Mi--LADA
komentáře u knih
Tajemství hedvábného vějíře
Lisa See
Z obsahového hlediska, jak to chodilo v Číně a popisování jejich tradic super, o to se opírá to nejkvalitnější a nejzajímavější z románu. Jinak není spisovatelka velká romanopiskyně, která umí vyfabulovat úžasné příběhy bez historických berliček, které jsou samotné dramatické dostatečně, aby to utáhlo celou knihu. Obávám se, že napsat příběh ze současného banálního města nebo vesničky by už jí tak dobře nevyšlo. Prostě má takovej styl. Vybere si kulturu, o které zbytek světa nemá v běžné populaci hlubší ponětí, připlete historické skutečnosti a na to nasadí příběh o rodině a ženském dlouholetém přátelství. Píše jedním stylem s podobnými zápletkami. Kdyby to byla první kniha, hodnotím výš. Po příběhové stránce to už je snad čtvrtá knížka, tak trochu jiná (jiný stát), přitom tak trochu na jedno brdo (kostra příběhu).
Jako seznamka s Čínou 19.st. a postavení žen jinak dobrý a nanejvýš zajímavé. Jen na strhující, zde zmiňovanou Gejšu, to nemá ani náhodou.
Nelituji: Život Edith Piaf
Carolyn Burke
Neuvěřitelný životní příběh francouzské šansoniérky Édith Piaf v podání autorky Carolyn Burke, která čerpala a umožnila nahlédnout do četných, dosud nezveřejněných spisů. Nevšední osud, osobnost zpěvačky a až pohádková cesta ke slávě jsou fascinující.
Tajemství černé královny
Zdeněk Grmolec
Obstojné. Historický román ze 14. století o Barboře Cellské, české a uherské královně a římské císařovně, jinak také druhé manželce Zikmunda Lucemburského. Na svojí dobu až příliš podnikavá, zajímavá, chytrá žena se špatnou pověstí, o které jsem dosud neměla ani tušení.
Sběratelka sirotků
Ellen Marie Wiseman
Strhující příběh, který chytne za srdce a těžko se od něho odchází. Zhltla jsem jako malinu a všem kladným postavám pevně držela palce. Doufala jsem ve šťastný konec, po všech tragédiích a těžkostech by si hrdinové pohádkové zakončení zasloužili. Dočkala jsem se? Víc nebudu prozrazovat. Tíživé a přesto krásné čtení.
Opatství Northanger
Jane Austen
Podobné příběhy miluju. Jsou pohlazením po mojí romantické duši. Přenáší mě do jiného času, prostředí, má sympatické postavy a u Jane Austenové se ani nemusím stydět, že jsem tuhle dívčí, úsměvně milou a dokonce vtipnou knížku četla. Ne, nic se nemá brát příliš vážně, ani oblíbené gotické romány.
Ptáci v trní
Colleen McCullough
Kdo by neznal tenhle dojemný příběh o velké, tajné lásce mezi knězem a farmářskou dcerou Meggie? K románu mi přivedl seriál, který jsem viděla v TV ještě jako malá holka. Tenkrát jsem ještě všemu nerozuměla a o to radši si román vychutnala v dospělosti.
Zaujalo mi, že se australská prozaička, která se tímto románem proslavila, inspirovala osudy vlastní rodiny. Možná proto je román tak životný a na román pro ženy i poměrně věrohodný.
Nebe nad Kilimandžárem
Leah Bach (p)
Vhodná knížka na dovolenou. Opuštění rodné země, cesta do exotických míst, začátek nového, dobrodružnějšího života, kdo o něčem podobném někdy nesní? A k takové netradiční romantice tradičně patří samozřejmě i láska a peripetie s hledáním vhodného životního partnera. Počtení na pohodu s krásnou obálkou, která přímo vybízí k nevšednímu letnímu vycestování, třeba pod krásné Kilimandžáro a seznámení se s nádhernou přírodou jiného kontinentu. Přinejmenším se u tohoto příběhu dobře sní.
Alenka v kraji divů… a za zrcadlem
Lewis Carroll (p)
Když příběh hodnotím očima dítěte a vzpomenu si na svůj dětský věk, tak mi příběh v určitém období mého života nedávál smysl. Nedočetla jsem, nevěděla jsem skoro ani, o čem je pořádně řeč. Jako dospělá se na to dívám jinýma očima a ty mi umožňují pochopit, proč je tohle fantasy tak oceňované. Alenka patří mezi dětské knihy, které podle mého pro děti tak úplně nejsou. Nebo jenom pro některé a vyššího věku.
