Maanna komentáře u knih

Kniha, kterou jsem milovala jako dítě a ke které se stále vracím, což jako velmi pomalý čtenář moc často nedělám. Děj už znám skoro nazpaměť, ale i tak mě příběh Anny dokáže pobavit i dojmout.

22 21.05.2016

V rámci žánru asi dobré, ale pro mne je to všechno takové barvotiskově placaté a stereotypní. Děti nejsou nikdy protivné. Ústřední pár je naprosto bezchybný a občasní záporáci také takoví příručkoví. Vývoj postav se moc nekoná, akorát obvykle potřebují někoho, aby je popostrčil na tu správnou cestu ke stereotypnímu štěstí... Jen se nemohu ubránit dojmu, že bych se v tomhle sterilním receptu na štěstí za chvíli udusila.
Pro ilustraci: "Byl to jednoduchý muž, přímý, neznal přetvářku a závist, žil pro rodinu, miloval svou ženu, dcery, a nevzdával se naděje, že jednou, možná, jim osud dopřeje syna." Pro mě na té postavě prostě není nic životného.

21 06.01.2024

Jako dítě mě kniha zaujala. Ani teď to nebylo špatné čtení, ale něco tomu chybí. Bulyčov nebyl úplně dobrý vizionář, takže jeho vize budoucosti vlastně moc technologického pokroku neobsahuje - spíš je to jeho současnost s pohádkovými prvky (jako třeba oživovač). Víc mě bavily různé hravé nápady - indikátor, zrcadlové květy - než celková zápletka, která byla malinko krkolomná. A v neposlední řadě jsem úplně nepobírala rodinné vztahy, v podstatě v tomto světě působila Alenka pohybující se s otcem až trochu patologicky.... Špatné to nebylo, ale také žádný zázrak.

21 28.10.2023

Kniha poskytuje komplexní přehled o problematice, zabývá se členěním poruch, problémy s jejich rozlišením, možnostmi terapie - zkrátka téměř ideální příručka. Jen je trochu čtenářsky nepřátelská. Zasloužila by si lepší jazykovou úpravu i korektury, protože množství tiskových chyb je poměrně velké. Také by nebyl od věci nějaký závěr, zvlášť proto, že poslední kapitolky se úplně nepovedly - rozbory příčin nebo řešení mezinárodního terorismu byly evidentně nad síly autorů a udělali by lépe, kdyby se soustředili jen na přístup k PTSP. Ale celkově je to rozhodně kniha, kterou si v odborné knihovničce ponechám.

21 29.05.2022

Tuhle knihu vnímám jako celkem promrhanou příležitost. Nápad propojení reality show se sériovými vraždami po celém Švédsku nebyl vůbec špatný a i pachatelova motivace nakonec mohla fungovat, ale nápad se nějak nepovedlo realizovat. Plno věcí je podáno velmi stručně a schematicky, takže nakonec celá zápletka působí hodně vykonstruovaně a těžko uvěřitelně. Plno klišé ze života členů vyšetřovacího týmu také zrovna nepomáhá - tady bylo vše tak předvídatelné, až to svádělo k přeskakování. Nejzajímavějším vyšetřovatelem byl jednoznačně Gösta. Navíc v detektivkách nesnáším, pokud se čtenáři zatajují důležitá fakta, navíc neprosto očividným způsobem: pokud popis vyšetřování končí sdělením: "V batohu pak našli něco, co jejich pochybnosti zcela rozptýlilo," tak mě to tak akorát naštve. Nemohu říci, že by v knize nebyly zajímavě scény a části, ale ten balast kolem to dost zabil.

21 19.02.2022

Výlet do světa pohádek a legend je pro mě vždy příjemným oddechem od každodenní reality. Autorka je podává trochu stroze, ale i tak to je zajímavé čtení, kde se spojují známé prvky s trochou exotiky. Literární skvost to není, ale i když je to knížka celkem krátká, poskytuje celkem pestrý přehled o tom, co židovské pohádky a legendy mohou nabídnout.

