Sitopie: Jak zachránit svět pomocí jídla
Carolyn Steel
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/491357/mid_sitopie-jak-zachranit-svet-pomoci-j-93a-491357.jpg
4
8
5
Budoucnost prochází žaludkem. Snad žádnou tělesnou potřebu nepociťujeme tak naléhavě jako hlad a žízeň. Starost o plný žaludek proto stojí v základu každého života i celé lidské civilizace: od toho, co jíme, jak jídlo vyrábíme, přepravujeme, uchováváme a pořizujeme, se odvíjí naše zdraví, národní hospodářství i stav planety. Současná produkce jídla i podoba stravování však v globálním měřítku nesvědčí nikomu. Statistiky mluví o rostoucí míře civilizačních chorob, státy přestávají být soběstačné a v budoucnu mají přibýt ještě další miliardy hladových krků, které má planeta uživit. Jídlo je tak nenápadným středobodem mnoha globálních problémů a mělo by k sobě vázat politickou, společenskou i filozofickou pozornost. Carolyn Steelová proto zpovídá farmáře, polemizuje s filozofy, navštěvuje architekty nebo čte literární klasiky a ve své odvážné knize Sitopie dopřává jídlu důležitost, jaká mu náleží. Nejen dnes, ale hlavně v budoucnu.... celý text
Literatura naučná Ekologie, živ. prostředí Přírodní vědy
Vydáno: 2022 , HostOriginální název:
Sitopia: How Food Can Save the World , 2020
více info...
Přidat komentář
Kniha je vlastně takové mapování vztahu mezi jídlem, místem kde žijeme a vlivem na společnost. Je zajímavé číst o věcech, které jsou vlastně naprosto zjevné a logické, ale prostě vás to jen tak nenapadne a postupně všechno zapadá do sebe a vzniká z toho jeden velký aha-moment. Je to docela náročné téma, ale moc příjemně se to v tomhle podání čte a to i díky tomu, že autorka přidává své vlastní zkušenosti a zážitky. Věřím, že tohle nemusí sednout každému, je to dost specifické, ale za mě nádherná kniha i zdroj další literatury.
Ja som sa nechala nalákať obálkou, lebo krásna a preklad od Hanišovej, ktorú podobné eko témy bavia, keďže nedávno sama vydala v ČR knihu rozhovorov Beton a hlina, viacmenej v podobnom duchu. Ale u Steelovej to bolo príliš. Čakala som praktické rady, a žiadne filozofické bulshitovanie, že čo tvrdil Locke o pôde a hospodárstve. Fajn, spomeniem celú filozofiu možno v jednej kapitole, ale nebudem sa na ňu odkazovať v každej kapitole. Alebo čo ma je potom, že v 16. storočí to robili s domorodými obyvateľmi takto. Teraz je rok 2023 a rada si o tom prečítam malú stať, ale ja chcem súčasné poznatky ako zachrániť svet jedlom. A bolo tam zopár zlepšení, ako to robia niekde na streche v NY, kde tam pestujú plodiny, ale na konci tej kapitoly sám zakladateľ strešného projektu tvrdí, že mali šťastie na strechu, že iné strechy nie sú na to prispôsobené, tým pádom, sa takýmto spôsobom nedá pestovať v meste plodiny vo veľkom, holt zvyšok ľudí bude hladovať. No, a takýchto projektov-neprojektov bolo v knihe veľa. V konečnom dôsledku si z publikácie odnášam pocit, že umrieme všetci hladom. "Super!" (irónia!)
Aktuální kniha, ale to je tak vše. Baví mě knihy s velkým přesahem do minulosti/budoucnosti či hledání nevšedních souvislostí. Toto jsem očekával od Sitopie. Kniha popisuje aktuální stav, ale vlastně není nijak atraktivní. Vadil mi osobní pohled autorky psaný skoro ve formě reportáže. "Byla jsem tam a tam, ukázal mi to a to. Řekla jsem: "Cože, to není možné". Ukázal mi pak další to a to"
Neuvěřitelně důležitá kniha. Člověk, který se trochu zajímá, mnoho z popisovaných věcí buď ví, nebo alespoň tuší, ale je potřeba si to neustále připomínat.
Kapitoly o městě jsem nehltala tak jako ten zbytek, ale jinak není vůbec co vytknout.
No, lidi, je to fakt špatný - ale dobrá zpráva je, že už to snad nebude moc dlouho trvat.
Sitopie: Jak zachránit svět pomocí jídla
Toto je pořádný náklad krásných myšlenek. Jak začít. Autorka píše stylem kdy krouží kolem cílové myšlenky jako dravec nad svou kořistí. Neustále vidíme jak jsme blíže tomu co se nám snaží sdělit skrze filozofii, sociologii, historií, ekonomii atd... Otevírá oči způsobem, který je nenásilný, nevtíravý. Sitopie je velmi odvážná kniha, myšlenka a pro velkou část lidí bude absolutně nestravitelná a přitom je zajímavé, že autorka nikomu nestraní, možná jen přírodě.