lihate komentáře u knih

Nooo, tak vám nevím. Příběh to byl hustý, drsný, občas trochu nechutný. Byla jsem zvědavá, co se pod tím podnázvem knihy skrývá... Občas mi přijde fajn, proložit romantiku něčím jiným a thrillery mám ráda. A že tenhle byl napínavý od začátku do konce. Až vůbec nechápu, že tak rychle utekl.

Daisy je už tři roky vězněna dvěma lidmi, kteří ji unesli. Nyní se rozhodli, že Daisy pořídí sestřičku. A samozřejmě jak jinak, než také únosem. Co s holkama bude, kolik unesených lidí bude nakonec a co všechno se musí stát, aby se ukázalo, co jsou věznitelé doopravdy zač? To všechno se dozvíte v téhle šílené jízdě. Prozradím vám jen jedno, nic není černobílé a tak, jak se může na první pohled zdát. Ovšem ta forma, ta forma jak to vše provést, ta v pořádku rozhodně není.

Pěkná, silná kniha, která ovšem podle mě nemá šťastný konec, ačkoliv se to tak může tvářit. Prostě už se není kam vracet a všichni, kteří měli chránit, zklamali.

5 26.01.2023

Že Meghan March umí napsat velice poutavou knihu, jsem se přesvědčila už při čtení Mount trilogy... Nešlo se od knih odtrhnout a musela jsem je přečíst najednou.

Takže když vyšel první díl této trilogie, bylo mi jasné, že si počkám na všechny tři. A asi se vyplatilo.

Divokého prince jsem měla za jeden den přečteného. Děj rychle plyne a jelikož je to erotický román, některé pasáže zkrátka plynou ještě rychleji.

Tuším, že minulost Temperance nebude nic růžového a že se časem začne promítat do přítomnosti. Nevím, kdo je její tajemný hrdina, ale chci to vědět. Kniha je napínavá, poutavá, čtivá a místy vtipná.

Navíc mě tedy nejprve vůbec nenapadlo, že je dej provázaný s postavami i dějem z předchozí trilogie. Což bylo příjemné překvapení.

Těším se na další díl.

8 29.10.2022

Tyjo, já nevím.... Kniha má moc hezkou obálku a anotace mě nalákala, jenže....

Děj by byl asi i super a když jsem četla anotaci, líbilo se mi, že je to konečně nápaditý příběh, který jsem ještě v žádné jiné knize nečetla. Ale jak jsem postupně zabředávala do knihy, vůbec jsem se netěšila na další stránky a spíš přemýšlela, jaký život asi má autor...

Proč proboha každá druhá věta začíná oslovením se jménem? Vždyť takhle snad v reálném životě nikdo nemůže mluvit. Celé rozhovory jsou tak zvláštní, strojený a kostrbatý, až to působí šíleně nereálně... To mě na celé knize mrzí nejvíc, jinak by to mohla být i sranda.

Hanako se vydá na rychlorande, kdy každý ze zúčastněných mužů má pět minut na představení, samozřejmě všichni hned popisují nějaký svůj sexuální zážitek, což je přesně to první, o čem čekáte, že budete mluvit s úplně cizí osobou na rychlorande. Možná kniha pak sklouzává k něčemu, co asi ani číst nechci, například sexuální zážitek s mořskou pannou...

No, je zajímavé, že se našlo na pár metrech čtverečních tolik lidí s různými úchylkami.... To musím uznat.

Nevím, jestli mi kniha jen nesedla nebo je prostě zvláštně napsaná a o divném tématu, ale mě zkrátka lehce zklamala.

5 29.10.2022

Ačkoli to může překvapit, tahle kniha je hlavně o vztazích. O vztazích, které nám do života zasahují ať už málo nebo hodně, ačkoliv si to někdy nechceme ani připustit.

Trochu jsem byla překvapená, když jsem zjistila, že kniha není sbírka povídek, ale má děj. Děj, který je od začátku do konce velice čtivý. V knize není jediné místo, kde bych se nudila. Doslova jsem hltala každé autorovo slovo a celé mu to hrozně žrala. A že mě to vážně bavilo, ačkoliv příběh to není komický, je maličko smutný a Martin se v průběhu dost zaobírá svými pocity.

