Medvědářka komentáře u knih

Příběh bratrů Milesových pokračuje....
Bez zábran je vyprávění dalším z bratrů, kteří jsou pekelně sexy a uvědomují si to. Elliot Miles je casanova a mohl by mít každou ženu, na níž jen pohlédne. Proč ho tedy začala přitahovat Kate, která ho od prvního okamžiku tolik nesnáší? Když jsou spolu, jsou jako kočka a pes. Štěkají na sebe a snaží se dosáhnout svého a pokud ještě rozčílí toho druhého, je to jako třešnička na dortu. Jenže jak se říká - Co se škádlívá, to se rádo mívá.
Další pokračování téhle série je báječnou knihou plnou humoru, citů a to celé kořeněné erotikou, které tam bylo tak akorát. Sledování výměn názorů hlavní dvojice Kate a Elliota je zábavné a vy jim to věříte. Jejich postupné sbližování je na jednu stranu něžné a na druhou okořeněné tvrdším sexem, který má Elliot prostě rád. Jsou chvíle, kdy se musíte smát a pak otočíte stránky a vy vidíte i tu jemnější část těch dvou. Jsou zranitelní ve svých pocitech a tím, jak jednají, si chrání svůj svět.
Autorka se drží své laťky a každá nová kniha mi přijde o kapánek lepší než ta předchozí. Je to prostě skvělé.

17 30.09.2022

Druhý díl s detektivem Josie Quinnovou a s ním i nový a pěkně zamotaný případ, kdy na začátku je pěkně zřízená oběť, zmizelé právě narozené dítě a mladá žena, která si na nic nevzpomíná. Nebo možná ano, ale má mnoho důvodů tvrdit opak. K tomu máme pachatele, který může být nebezpečnější než se zprvu zdálo.
Před Josii se otvírá případ, který bude možná osobnější, než si na začátku myslela a bude tak možno opět nakouknout více do jejího života.
Opět jsem měla možnost si poslechnout knihu jako audio a opět to byla jízda. Jen jsem si musela na začátku zvyknout na přednes Vandy Hybnerové, která nahradila Zuzanu Slavíkovou, která namluvila první díl Mizející dívky. Přiznám se rovnou, že mi to nesedlo úplně a stále považuji Zuzanu za lepší.
Celý případ, který se nám otvírá, je od začátku pěkně zamotaný a jak mrtvol přibývalo a že jich bylo požehnaně, se nám představuje i pozadí příběhu. Josie se opět dostává do situací, které by raději nezažívala a to se odráží občas na jejím chování. Řekla bych, že něco mohla zvládnout i lépe, ale nakonec to celé bylo přesně takové jak jsem očekávala.
Napínavé od začátku do konce a já se moc těším, co se dozvíme v dalším díle, který je teď už v předprodeji s názvem Matčin hrob. Jen si ještě počkat, zda bude také v audiu, abych netrhala partu v poslechu.

16 19.09.2021

Krásný návrat do dětských let, kdy jsem tohle poslouchala na LP deskách a koukala v tv na černobílé filmy s panem Werichem a Voskovcem. Sice jsem nerozumněla některým věcem, ale ten vtip a moudrost tam byl už od začátku.

16 21.02.2021

Tohle byla citová jízda. Příběh dvou lidí, kteří vědí, že jsou s někým, s kým by být neměli. Nevěra se zde jeví najednou v jiném světle a vy doufáte v to nejlepší. Jenže přijde moment, kdy vás to srazí na kolena.
Brečíte na konci a přesto se usmíváte. Hloubka citů vás provází celým příběhem a já si občas musela i vícekrát přečíst určité věty. Ne že bych jim nerozuměla, ale pro tu krásu celého obsahu.

14 19.04.2020

Miluju tohle klišé v příběhu, kdy se chudá dívka seznámí s boháčem, vyspí se spolu a pak pro něj ona začne pracovat. Všichni víme, jak to skončí, ale možná proto to stále baví.
Tenhle vzorec prostě funguje a je to záruka toho, že si člověk opravdu odpočine u čtení.
Tady to bylo ještě okořeněné a více se tu mluvilo o sexu, vulgární výraz v textu byl absolutně v pořádku a k příběhu a hlavním hrdinům seděl. Chemie mezi nimi byla od samého začátku.
Pro mě to byla první kniha pro čtenáře starší 18 let. Možná jsem v tomhle čekala něco víc, protože nejsem čtenář, co by tento typ knih vyhledával, ale nakonec to splnilo očekávání. I když i některá starší harlekýnka dokáže být stejně peprná jako tahle kniha.
No, každopádně se těším na další knihu z Milesova klubu, která bude o Tristanovi.

