malpet komentáře u knih
Přečteno také v rámci čtenářské výzvy, asi nejsem tak úplně cílový čtenář, nebo už jsem z toho nějak vyrostl.
Jak hodnotit tuhle demagogickou blbinu? Ještě že obsahuje hlavně fotografie. Ale jako materiál dokumentující jedno smutné a děsivé období naší země je to dobré.
Nastavovaná kaše. Asi spisovatelka potřebovala zaplatit hypotéku.
Snad nikdy jsem nečetl knihu tak plnou násilí, lepší než severská detektivka... všichni domorodci se neustále přepadávají, vraždí si navzájem děti a kradou ženy. Nechápu, že tam vůbec někdo ještě zbyl. Kniha je ze začátku zajímavá, člověk se nedokáže odtrhnout, ale text je postupně čím dál stejnější. Život těchto lidí se vlastně skládá jen z neustálého hledání jídla a vzájemného přepadávání a vraždění. Jakási zvrácená část mé osobnosti mně nutila číst dál o dalších nových způsobech smrti a utrpení těchto lidí. Posledních asi 50 stran jsem ale opravdu už jen přeletěl očima a dočetl závěr.
Vím určitě, že k této knize se už nikdy nevrátím.
Čtu už od loňska celou tuhle sérii pěkně od prvního dílu. Kamenná opice je podle mnohých hlasů nejslabší díl, ale mně to nepřijde, téma je zajímavé, děj pěkně svižně ubíhá. Hloupé je to opakování důkazů na tabuli, ale to se v knize snadno přeskočí. Spíš jsem dal hvězdu dolů za ten přeslazený závěr, na mě moc Hollywoodské, úplně jako kdyby těch posledních pár stran psal jiný autor. Kniha se mi hodila do čtenářské výzvy 2022 :-)
Možná jsem jí poprvé četl příliš pozdě, když už jsem nebyl dítě, ale zase tolik mně nebavila. Poslechnuto jako audiokniha.
Knihu jsem přečetl v rámci knižní výzvy 2021 jako úplně novou knihu vydanou v roce 2021. Je to soubor jednotlivých příběhů, na můj vkus příliš nábožensky laděných, čekal jsem něco trochu jiného.
Je vidět, kde se Andy (teda ne, že by to psal on osobně) inspiroval, vždyť ta jeho kniha, to je celý Neználek, ten bolševický nešika žijící v ideálním utopistickém světě, kde jsou si všichni rovni a všechno je skvělé a báječné. To Rusáci cpali svým dětem, tu naději, že bude líp, až budou velké. Navíc si mohli po přečtení knihou přitopit, případně jí v době hladomoru i pojídat. Celý Andrej.
Knihu jsem koupil od svého prodejce NP, takže nelituju. Nejvíc mně bavila první část, dějiny, dál už to bylo horší, a poslední část vyloženě nuda. Jako jednotlivé fejetony čtené jednou za týden v novinách asi dobrý, ale takhle naráz se to nějak vleklo a do čtení jsem se musel nutit. Kniha, kterou odnesu do knihobudky, ať si ji přečte i někdo další.
Kniha která říká ukliď si svůj bordel než umřeš, aby to nemusely dělat tvoje děti. Neumím si představit dát tohle někomu jako dárek.
Kniha dobrá, pěkně se četla, i když chvilku připomínala styl léčitelky Marie Treben, která vyléčila rakovinu odvarem z listů pampelišky...
Co říct o téhle knize? Málokdy se najde tak nevyvážený styl příběhu, kdy se části plné napětí střídají s částmi nudnými tak, že se chce člověku mlátit hlavou o zeď... kdybych knihu neposlouchal jako audio při různých činnostech nevyžadujících mozek, jako například úklid nebo cesta do práce, asi bych ji odložil na poličku s nápisem K dočtení...někdy v budoucnu..možná...
Byl jsem příjemně překvapen touto knihou, kterou jsem si vybral jen kvůli splnění jednoho z bodů čtenářské výzvy. Určitě se k ní rád vrátím.
4 roky stará kniha a já jsem tu s prvním hodnocením? :-)
Knihu jsem si půjčil v knihovně jako inspiraci, protože se taky chystám na Kanárské ostrovy. Autor - botanik však ostrovy poznává způsobem dneska už téměř zapomenutým, tedy hodně low cost, se spaním pod širákem, nebo v autě a se stravováním z hotových sušených pytlíkových jídel nakoupených v Česku. Stylem psaní je to vlastně jakýsi deník dvou výprav - dovolených strávených na různých ostrovech. Sem tam pravopisná chyba. Neříkám, že jsem se nic z této knihy nedozvěděl, ale nebylo to přesně to, co jsem očekával.
Zajímavá, trochu netradiční detektivka, prolíná dvě časové linky, které se v závěru pochopitelně protnou v docela nečekaném vyvrcholení, aspoň já bych takový závěr nehádal. Uvěřitelný a zajímavý děj, zcela civilní, nepřechytralý detektiv bez superschopností. Na druhou stranu se to trochu táhlo, a nebýt toho, že jsem knihu poslouchal jako audio, asi bych jí nedočetl. Tak dlouho autor řeší, kdo byl vrah, až mně to tak trochu přestalo zajímat.
Asi jsem od paní Douskové čekal něco malinko jiného, ne depresi typu Podbrdských žen :-) což nic nemění na tom, že je to skvěle zvládnutá kniha. Ty bílé sloní kameny jsou ve skutečnosti u Jítravy, kousek od Liberce.
Pět hvězdiček. Jasné a podrobné návody, spousta vychytávek. Původně jsem si ji půjčil v knihovně, ale pak si koupil svou. Navíc se mi ještě hodila do čtenářské výzvy 2021 :-)
Tuhle knihu by měla fasovat každá matka, která jde z porodnice. Stručné, jasné, plné informací. Doporučuju ještě dohledat přednášky těchto pánů na YouTube.