Dítěti bych raději pustila hodně zjednodušený film Alenka v říši divů, třeba tu od Tima Burtona, který je podaný líbivě a srozumitelně. Ano, plno myšlenek, literárních hříček a vychytávek zapadne, ale dítě tu snovou kostru a komplikovanou fantastickou hříčku alespoň zpřístupní a ono to dá.
Další báječný rok
Michal Viewegh
S chutí a zvědavostí jsem nahlédla do kousku života našeho známého českého spisovatele, do té části, kterou nám byl ochotný odtajnit. Zajímavé, zase něco jiného, než co běžně čtu. Proč si k tomu ještě nepřečíst i Zrušený rok !?
Fantastické léto
Brenda Novak
Ke čtení mi nalákala fantastická obálka, která přímo vybízí, aby si jí vzal člověk na dovolenou a relaxoval. Námět byl slibný. Obsah mi nakonec úplně neoslovil, je to psané úsporně, stereotypně, bez hloubky. Nicméně věřím, že své spokojené čtenářky si knížka najde, každému sedne něco jiného a jak se říká, tak to má být.
Daleké cesty
Christine Thürmer
Podtitul je „zkušenosti a tipy z 45 000 km po svých“. Svérázná německá turistka, která už má za sebou mnoho dálkových pochodů, předává zkušenosti a několik praktických rad ostatním lidem. Popisuje, co to zhruba obnáší, rozhodně ne pohodlný komfort, zato dálková turistika pozitivně ovlivňuje duši a Christinu přinutila přehodnotit priority. Naučila se být skromnější a radovat se z krásy zdolávání něčeho, objevování: cest, krajin… Překvapilo mi, že chodí i v noci, mě osobně by to asi nenapadlo, nicméně pátrat s čelovkou na hlavě po cestě jen za pomoci svitu baterky a měsíce má určitě taky svoje kouzlo. :D Pro toho, kdo si jen někdy dá pěší výlet nebo se motá po okolí své chaty, to asi přínosné bude, aby si udělal představu. Úplně extra počtení to ovšem taky není, i když za nějaké to prolistování knížka stojí.
Myslím, že já bych sparťanské podmínky plné krásy i nepohodlí dlouhodobě nedala. Jak ovšem píše autorka: “stupeň obtížnosti si stanoví každý podle svých schopností a zdatnosti při výběru trasy nebo plánování etap.“ Takže, když se zasním, tak co já vím… Jednou se možná přece jen odhodlám a místo běžného výletu dám něco mnohem delšího.
Advokátův syn
Rachael Anderson
Prudence, Abigail a Sophie. Milá trojdílná série o slečnách, které hledaly toho pravého. Jako ostatní historické romance to sice nemá obzvláštní hloubku, ale toto má srdce.
Postava pasivní a upjaté Sophie se mi líbila tím, že to nebyla žádná supermanka, ale obyčejná (pravda, výše postavená) ženská, která jen chtěla být v životě šťastná. I když o ní nebyl obecně obzvláštní zájem, na konci třetí společenské sezóny měla na výběr ze tří nápadníků. Rodiče upřednostňovali toho nejméně sympatického, zato s největší prestiží. Ještě že se při hledání manžela mohla spolehnout na své přátele, které jí pomáhali najít v životě štěstí a překonávat různé nesnáze.
Tahle série byla pohlazením po duši. Nejvíce se mi líbil 1.díl, který řadím do svých oblíbenějších oddechovek a nejméně mi sedl 2.díl, který mi zároveň přišel i nejméně věrohodný.
Drákula
Bram Stoker
Na upírské romány nejsem, gotické romány, tajemné příběhy a viktoriánskou dobu mám ovšem ráda. Nemůžu se rozhodnout, jestli mě Drákula víc fascinuje nebo zneklidňuje, děsí, odpuzuje. Správný horor by měl ovšem podobné pocity vyvolávat, ne?
Viděla jsem několik filmových zpracování, poslouchala namluvené s Vladimírem Dlouhým v roli Drákuly (i všichni ostatní herci jsou zde úžasní) a znám už různě upravovaný příběh skoro zpaměti, takže na mě četba účinkovala méně, než kdybych o příběhu předem nic nevěděla.
Romantická vsuvka je super a knížka má sugestivní, smutné kouzlo. Pro nejednoznačné, každopádně silné a nelhostejné pocity, které ve mě kniha vyvolává ani nevím, jak tohle pro mě kontroverzní dílo ohodnotit.
