Jen zvířata

Jen zvířata https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/353634/mid_jen-zvirata-AUW-353634.png 4 56 18

Jen zvířata nám dokážou vysvětlit, co vlastně znamená být člověkem. Kočka na západní frontě první světové války, šimpanz ve válečném Německu, sloní dvojčata v Mosambiku, medvěd v Sarajevu… Duše zvířat, která se během uplynulého století stala oběťmi lidských konfliktů, vypráví dojemné, tragické a nádherně podivné příběhy o svém životě a smrti. Zvířecí hrdinové a vypravěči současně nepřímo vzdávají poctu spisovatelům, kteří během téhož období o zvířatech psali. Během studené války se setkáme s ruskou želvou, která byla mazlíčkem Tolstého dcery, americký delfín v Iráku píše dopis Sylvii Plathové, příběh ústřice v Pearl Harboru je geniální variací na Kerouacův kultovní román Na cestě. Vzácně originální kniha elegantně splétá historii, mytologii, folklór i astrologii. Ukazuje, že dokud budou existovat zvířata, lidé o nich budou přemýšlet, psát a snít.... celý text

Literatura světová Příroda, zvířata Příběhy
Vydáno: , Paseka
Originální název:

Only the Animals , 2014


více info...

Přidat komentář

Sirina
13.02.2022 4 z 5

Tahle kniha mi hrozně dlouho ležela v knihovně. Nedokážu se dívat ani na filmy, ve kterých umírají zvířata. Ano, bylo to dojemné, místy opravdu hodně. Nejvíc se mi líbila část o sloních dvojčatech a delfínici. Povídka se psem mě dostala úplně.

Alma-Nacida
27.07.2021 5 z 5

Trochu jsem se bála, že to bude doják. Místy opravdu byl. Hlavně to ale byla cesta s mnoha světovými spisovateli a dalšími osobnostmi, z nichž Australana a americkou abolicionistku a feministku jsem si musela vygůglit. Cesta za poznáním toho nejhoršího i nejlepšího z lidství.
"Možná byste si měli klást jiné otázky. Proč se ke druhým lidem chováte jednou jako k lidem, a jindy jako ke zvířatům? A proč se k jiným tvorům chováte jednou jako ke zvířatům, a jindy jako k lidem?", ptá se delfínice, ale ví, že je to řečnická otázka, že ji nikdo neodpoví. Já vím, že jsem zvíře, a že lidé jsou děsivá zvířata. A nakonec všichni zemřeme, o tom to je. Velkolepě smutná kniha, na kterou hned tak nezapomenu.


MajkaJirackova
25.09.2020 2 z 5

Velmi mě zaujala anotace a grafická úprava knihy, která je opravdu zdařilá. Samotné texty moje očekávání bohužel nenaplnily. Do čtení jsem se musela nutit a pouze povídky kočky, želvy a slonice ve mně zanechaly hlubší dojem.

Michla76
24.10.2019 4 z 5

Sice zajímavé náměty, mě ale nezaujal styl vyprávění. Je to celé takové nanicovaté a rádoby.

Po týdnu:
Anebo že by ne? Někdy se to člověku tak nějak rozleží. Velmi poetické až snivé. Na to, že je to o smrti.

Richisa
15.05.2019 2 z 5

Kniha bohužel nesplnila to, co jsem od ní očekávala. Podle mě zde nebyl využit potenciál nápadu. Velmi se mi líbila grafická úprava knihy.

Jen pár příběhů mě doopravdy zaujalo. Ostatní bylo pouze zvířecí filozofování o ničem, někde mi chyběla pointa, někde mi přišlo, že se jedná o laciný opis jiného autora ve zvířecím hávu.

Nejvíce mě zaujal příběh slonice a delfína, příběh psa aspoň ukazoval reálnou psí povahu. Ostatní docela zklamání...

Měňavka
24.01.2019 4 z 5

Pěkné, čtivé, zajímavé.Něco se mi líbilo víc,něco míň.

Jizi
27.09.2018 5 z 5

Pokud máte rádi zvířata, budete při čtení smutní, protože ta zvířátka na konci zemřou - což se teda dočtete už na přebalu a pak znovu na začátku každé z povídek, ale zjevně i tak to dokázalo některé čtenáře nepříjemně zaskočit. Takže ano, skutečně všichni do jednoho nakonec zemřou (a spoiler života: my taky. Jo, i já. A ano, i vy. Jak nemístně kruté.)
Pokud nemáte rádi zvířata, je tu jistá možnost, že po přečtení téhle knihy je mít rádi začnete.
Pokud máte rádi literaturu dvacátého století, bude nejspíš lehce slinit blahem. A jestliže máte rádi některého z autorů v knize zmíněných a jste obeznámeni s jeho tvorbou, je tu riziko, že bude slinit i slzet. A možná i těžce.
Nesmírně obdivuju plejádu stylů, jazykových i narativních, které autorka zvládla na tak omezeném prostoru předvést a to nádherné a úchvatně fungující provázání literárních a historických motivů.
Myslím, věřím a pevně doufám, že o Ceridwen ještě uslyšíme.

