Mercatino - Komentáře

Hodně smíšené dojmy. Čtivo je lehce stravitelné. Autor umí dělat marketing, to jde na knize hlavně graficky vidět. Je to slepenec všeho možného. Knížka nedává v podstatě hlavu ani patu.

Největší problém vidím v tom, že autor si protiřečí. Styl knihy je absolutně zmatený, autor si zapoměl sestavit priority. Píše o všem a v podstatě o ničem.

Jde jasně vidět, že je to slepené jedno přes druhé. Na posledních stránkách je shrnuto "vše podstatné", které ukazuje kolik zbytečného textu je v knize napsáno.

15. října

První uskutečněný výstup na Everest? Spolupráce, štěstí, přátelství. Pěkné, stručné, strhující. Jednohubka, která je velice povedená. Hlavně ta kresba opravdu vystihuje vše podstatné, pecka.

15. října

Toto je opravdu velice plytká záležitost. Působí to jako krátká knížka plná zbytečných věcí, kde mnoho podstatných záležitostí úplně chybí. Nějaká větší myšlenka, hlubší charaktery. Po dočtení knihy je jasné, že jejím největším mínusem je její předvídatelnost. Již na začátku knihy budete vědět jak kniha přibližně skončí. Žádná překvapení, nic nového a nic zajímavého. Stojí za to pokračovat ve čtení série? Za mě je to zbytečná ztráta času.

22. září

Někdy mě ten Usagi začíná už štvát. Tváří se jako superhrdina, ale občas je to takový namyšlený trouba. Každopádně celý tento komiks zachránil nádherný příběh Kitsune.

17. září

Od knížky Emoční rovnice jsem dostal přesně to co jsem čekal. Jednoduché, přehledné lidské rady ohledně toho jak začít pracovat se svými emocemi a také jak je vnímat. Již delší dobu vyhledávám knihy, které se zabývají emocemi a zatím tato kniha mi přijde jako jedna z nejlepších. Svým poselstvím mi tak trošku připomíná knížku PRINCIP LOLA2.
Rovnice mi opravdu pomohli k tomu, aby jsem pochopil velkou část toho jak s nimi začít pracovat. Každopádně jaký kniha na mě měla dopad budu muset dopsat asi až po nějakém čase.
Tuto knížku si určitě ponechám a budu se k ní rád vracet, pokud si nebudu se svými emocemi vědět rady. Pan Chip Conley je opravdu sympaťák, ale šlo vidět, že je to spisovatel-psycholog amatér, což knížce vůbec neuškodilo, právě naopak, tím jí to přidalo na uvěřitelnosti a lidskosti.

03. září

Toto je jeden z nejsmutnějších komiksů a i vlastně příběhů, který jsem četl. Kresba jako mi přišla jako vítr a hlas blížícího se konce příběhu.

1 31. srpna

Další komiks, kde Usagi pouze tak prochází Japonskem a zažívá neomezené množství náhod a dobrodružství. Což mi trošku vadilo, bylo, že se v tomto komiksu nerozvíjejí vztahy hlavním postav.

31. srpna

Toto je díl inspektora Ishida, kde mu Usagi pouze pokorně sekunduje, což každopádně vůbec příběhu nevadí. Protože Ishida je skvělý detektiv, který potřebuje prostor, aby dokázal jasně vykreslit své schopnosti.

31. srpna

Toto je skvělý díl Usagiho, který mi přišel opravdu velice zábavný :) Prostě Sakai to umí, umí, umí. Je to genius na kterého je spoleh. Ať vemete do ruky jakýkoliv díl, je to záruka dobře stráveného času.

31. srpna

Kniha Milý Johne mi pořádně rozhodila bublinky, opravdu jsem nečekal, že to na mě tak zapůsobí. Posledních 50 stránek, jsem už bez kapesníku ani nemohl číst, a vlastně i když si teď po pár hodinách na to vzpomenu tak se mi derou slzy do očí.
Knížka je jednoduchá, psaná tak, jako by to vyprávěl každý z nás. Pěkné na této knize je fakt, že ač již na začátku přesně víme jak se příběh bude vyvíjet, konec překvapí.

