Oprátka za osm mrtvých

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Případ Olgy Hepnarové – dívky, která zabíjela, protože neuměla žít. Pokus o sondu do duše dívky, která v r. 1973 v Praze na Letné úmyslně zabila nákladním autem osm lidí. V úterý 10. července 1973 dvaadvacetiletá Olga Hepnarová nasedla do nákladního auta a v Praze na Letné vjela do lidí čekajících na tramvaj. Zůstalo za ní osm mrtvých a řada raněných. Tím se, podle svého prohlášení, pomstila lidem za své neradostné dětství a celkově nešťastný život. Roman Cílek se ve své knize pokouší zmapovat Olžin životní příběh, pochopit její uvažování a odkrýt pozadí a motiv jejího činu. Předkládá čtenářům její vlastní výpovědi z průběhu soudního procesu a konfrontuje je s pohledy rodičů, sestry, přítele, spolupracovníků i náhodných známých. Kniha obsahuje i posudky psychologů a psychiatrů, kteří se dívčinou osobností zabývali. Připojeny jsou také názory sociálního pracovníka, grafologa, numerologa i astrologa....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/13758/opratka-za-osm-mrtvych-13758.jpg 4.5258
Nahrávám...

Komentáře (68)

Kniha Oprátka za osm mrtvých

konicekbily
21. ledna

Špičková kvalita od autora! Literatura faktu by měla být plná ověřených faktů, časově a věcně setříděná, napsaná nezaujatě, aby si čtenář mohl udělat vlastní názor a případné dozvuky či ohlasy na knihu. To vše tam je a děkuji autorovi. Přidávám i svůj názor: podobných případů je po celém světě spousta, kdy přicházejí o život nevinní - buďme rádi, že u nás podobných případů není tolik!

Martina291086
19. ledna

Absolutní masakr. Knihu jsem četla několikrát, vždy jedním dechem, a vždy mi při čtení vstávala husí kůže a běhal mráz po zádech. Její život i odsouzeníhodný čin, který spáchala, byl tak mistrně psychologicky rozebrán, že nemám absolutně co vytknout. Byť se mi příčí napsat, že to bylo výborné čtení, tak opravdu bylo. Má to spád a byť je to literatura faktu, postrádá prvky jakéhokoliv soudu a zároveň čtenáře nenudí. Plus mu nechává prostor pro vlastní názor a pochopení. Jedni její čin odsuzují bez možnosti hledání nějakých "polehčujících okolností", druzí se nejdříve snaží najít a poznat všechny aspekty a důvody, proč se tato tragédie stala. Jen se nedokážu zbavit jedné otázky. Dalo se tomu předejít nebo zabránit?


kamigava
07. ledna

Čtivá kniha, ale obsahuje nemálo fikce a fabulací. Nicméně o případu a životě Olgy si uděláte aspoň nějakou představu.

Bob
17.12.2021

Olga Hepnarová byla ztrápená duše. Není možné obhajovat co provedla, ale je možné ji soudit?

NGC6715
06.12.2021

Olga Hepnarová… IQ 119… Pocházela z rodiny, kde hodně lidí mělo vysokoškolské vzdělání, ona sama měla na začátku školního vzdělávání dobré výsledky, které se později zhoršili v důsledku toho, že nevycházela se svým okolím. Nedosáhla vysokého vzdělání, ale hodně četla i odbornou literaturu, hlavně z oblasti psychologie a psychiatrie. Její chování bylo později často iracionální a náladové. Začarovaný kruh jejího „nespolečenského“ chování a chování lidí k ní (o němž si možná domýšlela více, než byla pravda). Byla počáteční chyba u ní, nebo jen v tom, že nezapadala? To, co spáchala bylo bezpochyby hrozné a nechci to obhajovat. Ale ještě horší mi, ale přijde představa, že alespoň v části svých úvah mohla mít pravdu… Její přítel uvažoval o založení komunity, která by podobně odlišným lidem pomáhala. Je škoda, že Olga se nerozhodla více energie věnovat takovémuto směru místo toho, který zvolila. Ale možná na to jen neměla sílu nebo ten nápad přišel pozdě… A připadalo jí, že něco prostě udělat musí. Za jejím činem stála nejenom (iracionální?) pomsta, ale také logická úvaha. A její čin z tohoto hlediska částečně uspěl. Lidé se dozvěděli o problémech těch, jako byla ona, ovšem za cenu, životů a toho, že lidé jako je ona budou spojování s vraždami, i když myslím, že vyhrocený čin jednoho nemůže odsuzovat všechny, kteří mají podobné problémy zapadnout do společnosti. Zabíjela, protože neuměla žít – ale neuměla žít vůbec, nebo jen ve světě, ve kterém žít musela? Staráme se o etnické menšiny a omlouváme je, protože mají ve většinové společnosti problémy. Vznikají centra, která jim mají pomáhat. Ale pokud nezapadá někdo z naší etnické skupiny, pomoci se i dnes domůže mnohem hůře – paradoxně možná právě proto, že trestní činy jsou zde méně časté, a proto jsou tito lidé méně viditelní. To ale neznamená, že mají menší problémy.