Louka: Vábení do tajuplného světa
Jan Haft
Přišlo mi to docela odborné, což asi není úplně na škodu, ale mě by stačilo něco stručnějšího. Louky jsou úžasná věc, máme jednu v ovocném sadu na světlejším místě a je to pastva pro oči plná drobného života, jeden kamarád žasnul, že tam máme v noci dokonce světlušky, prý už docela vzácnej hmyz. Je plná krásných, přirozeně kvetoucích rostlin, největší koberec je plný kopretin, občas s nějakou tou lesní jahůdkou. Chtěla jsem si o nich také něco přečíst. Bohužel luk na svých toulkách přírodou vídám čím dál tím míň a tu naší vlastní louku musím hájit před příbuznými, které by místo ní vysázeli raději nějaké uniformní pivoňky a růže, které má na zahradě každý.
Knížka má obrazovou přílohu, ne moc velkou ani zvlášť krásnou, ale tohle není knížka na efekt. Obsahově to bude možná kvalitativní nadprůměr, ale já jí četla jen namátkou. Jsem za tenhle počin ráda. Uvítala bych však ještě něco dalšího, jinak zpracovaného, co jde obyčejným lidem, které nechtějí nic moc studovat, víc na ruku a třeba jim vsadila do hlavy myšlenku, že mít kousek louky na svém pozemku je nádherná věc, která se snadno udržuje.
Sny o pádu
Karen White
Pěkná a dobře napsaná romantika, psaná takovým tím pomalejším tempem, které nikam nespěchá. Už svojí obálkou navozuje pocit pohody, kdy se těším na léto k vodě a relaxovat tam ve stínu šumících stromů, třeba s podobnou oddechovkou. Je to obstojný románek, nic extra, ale ani žádný průšvih, jen na to musí být ta správná nálada. A já se do toho správného romantického rozpoložení trefila. Někdy potřebuju něco víc dynamického, ale jak říkám, zklamaná rozhodně nejsem, autorčin styl patří k tomu lepšímu v knihovničce odpočinkové literatury a četlo se to příjemně.
Prašina
Vojtěch Matocha
Při čtení jsem usínala. Nápad s tajemnou Prašinou je dobrý, jakkoli pro hloubavce trochu neuvěřitelný. Není to ovšem trochu málo?
Děti pořád před někým utíkají nebo se někde ukrývají, cosi hledají (nechci spoilerovat), někdo jim to cosi chce vzít a pronásleduje je skupina dospělých, takže akční to je. Jenom pořádný děj schází a scény se téměř monotónně opakují, uspávají, splývají, měla jsem problém udržet pozornost, na mě se tam toho dělo trochu málo. Spíš popisné než příběhové, o prokreslenosti postav ani nemluvě. Dětská knížka, která nemůže oslovit většinu dospělých čtenářů, teda alespoň u mě to nevyšlo, i když pár jedinců si jí pochvaluje bez ohledu na věk. Pustila jsem se do čtení kvůli nominaci na Cenu Jiřího Ortena, velké reklamě a popularitě.
Chyba lávky, je to moje nepozornost, myslela jsem si původně, že se bude jednat o komiks (dala jsem si rezervaci na sérii v knihovně přes internet a anotaci moc nezkoumala) a myslela jsem, že je určený trochu starším dětem, spíš YA. Kresby to má krásné, grafické zpracování se mi moc líbilo a kdyby to skutečně komiks byl, možná bych dala i další díly. Tam zjednodušenost děje nevadí a další krásné obrázky by se šikly. Jako román ne.
Zbylé díly vracím s díky zpátky do městské knihovny, snad příběh víc potěší čtenáře, kterým je primárně určený.
Pilíře země
Ken Follett
Mám ráda historické romány, ovšem několikadílové bichle, kde každý díl ze série má skoro tisíc stran mě odrazují. Nakonec jsem po Pilířích země sáhla a dobře jsem udělala. Jsou tu pěkně popsané osudy lidí z anglického středověkého městečka, nemajetných i šlechticů s různými osudy, politika, náboženské tahanice i tehdejší řemesla a práce, hlavně výstavba mohutné katedrály.
Jsem ráda, že kromě lásky, idyly a jiných kladných vlastností tu na své přijdou i intriky, příkoří, hlad některých chudých, útrapy a různé nesnáze, protože si myslím, že středověký svět byl hodně drsný a toto je pořád ještě slabší odvar toho, jak to v tehdejší společnosti vypadalo.
Ráda sáhnu i po červené knihovně, ale pořád se nechat balamutit růžovými brýlemi nemusím.
Sérii bych trochu zkrátila v počtu stran, jinak se mi zamlouvala. Rozhodně víc než TV seriál, kde se mi upřímně ani nezamlouvalo herecké obsazení některých rolí, postavy jsem si představovala jinak a ani to nemělo takovou šťávu jako literární zpracování. Knižní série je rozhodně lepší a zůstane mi v paměti.
Letopisy Narnie – komplet
C. S. Lewis (p)
Půvabné fantasy! Svoje téma si tam najde snad každý.