+ kniha má spád jako vodopád, přečteno na dva zátahy
+ John, Savannah i Tim jsou dokonalá trojice
+ hrdiny jsem chápal a vytvořil jsem si k nim krásné pouto
+ jestli se ještě někdy zamiluju, tak si tuto knížku přečtu ještě jednou
+ sice je to román pro ženy, ale i jako kluka mě to přesvědčilo o tom, že si přečtu od autora další knížky časem :)

Přečteno v rámci čtenářské výzvy 2017. - kniha, jejíž první věta je otázkou
Dnes se ještě podívám na film a zkusím si udělat porovnání.

06. srpna

Série pokračuje a mě už nepřestává překvapovat, že dokonalost každého dílů je prostě u někoho naprosto běžná záležitost. Tento díl, mi přišel velmi temný a ukázala se tu i opačná strana Usagiho.

05. srpna

Autor v této knize nikomu med kolem huby nemaže a přesto dobrými radami rozhodně nešetří. Líbila se mi na knize forma osobního přístupu, kterým nás autor provází složitými výzvami na poli podnikání. Občas jsem si připadal jakoby jsem s autorem vedl nějaký dialog. Kniha funguje skvěle i k sebereflexi a zjištění vlastních mezer a nedostatků.

Protože autor v této knize odkazuje na mnoho různých webu, aplikací a softwarů, tak si myslím, že z tohoto důvodu kniha nebude moc dlouho aktuální.


+ soubor zajímavých poznatků na jednom místě
+ střízlivý pohled na freelance podnikání v ČR
+ autor nešetří dobrými radami
+ skvělá kniha do začátku podnikání
+ určená pro velký rozsah podnikatelů od menších i pro větší, každý člověk se pročte k tomu co je pro něj přínosem


- roztahanost, dost krát by se věc dala shrnout do jednoho odstavce?
- Facebook je základ, protože tam jsou všichni. Tady jsem byl docela zklamaný.
- přišlo mi, že tato kniha je samo o sobě velkou reklamou na vydavatelství MELVIL a její knihy.
- občas mi kniha přišla opakující se a zmatená.

Vcelku to nebylo vůbec špatné, ale občas jsem měl pocit, že je to jen souhrn něčeho co jsem četl všude jinde. Celkový dojem z knihy je pozitivní, ale není to ten typ knihy u které by jsem si řekl, tak toto musím mít doma, protože je to bomba. Stačilo jednou přečíst a předávám dále.

1 30. července

Velice silný díl. Trojice Otec-syn-učitel funguje v tomto díle absolutně sehraně. Pro mě jeden z nejlepších a nejpropracovanějších dílů ze série. Už se nemohu dočkat, jak po dočtení všech dílů to přečtu vše popořadě ještě jednou.

29. července

Jokerová sadistická poezie v plné síle a ten jeho úsměv mi opravdu chyběl. Po Sovím Tribunálu nejlepší díl série. Batman a jeho snaha soupeřit s Jokerem je marná. Je to Genius, který by si také zasloužil být super hrdinou :D

28. července

Na tomto díle se mi mnohem více než samotný příběh, líbily více příběhy vedlejší. Např. příběh o otci Alfréda, Freezovi, a elektrikářce Harper. Batman si udržel i v tomto díle vysokou úroveň, každopádně za prvním dílem pokulhává, a ani ta všechna akce tomu prostě nepomůže. Samotný příběh o ztraceném bratru se mi zdál trošku fádní a moc mě to nenadchlo. Takže vedlejší postavy drží prostě tento díl nad vodou, jinak by šel ke dnu.

