Massek komentáře u knih

Budu se trochu opakovat, protože tu panuje shoda s předchozími komentáři. Knížka je super, stojí za přečtení celá. Uvést ji do světových souvislostí je potřeba, ale když ji nazvete Dinosauři v Čechách, tak ty souvislosti nemůžou zabrat téměř 100 stránek, to je prostě móóóc. Ale neberte to zle, oba Vláďové odvedli dobrou práci (pro mě jsou nový objev Rimbalovy perokresby). Přeji tomu našemu malému českému rybníčku nálezů, aby se brzy rozrostl na křídové moře!

11 31.07.2023

"Já už pro velké šéfy nepracuju. Právě jsem napsal výpověď."
Tyhle věty čtu zrovna v den, kdy jsem sám dal výpověď. Snad se mi Bachmanův/Kingův svět nezačíná prolínat nenápadně do soukromí. Ale ne, na životním sešupu tobogánem jako Dawes se (doufám) nenacházím. I když on to mohl vlastně docela dobře ovlivnit, rozhodně se nejedná o příběh člověka zmítaného nezvratným osudem. Přesto mám pro jeho sebezničující rozhodnutí aspoň nějaké pochopení, když nám autor ukáže, co vše se mu děje v hlavě. Teď mě omluvte, ještě musím zavřít prádelnu a mrknout jak pokračuje místní obchvat.

11 20.02.2022

Věděl jsem, že dřív nebo později musím ochutnat něco vypečeného od Kotlety. Sáhl jsem po Lovcích, protože je to samostatný kousek, co kdybych byl nespokojen, že. Neměl jsem jiné očekávání než akci, rychlé tempo a drsné či vtipné hlášky (ideálně kombinaci). A to vše jsem taky dostal. Sice zatím nemám porovnání s dalšími díly autora, ale pro mě je tahle kniha v rámci žánru bez problémů za 5 hvězd.

11 29.11.2021

Autorka má spoustu originálních nápadů, které mě opravdu bavily. Já bych si sice postapo svět v centru města asi až tak bezstarostně nepředstavoval, ale to prostředí je popsané bezvadně. Smršť neotřelých fíglů pak graduje v závěru, kdy armáda umělců rozjede svou vlastní bojovou strategii. Trošku škoda, že to finále se vstupem Brigadýra do San Francisca přichází až v závěrečné pětině knihy, ale zase stojí za to si přečíst i krátký doslov autorky, který mi přeci jen více objasnil důvody a pozadí vzniku románu.

11 01.09.2021

Četl jsem vydání z roku 1950 a musím souhlasit s komentářem některých čtenářů, že mi také chyběl doslov či kritické zhodnocení a uvedení do historických souvislostí. Sám jsem po knížce sáhl v podstatě náhodou, bez přípravy a hlubší znalosti tématu.
Ale když si odmyslím některé ideologicky pojaté pasáže, považuji knihu stále za velmi čtivou a především popisy vězeňského systému či charakteristiky bachařů a vězňů považuji za autentické. Dle mého názoru byl Fučík dobrý pozorovatel a dokázal výstižně a ve zkratce tato pozorování shrnout, ideální pro reportáž a obecně novinářskou práci. Nepochybuji ani o krutostech během prodělaných výslechů. Těžká doba.

Opět v sérii kniha s kompletní změnou postav i prostředí. A zase výborné.
Zbožňuju i ty drobné věci v příběhu, třeba jaká dokáže Pratchett vymyslet přirovnání.
- "...její hlas se s každou větou mění, přesně podle toho, jak žhavá letlampa dědičnosti opalovala tenký nátěr výchovy" :-)
- nebo lehké rýpnutí do filozofických tlachalů "Poslouchal jste často Kopolymerovy historky?" Finalos přikývl a usmál se, i když se mu v očích mihl jakýsi náznak bolesti.
Příkladů by byla spousta, ale najděte si v tom každý to své :-)

