Michla76
komentáře u knih
Narcis a Goldmund
Hermann Hesse
Esence krásna... Nejednou se mnohý čteřnář přistihne že je z té krásy u vytržení.
Ježibaby, Pacička a zajíci
Alois Mikulka
Neotřelé příběhy, nečekané zápletky a rozuzlení. Bavila jsem se od začátku až dokonce. Ve třinácti, stejně jako teď, o třiadvacet let později :)
O zvířátkách a divných věcech
Alois Mikulka
Tato kniha je vskutku tím, co se dá od Aloise Mikulky čekat. Originální napínavé a citlivě humorné příběhy, které samozřejmě končí dobře. Nudných klišé se tu nedočkáte. Ostatně těžko od člověka, jenž se nezdráhá nazvat Zlatovlásku potvorou jednou (ne v této knížce).
Moje nejmilejší dětská kniha od doby, co umím číst. Měly jsme ji se ségrou po strýcích. Naštěstí. Dělá mi radost dozdvědět se cestou Databazeknih, že Alois Mikulka se konečně dostává do čítanek. Pro jemnou a tvárnou dětskou duši a fantazii ideální autor.
Srpny
Jakub Stanjura
(SPOILER) Hele, nedopadne to dobře. I když v to po celou dobu budete doufat.
Otevřený hrob
Angela Marsons
Hrůza.
Vůbec nechápu, jak jsem vydržela snést celá tři "díla". Tímto samozřejmě končím. Jedno velké, koncentrované, těžko snesitelné klišé a velmi, opravdu velmi špatný překlad. Zjevná neznalost policejní práce, v každé knize minimálně dvě chyby - např. znalost jména, které v době, na kterou se v knize odkazuje ještě známé nebylo atp. Což ale je pod rozlišovací úroveň čtenářů dávajících 5*
Milujte kráľovnú
Anton Hykisch
"Věřte císaři" je za mě mnohem líp napsaná. "Královna" nepůsobí tak kompaktním dojmem. Možná i proto, že ani doba nebyla ani trochu kompaktní.
Jen zvířata
Ceridwen Dovey
Sice zajímavé náměty, mě ale nezaujal styl vyprávění. Je to celé takové nanicovaté a rádoby.
Po týdnu:
Anebo že by ne? Někdy se to člověku tak nějak rozleží. Velmi poetické až snivé. Na to, že je to o smrti.
Chemie smrti
Simon Beckett
Upřímně, ani se mně to moc komentovat nechce, ale ta jediná hvězda si obhajobu zaslouží.
Četla jsem autorova první díla, která u nás zatím nebyla vydána a ta byla mnohem lepší. Možná ne tak "čtivá" nicméně mou pozornost získala právě tím. Autor v nich dokázal vytvořit postavu psychopata hodnou zapamatování schopností popsat, jak psychopaté nejsou schopni svou abnormalitu vnímat a své skutky nejenže nepovažují za něco zvláštního, oni je považují za oprávněné.
Tady se to ale nepovedlo a ta jediná hvězda je za to, že konec byl sice přitaženej, ale tím jak to bylo vylíčené se to dalo vydržet číst.
Dívka ve vlaku
Paula Hawkins
Kniha je často srovnávána se Zmizelou. No, zas taková hovadina to není. Zvláště cením nápad, že vypravěčkou je zhrzená alkoholička, která si ovšem svoji situaci a to, jak je okolím vnímána, velice dobře uvědomuje. Na to, že se jedná o bestseller nemůžu neuznat, že je pro mě kniha rozhodně pozitivním překvapením.
Příznačné na této knize je, že hltači bizarních nepravděpodobností vnímají jako nudu právě to, co Dívku ve vlaku činí zajímavou. Ale zas pořád lepší, než nečíst vůbec.
Útěk
Ota Hofman
První tvrdá zkuženost. Knížka, která mě dočista zkormoutila a zarmoutila a dlouho na mě působila. Ne, vůbec si nemyslím, že to bylo špatně, naopak, je důležité, aby právě i děti školního věku četly neveselé příběhy, protože je to obohacující a nutí je to přemýšlet. Ostatně, nutí přemýšlet už tím, JAK je napsaná. Předpokládá, že také děti mají mozek a nemá potřebu jim vysvětlovat, co si mají myslet.
Podobně teskná je kniha H. Šmahelové Velké trápení; zde je ale vyprávění právě víc přízpusobeno dětem a není ani tak beznadějná.
Pojednání o mé radostné cestě od kolébky ke krematoriu
Vladimír Komárek
Břitký a inteligentní humor předního českého grafika, malíře a ilustrátora. Skvělý zážitek při četbě, méně pak když zjistíte, že vaše bránice potřebuje potrénovat.
Nic mi neprozrazuj
Joy Fielding
Jedna z prvních jednohubkovitých (kniha která je sice super, ale nedává smysl číst ji dvakrát. Už jenom proto, že víte, jak to dopadne a kdo a proč to u/dělal) kterou jsem kdy četla a byla jsem z ní tehdy nadšená. Napínavá do poslední kapitoly. Pak už to bylo malinko slabší, až ta poslední, která nevím jestli v ČR vyšla, byla už nestravitelnou slátaninou soudobého střihu.
Šťastný Jim
Kingsley Amis
Příliš mnoho ironie. Pořád a za každou cenu. Typově mi to připomínalo "Tři muže", kterým se to ale ani náhodou nemůže vyrovnat.
Oprátka za osm mrtvých
Roman Cílek
Ta žena měla být léčená. Ale nebyla, a pak to všichni projeli. V první řadě psychiatři té doby, oběti, justice, ona. Skvělá kniha.
Dcery
Kateřina Dubská
Karin Lednická z autorky asi nebude, no. Ale číst se to dalo. To ano.
Věřte císaři
Anton Hykisch
"Milujte královnu". Tak tady se autor jen rozepisoval, aby pak napsal na dnešní dobu více než jen historický román. Poučný vhled do Josefínské doby. Jakkoli jde v mnoha ohledech o fikci, ostatně jedná se o román, nikoli učebnici dějepisu, lze si udělat celkem reálný obraz doby a jednoho z nejosvícenějších panovníků. Obdiv autorovi. Musel strávit mnoho času studiem autentických zdrojů.
Právo nálezce
Stephen King
Kruci kruci kruci... Udělala jsem to. Zařekla jsem se, že po Nadaném žákovi si od S. Kinga nikdy nic dalšího nepřečtu, abych nebyla zklamaná a teď jsem.
Asi to není špatná detektivka, jenže pro mě "Žák" už napořád zůstane nej; taky, pokud už čtu detektivku, mám raději klasiku (Chandler, Simenon, Christie etc.) a také znám i typově stejné, ale lépe napsané.