28. července

Tento komiks je rozhodně odvážně šílený počin. Zajímalo by mě kolik čtenářů přemýšlelo nad tím, že navštěvovat prostitutky může být vlastně ta nejlepší věc na světě. Na mě to zapůsobilo tak, že jsem si to musel po dočtení vyzkoušet a zjístit co je na tom pravdy. Každopádně po mé vlastní zkušenosti nemohu souhlasit s tím jaký vede autor život ani jeho pohledem na dané téma.

Každopádně kresba u tohoto komiksu je monotonní, téměř konzervativní, což je v dosti velkém kontrastu k životu hlavního hrdiny.

Bez morální předsudků musím uznat, že komiks je - VYNIKAJÍCÍ
S morálními předsudky musím uznat, že tento komiks je - ŠÍLENÁ ZÁLEŽITOST

23. července

Čekal jsem úplně, ale úplně něco jiného. Protože mám pocit, že občas nedokáži ovládat své emoce, zakoupil jsem si tuto knížku jako pomoc a řešení.

Nebylo to ono, ale stálo to za to. Autor je velice skromný, s radami pro čtenáře zachází velmi opatrně a sám říká vše na pravou míru, že práce s emocemi je velice náročná, a že způsobů jak zvládat své emoce mnoho není. Na knize se mi líbil autorův opatrný a vědecký přístup.

Kniha se mi četla dosti těžce, jelikož jsem při čtení procházel jakousi sebereflexi, a jak autor kolikrát vybízel vzpomeňte si na nějakou situaci, kdy jste např. pociťovali hněv. Prožíval jsem u čtení velmi náročné chvilky, kdy jsem musel uznat, kolik to krát jsem se zachoval velice nesprávně. Každé obrácení do sebe bylo bolestivé, ale nakonec mi tato kniha pomohla pochopit důležitou věc, že vnímat svoje vlastní pocity v počátcích a vyhodnocovat jejich dopady je stejně důležité jako vnímat pocity ostatních.

Knihu určitě doporučuji i z důvodu, že je doplněná spousty fotografii, kde se vysvětluje jak každá emoce vzniká. Pomohlo mi to pochopit výrazy tváře lidí, u kterých jsem cítil, že cítí vůči mně nějakou emoci, ale nebyl jsem si tím jistý. Nyní jsem si jistý, že má skorotchýně cítíla vůči mě pohrdání. Ten výraz tam jsem u ní vídal nepřetržitě.

Další věc, která se mi líbila, je rozdíl mezi úsměvem falešným a upřímným. Je tomu věnovaný velký prostor a považuji to za jednu z nejcennějších částí knihy.

2 23. července

Výjimečná kniha, která je skutečným přínosem pro každého čtenáře. Bylo zajímavé číst poprvé o slavných osobnostech jako o lidech, kteří nedosáhli úspěchu jen kvůli sobě samým, ale také příznivým okolnostem v jejich okolí, podmínkách které měli a tomu, že příležitosti dokázali vždy chytit za pačesy.

Nejvíce se mi líbil výkzkum v oblasti Roseta a dopadu příznivých sociologických vztahu na obyvatele vesničky. Fascinovali mě piloti Jižní Koreje, kterým jejich hierarchické postavení zabraňovalo vykonávat své povolání v krizových situacích. A největší čočky jsem měl když jsem viděl soupisky hráčů různých týmu. Už vím proč mě nevzali v páte třídě na základní škole do házenkářského výběru.

Rasové předsudky, zvýhodňování a celkový dopad na společenství je v této knize perfektně vykreslen.

+ autor nám předkládá řadu fascinujících výzkumů
+ po přečtení budeme již vědět, že pokud chcete být v něčem úspěšní, je potřeba vykonat spoustu tvrdé práce a být ve správný čas na správném místě
+ autor nám nenabízí žádné řešení, ale předkládá spoustu zajímavých a ohromujících zjištění, nad kterými jsem musel přemýšlet ještě dlouho po dočtení této knížky.