12 21.07.2021

Moje první seznámení s českou autorkou Naďou Horákovou proběhlo na výbornou.
Korálky z klokočí nás vezmou do malé vísky, kam přijíždí Eliška Fibichová, aby tu pomohla utřídit brigádně archiv.
Její příjezd nenápadně probudí stará tajemství, která se jako malé zatoulané korálky náhle vynořují ze tmy. Ať už je to objevení tajné chodby pod radnicí a s tím spojená další tajemství, nebo i rodinná tajemství, na která by někteří rádi zapomněli, ale nemohou. K tomu všemu se v obci stane vražda.
Tak jako Eliška s tetou a babičkou navrtávají korálky z klokočí, tak Eliška začne vrtat ve věcech v touze poznat, co se děje a jak je s tím vším spojená její rodina, kterou už od nepaměti označují někteří obyvatelé Klokočí za čarodějnice.
Já jsem s knihou velmi spokojená. Původně jsem si myslela, že je příběh zasazen do mého milovaného kraje kolem Klokočských skal a hradu Rotštejn, ale to nebylo a nevadilo mi to.
Postavy byli reálné a jejich tajemství uvěřitelná. Bavila mě linka kolem historie a bádání ve sklepích a přihelých lokací.
Kdo vraždil by mě vůbec nenapadlo a nedošlo mi to pořádně ani když to bylo řečeno a vyřešeno. Vůbec jsem si to v tu chvilku nespojila a musela si věty přečíst ještě jednou, aby mi vše seplo.
Rodinná tajemství byla taky moc zajímavá. Člověka by ani nenapadlo, že se to může táhnout tímhle směrem, jaký nám naše autorka představila. O to byl ten samotný závěr šokující.

12 16.12.2020

Tak že adept na nejlepší knihu tohoto roku se stává... ÚTOČIŠTĚ z Nakladatelství METAFORA.
Právě dočteno a tak brilantně propracovanou knihu jsem už hodně dlouho nečetla. Člověk si musí hlídat všechny stopy, zmínky o všem a všech. Protože dokud nedojdete k posledním stránkám, tak stále nevíte, na čem jste.
Já měla ke konci svou teorii, ale pořád jsem si říkala, že by to mohlo být ještě jinak. Naštěstí se mi můj typ nakonec opravdu vyplnil.
Tohle je fakt chytrá kniha pro pozorné čtenáře.

12 13.07.2020

Ideální čtení pro podzimní dny, které nenápadně směřují k Vánocům, to je Kouzelná Paříž - Obchůdek s knihami.
Kniha je celá prostoupena knihami a láskou k nim.
Pro mě byl začátek takový nijaký, ale jakmile jsme se ocitli z Ameriky v Paříži, bylo to jako kouzlo. Příběh se začal rozbíhat a ukazoval mi nejen skrytou krásu knihkupectví Bylo nebylo, ale hlavně Paříže. Dýchla na vás podzimní nálada, která se velmi jemně přeměnila na vánoční kouzlo se vším všudy a vygradovala do konce, který očekáváte, ale nevíte, zda to dopadne tak, jak si vy zrovna myslíte.
Sarah mi přišla občas jako zakřiknutá dívka, která neví, co si počít, ale jak rostlo její sebevědomí, rostl i můj zájem o celý příběh.
Romantická linka byla jemná a nebyla přehnaná, což mi vyhovovalo. Neodvracelo tak můj pohled od dění v knihkupectví se všemi jeho zaměstnanci a postavami, které jste v knize potkali.
Vánoční atmosféra na konci mě úplně pohltila. Cit, s jakým autorka popsala zasněženou vánoční Paříž, mě uchvátila. Přála jsem si tam být také. Mít noční piknik ve sněhu u Eiffelofky a opít se vínem tak, jako to dokázala partička z knihkupectví.

