mahdal komentáře u knih

Jsem rád, že jsem na tuto knihu narazil. Je plná čtivých příběhů o nejúžasnějších vynálezech lidstva. Někdy se však čtivá "až moc" a čtenář se může ztrácet ve zbytečně dlouhých pasážích.
Matematice a technice neholduji, ale tyto příběhy o technických záležitostech (především příběhy o vesmíru) mě zaujaly.
Tato kniha potvrzuje, že všechno zlé je pro něco dobré (nebo naopak?)
Doporučuji.

1 29.11.2022

Velmi útlý přehled základních dějin filosofie. Dokážu si představit, že tato publikace může sloužit jako "jakási osnova" při systematičtějším studiu dějiny filosofie.
Poznámky jsou doplněny citovaných úryvky z knih filosofů, které však často působí jako vytrženy z kontextu, jako by neplnily žádnou důležitou funkci.

Knihu si dokážu představit jako "opěrnou hůl" pro středoškolské studenty.

1 27.11.2022

Další skvělý román od této autorky! Snažím se sledovat její tvorbu a vývoj, myslím, že Neděle odpoledne je jejím velmi zajímavým počinem.
Kniha čtenáře pohltí od prvních stran, krásný a čtivý styl je ozdobou její tvorby. Nejednou jsem se přistihl při tom, jak si čtu různé pasáže znovu, jen proto, že se krásně čtou.
Autorka však rozehrává příběh téměř detektivním způsobem, přitom zapojuje prvky psychologického románu. Ústředním tématem je, jak už název a obálka nepovídá, Neděle odpoledne a skříň. Myslím, že zde autoři obálky krásně a výstižně propojili a vyobrazili základní motivy tohoto románu.
Motiv neděle odpoledne čtenáře bude v průběhu románu velmi dráždit, bude to hlavním hnacím motorem rychle se dostat k závěru příběhu.
Obdivuji, jak se autorka dokázala vžít do rodinného traumatu a odvyprávět ho z pohledu dítěte tak, aby Vás příběh zasáhl.
Kniha zajímavě zobrazuje, jak rodinné trauma může determinovat celý život jedince.

Doporučuji.

14 27.11.2022

O této knize jsem se doslech v jedné přednášce (tuším od T. Halíka), hned mě zaujala. Kniha je velmi erudovaným dílem, člověk musí být při čtení naladěn na filosoficko-teologické rozpravy a mít mysl otevřenou abstraktním pojmům.
Při čtení této publikace jsem musel myslet na všechny náboženské fanatiky a na slepě věřící lidi - vážně rozumí tomu, čemu věří? Není podmínkou nejprve porozumět a pak vyznávat? Zamysleli se tito lidé nad tím, že víra není jen vyprávění plné alegorií, přirovnání, metafor, ale že je to také velmi složitá věda?
Po přečetní této knihy se mi dostalo spíše otázek než odpovědí.

Doporučuji všem "věřícím" (a nejen jim!). Není vše tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát...

18.11.2022

Velmi zajímavá analýza tyranie v průběhu lidské existence. Provokativní byly komparace různých režimů (ať už demokratických, či jen hrající se na demokracii). Dech beroucí kapitolou byla problematika Ruska a jejího diktátora; autor tuto publikaci vydal v roce 2017 (kdy se tento diktátor už snažil o mocenské machinace), přesto však tyto poznámky nabírají v dnešním kontextu jiných rozměrů.

Doporučuji!

7 08.11.2022

Tyto verše v rytmu blues dokážou člověka zasáhnout, čiší z nich jistá nálada "bluesových let" a a života plného napětí. Přesto některé verše dokáží zasáhnout ostřeji, jiné zase ne. Ale někdy je důležité "minout se přesně".

1 03.11.2022

Za ten konec dávám o hvězdičku míň, ale o tom až později.