Tuto knížku by jsem doporučil každému, je to přesně ta knížka u které vím, že jí musím mít ve vlastní knihovně, protože je to klenot v oblasti psychologie, který nikoho nemůže urazit, jen pomoct a nadchnout ostatní.

23. července

Neuvěřitelné jak vysoké má kniha hodnocení a přitom je to podle mě zcela průměrný, nebo spíš podprůměrný román. Knížka, která se rozvine na několik příběhu, mě zavedla na dvě strany jednoho velkého konfliktu, každopádně ani jedna strana mě nepřesvědčila. Proč? Protože, pokud jste četli nějaké ostatní knížky o holocaustu, tak budete vědět, že tato je JEN ODVAR, hrající si na opravdové pochopení toho co se dělo. Hrdinům ani antihrdinům jsem nevěřil ani polovinu jejich myšlenek, což je u tohoto tématu špatně.

Tímto stylem, kdy autorka zlehčuje utrpení vězňů v obyčejných věcech, zkresluje skutečnost. Popis toho, že ráno jsem vstala a šla na záchod před všemi ostatními, nemůže být tak jednoduchý, protože to bylo daleko těžší než si člověk dokáže představit. V podání Minky mi to přišlo jako běžná rutinní záležitost.

Jde vidět, že to psal člověk, který viděl Osvětim leda jako turista při návštěvě.
Netvrdím, že o těchto věcech by se nemělo psát, právě naopak, ale trošku hodnověrněji. Např. od českého vězně jsem četl knihu, která působí nejen hodnověrněji, ale byla prostě opravdická, možná protože se vydala rok po tom co se z něj dostal, tedy v roce 1946.

http://www.databazeknih.cz/knihy/v-nemeckem-zajeti-23827

+ libil se mi začátek, popisující vývoj malého kluka do role SS vojáka

- nelíbila se mi nerealističnost, když Vás někdo praští kovou tyčí, tak prostě nemáte čas přemýšlet.

- a skákali jsme hodinu na apellplatzu žabáky. Tu hodinu skákaní žabáku vysvětluje pouze jedna věta? Zkuste skákat žabáky deset minut :)
Podobných věcí a nesmyslů je v knize opravdu mnoho.

- víme, že v koncetraku se kradlo a z většiny vězňů se stali z nutnosti zrůdy, tento ženský koncetrační tábor mi připadal jako skupina plná pomáhajících a milujících se vězňů. Takže to byla idylka?

- příběh o upírovi? Proč? K Čemu tam měl být, jaký hlubší význam měl dát. Jinak také pochybuji, že by jakýkoliv vězeň měl chuť a možnost psát román v koncetračním táboře a vyprávět jej dále někomu z německé strany. Co je to za blbost?

Celkový dojem z knihy je, že to byla ztráta času. Knihu řadím do kategorie nafouknutá bublina, která se veze na celkovém úpadku vkusu čtenářů :)

Zajímal by mě názor lidí co koncetrační tábor přežili na tuto knihu.
Tato tzv. LOVESTORY není nic jiného než výsměchem k jejich utrpení.

Za takto zpracované téma je to jednoduše na pořádný exemplární liskanec.

13 09. července

Plakat a za své slzy se nestydět. Hrdinové, kteří přes své rozdíly najdou k sobě cestu je vždy něco mezi zázrakem a pohádkou. Věřím, že je to možné, kéž by jsem něco takového prožil také... Nádherný konec.

3 05. července

Zatím nejslabší díl serie, ale hvězdičku jsem ubrat nemohl, protože i tento komiks si přečtu kdykoliv znovu a rád. Proč vztah mezi Usagim a želvami je tak ledabylý, věděl jsem, že tam ty želvy budou a čekal jsem hlubší provázanost vztahu mezi nimi.