11 28.10.2023

Četla jsem tentokrát jako audioknihu.
Byl to návrat, kdy jsem si chtěla oživit knihu v báječném podání Martina Stránského. Jeho projev mě baví a kniha se mi zase ukázala v jiném světle. Chvilkami jsem věděla, co se stane v příběhu. V dalších moje paměť selhávala a já si tak připomínala, proč je tahle série tak skvělá a čím si mě získala.
Je to hezký návrat a já mám už v telefonu připraveny další dva díly Noční lov a Temné hlubiny.

11 23.10.2021

Páni, tak tohle jsem vážně nečekala.
Očekávala jsem příběh, který bude podobný mnoha jiným, kdy se ztratí dívka a pak se hledá. Jenže to tak nebylo.
Josie se do přípradu zakousla jako buldok a snažila se najít ztracenou Isabellu a tajemnou Ramonu dřív než bude pozdě. Roztočil se kolotoč událostí, kdy jsem nevěřila svým uším. Knihu jsem totiž poslouchala jako audioknihu s hlasem Zuzany Slavíkové a výborným hudebním podkresem.
Přííběh mě šokoval, když se vydal směrem, který jsem ale vůbec neočekávala a i tím, jak nakonec skončil. Jsem moc zvědavá, jaké to bude příště, protože další díl má vyjít každým dnem.

11 22.03.2021

U Cosmopolisu vyšla další kniha oblíbené autorky Julie Caplinové z její řady Romantické útěky. Tentokrát nás zavede do zasněženého Švýcarska a díky její hlavní hrdince Míně poznáme nejen krásu Alp, ale dozvíme si i něco o čokoládě a celkově o téhle nádherné zemi.

Mína odjíždí z Anglie potom, co se její milostný život zhroutil. Rozhodne se změnit působiště a tak jede za svou kmotrou do dalekého Švýcarska s nadějí, že najde svůj opravdový smysl života. K tomu ji popohání její touha se dozvědět i něco o čokoládě, kterou je Švýcarsko proslavené.

Už na začátku její cesty ale narazí ve vlaku na záhadného cizince, který jí padne hned do noty a o kterém si myslí, že se nikdy neuvidí. Hlavně po tom úžasném polibku, kterým se rozloučí. Možná je zase svede dohromady osud, ale možná se vidí naposledy a proč si to tedy neužít. Zvlášť, když je Luke takový krasavec a přesně ten typ muže, kterého by za žádných okolností nechtěla mít po svém boku. Je příliš jako ona a to by přeci nedělalo dobrotu v ničem...

Caplinová nám opět servíruje svou dávku pohodové romantiky, ale hlavně úžasnou cestu po krásách další země, kde se její příběh odehrává. Já se úplně viděla na svazích při sjezdu na lyžích i na běžkách ve sněhu jako naše Mína. Viděla krásu Alp za oknem vlaku a těšila se z každého popisu téhle země.

Chuť na čokoládu jsem dostala pokaždé, když na ní přišla řeč a i na další dorty, které se v knize popisovaly. Člověk měl hned chuť vše ochutnat, přivonět si k pokrmům a nebo se jen kochat pohledem.

Hlavní hrdinka a i ti ostatní jsem si zamilovala na první dobrou. Jak se postupně odkrýval jejich osud, tu mi byl někdo víc sympatičtější, tu méně, ale to je při čtení normální.

Knihu jako takovou hodnotím velmi vysoko a řadím jí mezi své oblíbené příběhy hned po Kavárně v Kodani, Čajovně v Tokiu nebo Cukrárně v Paříži, což jsou mé nejoblíbenější z téhle série.

Moc se těším i na ten další, který nás zavede do Irska, kde se opět setkáme s některými postavami z téhle knihy - doufám.