21 16.01.2022

Nultá hodina je jednou z knih, kde se člověk musí aspoň trochu najít, aby se mu líbila. Na začátku mi přišla trochu vykonstruovaná, mezi postavami jsem neviděla žádnou souvislost, nakonec jsem se ale s postavami i autorkou potkala, a kniha mě hodně zasáhla. Všechny postavy čelí nutnosti opustit své představy o životě, své jistoty a očekávání, přičemž mnohá jsou více než oprávněná (mateřská láska, věrnost manžela, pro kterého žena obětovala kariéru). Přesto jedinou cestou je, že je zanechají za sebou, postaví se pravdě o sobě i ostatních a půjdou dál. Autorka ke svým hrdinkám není zrovna milosrdná, bourá jejich spolehlivě vybudované iluze, ale na naději nakonec také dojde. K téhle knize se určitě ještě někdy vrátím.

21 07.12.2021

I když tu nejsou kouzla a nadpřirozené bytosti, množství šťastných náhod dělá z Filuty tak trochu pohádku zasazenou do ne úplně přesných (jak ostatně i sám autor připouští) reálií Londýna v devatenáctém století. Pořád je tu patrná autorova originalita, i když ji právě historický kontext trochu krotí, jsou tu i pro Pratchetta typické jazykové hříčky, ale Zeměplocha evidentně dávala autorovi o mnoho větší prostor a rozmach. Filuta je příjemná postava a ještě více se mi líbil jeho domácí. Čtení je to milé, ale hlubokou stopu ve mně nezanechalo.

21 17.06.2021

Příběhy, kde se osudy jednotlivých postav nečekaně proplétají, mě většinou baví, ale tady je těch postav prostě moc (ono to není jen dvanáct hrdinek jednotlivých kapitol, ale ještě jejich muži a děti, takže to ještě nabyde) - nejde ani tak o to, že bych si nezvládla vztahy zapamatovat, ale to propojení začíná být místy křečovité, což je patrné i na postavách - ty v druhé polovině knihy s výjimkou paní Dobrovolné jsou v podstatě jednorozměrné a pouze slouží autorčiným záměrům. Navíc, pokud už se osudy komplikovaně (i když ne moc originálně) proplétají a kvůli množství postav třeba o jedné přes sto stránek neslyšíme, aby se pak znovu vrátila, možná by nebylo od věci aspoň vyprávět v čase lineárně a nepřeskakovat mezi minulostí a přítomností. Jinak je sledování souvislostí opravdu náročné (třeba záležitost s penězi je v podstatě na hraně proveditelnosti i pochopitelnosti), ale možná je cílem, aby si člověk nevšiml, že všechny postavy myslí a mluví dost podobným způsobem a příběh je plný stereotypů: svobodné dívky zásadně neumí vařit, a to asi ani těstoviny, matky dospělých dětí je tlačí k založení rodiny, u Roberta už jen chybělo, aby byl profesí řezník... Nápad není špatný a ze začátku mě to celkem bavilo (byť to žádný slibovaný vhled do lidské duše opravdu nebyl), ale pak už jsem spíš jen nevěřícně kroutila hlavou. Tady skutečně platí, že méně by bylo více - a to i co se pravopisných chyb týče: "...on my teď mírnix týrnix oznámí, že žádnou rodinu mít nikdy nebude" je na mě v knize moc.

21 15.05.2021

Kniha byla čtivá a vlastně mě bavila, takže jsem nakonec dala čtyři a ne tři, i když to bylo na hraně. Mnohem víc mě zaujala část zasazená mezi chudé, kde i hlavní hrdinové byli životnější a situace reálnější (aspoň některé), po přesunu děje mezi bohaté se z toho stává čistokrevná pohádka s kladnými hrdiny a záporáky, hlavní hrdina se z rošťáka s dobrým srdcem, který umí být i slaboch a zbabělec, změní v jakousi směs Mikuláše a Marxe. Obecně mi vadila autorova tendence dělit středověkou společnost na laskavý a dobrý chudý lid a zlou, zákeřnou zhýralou šlechtu a některé zvraty v hrdinově osudu byly těžko k uvěření (i vzhledem k jeho původu), ale na druhou stranu postupný růst katedrály a místa, kde autor zařadil skutečné historické události, mi to vynahradily.