Během čtení jsem se až moc sžila právě s postavou Martina. I když se označuje za někoho, kdo to prostě v životě neumí a vztahy mu nejdou... Ale myslím, že to tak trochu občas máme všichni.

Líbilo se mi, že je každá kapitola v první části o práci ve stacionáři a druhá tak nějak o soukromém životě Martina. Nedokážu říct, jestli je zajímavější číst o práci v denním stacionární pro lidi s poruchou autistického spektra a nebo o jeho soukromém životě. Možná není zajímavé ani jedno, ale mne hrozně bavilo obojí!

Pokud jste četli aspoň blog Martina Selnera a bavil vás styl psaní i vyprávění, rozhodně se do téhle knihy pusťte, nebudete litovat. Slibuju.

2 05.10.2022

Knihy Whitney G. mě většinou dost baví a mám je ráda. Autorčin styl psaní je poměrně odlišný, a zvlášť v této knize mi hodně sedly převážně krátké kapitoly. Navíc svižný, vtipný, milý děj, který ale nebyl v žádnou chvíli nudný se také velice dobře četl.

Hayden hned v první větě knihy dává slib. Hned tímto úvodem si mě kniha získala. Přišlo mi to vtipné a nové. Jenže ať jsem čekala, že provede cokoli, prostě jsem mu nějak důvěřovala a věřila, a ani jednou mě nenapadlo ho nenávidět.

Penelopa je hrozně milá osoba. Miluje krasobruslení, což je moc príma koníček a navíc umí odseknout nebo mít sarkastickou odpověď téměř na cokoliv. A to je další skvělá věc, kterou Whitney nezapomene zakomponovat snad do žádné své knihy.

Celkově mě kniha bavila, ačkoliv jsem možná čekala trochu víc dramatické linky.

4 02.10.2022

Delta je milá, úžasná, láskyplná žena, která prostě jen fotí dětské oslavy. Je to Fotografka. Má obrovské srdce, spoustu talentu pro zachycení správných okamžiků, světla, smíchu.... Je mírumilovná, čestná, přátelská a upřímná.
Jenže hned po pár stranách zjistíte, že Delta není ani jedno z toho a všechno tohle je jen obrázek, který si o sobě vysnila, a který prezentuje Straubovým.

Delta je divná a ještě před stou stranou mi došlo, že Delta rozhodně není zdravá. Závislost, kterou si na Amelii, Fritzovi a Natalii začala pěstovat, přesahuje v její mysli spoustu hranic mnohem dřív, než to vyjde najevo.

Na obálce je napsáno, že ona chce jejich dokonalý život. Což je zajímavé, protože oni vůbec dokonalý život nemají. Jejich rodina se rozpadá. Už to ani není rodina. Protože jim něco chybí. Nedaří se jim držet rodinu po hromadě a právě tohle, si dá Delta za úkol a rozhodne se, že udělá všechno pro to, aby ji po hromadě udržela. Jenomže to nedělá kvůli nim... Ale kvůli úplně něčemu a někomu jinému.

Delta si často představovala, jak vede intimní život s rodinou Straubových, photoshopovala se do jejich fotek, aby nabyla dojmu, že patří k nim do rodiny, chodila spát do jejich postele, když nebyli doma, používala jejich věci a nic nikomu nepřipadalo divné... Jenže tohle všechno, byl jenom začátek... Přistála uvnitř fotky a čeká scéna ožila. Fotka se stala skutečností, protože chtěla, aby byla skutečná.

Postupně jsem Deltu víc a víc nenáviděla. Štvala mě, deptala a celé její chování bylo nepřípustné, a tak strašlivě děsivé... Ona potřebuje věci vlastnit, jako například svou kočku. A stejně tak se to chystá udělat se Straubovými a jejich životem.

Nejsmutnější na tom všem byly myšlenky Natalie, jejich dcery, která všechno nešla velice těžce. A potom Ianovi role přítele, kterého Delta vlastně celkem hnusně využila.

A teď si představte, že ani teď, nemáte ve skutečnosti zdání o tom, kdo Delta vlastně je. Ani zdání. A taková je Fotografka.