10 03.10.2021

Tess Delaneyová se živí pátráním po starých věcech a jejich navracením jejím původním majitelům. Její život je jeden pracovní kolotoč, který miluje. Otce nikdy poznala, matka cestuje po světě a její milovaná babička již nežije. Proto ji zaskočí zpráva, že její dědeček je v komatu. Dědeček, o kterém neměla ani potuchy. Dědeček, který jí odkázal půlku svého majetku v podobě jabloňového sadu a krásného domu. Druhá polovina patří její nevlastní sestře. Sestře, o které nikdy neslyšela.
Vydá se tedy na cestu, aby poznala svou sestru i své dědictví. Teprve tam si uvědomí, co jí v životě tak chybělo. Nejprve se tomu všemu vzpírá, ale pak si uvědomí, co je pro ni důležité a které věci je třeba hodit za hlavu.
Nakladatelství METAFORA vydala již v krátké době po sobě druhou knihu od Susan Wiggsové a opět to byla trefa do černého.
Příběh je svou krásnou poetikou, kdy úplně cítíte vánek na tváři a vůni zralých jablek při sklizni, velmi příjemný na čtení.
Nemáte zde jen jeden příběh s Tess, ale odhaluje se vám zde i příběh z minulosti, což jsem ale vůbec nečekala. Hodně mi tím připomínal jinou knihu a to Strom splněných přání.
Autorka nám zase ukázala, že psát umí. Že umí navodit tu správnou atmosféru a napětí, když hledáte společně s Tess a Isabel ztracený poklad. Nebo když sledujete malého Magnuse, jak pracuje pro dánský odboj.
To vše dává příběhu tu správnou šťávu a vám stránky příjemně plynou před očima. Nic není uspěchané. K tomu připočtěte jako bonus pár skvělých kuchařských receptů, kdy se vám již po jejích přečtení sbíhají sliny.
Já si knihu užila a moc. I díky ní se těším zase víc na podzim, který tak miluju. Na mlhavá rána, která se pak pomalu rozpouští ve slunci. Vůni zralého ovoce, které vám přinese vítr, když zafouká.

10 02.08.2021

Kniha o lásce ke knihám, ale i ke stáří.
Když se Natalie musí po tragické smrti své matky ujmout jejího knihkupectví, netuší, že má před sebou výzvu svého života. Opustí nejen svou dosavadní práci, kde byla úspěšná, ale hlavně se vrátí do svého domova mezi knihy ke svému milovanému dědouškovi.
Knihkupectví se topí v dluzích a jako záchrana se vidí prodej. Jenže ten se nemůže uskutečnit, pokud to děda nepovolí.
Tak začíná boj o přežití, kdy je třeba dát do pořádku starý dům, rozhýbat více prodej a najít možná i poklad, který se snažil už dědoušek a jeho otec najít v dřívější době.
A kdo ví, třeba kolem chodí i láska. Vždyť je tu pohledný a hlavně nedostižný spisovatel Trevor Dashwood, kterého milují nejen děti, ale dámy v letech. Nebo i Peach Gallagher, který to umí nejen s kladivem, ale jak se ukazuje, je i sečtělý a svou malou dceru Dorothy velmi miluje. Dorothy, která je sama velkou čtenářkou a díky níž se začnou dít nemalé věci pro dobro knihkupectví.
Že role knihkupce není lehká, si uvědomuji moc dobře. Tady to bylo ukázáno ještě lépe a i když si někteří z nás představují, jak je to fajn být mezi knihami, tak je to i tvrdá práce. Ne vždy se prodejce trefí do vkusu čtenářů a ne vždy jedná tak, aby bylo vše v nejlepším pořádku. Zvlášť, když se navršují problémy i soukromého rázu.
Natalie tohle zjišťuje pomalu, ale s o to větší vervou se pustí do úkolu, co ji čeká. Za to jsme jí obdivovala a fandila jí.
Dědoušek byl úžasná bytost a jeho vztah s Natalií byl krásná ukázka toho, že i staří lidé si zaslouží úctu a lásku a ne pohrdání, kterého je na tomhle světě moc.
Trevor a Peach byli jako den a noc. Jeden pan úžasný, druhý obyčejný, ale oba měli něco do sebe a tak bylo zajímavé sledovat, kterého si nakonec Natalie zvolí.
Kniha jako taková je velmi uklidňující čtení, kde si odpočinete. Ostatně to od ní očekáváte a dostane se vám toho od začátku do konce.

10 25.05.2021

Pobřežní cesta je tu s námi už delší dobu a i přesto k sobě poutá nové a nové čtenáře a právem.
Raynor a Moth jsou manželé dlouhá léta a když je najednou zasáhne rána, že Moth je nevyléčitelně nemocný a díky špatné byrokracii přijdou ne vlastní vinnou o dům a svůj veškerý majetek, zbývá jediné. Po vzoru knihy Procházka na pět set mil se sami vydají na cestu. Není myslitelné, aby si Raynor našla práci a byla pryč od milovaného muže. Neví, kolik času jim zbývá a tak ho chtějí využít jak jen to bude možné.
Stávají se z nich tuláci, které ne vždy s pochopením přijme okolí. Pouť Jihozápadní cestou, která vede po anglickém pobřeží, ze Somersetu přes Devon a Cornwall až do Dorsetu. Je to cesta dlouhá, mnohdy únavná, ale jsou spolu. I díky téhle cestě si uvědomí, že je v nich víc, než by se možná zdálo.