hu_87
13.07.2021

(+ SPOILER) Super četba, o případ Olgy Hepnarové se zajímám už nějakou dobu a tahle knížka mi pěkně rozšířila obzory. Je zde dopodrobna rozebrána Olgy dětství, minulost, ale i její běžné chování vůči lidem; jsou zde posudky psychologů a psychiatrů a její těžce schizoidní, hysterické, agresivní a anetické rysy. Najdeme zde různé dopisy (i grafologický rozbor jejího písma), ale i přímá svědectví k Olze (ať už ze stran blízkých, tak méně blízkých lidí). Autor si dal opravdu záležet, knížke opravdu podrobná a poučná.
Prakticky se jedná o jednu a tu samou knížku jako je Olga Hepnarová: Zabíjela, protože neuměla žít. Ale, druhá jmenovaná knížka se mi mnohem více líbila ze strany vizuální, jiné písmo autora/dopisů tomu dodávaly na větší přehlednosti a čtivosti. Až teda na to, že v druhé jmenované knížce jsem nějak nemohla najít grafologický rozbor Olgy písma + některé poznámky na konci (např, i poznámka astrologa, numerologa, jisté právničky).

LadyCharlene
10.11.2020

Velmi čtivá kniha, se všemi výpověďmi si připadáte, že koukáte na dokument. Velmi čtivá a depresivní... Mně Olgy prostě bylo líto. Ona otloukánkem byla, ať si kdo chce tvrdí, co chce. Pokud je dítě v jednom kuse odstrkováno, přehlíženo a šikanováno, nemůže od něj nikdo chtít, aby z jedince byla v dospělosti veselá, společenská a vstřícná osobnost. Všichni víme, co provedla, ale jedno svědectví mě "tak trošku pobavilo", spousta lidí tvrdí, že dnešní společnost je prohnilá, všichni žijí na sociálních sítích, když je někdo svědkem nepravosti, neudělá nic jiného než že vytáhne telefon a fotí nebo natáčí, a to přesně udělal jeden svědek "nehody". Takže nejen dnešní dobu lze viděti pouze přes čočku fotoaparátu. Už jen na výpovědích rodiny je mrazivé s jakým odstupem, s jakým chladem a lhostejností vypovídali o Olze při výsleších bezprostředně po činu. Ta rodina v pořádku nebyla. Nejvíc mě rozčilovala její starší sestra, jako starší sestra přece po té mladší nemůžu chtít, aby ona jevila zájem, když si představíte dvě malý holčičky, která by se měla zajímat víc? Ta mladší? Nevíme, jestli třeba Olga nebyla nechtěné dítě, a z toho by vyplývala ona lhostejnost a odstup rodičů. Další věc, která mě v příběhu Olgy Hepnarové zaráží je odborná péče. Do léčebny ji její matka poslala už ve dvanácti letech, poté v dospělosti sama chtěla vyhledat lékařskou pomoc, což jí moc nevyšlo a nakonec soudní lékaři i přesto, že jí zjistili psychopatické rysy, schizoidní rysy, agresivitu, neříkejte mi, že netrpěla depresemi, ji prohlásili za duševně zdravou, a to několikrát a stáli si za tím... I když po nějaké době o sobě začala tvrdit, že ani není Olgou. A pak byli schopni do posudku napsat, že "převýchova" není možná, potřebuje "psychicky zdravý" člověk převýchovu? Tak za takovými lékaři bych rozhodně jít nechtěla. Navíc mi ta sezení s psychiatry přišla celá taková podivná, ty otázky, co jí kladli, jak s ní komunikovali - to byl prachobyčejný výslech, jen tam chyběla lampička... V závěru jsem trochu začala litovat i jejího právníka, tak moc se chudák snažil a Olga mu jen "házela klacky" pod nohy, nebyla mu vděčná ani za mák. Teprve až když bylo moc pozdě...
Kniha určitě stojí za přečtení, autor se snažil být objektivní, je čtivá, podrobná a splňuje své poslání, pokud ovšem nejste "Lesní vrah".

Zorka
26.10.2020

Medializovaný příběh Olgy Hepnarové zpracovaný velmi zajímavou a čtivou formou. Obešla bych se bez konečných mnohastránkových dodatků, které pro mě už nebyly tak přínosné, co se informací týče, a které postrádaly také předchozí čtivou podobu příběhu. Jinak rozbor osobnosti Olgy Hepnarové opravdu velmi podrobný a z psychologického hlediska opravdu velmi zajímavý.

1