem si moc oblíbila a i přes to, že nesnáším postavy, které nejsou ani trochu sobecké a věčně akorát dělají to, co je dobré pro druhé, tady mi to vůbec nevadilo a tak nějak mi to přišlo správné. Každá postava v knize má své špatné i dobré stránky, nejsou jen vyloženě zlé a hodné postavy a to velmi oceňuji, protože tak je to i ve skutečném světě. Prostředí jeskyně je úžasné, tedy aspoň tak, jak jsem si ho představovala já (a co si budeme povídat, takovou koupelnu bych brala hned). Těch 500 stran ulétlo tak rychle, že jsem se ani nestačila vzpamatovat a už jsem oplakávala konec. Knihu můžu všem vřele doporučit (a že to taky dělám, strkám jí každému, kdo jí nechce číst jen kvůli Twilight).

06.08.2013 5 z 5


Aréna smrti Aréna smrti Suzanne Collins

Přečteno skoro na jeden zátah, už dlouho jsem hledala knihu, co mě opravdu pohltí a konečně jsem jí našla. Těším se na další díly.

22.05.2013 5 z 5


Muži, kteří nenávidí ženy Muži, kteří nenávidí ženy Stieg Larsson

Napínavá kniha přečtená jedním dechem. Líbí se mi postavy, místo děje, zápletka. Lisbeth jsem si oblíbila hned na začátku pro ten její netypický vzhled, mám ráda takové typy postav. A miluji knihy, které musíte číst, dokud je nepřečtete, i kdyby to znamenalo, že vůbec nebudete spát. Rozhodně doporučuji k přečtení!

20.08.2012 5 z 5


Hrobař Hrobař Lisa Jackson

Dokonalost! Tuhle autorku naprosto zbožňuju a ani teď mě nezklamala! Jako vždy jsem nepřišla na to, kdo je vrah a tak to má být :)

14.08.2012 5 z 5