Pilíře země

Dokonale vystiženo komentářem od TitusPullo. Děj o obyčejných lidech, kteří se snažili dosáhnout neobyčejných věcí ... mě například popis stavby katedrály fascinoval....

No já mám prostě rád dobře napsanou historickou ságu. Navíc když je vlastně napsaná jako dobrá červená knihovna - což je u Pilířů splněno a málokdo to pozná. A jo mohlo by to být zkráceno a ano některé postavy jsou hodně ploše napsané. Ale celkově se mi to moc líbilo a bavilo mě to.

Tato kniha se odehrává ve 12 století pojednává o životě Toma Stavitele který si vysnil že postaví velkou katedrálu a taky se do stavby pustil bylo znát že zde vládla církev a bohatí velmoži I přes potíže začal stavět pokračoval jeho syn Alfréd a pak jeho nevlastní syn Jack kniha se mi moc líbila i když těch stran bylo skoro moc ale bylo to nádherné čtení vřele doporučuju

Poslouchala jsem audioknihu skvěle načtenou Vasilem Fridrichem.
Poslech doporučuji.

Měla jsem velké očekávání a kniha mě zklamala. Místy jsem měla pocit, že čtu pohádku pro dospělé (např. putování Francií). Miluju dlouhé knihy, ale tady byla délka na škodu.

Rozsáhlé, podrobné, poučné, strhující. Nemohla jsem se od toho odtrhnout. Záporák William mi notně lezl na nervy, ale věděla jsem, že je padouch. Zato Richard? Zhýčkaný, rozmazlený fracek. Vše aby zařizovala sestra, která byla jen o 3 roky starší. Tak nevím, jestli ve 12. století byli čtrnáctiletí mladíci takoví nekňubové? Kvůli tomu ubírám půl hvězdičky.

Podruhé rozečteno a opět odloženo, asi už nadobro. Příběh mě zaujal, ale styl psaní a způsob, jak autor popisuje situace, na mě působí jako slohová práce nadprůměrně nadaného žáka na základní škole.

Vymyslím příklad:

"Tom se zadíval do země a zadumaně přemýšlel, co dál. Agnes si všimla, že se Tom dívá nehybně a zeptala se Toma, co se děje. Tom o tom nechtěl mluvit, tak Agnes vzala Martu a šli pro vodu. Tom si všiml, že odcházejí a zeptal se Agnes, kam jdou. Agnes mu neodpověděla a nechala Toma v myšlenkách."

Takhle nějak na mě věty působí. Jako máma mele maso, Emil mele mámu. Strojově a bez ducha. Chápu, proč je kniha tak populární, čte se opravdu lehce, jako učebnice dějepisu na základce a jen stroze popisuje děj. Osobně si nedokážu představit, že bych tohle vydržel 1000 stran. Takže za mě bohužel. Bez hodnocení.

14.04.2025

Audiokniha. Zpočátku jsem si musela zvyknout na to celkem dost rychlé čtení pana Vasila Fridricha. Ale jakmile jsem si na tempo zvykla, dobře se mi to poslouchalo. Příběh je ale jednoduchý a kdyby autor zevrubně nepopisoval každé mrknutí oka a pohnutí malíčkem, mohla by mít jen polovinu stránek, což by jí určitě prospělo. Jsem za polovinou a příběh mě přestal bavit. Odkládám a možná ho po kouskách někdy dočtu, když se budu hodně nudit a nebudu mít k poslouchání nic zajímavějšího.