P. Dvořáková je asi má nejoblíbenější současná autorka, její tvorbu už pár let sleduji, sleduji její vývoj a každou novinku si rád přečtu. Nejinak tomu bylo i u Zahrady. Již na začátku? tohoto roku jsem se na její besedě dozvěděl, že píše další knihu, od toho dne jsem těšil na to, kdy kniha vyjde. Musím říct, že je to další skvělý počin této české autorky. Žasnu nad tím, jak si dokáže vybrat palčivé téma a takto ho na pár stranách zpracovat.
Autorčinou předností je především její styl, úsporné a hutné věty, které nutí čtenáře zjistit, jak se příběh bude odehrávat dál; tento koncept platí jak pro Zahradu, tak i pro předešlé knihy.

Odvahu vybrat si toto téma by neměl každý, stejně tak schopnost ho takovým způsobem zpracovat. Při čtení jsem přemýšlel, jaké motivy knihou prostupují. Zjistil jsem, že hlavní motiv jednoduše koresponduje s názvem. Bylo velmi vzrušující s touto myšlenkou sledovat vývoj příběhu.
V zahradě jsem viděl motiv, který měl mnoho podob: stejně jako zahrada, která se s rokem mění a nikdy nevíme, jak přesně naše práce na ní dopadne, tak stejně i příběh hlavního "hrdiny" byl takto problematický. Dále jsem v motivu zahrady viděl jakou úlevu, odpočinek od "všední problematiky bytí", od strastí hlavní postavy (vlastně jakýsi únik) a v neposlední řadě i možné vyústění celého příběhu, které se v závěru potvrdilo.
K tomu věrně přisluhovala i obálka knihy, ve kterou bychom mohli interpretovat jako spojení symbolu trnové koruny, ale také symbol neobhospodařené zahrady (duše) ztraceného člověka hledajícího vykoupení. Velká poklona nakladatelství Host i samotné autorce!
Přesto si dle mého názoru kniha pět hvězdiček nezaslouží z několika důvodů: v porovnání s její dosavadní tvorbou je Zahrada dobrým počinem, ne však skvělým; a především, že konec příběhu mě jako čtenáře neuspokojil. Čekal jsem mnohem emotivnější a silnější zakončení.

5 01.11.2022

Velmi zajímavá a nenápadná kniha nejen tím, že ji napsal český vědec, ale především svými myšlenkami. Slovo 'čas' mi už delší chvíli nedá spát, neustále se vyskytují podněty (především ve čtené literatuře), nad kterými musím přemýšlet. Je zajímavé sledovat různé pojetí času (literární, literárně-vědné, fyzikální, filozofické apod.) a především jejich prolínání.
Tato kniha má podtitul "Lekce z filozofie", přesto je velmi zajímavé, jak autor spojil mezioborové souvislosti, především s fyzikou (teorie relativity). Myslím, že toto spojení (tj. spojení filosofické s přírodními vědami (astrofyzikou) je cesta k tomu, jak lépe porozumět světu, ve kterém žijeme. Přitom bych ani jednu složku neupřednostňoval před druhou.

Doporučuji.

1 29.10.2022

Tohle byla má třetí kniha od tohoto autora a musím říct, že byla opět skvělá (i když si myslím, že autorovi sedí více kratší útvary).
Opět hloubavá sonda nejen do nitra mladého člověka s homosexuální orientací, ale také do velmi uzavřené (a dokonce v mnoha ohledech) primitivní společnosti, ze které hlavní hrdina pochází.
Z příběhu mě zasáhla linka Eddy - jeho otec. Sledovat popis tohoto vztahu bylo velmi napínavým, ale především znepokojujícím zážitkem. Nemožnost coming outu v rodině, homosexualita jako nemoc apod. sužují hlavního hrdinu a brání mu v možnosti dospět dle svých představ. Zvlášť emotivní byly scény, kdy se hlavní hrdina snaží najít zalíbení v opačném pohlaví - bohužel (bohudík) příroda však zařídila, že jsme každý jiný a že ne všichni v opačném pohlaví nalézáme uspokojení.

Kniha je opět vynikající sociologickou sondou do maloměšťáckého života a omezenosti myšlení některých lidí.