"A všechno se hroutí. Všechno se to na vás sype. To se může stát, když máte příliš. Někteří lidé mají příliš."

3 28.07.2022

(SPOILER) Po Lilianě jsem se vrhla hned na Malvínu a překvapilo mě, o kolik má kniha nižší hodnocení, než první díl.

Malvína je úžasná osoba, která ale bohužel mnohem víc, než na sebe, myslí na všechny kolem. A to jí přivádí do hodně bolestných situací.

Celá kniha je podle mě maličko slabší, než Liliana, ale vůbec to nevadí. Malvínin příběh je silný, procítěný a autorka prostě umí psát tak, že to čtenáře vtáhne do děje a nepustí.

Vztahy mezi všemi se pořádně zamotávají, a některé osudy jsem opravdu takto nečekala. Role Timona v Malvínině životě je obří. Přemýšlím, kolik jsme ochotni toho dát, a čeho všechno jsme schopni se vzdát pro své nejbližší. Je to rozhodně zajímavý pohled na věc...

Kniha opět přináší spoustu věcí, které jsou k zamyšlení a nutí čtenáře přemýšlet, jak to má ve svém životě on. Mně se celý příběh moc líbil.

3 24.07.2022

Tohle tedy bylo něco...

Kdo knihu ještě nečetl určitě ví, že má čekat hodně a silný příběh. Jenže takhle silný příběh jsem nepředpokládala.

Kniha, která vás rozloupne, vysaje a zbytek vás rozláme na malé kousky, které pak postupně zase dává dohromady a občas nějaký dílek sedne jinak. Je to hromada emocí a pocitů. Od bezmoci až po úlevu a od nenávisti až po vášnivou lásku úplně všechny.

Život Liliany změnili hned čtyři muži. Každý jinak ale všichni obrovským způsobem a vždy totálně od základu. Její příběh se úžasně čte, vstávají z něho chlupy, naskakuje husí kůže... A i přesto, že je tak nějak jasný, že to nedopadne nejhůř, je kniha šíleně napínavá až do konce.

Zajímavé je sledovat, jak se pomalu a jistě mění život i Matovi. Jak se z temného, skoro až nerudného muže stává sympaťák.

Z celého příběhu jsem si také odnesla hned několik myšlenek. Kolik citů se dá jen tak jednoduše skrýt před celým světem... Nebo jak málo toho ve skutečnosti všichni ukazujeme, aniž bychom někomu dovolili dostat se k nám blíž. Emočně blíž.

Celkově je kniha úplně úžasná, dává spoustu podnětů k přemýšlení, otevírá důležitá témata a dokáže dostat čtenáře až na okraj emoční propasti.

Miluju!

4 19.07.2022

Wow!
Panebože...
Wow.
Wow.
Wow!

Já jsem nečekala od knihy vůbec nic, možná díky obálce jsem čekala nějaký erotický román, co by jen zapadl do řady... Jenže jsem dostala snad úplně všechno, co jsem hledala! Emocemi protkaná a šíleně čtivá kniha, i když ve slovenštině, ale to vůbec nevadilo.

Nechápu!
Nejprve mi dělalo trochu problém se začíst, ale od nějaké osmdesáté páté strany jde všechno strmě z kopce. Mění se děj a rozhodně se dějí věci, které jsem absolutně nečekala.

Postupně se vykreslují povahy všech postav a kniha jde skoro do extrému. Dějí se věci, které nečekáte a díkybohu nejsou naznačené ani v anotaci. Kniha tak dokonale zaskočí a ve skutečnosti řeší jedno obrovské, vážné téma, které je bohužel dost známé pro spoustu lidí.

Na knize se mi líbil reálný pohled do světa Emy, který se s ní táhne dál a i předposlední kapitola začíná dost drsně. Chvílemi jsem se obávala otevřeného konce, ale nakonec je to bez něho.

Matta jsem si zamilovala od prvních stran. On je úžasný člověk a v knize z něho přes všechno čiší klid a pozitivní energie.

