marra82 komentáře u knih

Příběh má dvě roviny- tu konkrétní, hmatatelnou, to je ta příroda, venkov a byliny (a vůně a ticho), a ta je fajn, ta je příjemná a v pořádku. "Nekonkrétní" rovina, tedy to, co se děje hlavní postavě a vypravěčce v hlavě, je naopak zneklidňující a znejisťující. V té rovině je všechno abstraktní, neukotvený, a tato část po sobě zanechá všechny ty otazníky. Chybí mi alespoň jedno vodítko (nemoc- jaká nemoc? rozvod- proč?), abych s vypravěčkou souzněl. Není to deprese, je to spíš šalba- vypravěčka se svým nezájmem o věci vnější snaží samu sebe ošálit. A jelikož všechno, co se v příběhu odehraje, nahlížíme její optikou...
Každopádně je hrozně fajn, že tady "u nás" někdo takhle píše...že to není jen další- "hele, přečti si to, je to hrozně vtipný", ve skutečnosti to jen klouže po povrchu a nezatne drápky. Anička Bolavá jde pod povrch a zatne.. a já jí za to fandím. :)

Ajaj, Cato prožívá další lásku. jmenuje se Julia, vídají se za stříbřitého svitu Měsíce a Cato svojí starostivost o ní projevuje větou- "Jsi v pořádku?" ..což není o moc lepší, než když touhle frází častovával Macrona..
(..bitevní vřava, uprostřed ní se plazí centurion Macro, vleče poraněnou nohu, dlaní ruky si přidržuje vnitřnosti v otevřeném břiše, z čela mu trčí hořící šíp, načež k němu zprava přibíhá centurion Cato, mozek celé legie, tvůrce válečné strategie, zbroj lehce poprášenou jak za rohem zakopl o kopí, a zvolá ke svému druhovi-
"Jsi v pořádku?"
Macro k němu zvedne hlavu, zašklebí se a prohodí-
"Měls vidět toho druhýho..."
Jojo.. ale první díly, kdy ještě autor tvořil postavy, a věnoval jim péči, jsou fajn :)

(SPOILER) Zklamání :( Weir se snaží zaujmout vším, jen ne příběhem. Marťan byl super nápad, v letech kdy tenhle žánr kvetl a zrál (Interstellar, Marťan, Arrival...), skvěle se to četlo, Robinson na Marsu, takže člověk přivřel oči nad tím závěrem, a řekl si, že to prostě bylo nutné vyústění celé té jízdy, která nás bavila. Artemis- charakter všeználka přešel na ženskou postavu na stálé stanici na Měsíci, místy trochu protivná holka, ale stejně jí držíte palce. Spasitel- v porovnání s Arrival (filmem i předlohou, na podobné téma, komunikace, výměna informací) je to v podstatě bez sdělení a bez obsahu. Hlavní hrdina je zase všeználek, ale tentokrát už degradoval na zhrzeného středoškolského učitele, což je první klišé (asi jako steven seagal- akční věděc), na které se nabalují další.. Vydržel jsem to někam do půlky, někam kde mu "mimozemšťan" vyčítá, že přišel pozdě na schůzku... (ty pozdě..špatné.!)

6 20.12.2021

Chápu všechny těžkosti při čtení, pokud nejste vyloženě fanoušek Duny a žánru, rozhodně to není lehké čtení... a ani nemá být. Určitý návod ke čtení nabízí sám autor- hledej plány v plánech jiných plánů. Teprve až pochopite úlohy všech hráčů (bene gesseritu, fremenů, koření), celý příběh se hezky zazipuje do pyramidální struktury, a jako taková je Duna velkolepý příběh, jednoduchý, univerzální a zároveň jedinečný, jedinečně napsaný.
Pro vizualizaci rozhodně doporučuji film (už proto, že "my planet arrakis is so beautiful when the sun low...")

Epos, napsaný bez milosti obšírně, a přece se nikdy nenudíte.. S ohledem k rozsahu práce jsou některé scény popsané velmi pečlivě, a právě to je háček, který vás hned na začátku chytí. A když vás pustí, o kus dál se znovu zasekne..

Ten jazyk! Ten jazyk, který uhladí i sebepřehnanější scénu! A autor nepoleví a každou kapitolu, každou scénu, každý obraz vám naservíruje dovedené k dokonalosti. Po přečtení zůstává chuť, jejíž barvu si zapamatujete a budete se k ní chtít jednou vrátit..