26. června

Tak tento komiks opět na nejvyšší možné úrovni. Je zajímavé, že v den kdy jsem to dočetl jsem se od kamaráda náhodou dozvěděl, že postava Kozla samotáře a jeho dítěte je zpracovaná i ve filmu, na který se určitě brzy podívám.

https://www.csfd.cz/film/112367-vlk-samotar-a-mlade-namezdny-zabijak/prehled/

Už mám od Usagiho doma celou galerii obrazů na stěně a opravdu, když si nevím rady, jdu se poradit s Usagim.

26. června

Ze začátku docela nuda, ale jakmile dorazil do Ishafánu tak to tempo nabralo takové obrátky, že jsem ty dojmy a emoce nestíhal zpracovávat. Závěr byl důstojným zakončením, které mě naplnilo hlubokým vnitřním mírem a pocitem, že se zavřením knihy se ve mě něco muselo změnit.


+ závod chatir, kde zavodník běžel podle mě snad 100 km, tak byl skvělý a měl jsem chuť hned potom si zaběhat
+ líbilo se mi vylévaní vařícího oleje do otevřených ran, to bylo super

- roztahaná,

- hrdina se choval i po vystudování jedné z nejlepších škol tehdejšího světa jako blbec

1 26. června

Hodně zajímavý komiks, u kterého jsem si nebyl jistý kam jej zařadit a co si vůbec mám o něm myslet. Na konci mě to opravdu dostalo, docela zajímavý masakr, který čtenáři jen tak z hlavy nevypadne. Opravdu teď, když si na to po těch dvou týdnech vzpomenu, tak mě znovu podivně z toho mrazí. Z komiksu jde cítit tajemno, osudovost, a neblahá předtucha, že tenhle komiks neskončí dobře.

+ zajímavý děj
+ dokonalý konec
+ výborně provedené charaktery postav

- na mě to bylo příliš krátké

17. června

Dojezd prvního dílu Ostří trav, který nabral ještě na tempu a dramatičnosti. Smrt důležitých hrdinu, překvapení na konci jak se patří a ještě otevřený konec k tomu. Tak tomu říkám pokračování.

+ skvělé provedení druhého klanu ninju Komori ve stylu škaredých netopýrů
+ nádech Pána prstenu a putování společenstva je v tomto díle opravdu cítit, stačí jen zaměnit meč moci za prsten moci

17. června

Tak v tomto díle už mě pan Sakai vyvádí z normální rovnováhy. Začínám Usagiho absolutně zbožňovat, vždyť už to dostává doslova epický rozměr. Přijde mi fantastické, že každý díl se dá číst samostatně a přitom se tak krásně prolínají.

+ nádherně vykreslena část Japonské historie o vzniku ostrovů
+ v tomto díle tahají všichni hrdinové za jeden provaz
+ napínavé, a přes větší tloušťku než obvykle je to lahůdka

17. června

Očekávání byla u tohoto komiksu obrovská, dlouhou dobu jsem se nemohl dočkat až se v knihovně uvolní a o to větší bylo moje zklamání po dočtení komiksu. Téměř tento komiks považuji za ztrátu času. Film se mi líbil mnohem více.

+ hlavní hrdina s jeho neobvyklým vystupováním byl pro mě největším plusem komiksu
+ znázornění koncetráku a vězně na cele číslo 5 mě také se mi líbilo

- kresba mě nenadchla, těžko jsem rozlišoval postavy komiksu
- v příběhu jsem se ztrácel jak kvůli kresbě, tak i kvůli velkému množství postav, které mi nepřišli tak důležité
- občas mi tam chyběla přímočarost

05. června

Každého příběhu, který se zabývá koncetračními tábory si moc cením, a proto jsem byl na komiks velmi zvědavý. Moje dojmy jsou spíše rozpačité. Vše mi přijde v tomto komiksu uspěchané. S žádnou postavou a vlastně ani s hlavním hrdinou jsem se nestihl pořádně seznámit. Je to škoda jelikož, jsem čekal mnohem více.