Celkově musím uznat, že se mi tahle kniha svým tématem hodně vryla pod kůži, a jen tak na ní nezapomenu. Vůbec jsem takovou knihu nečekala. Skoro bych ji řadila mezi autorky typu Colleen Hoover, ale samozřejmě je toto má její první přečtená kniha. Ačkoli určitě ne poslední.

Miluju!

3 15.07.2022

Sarah Sprinz si mě získala již prvním dílem série Co když... Příběh o Laurie a Samovi byl úžasný, ale příběh o Amber a Emmetovi se mi líbil ještě snad o trošku více.

Klidná slow-burn romantika z vysokoškolského prostředí, která si vás získá už třeba jen úžasným stylem psaní. Strany ubíhají velice rychle a i přesto, že má kniha přes čtyři sta stran, jsem se snad nikde nenudila.

Amber mi ze začátku přišla maličko protivná až flegmatická, na všechno z vysoka kašlala, ale přesně tohle období mě u ní hrozně bavilo. Bylo celkem zábavné sledovat, jak se snaží být skoro bezcitná ale přitom v hloubi duše potřebuje úplně něco jiného.

Kdo mě teda první minimálně polovinu knihy štval, byli rodiče Amber. Ale i za tímto je jistý příběh, který se postupně odkrývá.

Emmet je dokonalý gentleman se srdcem na správném místě, i když to ani zdaleka není všechno, co se o něm dozvíte. V knize je krásně popsané i studium architektury, které je pro Emmeta životní vášní.

Celý příběh bych přirovnala ke knize Cítit znovu od Mony Kasten, takže pokud máte tuhle sérii rádi, určitě vás Sarah Sprinz nezklame.

2 11.07.2022

Když jsem tuhle knihu viděla, tak jsem byla nadšená z toho, kolik má stran. Jelikož předchozí dva díly miluju, měla jsem radost, že mi tenhle vydrží déle... No, nevydržel.

Taky jsem měla trochu obavy, aby i další díl byl tak skvělý, jako díl o Scottiem a Sophii, protože oni dva byli úžasní a nezapomenutelní. A Jax opravdu překonal má očekávání.

Příběh mě moc bavil, rychle ubíhal a pokaždé, když jsem pomalu začínala mít pocit, že se děj trochu táhne, něco se stalo. Což bylo úžasný. Autorka tak dokonale vychytala výtečnou čtivost celé knihy.

Stella je úžasný člověk, moc mě bavilo sledovat, jak má obrovské srdce a všude se rozdává. Bavily mě její myšlenkové pochody, kdy dokázala odpustit téměř vše.

Jaxovi jsem v předchozích knihách párkrát úplně nevěřila. Ale tady se ukázalo, že i on má skvělou duši plnou bolesti a emocí.

Kapitoly, kde se Jax snaží vyrovnat sám se sebou a poznat, kdo vlastně je a co chce, jsou hrozně ztotožnitelné. Až z toho šel chvílemi strach. Poznat, jak bude vypadat náš následující život, a co nebo koho, k tomu budeme potřebovat, a pak si to všechno připustit, totiž opravdu není vůbec jednoduché.

10 09.06.2022

(SPOILER) Myslím, že nejhorší na smrti je uvědomit si to. Někdy to prostě nejde hned a ten pocit, že je tu ten člověk stále s námi trvá dlouho. Pokaždé, když se nám do mysli vetře ta jedna jediná myšlenka - toho člověka už nikdy neuvidím - z části umíráme taky.

Tahle kniha je bolest. Prvotřídní. Jenže bolest cizích nám pomáhá překonat bolest naší. A proto tyhle knihy milujeme. A neříkejte, že ne...
Navíc... Nějak je tady od začátku jasné, že to skončí víceméně dobře.

Bolest, hněv, boj, děs, ztráta, dřina, bolest a zase bolest. Fyzické rány se zahojí, ale tahle bolest může trvat věky. To všichni dobře víme. Život prostě někdy není fér a nemá metr, aby měřil, ke komu se tak chovat může.

Krásná kniha. Už se těším na další díky a opravdu doporučuji všem.

9 31.05.2022

Vlastně přemýšlím, jak to hodnotit. Kniha má příběh, který je stejný s desítkami dalších knih. V celku nic originálního. Ale co je super je, že je kniha napsaná pouze z mužského pohledu, to je vlastně docela zajímavé. Autorka píše velice poutavě, takže se to dobře čte, ale že by to byla kniha, co mě vystřelí z trenek, to asi ne.