Jak nádherně někdo umí psát. Děkuji pane Follette

Už když jsem byla malá, tak se nám tahle bichlička válela doma v knihovně. V té době jsem si říkala, že jí někdy musím přečíst. Konečně po patnácti letech přišel ten čas. V poslední době jsem četla poměrně dost knih, které měly kolem tisíce stránek, ale nejsem úplný fanda historických románů, tak jsem se rozhodla, že Pilíře dám v audioverzi. A rozhodně nelituji. Audiokniha je naprosto skvěle načtená panem Fridrichem a příběh se opravdu poslouchá sám. Většinou navíc jedu knížky ve zrychlení, ale tady to nešlo. Nechtěla jsem, aby mi něco uniklo, tak jsem jela skoro celých padesát hodin bez zrychlení.
Příběh si mě opravdu brzy získal a těšila jsem se na každý volný čas, kdy se budu moci ke knize zase vrátit. Postavy jsou skvěle vykreslené, místa krásně popsaná. A celý příběh se člověk modlí, aby opravdu dobro zvítezilo nad zlem.
Vůbec nechápu, proč nečtu historické romány, protože tohle mě bavilo moc a určitě si někdy otevřu i pokračování. A poklona panu Follettovi, že dokázal vše tak podrobně sepsat a zasadit do daného období tolik zajímavých postav.

Kniha Pilíře země je příběhem ze středověké Anglie, kde kosatost a rozsah příběhu myslím přesně odpovídá počtu stranám. To znamená, že na skoro 1000 stranách poznáte spoustu postav, které se objevují a mizí, poznáte část ne tak známé historie. Nemá cenu příliš nastinovat dej, zkrátka stačí říct, že si autor vymyslel řadu postav, které nás provazeji reálnými kulisami a středobodem vyprávění je opatstvi Kingsbridge a její svatostánek.

Ken Follet každopádně umí přesně říct to, co chce, umí vykreslit nejednorozmerne postavy a přitom vyprávět a opírat se o historická fakta. Ne vždy je samotný dej úplně strhující, zvláště prvních 400 stran je poměrně pomalych a dlouhé popisy stavby katedrály budou jistě pro některé lidi ubijejici, ale kdo je číst nechce, může je v klidu přeskočit a soustředit se na dej. Komplexnost je pak jistě tím hlavním pozitivum, které bych zmínil. Pilíře země jsou zkrátka komplexním romanem, kde po konci zůstanete dlouhé hodiny jen přemýšlet a přehrávat si v hlavě, co vše se tam tedy stalo. Je to opravdu, jakoby jste to prozili s postavami. Kdekdo navíc bude vnímat za pozitivum, že kniha není vlastně až tak kosata a obestrena filozofii, jako ty od Umberta Eca či Waltariho.
Prostě mate-li rádi velké příběhy z historie o malých lidech, běžte to toho!

Audiokniha
Skvěle načteno Vasilem Fridrichem a podtrženo výborně zvoleným hudebním doprovodem.

Na knihu jsem si brousila drápky již delší dobu, ale jejích 900 stran či 50 hodin poslechu mě poněkud odrazovalo. K samotné četbě mě popostrčil až KMK s tématem živlu v názvu knihy a tak byly Pilíře země jasnou volbou.
Nelituji, poslech knihy mě velmi bavil a krásně mi zpříjemnil můj boj s viry.

Velmi dobré hodnocení knihy napříč všemi databázemi svědčí o jejích nesporných kvalitách, i když i já uznávám, že je to pohádka pro dospělé.
Čtenář, či posluchač je neustále udržován v napětí, děj má neskutečný spád a postavy jsou tak skvěle vystavěny a popsány, že je prostě ve své hlavě musíte vidět. Popisy některých scén jsou opravdu kruté a nemilosrdné, ale středověk takový a možná mnohem horší (z našeho pohledu) byl.
I přes svou obrovskou rozsáhlost jsem se v samotném ději nikdy neztratila a autor si po celou dobu udržel mou naprostou pozornost!

Knihu řadím k nejlepším historickým knihám, které jsem četla a mohu ji jen doporučit!

Nekonečné utrpenie a nuda. Žasnem, že som to dokázal samému sebe urobiť a knihu som dočítal. Zrejme ma ošálila tá hrúbka. Zo začiatku som si hovoril, že je v pohode, že sa to tak vlečie, veď to má brutálny rozsah, tak sa to musí najskôr vo všetkých smeroch naštartovať. Od polovičky mi už dochádzalo, že to bude stále rovnaké, ale tak keď už som bol v polovičke...Ploché postavy, neustále opakovanie toho istého dokola. Vytáčalo ma správanie asi každej osoby, jeden blbší ako druhý. Škoda komentára.