Tohle já považuji za mistrovské dílko. Kriminální román jako řemen. Rowlingová je neuvěřitelně silná v psaní dialogů.. nově i telefonních dialogů. Ani moc, ani málo a přece je tam toho tolik pro představivost. Přispěl i dobrý překlad, i když sem tam nějaká ta větička chybí docela. Doporučuji ke čtení i studiu stylu.

9 03.09.2021

V knize se nejvíc dozvíte o tom, jak také mohl vypadat dobový životopis. Autor byl osobním přítelem skladatele, tedy rozhodně se za něho považoval. Jinak to nese typické znaky životopisu- dozvíte se informace, které jsou protichůdné k tomu, co už víte. Opravdu Mozart nerad komponoval klavírní koncerty? Napsal jich sedmadvacet a poslední jsou mistrovská díla.. sám také studoval meze tehdejšího klavíru a průběžně vylepšoval svou klavírní hru... atd.

Prvotina.. občas trochu ujetá, ale žánrová..

Obdivuji, jak dlouho autor dokázal to jednoduché téma ždímat a vystavět z něho kompletní dramatickou křivku. Je tam něco z řemeslné zručnosti, co stojí za pozornost..

Svižné, hravé, skvěle napsané.. postavy vykreslené s takovým samozřejmým rozmachem mistra, který dokáže každou postavu profilovat až do samotného konce. Pro mě nejlepší McBain ever. Vůbec nechápu to hodnocení... :)

Mně se hrozně líbí ten nápad. Umělá realita se superidentitou je prostě tak lákavá... Líbí se mi to, i když jsem většinu z těch her nikdy nehrál. Vyzdvihl bych i film, který sahá do popkultury o něco srozumitelněji, jistě potěší i obrazové zpracování..

Syrové, prorostlé, reálné, "uvěřitelné", skvěle napsané.. Výborný doplněk Ed McBaina. Prostě policejní krimi s přesahem kriminálního románu.

Překvapení... od začátku, až vlastně do konce. Ten konec no... nevím. Prostě překvapení. Zároveň ale dost čtivé, tak nějak "hladce průchodné", to napětí, strach, emoce, umě vázané na vesměs dobře napsané postavy.

Ta knížka má místa, která člověku utkví.. představy, které rezonují. To je nakonec asi silnější dojem, než zápletka.

Nevím, proč jsem si myslel, že bych měl číst poslední díl. Hlavní hrdinka projde na "druhou stranu" a tam zjistí pravdu, prozře, "break-through"...konec. Překvapivě ne, a ačkoli se začínám trochu ztrácet v těch proroctvích a nemám dost dobře představu o tom, co by mělo následovat, pořád mě to zajímá, a chci pokračování. Jo, tohle je zajímavé čtení, které stojí za pozornost.

Viděl jsem film, jako první. Možná proto se mi v knize obtížně hledal nějaký děj. Tolik myšlenek opakových pořád dokola, až je toho všeho nakonec málo. Úplně jiná kniha než Posel... úplně jiná.

6 03.09.2021

Při čtení první poloviny jsem se toho dozvěděl tolik, že už jsem víc vědět nechtěl..

3 03.09.2021

Už to tu někde zaznělo... je to celé takové nelogické. Vzniklé vyšetrování by měl zastřešit vyšetřoval, který je tak nějak uvolněně "dirty-lazy", a nejen kvůli tomu působí jeho Oddělení Q jako cirkus na kolečkách, které cestou tu a tam ztratí nějaké to kolečko, ale víceméně se přitom pohybuje dopředu. Pak je tu vrah, který vraždí pravděpodobně už celá desetiletí a nikdo ho nikdy strachy nenahlásil. Což je s podivem, protože celá ta zkušenost se nijak neprojevila na jeho skills, a tu a tam si dost zkomplikuje situaci. Nicméně, alespoň sena něm dá sledovat nějaká ta myšlenková linie příběhu, což normálně obstarává hlavně vyšetřovatel. Ale bohužel jen do chvíle, než mu vyhoděj z vlaku namísto výkupného jeho vlastní svršky. To ho zřejmě dost vykolejí, protože pak už se rozpadá i jeho linie, a někde tam jsem skončil i já...

2 03.09.2021