Občas tam byly vtipné momenty, občas měl Spencer vtipné myšlenky a občas i vtipné rozhovory, ale jinak mi to přišlo tak nějak o ničem. ‍️

5 19.05.2022

Helena umírá. Helena je spisovatelka a umírá. Číst knihu s tématem umírání, ať už za jakýchkoliv okolností, nesnáším. Nesnáším mít depku kvůli knize, protože čtení by mě mělo těšit. A tady mě to teda netěšilo ani chvíli, a i přesto jsem tuhle knihu zhlta za dva večery. Paradox.

Tahle kniha je tak zvláštní, že vlastně nevím, jestli byla úžasná nebo vůbec. Díky krátkým kapitolám a úžasnému stylu psaní, se to čte hrozně rychle. Díky tomu, že je to thriller a ne čistě romantika, vás to nenechá se od stran odlepit.

Helena je ten typ hlavní postavy kterou buď nenávidíte nebo milujete. Nic mezitím. A já jí od první strany nesnáším. Ona je totiž ve svých očích dokonalá. Skvěle píše, všude má uklizeno, s ničím nemá problém, žije život jaký chce....

Jenže ve skutečnosti je tohle všechno lež. Protože Helena umí jednu věc úplně nejlépe. Lhát. A tak postupně zjišťujete, že Helenina dokonalost je vším, jen ne skutečností. Přesto všechno je pohled v knize podaný tak, že s Helenou soucítíte. Musíte. I přes to, že je vlastně psychopatka, je vám jí líto. Všichni jí ubližují a ona je oběť. Na konci knihy ji i tak milujete, protože víte, co se za vším skrývá, a že není taková, jaká se prezentuje.

Já vůbec netuším, proč tuhle knihu čtu a proč pořád potřebuju pokračovat. Je to ten typ knihy, který vás zlomí. Rozcupuje na kousíčky, ale už nesloží zpátky. V knize není jediná strana, kde by nešlo necítit, že je Helena nemocná, že má rakovinu a umírá.

Bolestně těžké věty střídají rádoby vtipy, které ale v celkovém kontextu nejsou vůbec vtipné. Navíc... Čím víc se blíží konec, tím čekáte něco lepšího, ale tady je to přesně naopak. Je to utrpení v písmenkách. Je to bolest. Smutek. A nic víc nebude. Žádný východisko. Na konci knihy není ani tečka. Jen pět písmen KONEC

Navíc ve chvíli, kdy vám dojde, že v knize nejde jen o smrt samotné Heleny, je hned téma ještě několikanásobně těžší. A pořádně zamotaný.

Tahle knížka mě rozladila asi na celkem dlouhou dobu, ale i tak jsem ani chvíli nepřemýšlela o tom, že ji odložím. Když vám v průběhu života zjistí nevyléčitelnou nemoc, nejste si vůbec jistí, jak budete reagovat na takové téma a knihu protkanou od začátku do konce smrtí. Do teď jsem se knihám kde je jen zmínka o něčem takovém vyhýbala. Úspěšně! V průběhu knihy jsem si prošla různými druhy reakcí. Čekala jsem, že to bude horší, ačkoliv občas jsem ji musela nechat až na další den. Občas prostě nešlo číst a někdy jsem dlouhé myšlenky o tom, jak se Helena cítí jednoduše přeskočila. I tak mi na konci tečou neovladatelné slzy.

Myslela jsem si celou dobu, že jedno vím teď už jistě. Tuhle knihu snad nikdy znovu číst nechci, prodám ji, strčím dozadu do knihovny, nevím...., i přesto, že byla svým způsobem naprosto skvělá. Ale ta kniha je vlastně úžasná. Spouští ve čtenáři tisíce pocitů, ať už pozitivních nebo negativních. Je jiná. Surovostí. Příběhem. Emocemi. Protože ve skutečnosti zjistíte, že je úplně o něčem jiném, než vám tady píšu. A taková je Helena a její život.