+ nejvíce se mi líbil na tomto komiksu závěr, byl důstojným zakončením
+ samotný nápad příběh převést do komiksové podoby

- uspěchané, čtenář těžko hledá motivy hlavního hrdiny
- krátké, ani jsem se nestačil rozečíst, a Hercko už opouštěl koncetrační tábor
- bohužel jsem nedokázal zjistit, kdo vlastně hrdina komiksu byl a to si myslím, že je ta nejpodstatnější část

05. června

Tento komiks mi přišel obestřen dosti fantasy prvky, které moc nemusím, ale v tomto případě mi to nevadilo, spíše naopak. A vůbec fantasy prvky ve všech dílech komiksu jsou velmi příjemným zpestřením bez kterých by to nebylo ono.

+ skvělá scéna, kde se dobývá mnišský klášter který se promění v hokejové kluziště
+ krásná kapitola generála Ikedy, který ukázal, že může zůstat samurajem i mimo zbroj
+ drsná kapitola s kreaturou Obakeneko, všecky ty stvůry v příbězích zbožňuji

05. června

Je to s podivem jak to, že Usagi není u nás více populární. Serie má všechno co má komiks mít a ještě něco navíc, kouzlo roztomilé a nemilosrdné japonské kultury. A přitom tato série zatím nemá žádnou chybu.

V tomto díle se mi líbilo :)

+ krásná kapitola o výrobě japonského meče a významu, který pro samuraje má
+ miluji Usagiho románky a tento s princeznou Kinuko mě opravdu dojal
+ Usagi a Genosuke mají skvělou kapitolu v tomto komiksu, kde závěr mě mile překvapil

05. června

Jak jsem mohl odkládat čtení tohoto komiksu a nechat na něj sedat dva týdny prach? Jak popsat ty pocity? Byla to krásná lahodná jízda, plná demolice ksichtu hlavního hrdiny. Čas strávený četbou tohoto komiksu byl absolutní relax. Všude krev, děvky, žiletkový drát, pojídaní lidí, elektrické křeslo. To je přesně to, co je pro opravdovou relaxační četbu důležité :)

Co se mi líbilo?

+ hlavní hrdina mi připomínal bijce Paula z TEKKENA na playstationu
+ je to jízda, která se dá přečíst na jeden zátah
+ zjistil jsem, že existuje žiletkový drát :D
+ pojídaní lidí vede k duchovnímu osvobození :D
+ černo bíla kresba, který mi při nahlédnutí odrazovala od čtení, mě nakonec dostala pod svou moc

- proč ten záporák na konci Roark, byl nakonec takový přizdisráč?

28. května

Celou sérii beru tak jak mi padne do ruky v knihovně. Je opravdu fajn, že díly nemusí úplně na sebe navazovat. Samozřejmě nějaká znalost příběhu Usagi je důležitá.

Co se mi na tomto komiksu líbilo?

+ první díl Usagiho, kde mi ukápla slzička
+ v tomto díle se kladl důraz na hrdost samuraju- SUPER :)
+ uvědomil jsem si, že se obávám toho, že serie může být jednou ukončena
+ skvělé ukončení tohoto komiksu ve vzathu USAGI- JOTARO
+ možná nejlepší díl, který jsem ze série četl

- komiks nemá žádnou chybu

28. května

Je to další rychlokvaška, nebo není? Je, ale dobře napsaná i udělaná. Jsou to takové ty rady do začátku podnikání, které by asi mohli v knize pokračovat do nekonečna. O knize můžu říct, že je přínosná, ale že by jsem to četl znovu? To asi ne. Aby jsem řekl pravdu, čekal jsem mnohem více. Každopádně za přečtení to stojí.