21 11.05.2021

Tak trochu pohádka pro dospělé s klasickým motivem hrdiny bojujícího s nástrahami, jehož největším úkolem je nakonec změnit sám sebe, skvěle vybalancovává humorné a vážnější motivy. Pokud máte chuť na malý únik z reality, mohu ji jen doporučit. K velmi slušně vymyšlené a zpracované zápletce přidává dvě velká pozitiva. Jednak je to velmi originální svět lesa Tividen, kterému vládne královna Hnojana, laškovně zvaná Hnojča, a který obývají bytosti jako jinotvorka, noční klepáč, klubčuníci nebo uplakánek. A pak je tu výborně napsaný hlavní hrdina, trochu sobecký otravný životní ztroskotanec utápějící se v malicherných konfliktech, kterého autor líčí tak, že ho na jednu stranu nesnášíte a na druhou litujete a nakonec se s ním jen neradi loučíte... Ani ostatní postavy nejsou špatné, ale kouzelník Anton je v mých očích zastiňuje. Tahle kniha se mi s jinými asi nikdy nepoplete.

21 04.02.2021

Příběh plný metafor a silných obrazů má hůře uchopitelný děj. Je potřeba se při čtení nechat obrazy unášet a "ponořit se do jezera," které zde má velkou roli. Ruth, Sylvie i Lucille ve mně asi budou rezonovat delší dobu.
Na druhou stranu je na mě ale kniha místy trochu akademická, jako by byla primárně napsaná k rozboru na univerzitních seminářích. Těch záměrů mimo samotný příběh, které autorka sledovala, je na můj vkus trochu moc. Ale za přečtení kniha určitě stojí a rozhodně jsem si tento ponor do temného a chladného světa užila, i když čtení vyžaduje čas a trpělivost. Pro rychločtenáře moc nedoporučuji.
Příliš ale nechápu obálku, k příběhu se mi moc nehodí (zadní strana tedy ano, ale ta přední???)

21 12.08.2020

Ne vždy mi sedl styl psaní - zejména části před válkou byly na literaturu faktu trochu "ukecané" a opakující se vzorce byly někdy zbytečné (opět se to hodně týkalo úvodní části), což ale hodnotu této knihy nijak nesnižuje, protože poskytuje nezjednodušené svědectví o událostech, na které bychom neměli zapomenout. Oceňuji práci, kterou autorka odvedla na přípravě podkladů, a doplnění příběhu o historické souvislosti, které knihu zpřístupňuje i těm, kteří se v událostech úplně neorientují. Koncentrační a pracovní tábory tu neslouží jen jako kulisa pro příběh, jsou až bolestně reálné. Konfrontace s lidskou krutostí a lhostejností působí velmi tíživě a dotkla se mě určitě víc než u smyšlených příběhů. Ta válka tu najednou byla zatraceně skutečná. Zajímavé byly i paralely v životech všech tří žen po válce, mimo jiné i to, že další děti už neměly...

21 02.03.2020

V knize se toho plno stane a přesto mi přišla taková roztahaná a rozvláčná. Když jsem přemýšlela proč, přišlo mi, že postavy, které jsou spíš zdařilými karikaturami než propracovanými hrdiny, tak dlouhý příběh neutáhnou. Mně by přišlo smysluplně z toho udělat dva na sobě nezávislé příběhy - jeden o staříkovi ovlivňujícím dějiny a jeden se zlodějskou zápletkou. Pak by si to udrželo lepší švih. Takhle jsem si někdy říkala, když už bude konec, protože zkrátka dobrá groteska ví, kdy skončit. Nápaditost autora si nicméně zaslouží upřímný obdiv.