Tahle kniha je plná emocí, ale máme tu i pohled na anglické pobřeží. Já si schválně tu trasu i vyhledala na mapách v internetu a prošla se po ní s nimi.
Raynor nám předkládá příběh, který napsal sám život. Příběh nejen o bolesti ze ztrát, které život nabízí, ale naději na lepší zítřky. Fuj, to je ošklivé spojení, ale jinak to nedokážu popsat.
Ne vždy je chování našich hrdinů pochopitelné, ale oni sami vědí, proč to tak je. Jejich cesta je poutí, která se stát musela, aby došli tam, kde jsou nyní. O tom ale už je další knížka - Bouřlivé ticho, které vypráví, co bylo dál...

Za mě emocionální jízda a procházka po anglickém venkově jako bonus. Ne každý podrobné popisy asi zkousne, ale i díky nim se tu utváří celý obrázek těch dvou. Co pro ně ta cesta znamená a proč to bylo vše takové, jaké bylo.
Občas bylo těžké číst některé pasáže, protože drnkaly na struny duše, které chtěly být skryté. Zasáhlo to a slzy se pak nedaly zastavit. Přesto tam byla i naděje, radost a láska. Mix pocitů, které vytváří to správné kouzlo této knihy.

9 11.09.2023

Tahle kniha je pro mě tak trochu podpásovka.
Na jednu stranu mě bolelo to číst, neb to drnká na strnu duše, ale na druhou jsem si to svým způsobem užívala.
Díky tragédii v jejich životě se nám odvíjí dva pohledy na jeden vztah, který trval tak dlouho. Díky jejímu i jeho pohledu se nám otvírá před očima život dvou lidí a nahlédneme pod povrch jejich vztahu.
Nevím, jestli se ke knize ještě vrátím, neb některé věci jsou pro mě citlivější, ale určitě ji považuji za velmi dobré čtení a chvil s ní nelituji.

9 27.03.2021

David Černý nám přináší ve své další knize z jeho milované Prahy její nová tajemství.
Ať už se jedná o pohřební tramvaj, která zde jezdívala, úhoře Pepíka nebo nejstarší pražskou dopravní značku. Víte třeba, jak se mluvilo na Podskalí? I tohle se nám tu poodhalí.
Grada navázala na svou úspěšnou knihu 25 tajemství Prahy od Davida Černého a vydala jeho další knihu, která nám odkrývá další zajímavosti z naší velkolepé metropole.
Opět je natřískaná zajímavostmi z naší historie, ale nabízí pohled na méně známá či dokonce pozapomenutelná zákoutí. Provází nás po místech, která možná vídáme každý den, ale nikdy jsme si neuvědomili jejich význam. Pojďme si je tedy připomenout.
Kniha, která mi opět udělala velkou radost. Doplnila jsem si zase vědomosti a získala nové. Při svých toulkách Prahou jsem tak koukala na jisté věci s větším zaujetím. Mohla jsem o nich vyprávět i své dceři, která projevuje o tyhle věci zájem a ráda o nich poslouchá.
Jako třeba včera, kdy jsme si udělali výlet do Prahy a já jí tak mohla vyprávět o Janu Nepomuckém, nebo o ledňáčkovi, který byl osobním emblémem krále Václava IV. . Je toho mnoho, co bych jí mohla ještě říkat a až na to dojde řada, i díky těmhle knihám jí o tom budu moci vyprávět.

9 01.02.2020

Kniha, která překvapila a to nejen svým koncem, ale tím, jak nalákala hned na volné pokračování autora. A že jsem po něm hned sáhla :-)
Tím, že se příběh opírá skutečné události a dává nám pohled hned z vícero stran, jak to vše mohlo a nemuselo být, je skvělé. Už si říkáte, že to bude tedy asi tak a najednou vám autor naservíruje další z domněnek, vodítek k případu, že si říkáte, co z toho nakonec vyleze.
Nemám tu co vytknout. Žádné hluché místo jsem nenašla.