10 14.05.2023

V první části z třicetileté války autor výborně spojil osudy obyčejného člověka s historickými událostmi, nechává nás na jeho příkladu nahlédnout na reálie 17. století a v knize pro mládež tak nenápadně spojuje vzdělávání s dobrodružnou literaturou.
Druhá část na moři a karibských ostrovech je samozřejmě exotičtější, ale ani tam nechybí prostor pro vykreslení historických vztahů a souvislostí. Mně se třeba líbila i "neakční" pasáž popisující úmornou dřinu na tabákové plantáži.
Občas nám je sice ústy (perem) Jana Kornela v rámci doby vzniku knihy dáno jasně najevo jeho správné sociální smýšlení, ale co už, koneckonců on by to tak při jeho životních zážitcích asi opravdu cítil. Na spád knihy to nemá vliv a pro mě je to určitě jedna z nejlepších dobrodružných knih pro mládež.

10 21.02.2021

U oboustranně dvoupříběhové knihy musím odpovědět na dvě zásadní otázky, které si dala i spousta jiných čtenářů. Který příběh jsem četl první a který se mi líbil víc? Takže za mě:
Jáchym, Jáchym :-)
Možná by to bylo jinak, kdybych začal Veronikou, ale to už se nikdy nedozvím.

10 18.08.2020

Well, tyhle převyprávěný poudačky ze Starýho zákona sou podaný tak podomácku a po sousedsku, aby tomu každej rozuměl, vo tom žádná. Ale lepší znalost předlohy by k tomu teda taky nebyla k zahození, to je faktum. Jinak je to všechno ólrajt.

9 14.12.2022

Vesmírná odysea - bavil mě i úvod, výborný náhled na pračlověka, po objevu obelisku a na cestě k Saturnu se to samozřejmě obzvlášť rozjelo, pecka. Ani bych u románu nemusel mít ten intergalaktický bombastický konec, pro mě byla poctivým základem ta vesmírná cesta.
Rajské fontány - začátek možná pozvolný, ale zase se mi líbilo, že na nás A.C.C. nevrhl jen klasickou technokratickou SF, ale že se každý projekt musí kromě technických potíží potýkat také s těmi ekonomickými, právními či společenskými. A hlavní postava ještě navíc se zdravotními. Sice SF, ale tak reálně vyznívající (i po těch letech od vzniku románu), mně se to tak líbí. Vrchol knihy v podobě záchranné akce už to jen správně vygradoval.

9 20.11.2021

Jsem zcela oproštěn od srovnání s filmem, protože jsem ho doposud neviděl. Ale ještě to napravím. Na knize se mi líbilo zapracování historických reálií do děje i znalost některých zvyků a indiánských tradic. Na druhou stranu charakteristika postav je taková prostá, některé jejich dokonalé vlastnosti, až moc ryzí ušlechtilost a bezchybné jednání působí jako patos, jak v románu z 19. století. Aha, moment... to přece je román z 19. století!! Když si tohle uvědomím, tak to všechno hezky zapadá a je z toho výborný dobrodružný příběh.

9 04.09.2020

U manželky na poličce ležela Aristokratka už nějakou dobu, já ji prolistoval s tím, že ji třeba taky přečtu. A najednou v TV koukám, ona je i zfilmovaná. Aha, asi známá kniha (doteď jsem netušil), tak šup nejdřív přečíst! Z těch dvou táborů příznivců a odpůrců já patřím k těm spokojeným čtenářům, mě to bavilo. Jen ten konec, teď teprve tady na databázi koukám, kolik už to má pokračování...

9 08.11.2019

Docela morbído. Smutné je, že to není beletrie, ale literatura faktu. Ano, takhle kreativní dokážeme být... Dodatek o katovském řemesle v českých zemích v originále jistojistě nebyl, ale mě přišel díky vazbě na naši historii i odlišným stylem zajímavým přínosem a přidávám za něj hvězdu.

8 06.07.2022

Ke konci už se často objevují pojmy jako Duše světa, Řeč světa, Historie světa, psáno takto s velkými písmeny. No, na tuhle hlubší všeobjímající fiilozofii moc nejsem a tak jestli mě něco oslovilo, tak spíše jednodušší myšlenky z první půlky knihy.
"Díru v tlumoku zašívat nebude - ať si kameny vyklouznou, jak se jim zachce. Umínil jsem si, že se budu rozhodovat sám."
A je to.