+ knížka je velmi lehce stravitelná
+ je opravdu stručná dá se přečíst na posezení
+ je výstižná, snaží se říct vše jednoduše

- občas si protiřečí, čtenář je pak trošku dezorinetovaný
- z knihy jde opravdu cítit, že je to rychlokvasný produkt určený poptávkou masám lidí

25. května

Téma komiksu, které je vždy přitažlivé pro každého, kdo chce poznat něco z pekelné temnoty. Každopádně mě to vůbec nesedlo a během čtení jsem měl pocit, že v tom komiksu něco nehraje. Příběh je roztříštěný, často jsem se nedokázal zorientovat. Měl jsem potíže v chápaní nerozvinutých charakterů. Občas jsem nerozuměl věcem proč se úplně dějí tak jak se dějí.

Plusy a mínusy u tohoto komiksu

+ téma je přitažlivé
+ možnost toho, že mě to bude bavit až po přečtení dalšího dílu
+ Lucifer, jenž má charakter sobecky inteligentního padoucha, který občas udělá něco i pro někoho jiného

- kresba, proč musí být každá kapitola nakreslena jiným kreslířem, jak se mám ztotožnit s postavou?

23. května

U tohoto díly jsem skoro nedýchal, jak mě to pohltilo. Doslova jsem se od dílu kruhy nemohl odtrhnout. Jde vidět, že buď každý další díl stoupá na kvalitě, a nebo má obliba těchto komiksů je čím dál větší a tím pádem se zvětšuje i prožitek z četby.

Na tomto díle mi líbilo:

+ poslední kapitola- je lidská a velmi překvapivá a také dojemná
+ zajímavé vykreslení záporných postav
+ rytmus- každá kapitola má něco do sebe
+ poprvé jsem viděl, že Usagi málem přišel o život, takže přece je to jenom zajíc

23. května

Jeden z vůbec nejlepších komiksu, které jsem četl. Čekal jsem úplně něco jiného, ale příjemně mě to překvapilo. Tento komiks by jsem doporučil všem, čtenářům komiksů, začínajícím tvůrcům, ale i těm, kteří žádný komiks nečetli, protože si myslím, že vstup přes tento komiks do světa komiksů, by byl úžasný.

Líbilo se mi na tomto komiksu:

+ jasnost a přehlednost
+ hloubka myšlenek, autor komiksů šel až na dřeň
+ krásné zpracování, vypravěč sympaťák
+ ke komiksu se můžu často vracet
+ zábavná forma, která čtenáře dokáže dost krát místy pobavit.

1 21. května

Tento příběh mě pohltil tajemstvím. Soví tribunál je dokonalý, nemá chybu, tento řád se kterým se musí Batman sám vypořádat má opravdové soví kouzlo. Příběh má takové grady a úroveň, že jsi jej dokážu představit i ve filmovém zpracování. Přečíst si tento komiks byl luxusní zážitek, kterému se snad jen těžko něco vyrovná.

19. května

Komiks s jehož myšlenkou se ztotožní každý čtenář. Mít tak zápisník smrti, svět by vypadal hned lépe :D Rozhodně doporučuji, ze začátku jsem se musel poprat s tím jak ten komiks vůbec číst, z které strany, jestli s vrchu nebo ze spodku, ale nakonec jsem to zvládl a komiks jsem si báječně užil. Dávám tomuto komiksu velkou šanci, že nakonec skončí v mé sbírce.

1 16. května

Další knížka mistra Pavla Čecha, která mě pohnula k uvolnění slzných kanálků :) Je to knížka o zahradě, kterou člověk nosí v sobě samém a kterou nezničí čas ani nic jiného. Myslím, že konečně máme opět knížky a na které můžeme být pyšní.

16. května

No myslím že každý čtenář se může ztotožnit s jedním s hlavních hrdinů a já bohužel se s Usagim ztotožnit nedokážu, protože v tomto díle jsem v Genovi a jeho sebelítosti objevil sám sebe. Dobře vystavěný díl. Už se těším jak budu mít všecky pohromadě.

14. května