21 27.01.2020

Zápletka zasahující daleko do minulosti nebyla vůbec špatná, stejně jako většina postav, i když mi občas vadily takové ty stereotypy jako "muži sledují fotbal a ženy nechápou, co je na tom baví, ženy chodí nakupovat oblečení." V tu chvíli mi celkem životaschopné postavy začnou šustit papírem časopisu pro ženy. Co se úplně nepovedlo, je průběh vyšetřování, kde policisté vesele vyprávějí o jeho průběhu, na místě činu už po pár dnech courá kde kdo a odnáší si věci, takže žádná pečeť na dveřích, i když policie nejspíš dům vůbec neprohledala, protože odnesená věc by je jistě zaujala a nebyla nijak ukrytá. Policie nezjistí, komu oběť naposledy volala, to napadne až Eriku. Ta si zase rozhoduje, které informace policii sdělí a které ne... Tohle, doufám, autorka v dalších knihách trochu vychytala. Četlo se to dobře, ale s tímhle vyšetřovacím postupem by policie asi moc úspěchů nezaznamenala.

21 04.12.2019

Vymyšlené a zamotané je to dobře, ale autorovi se nedaří udržet tempo po celou dobu - někdy to pěkně odsýpá, jindy je ale děj trochu rozvláčný. Jsou místa a postavy, které mě opravdu bavily (z postav hlavně Holger 1 a Celestine), ale někdy to drhlo a některé postavy byly takové ploché. Navíc mi přišlo, že se autor úplně nedokázal rozhodnout pro žánr a druh humoru: na bizarní nebo černý humor to má moc sentimentálních happyendů a na laskavý humor je to zase hodně emočně ploché. Takže místy jsem se bavila, ale někdy jsem se také už těšila, až to skončí.

21 08.06.2018

Čarodějky a jejich hašteření jsou prostě úžasné a vlastně se toho ani nemusí moc dít, stačí jen, pokud cestují dostavníkem, ubytovávají se v nevěstinci nebo se chystají do opery. I když jsou i dějové parodie fajn, u Pratchettových knih mě snad ještě víc baví různé dialogy, drobné narážky a charakteristiky postav - zde například úžasná Kristýna nebo Kateřín Štandlík...

21 10.05.2017

Dobrý nápad na zápletku a dobře vygradovaný. Zajímavé bylo sledovat, jak se měnily vztahy mezi rodinami holčiček i vztahy ve vyšetřovacím týmu - zvlášť s externisty (jen je škoda, že se profilovačka později trochu vytratila). Jen ten závěr se tedy moc nevyvedl. Nalezení místa činu a hlavně závěrečné scény se Subjektem 2 prostě nedávaly smysl. To už mohla autorka rovnou vybavit Kim kouzelnou hůlkou.

20 12.04.2024

Srozumitelná, přehledná a přitom poskytující všechny potřebné informace pro pacienty a blízké trpící touto poruchou. Snad bych jen ocenila jednu nebo dvě ucelenější kazuistiky, ale to už je jen detail. Jinak je dobře , že taková publikace existuje a je volně dostupná.

20 15.08.2023

Je to opět Waltari s nádherným jazykem a zajímavými úhly pohledu a živě zachycenými historickými reáliemi. Přesto to tentokrát nebyla čistá slast, ale občas i trochu boj. Pokud byl Mikael přímým účastníkem událostí, ke kterým přistupoval se svou zvláštní naivitou, bavilo mne to moc. Ale chvíle, kdy setrvával na místě a jen popisoval, kde ostatní postavy jsou a co dělají, mi přišly slabší. Chápu, že autor prostě nemohl Mikaela rozdvojit a poslat ho zároveň do Evropy a do Persie, ale takhle to bylo zdlouhavé a chybělo tomu to specifické Mikaelovo vidění světa . A pak mi už někdy přišlo, že všechny ty různorodé zkušenosti by měly Mikaela nějak změnit - posun přišel až na samém konci, ale nějaký vývoj už v průběhu děje by mi přišel logičtější... Ale přesto to bylo skvělé čtení a neloučím se s Mikaelem a Anttim úplně ráda.

20 19.07.2023