7 01.05.2024

"Na Caladanu jsem jednou viděl, jak vytáhli utopeného rybáře... ...ponořeného do vody tak dlouho, až zemřel. Utopeného." - "Jaká romantická smrt!"
Tohle mi přišlo hodně vtipné a hlavně to dost dobře vystihlo svět na Arrakisu a tamní nouzi o vodu. A tak navzdory akčním scénám, bitvám, politickým machinacím, mystickému předvídání budoucnosti a dalším SF proprietám mám pocit, že jde nakonec stejně hlavně o ekologický román. A o vůli jít si za svým cílem, i kdyby to mělo trvat řadu generací.
"A nastal ten den, kdy Arrakis stanul ve středu vesmíru, připraven otáčet jeho během."

7 22.04.2024

Detektivní povídky s atmosférou staré Anglie, zvláště v příbězích s lordem Petrem. Ten je sice v některých směrech vykreslen až přespříliš dokonale, ale protože se ani povídky neberou nijak vážně a mají přísadu humoru, tak mi to vůbec nevadí. Třeba v povídce o hledání pravého Wimseyho je to přímo nutné, při přechutnávání starých vín je to tak přehnaně precizní, až je to rozkošné. Nejen k téhle povídce se rád vracím.

7 30.11.2022

"Dobrý den. Není tu ještě náhodou Jana Eyrová? - Ne. Ta měla dneska dopolední."
Poslední dobou jsem zaregistroval několik nových knih s námětem ze života knihkupce. Ale pozor, to tady bylo už na začátku osmdesátek :) Útlá knížka má za cíl pobavit a to rozhodně splnila.
"Dejte mi to jak šel někdo někomu pro něco, je to pro děti..."

7 07.08.2022

Scénář Kameňáku je pro mě absolutní špička, perfektně vyladěný příběh od začátku do konce. Alan Moore se tady vytáhnul, byla to jízda a hlavně to vše perfektně šlape a zapadá do sebe. Čtením tohohle příběhu jsem strávil dost času, protože jsem ještě vytáhl stará čísla Crew 3-5/1997 a porovnával si černobílou verzi s novou kolorovanou. Ostatně mi to poradil sám Brian Bolland, tak jsem se držel rady od profíka. Mimo jiné je tu i nový český překlad, pro úplnost. Rozdílů jsem našel dost, ale zcela důsledný jsem určitě nebyl, poradíte kde je postava navíc?

7 28.02.2022

Úlovek z knihobudky a první seznámení s autorkou. Krátké kapitoly a rychlý spád děje, přečtená za víkend. Líbilo se mi nenásilné zapojení do českých dějinných zvratů na začátku 14. století. Postavy jsou vlečené změnami společenských událostí, spojeneckých paktů a především středověké sňatkové politiky. Ostatně román má anotaci jako gotická romance a to přesně sedí. Trochu více slziček z nešťastných lásek tam tedy patřilo, ale úplně nedokážu odpustit (pozor, malinký spoiler) tu převlékací epizodu obou děvčat. U prvního setkání s Petrem z Rožmberka ještě snad, ale opakovaně a na dlouhém tažení už to patří spíše do pohádky než do historického románu. I tak ale knížka bavila a snad udělá radost někomu dalšímu až ji pošlu dál.

7 31.01.2022

Druhá kniha má nejvyšší vrchol hned na začátku, v první povídce Strach. Ačkoliv zde nevystupují žádní démoni, pekelné atributy či nadpřirozené schopnosti, přesto na mě působila nejděsivěji. A nebo možná právě proto. Další povídky už se vezou na trošku nižší vlně, po úvodním výborném nástupu je to trošku zarážející, zvolil bych asi jiné pořadí povídek v knize. Jenže je to těžké, on taky tu úroveň vnímá každý jinak.

7 08.03.2021