Mnohovrstevnatý historický román o mistrech stavitelích, sýrovém mnichu a plačící madoně... Co musím autorovi přiznat, je rozsáhlá znalost prostředí a vynalézavost ve vyprávěcích postupech. Při popisu děje často používá kontrapunkt, čímž nechává čtenáře neustále v napětí, co bude následovat... Bohužel detailnost popisu scén někdy sklouzavá jen k laciné řemeslné zručnosti a hloubka příběhu ke schématičnosti a stereotypu... Nejsympatičtější postavou pro mě byla Marta, která se nejvíc nezištně obětovala...

tak já bych asi škrtal. na jednu stranu se to čte samo, ale zase přes 900 stran a to je jenom první díl, to chce pořádně zabrat. a já „zabíral“ od začátku roku. nejhorší bylo, když jsem to na pár týdnů odložil a pak se musel znovu orientovat.
tak jsem sám na sebe zvědavý, kdy se pustím do dalšího dílu:)

Příběh vypráví o stavbě obrovské katedrály v městečku Kingsbridge ve 12. století. Po úmrtí krále Jindřicha nastane v zemi občanská válka, která přeje různým intrikám. Setkáváme se zde s hlavními postavami převorem Philipem, bývalou šlechtičnou Alienou, stavitelem Jackem a jejich rodinami. Společně čelí nespravedlnostem biskupa Walerana a hraběte Williama Hamleigha.

Tohle se nedá vyprávět, tohle je neskutečně komplexní román o několika hlavních postavách, jejich příběh sledujeme v rozmezí padesáti let.

Tahle série je nejoblíbenější mojí mamky a nedá na ni dopustit. Jakoukoliv knížku ji teď koupím nebo půjčím, tak mi ji vrací, že to nebylo ono. Loni touhle dobou mě ukecala na první (resp. nultý) díl Večer a jitro, po roce jsem si konečně našla čas na pokračování. Série má ještě tři další díly – poslední díl Zbroj světla vyšel v češtině letos. Ráda si zase pokračování přečtu, značnou nevýhodou je, že všechny knížky jsou obdobně velké bichličky. Výhodou je, že díly na sebe bezprostředně nenavazují, ale jsou pouze navázány na město Kingsbridge, ale časově jsou odděleny několika staletími.

Není to zrovna instagramově atraktivní knížka, ale je skvělá! Kdybyste se někdy chtěli pustit do devítisetstránkového historického románu, který se ale dobře čte a chvíli vás nebude nudit, tak sáhněte po Pilířích. Hodnocení 4,34 na GR a 92% na DK mi dávají za pravdu, že to stojí za to.

Už dlouho jsem nenáviděla knižní postavu tolik, jako postavu Williama Hamleigha. Jen se objevil na scéně, všechno bylo špatně a já si hrozně přála, ať už ho někdo konečně propíchne

4*/5* Moc mě nebavily popisy stavby katedrály, protože jsem si to vůbec neuměla představit. Jinak super.

Rozsáhlý čtivý historický román s množstvím postav jako na orloji, ovšem čtenář se díky umu spisovatele v ničem neztrácí a zaujatě potřebuje zjistit, jak to bylo s postavami dále... Rozhodně stojí za přečtení. Mě nejvíce zaujalo vykreslení jednotlivých vrstev společnosti a jejich možnosti z hlediska zajištění obživy či bezpečnosti pro sebe a svoje nejbližší. Pohltilo mě také pojetí románu přes generace a zpětné ohlédnutí postav za jejich životem, zda svůj čas daný jim na tomto světě nepromarnili...

Kniha by se mi i líbila, kdyby spisovatel nepopisoval vše velmi detailně a zdlouhavě. Ani mi tak nevadil popis stavitelství jak podrobný a zdlouhavý popis znásilnění, vražd a krutostí.

Pilíře země jsou jednou z mých TOP knih. Přestože má téměř tisíc stran, nechci aby “už “ skončila. Zajímavý, napínavý, historicky poučný román sledující několik generací hlavních hrdinů.