Knihu velmi doporučuji. Snad je jen škoda, že ti, kteří by si ji měli přečíst, ji nikdy neotevřou.

3 23.10.2022

Naprosto skvělá publikace, kterou by měl prostudovat každý milovník poezie. Z. Kožmín byl opravdovým odborníkem a často mi při čtení "zůstával rozum stát", jak mohl objevit tak rozmanité významy básní a ponořit se hluboko no nich.

Zaskočil mě však výběr interpretovaných autorů - výběr byl pestrý, přesto se mi zdál rozhodně nepoměrný - velká jména vedle těch "zapomenutých".

Závěrečná kapitola (Práce s básní ve škole) mi přišla z dnešního hlediska nepoužitelná. Nedokážu si představit, že by dnešní studenti (žáci na ZŠ už vůbec ne) takto interpretovali básně.

1 20.10.2022

Na knihu jsem narazil díky recenzi v Hostu; rád objevuji nové autory a tato kniha se jevila jako zajímavá. Rodinná sága na malém rozsahu je zajímavým počinem (něco podobného známe v posledních letech i u nás), přesto mě osudy rodiny (a především hlavního protagonisty) nijak zvlášť nezaujaly.
V souvislejší četbě mi bránil styl autora, jak zde píše jeden čtenář, autor se zabýval spíše sledem události, držel se na povrchu a hloubka zůstala neodkryta.
Světlým momentem celé knihy byl zevrubný popis scén v cele. Často jsem ale ztrácel krok s příběhem, často jsem se nachytal, že čtu a sám nevím co.

1 11.10.2022

2,5 hvězdy. Četl jsem na doporučení od čtenářky, které byl román určen. Nedivím se, že se jí zalíbil; čtenář staršího školního věku se dokáže v románu ztotožnit s hlavní postavou a s jejími trápeními.
Já už (bohužel, nebo bohudík?) přistupoval ke knize kritičtěji (respektive k překladu).
Při četbě mi celou dobu běželo hlavu, že netuším, zda mi vypravěčka vypráví detektivní příběh, nebo osobní zpověď. Pokud autor zamýšlel, že by tyto dvě linky spojil, tak se mu to (z mého pohledu) nepovedlo.

Myslím, že se měl více zaměřit na jednu linku, tj. detektivku, nebo zobrazovat problémy spojené s OCD. Dohromady tyto dvě entity ve výsledku spolu nesouzněly a vyústění románu nebylo tak originální a překvapivé, jak by si čtenář přál.

Pro čtenáře dospělého věku byly starosti, které řeší hlavní postava, dívka-puberťačka, malicherné a pomíjivé. Přesto však musím mít na mysli, že se jedná o román určený právě jim.

Kniha měla však i svá pozitiva - bylo velmi zajímavé sledovat postavu s obsedantně-kompulzivní poruchou (především zobrazované projevy této nemoci).

1 23.09.2022

Už na první pohled je velmi komplikované tuto knihu zařadit, nejen tematicky, ale také z hlediska literárního druhu. Čtenář v knihovna knihu najde mezi poezií, veršů se však nedočká. Mohou ho překvapit krátké 'poetické' příběhy plné wernischovksé imaginace.

22.09.2022

Velmi erudovaná kniha, doporučuji všem, kteří se touto problematikou (či problematikou teorie literatury) zabývají.

27.08.2022

V pořadí má druhá kniha od tohoto autora, hodnotím stejně. Jsem velmi rád za objevení (a skvělý překlad Sáry Vybíralové) tohoto autora. Styl této novely je velmi čtivý, psaný současným jazykem, který se nebojí prvků hovorové češtiny.
Louis čtenářům znovu předkládá sociálně-psychologickou sondu do života a prožívání mladého muže utlačovaného maloměšťáckým smýšlením. Tentokrát si "vzal na paškál" svou matku; na rozdíl od otce se dokázala z tohoto života po strastiplné cestě vymanit a nalézt klid na jiném (paradoxně mnohem rušnějším) místě.
V novele je kladen větší důraz na psychologickou sondu do postavy matky, čímž současně navazuje na knihu Kdo zabil mého otce.