Janek
20.07.2018 5 z 5

Mýty, bajky a válečná vyprávění v jediném balení. Těžké, ale velmi podmanivé čtení, které mnohem více vypovídá o nás lidech než jen o zvířatech. Není to knížka, kterou bych komukoli bez váhání doporučila (tohle asi nebude bavit každého), je to ale knížka, ke které se já sama nepochybně velmi brzy vrátím.

eva3695
18.03.2018 4 z 5

Pro mě to byla velmi silná knížka, kde každá povídka mě dovedla rozhodit i na půl dne. Příběhy zvířat, které na konci vždy umřou jsou velmi smutné. Nejvíce mě asi dostaly příběhy kočky, psa a sloních dvojčat, které se odehrávali přímo za války. Knížku můžu doporučit, ale počítejte s tím, že to není oddechové čtení

efka.saf
21.01.2018 4 z 5

Když jsem knihu dočítala, samotnou mě překvapilo, jak silný dojem ve mě zanechala. Kniha mě hodně zaujala už svojí anotací, ale na základě komentářů jsem čekala, že pro mě může být problém se knihou prokousat. Omyl. Zvířata a jejich dojemná, mnohdy ale i vtipná či filozoficky laděná vyprávění si mě velmi rychle získala. Ačkoliv autory a jejich díla, o kterých se v jednotlivých povídkách mluví, jsem nečetla, čímž mi možná hlavní podstata nebo poselství knihy zůstává utajeno, velmi se mi zvířecí povídání líbila. Zvlášť dojatá jsem byla vždy na konci povídky, kdy - ačkoliv tam (většinou) nebylo doslova napsáno "teď jsem umřel", člověk ví, co bude následovat, proto mě vždy naplnil podivný smutek a melancholie.
Nejvíce se mi líbily příběhy vyprávěné kočkou, psem a želvou, ale ostatní zvířata jim velmi zdatně sekundovala. Např. vyprávění mlže bylo místy opravdu vtipné. Jediné dvě povídky, které mi vůbec nesedly, byly vyprávěny duší šimpanze a velblouda.
Jednu hvězdičku tedy strhávám nejen za ony dvě zmíněné povídky, ale také za to, že někdy mi vyprávění přišlo až příliš polidštěné. Ale kdo ví, třeba tak zvířátka opravdu uvažují... ?

zelena_zabicka
15.01.2018 1 z 5

Knihu jsem nedočetla, tím ale nechci shodit její umělecko-literární hodnotu, kterou jí kritici přisuzují. Bezesporu se jedná o originální a propracované dílo. Osobně jsem asi na tento typ příběhů nebyla naladěná. Čekala jsem nějakou „slepičí polévku“, milé oddechové čtení. Místo toho jsem dostala dávku smutných povídek, vyprávěných samotnými zvířaty, které často měly co do činění s válkami. Vadilo mi přílišné zlidštění zvířecích hrdinů i styl vyprávění. Autorka je předkládá v podstatě jako filozofy ve zvířecím těle (nebo alespoň u těch povídek, které jsem četla).

Limonadovyjoe
09.01.2018 3 z 5

Povídková knížka pohledem zvířat, se smutným koncem zapříčiněným lidmi. Některé povídky lepší než jiné, bohužel se mi žádná nevybavuje, kterou bych vyzdvihla, takový průměr.

marta14
01.01.2018 4 z 5

Některé povídky mě nebavily, ale to se nedá říct o těch ostatních. Originální kniha, kterou vypráví zvířata. Nejvíc se mí líbily příběhy, které vyprávěla kočka, pes a želva. Rozhodně tato kniha stojí za přečtení.

mot33
23.12.2017 3 z 5

Nevím některé povídky super jiné slabší takže celkově průměr.

Nixa
22.12.2017 4 z 5

Naprosto zajímavá a originální kniha. Z některých povídek jsem byla nadšená více, z některých méně. Nejvíce se mi asi líbily povídky o duši kočky, psa, slonice a papouška. A i když se jednalo o smutnější čtení, tak jsem knihu určitě nečetla naposledy.

babsi66
11.12.2017 4 z 5

Tahle sbírka povídek určitě stojí za pozornost. Autorka si neotřelým způsobem pohrála se zvířaty v roli vypravěče jednotlivých povídek, aniž by se jí povedlo zabřednout do stereotypu, kdy by jednotlivé povídky byly jako přes kopírák. Povídky jsou prošpikované literárními narážkami na díla jiných autorů, kteří psali o zvířatech, a obsahují správnou dávku divnosti, což jsou další důvody proč má cenu knížku přečíst. Nebo už jste slyšeli o delfíních špionech v americké armádě a želvě-astronautce?

Nefilim
02.12.2017 3 z 5

Žádná roztomilá zvířátka, ale jejich pohnuté osudy plné životních mouder. Autorka ve svém originální počinu zúročila poznatky ze zoologie, historie i světové literatury. Každá povídka je vypravěčským způsobem jedinečná. Občas zvířata dokonale nahradí lidské postavy, jindy jen projdou kolem. Na mně největší dojem zanechal kafkovsky laděný opičák, putující mlž, a sloní stádo obeznamující potomky s dějinami krutosti. Pro milovníky zvířat naprostá. povinnost.

rarášek
23.11.2017 4 z 5

Mám ráda zvířata a proto jsem po této knize sáhla. Nejvíc se mi líbily povídky o duši kočky, psa, slonice, papouška a želvy. Nejvíc mě dojala povídka Pohádka od duše medvědice a nejmíň se mi líbila povídka duše šimpanze (hodně mi připomněla svým stylem Kafku). Povídka duše velblouda je pro mě taková rozporuplná. Každá povídka měla něco do sebe. :)