9 27.07.2019

(SPOILER) Vůně medu je sladká jak med a krásná jako rozkvetlá louka, na kterou létají včely.
Isabel Johansenová má svůj sen otevřít si školu vaření a kde by se dalo vařit z medu z jejích úlů. Její nadšení ale opadne, když se na haciendě zjeví Cormac, který přijel na žádost jejího dědečka a začne odkrývat dávná tajemství.
Kniha, která hladila na duši a vám se u ní dobře snilo. Setkala jsem se i z hrdiny předešlé knihy V jabloňovém sadu, která tomuto dílů předchází. Dozvídáme se díky vzpomínkám víc o historii této rodiny a poznáváme nové osudy, které jsou tak propletené.

8 07.04.2023

Mladé nakladatelství @conqueer.cz vydalo jako svou druhou knihu Případ mrtvého redaktora, která je chytrou detektivkou odkazující na díla Agathy Christie.
Hlavní hrdina je lehký narcista, ale má k sobě dobrého parťáka v podobě tvrdého bývalého poldy, který ho skvěle doplňuje.
Christopher Holmes přijíždí na radu své agentky na spisovatelskou konferenci. Už jeho příjezd je dramatický, když za ním spadne most a on je s dalšími účastníky uvězněn v odlehlém srubu, kde mělo být setkání. Do toho se ukáže, že mezi nimi řadí vrah.
Tělo neoblíbené spisovatelky najde Christopher a další na sebe nenechá čekat. A opět je to náš Holmes, kdo je u těla první a tak ho to dělá podezřelým číslo jedna. Ještě že je na blízku JX. Sexy bývalý polda, který se vrhne do vyšetřování. Co na tom, že se s Christopherem znají z minulosti a pojí je vzpomínky na pár žhavých nocí.
Jak se začíná vyšetřování rozbíhat, vyplouvají na povrch informace, které nám ukážou hned několik motivů pro vraždu a s tím i několik podezřelých. Jenže kdo je vrah? Kdo měl v sobě tolik nenávisti, že své dílo dokonal?
Moje úplně první setkání s LGBTQ knihou dopadlo na jedničku.
Bylo to chytré, vtipné a velmi dobře se to četlo. Do samého konce se můžete dohadovat, kdo za tím stojí. K tomu pár lechtivých scén, které nepohorší, za což jsem vděčná. Nevěděla jsem totiž, jak se k nim budu stavět, ale bylo to velmi přirozené.
Knihu doporučuji a těším se, že vyjdou i další díly.

8 18.12.2022

Knihkupectví pana Livingstona je útočiště, které by si přál mít každý z nás.
Nakladatelství METAFORA a jejich 7 lásky jsou dvojka, která je zárukou toho, že si u knihy odpočinete.
Tentokrát se vydáváme na jejich stránkách vydáváme do Londýna, které je deštivé a zdánlivě nevlídné díky svému počasí. Možná i proto padají na Agnes chmury o životě, který si představovala, že povede zde v tomhle městě, a který se nakonec nesplnil. Už to pomalu vzdává, když jí osud přihraje do cesty knihkupectví s poetickým názvem Moonlight books. V něm objeví něco, co nehledala, ale ono to pravděpodobně hledalo ji.
Seznamuje se postupně se všemi postavičkami z knihkupectví - ať už jde o podivínského majitele, spisovatele, co rád píše u modré lampičky nebo malého chlapce, který zde rád zkoumá hvězdy. Když se pak ztratí ceněný rukopis, bojí se, že vina padne na ní. To by se do toho ale nesměl zaplést jeden fešný vyšetřovatel, aby tomu nakonec nepřišel na kloub.
Tahle kniha mi několikrát vykouzlila něžný úsměv na tváři a dodala potřebný klid, který jsem při jejím čtení potřebovala a hlavně ve svém životě. Všechny postavy jsem si zamilovala. Bylo těžké nemít je ráda, protože jsou všichni tak báječní.
Není to kniha pro uspěchané čtení. Je to kniha pro dny a večery, kdy se stočíte do klubíčka, vezmete ji do ruky a jen v klidu čtete a čtete.

8 14.06.2022