Doporučuji.

08.08.2022

Skvělá interpretační práce erudovaného autora. Kožmín zde nabízí nevšední pohledy na dílo velkých českých básníků. Pro milovníky poezie povinná literatura.

1 04.08.2022

O V. Závadovi jsem poprvé slyšel až při vysokoškolských studiích; myslím si, že tento slezský básník je mnoha lidem neznámý. Proto jsem se i já rozhodl podniknout cestu poznání. Netušil jsem, co mě čeká, musím však konstatovat, že mám rozporuplné pocity.
Monografie I. Málkové je velmi erudovaná publikace, která se snaží o celkový pohled na tvorbu V. Závady. V obecném měřítku je velmi povedená - autorka, literární vědkyně, postupuje velmi metodicky a systematicky. Nejprve je čtenářům představena osobnost Závadova, poté se snaží o důkladnou analýzu a intepretaci jednotlivých Závadových děl.
Proto je kniha určena spíše erudovaným čtenářům.

Jsem rád, že jsem si knihu přečetl, objevil jsem si pro sebe "nové" básníka.

23.07.2022

Chtěl jsem pro sebe objevit nového básníka, ponořit se do jeho textů a melodií. Vybral jsem si Závadu. Jeho lyrické verše mě oslovily jen z části, na pomoc jsem si vzal i publikaci Hledání Viléma Závady od Ivy Málkové, která zevrubně interpretuje Závadovo dílo a kterou všem doporučuji.

1 18.06.2022

Rudčenkovou znám především jak (náročnou) básnířku, k její próze jsem se dostal poprvé. Měl jsem menší čtenářské předsudky, ale ty si nenaplnily a Rudčenková mě velmi překvapila - ať už stylem vyprávění, nebo samotným příběhem. Vypravěč mě do příběhu dokázal vtáhnout a nepustit. Mohlo by se zdát, že téma, které se v knize nachází, by mohlo býti spíše určeno pro osobu podobně starou jako hlavní protagonistka, musím ale říci, že i já jsem si našel pasáže, které ve mně rezonovaly.

Samotný název nás nutí k zamyšlení nad interpretací, jestli ta nehybnost byla dána povahou, vrozenými, nebo získanými vlastnostmi. Asi od každého něco. Takto rozpitvat jednu osobnost muselo dát velmi psychické námahy (ale také zkušeností). Ale a priori bych tuto nehybnost neinterpretoval jako negativní vlastnost. Přece jen je v příběhu pohybu dost. Bohužel vždy ten pohyb není v životě to, co bychom si přáli neb představovali.

Doporčuji!

1 14.06.2022

O knize jsem se dozvěděl z recenze v časopise Host a ihned jsem věděl, že ji musím přečíst. Nelituju ani stránky. Bohužel (nebo i bohudík) těch stránek nebylo mnoho, zato byly svým obsahem šokující.

Příběh psaných v -ich formě evokuje čtenáři určitou naléhavost tématu, která se v průběhu příběhu stupňuje až do vyvrcholení zápletky. Celá tahle skutečnost nutí čtenáře knihu neodkládat a přečíst ji tzv. "na jeden zátah".

Až s naturalistickým nádechem hlavní postava líčí komplikovaný vztah s ( později nemocným) otcem, který je umocněn tím, že protagonista zjistí, že je homosexuál. Příběh je obohacován retrospektivními pasážemi, které zkoumají ?příčiny narušených rodinných podmínek. Vše je zasazeno do menšího města, které vládne svou vlastní maloměšťáckou mentalitou.

Kritika společnosti a politiky mi v závěru přišla nadbytečná, nebo nevhodným způsobem zakomponovaná do příběhu. Čtenář asi tuší, proč do příběhu autor tyto pasáže včlenil, ale připadají mi zde nevhodně "zakotvené".

Určitě tuto útlou knihu doporučuji! Věřím, že nejednoho zvedne ze židle!

1 04.06.2022