Lucithor komentáře u knih

Od člověka tíhnoucího k přírodě a lesní samotě očekávám určitou pokoru, kterou netřeba skrývat za honosnými filozofickými pozlátky, které v přemíře patosu vyznívají neupřímně a povýšeně.
Byl tento dvouletý úkryt do lesa jen útěkem Thoreaua před sebou samým, před vlastním zklamáním nad životem? Nebo měl jen neukojitelnou touhu se tam "vyblít" na člověka, a vylíčil ho jako ďábelské stvoření, nicméně sebekritika mu asi žbluňkla do Waldenu?
S významem knihy se v jisté míře ztotožním, nicméně s formou, jakou byla vyřčena ne.

12 27.02.2019

Sophiina volba byla obrovským zklamáním, snad proto, že jsem od ní tolik očekávala. Nedokázala mne zaujmout, je vyprávěna velice nezáživně a nudně. Chybí mi napětí, atmosféra, trocha dynamičnosti, psychologie postav i děje. Nudily mě nejen historky hlavních postav, které jsou povrchní a plytké, ale i samotné postavy. Ba co víc, například Stingo ve mě od začátku až do konce přímo vyvolává obrovskou lhostejnost a antipatii. Kdyby Stingo vynechal své obscénní popisy sexuální chtivosti a neuspokojených potřeb, mohla být kniha o 1/4 tenčí. Což by jí vůbec neuškodilo.
Celou dobu, co jsem knihu četla, jsem marně hledala proč je tak vysoce hodnocena. Námět knihy je sice dost silný, ale nějak v ní prostě nemám co číst. Snad právě jen tematika holocaustu, židovství, činí knihu nedoknutelnou a tolik vyzdvihovanou. Nejspíš nejsem dost vyzrálá na pochopení Styronových myšlenek, složitých souvětí a zdlouhavých popisů, kterými je kniha přeplněna.
Takže abych to srhnula: Ničím extra mne tato kniha neobohatila. Vlastně jednou věcí ano...obrovským sebezapřením dočíst ji do konce.

10 10.04.2012

Co se dá dělat, když mě kniha nebaví? Buď se mi něco líbí, nebo nelíbí, jídlo mi chutná nebo ne, chci se bát nebo se smát…ano jsem snílek a taky se občas přehrabuji ve sračkách, ale nemusím se v nich hrabat až do mrtě.

8 30.08.2018

Po 150 stranách jsem chtěla knihu nadobro odložit. Hodně jsem lámala přes koleno a pouze některá vysoká hodnocení mě vyzvala, co se to vlastně na dalších stránkách skrývá. Dočetla jsem tedy až do konce. Bohužel symbolické významy v této knize mi nejspíš zůstaly skryty a obávám se, zda se vůbec rodilému Evropanovi neznajícímu japonské reálie a společenské postavení mohou odkrýt. Ač je Murakami opravdu můj oblíbený autor, nemůžu se tentokrát připojit s vysokým hodnocením.

5 01.08.2016

Je tohle opravdu Lee Child nebo jen hříčka zbloudilého fiškuntálka? Tento díl je pro mne veliké zklamání a ztráta času. Kniha začíná slibně, ale velmi brzy sklouzne do otřepanosti a jednotvárnosti. Závěr je narychlo splácnutý, jen aby se neřeklo. No prostě hotová polévka uvařená vypláchnutím špinavého hrnce. Nasytit, ale nepochutnat si.

3 30.08.2014

Masterpiece... a vtahuje mne znovu a znovu a znovu...

2 18.03.2019

Děkuji za tento bizarní až fraškovitý počin. Děkuji autorovi za jeho bystré, dojemné a odvážné postřehy, které mě i přes svou tragičnost dokázaly tolikrát rozesmát.

2 18.03.2019

Já nevím, za mě se emoce nekonaly. Sto lidí, sto chutí. 2,5 *

2 20.10.2016

Zde není co vytknout. Výborná kniha, výborně napsaná, při čtení jsem místy ani nedýchala. Kdo má rád knihy typu Sběratel od Johna Fowlese, doporučuji.

2 29.05.2013

Autorka velmi tendenčním a manipulativním projevem vykládá vlastní názory jako fakta. Přičemž jejími chlebodárci jsou ruští oligarchové, kteří zbohatli za Jelcinovy vlády rozkrádáním federace. Chtěla jsem si přečíst knihu zakládající se na objektivitě, ale dostalo se mi „thrillerového“ blábolu ukřivděné dámy. Ale co já můžu vědět o tom, jak se v demokratických médiích dělá novinářská profese.

Tvrdit, že jde o nestranné dílo je naprosto směšné. Inu kdo se dobrovolně nepodvolí rozpínání španělského impéria (potažmo Američanů) krvavě za to zaplatí. Pan Gwynne (běloch) poměrně výživně popisuje brutální pomstu rudých primitivů na „nevinných“ kolonizátorech.

Když jsem přečetla asi polovinu knihy, bylo mé hodnocení tak na 2*. Charakteristiky osob nebyly zvlášť dobře propracované a často mi přišly situace, které přicházely absurdní. Vyprávění působilo podivně splácané a už jsem přestávala věřit, že by mohla autorka něco kloudného vybalit.
Druhá půlka mne zaujala mnohem víc, chvílemi jsem si říkala, že ve psaní pokračuje někdo jiný. Prvky okultismu až s hororovým nádechem mne bavily a autorka nakonec ukázala docela dobrý potenciál.
Z knihy jsem měla příjemný dojem, nicméně stále je to taková jednohubka na sobotní zamračený den.

1 06.08.2016

Odloženo po 24 stranách. :-(

Povrchne vykreslene postavy, pusobici nerealne a pro mne nesympaticky. Velmi prumerna a tuctova detektivka.

1 26.10.2014

Ne. Bohužel tentokrát to vůbec nefungovalo. Je smutné, že pan Stančík vykrádá sám sebe.

31.03.2019

Po této knize jsem sáhla z hlubokého respektu k panu Musilovi. Po dočtení bohužel nemůžu svůj obdiv věnovat panu Jordánovi. Autor se dotýká řady témat (biografie, historie, politika...) nicméně všeho velmi povrchně. A tak se dohromady moc nedozvíme. Hvězda dolů. Dalším mínusem jsou v knize obrázky, kterým často chybí popisky. Když už autor nashromáždí tolik použité literatury, může si dát alespoň práci s výběrem fotek, o kterých nám také něco sdělí. Poslední hvězdu srážím za kompozici textu, která mi úplně neseděla a občas jsem se musela v textu vracet a zjišťovat, o které osobnosti je zrovna řeč.

28.08.2018

Tento chlapík je obyčejný gangster, feťák, neskutečný příživník a v neposlední řadě vyděrač. Pro typ těchto parazitů a jednoduchých lidí není až tak překvapivé, že se živil čím se živil.

Knihu bych doporučila pouze teenagerům. Je v ní spousta přímé řeči a příběh se tudíž čte rychle. Ale… Bohužel autorka sype z rukávu jeden otřepaný nápad za druhým a celý příběh tak působí velmi plytce, klišé a mnohdy až přitažený za vlasy. Rozhodně je s touto postapokalyptickou tématikou celá řada poutavějších titulů. Běhá mi spíš mráz po zádech, pokud Monument 14 někdo spojuje s Mlhou od Stephna Kinga, než ze samotného příběhu.