"Je to jako číst jednu z jejích knih. Nápovědy leží před ním. Ale ani za nic je nedokáže rozluštit."

"K úspěšnému řešení rovnice milostného příběhu musíme splnit několik požadavků. Láska + věrnost = šťastni až navěky. V tomhle životě jsem napsala a přečetla dost, abych pochopila, že splnění podmínek rovnice úspěch nezaručuje, nicméně porušení jejích pravidel typicky zaručí selhání."

"Takový je život, ukládá nám na bedra břemena a vůbec ho nezajímá jejich váha. Buď je uneseme, nebo nás jejich tíže zlomí."

6 13.05.2022

Jo, tak tohle bylo něco.

Penelope píše dobře, to se musí nechat, jenže i přesto, že knihy ze série Objektů touhy jsou dobré, tak mi to někdy přišlo zbytečně protahované, což ale tady rozhodně nenajdete, tahle kniha je totiž naprosto skvělá. Pokud vás tedy Jeho banán nebo jakékoliv jiné jeho či její věci nezaujali, rozhodně tuhle autorku neodsuzujte.

Moje (tak trochu) utajené dítě je prostě skvělá kniha. Bavila jsem se od začátku až do konce. Je to kniha, kde rovnou skončíte do děje a nikdo se nestará o to, jestli umíte plavat. A to mě bavilo. Všechno se dělo rychle, nebyl žádný čas na to, až se kniha rozjede, protože dej měl spád od první věty.

Chelsea alias Zvonilka je povahově tvrdohlavá, prostořeká, občas dost drzá. Ale společně s panem Bručounem, tvoří skvělý hlavní pár. Velkou roli v knize hraje ještě čtyřletá Luna, která je úžasná, ačkoli mi někdy přišlo, tě má na svůj věk až moc dobré otázky. Mimochodem, tenhle typ hlavních postav mám skoro nejradši.

Kniha je podle mě naprosto skvělá a pokud vás Objekty touhy bavili, tak není vůbec co řešit. Už teď se těším na další díl.

9 02.05.2022

Že to Paulina umí, víme už dávno. A tato kniha není výjimkou. Celou dobu jsem čekala, jak celý příběh zakončí a tohle bych opravdu nevymyslela.

Líbí se mi, že jsou všechny příběhy a postavy propletené už od série Prokurátor. Série Kolotoč se sice může zdát mírně slabší, ale pokud to berete jako jednu dlouhou jízdu, vůbec mi to tak nepřišlo. Skvěle jsem se bavila a stále se těšila, co se bude dít.

Knihy jsou nepředvídatelné, plné vášně, citů, násilí, zločinů, uštěpačných poznámek, sarkastických rozhovorů, legrace, spravedlnosti a spousta dalšího. Je to doslova koktejl emocí a mě to šíleně baví.

Možná že byly v tomto díle postavy maličko ploché, ale i tak jsem si tu jízdu totálně užila a ještě se rozplývala nad epilogy.

4 16.04.2022

Já vůbec nic nechápu. Proč se mi to tak líbí?

Jak to ta Amo sakra dělá? Násilí, vraždy, sex, hrubost, zvrhlosti, tajemství, nechutnosti, vášně... To všechno v jednom. To všechno, do čeho bych asi nešla, ale Amo to s romantickou linkou poskládal do sebe a ono to do sebe zapadlo. Výborně to funguje.

Příběh je úžasnej, a konečně se něco uzavřelo, ačkoliv se otevřeli další dveře od spousty tajemství.

Musím uznat, že Bishopa mám nakonec ráda. Je pozorný, citlivý a chová se tak nějak jinak, než v prvním dílu.
Madison se taky pěkně dobarvila a konečně je z ní někdo, kdo si stojí za svým a postaví se i králům.

Celý ten svět je poměrně složitý, takže se nedivím, že vlastně všechno vysvětlit je na tři knihy, ale absolutně nelituju jejich koupě.

Takže děvčata...
Já vůbec nic nechápu. Proč se mi to tak líbí?

Jak to ta Amo sakra dělá? Násilí, vraždy, sex, hrubost, zvrhlosti, tajemství, nechutnosti, vášně... To všechno v jednom. To všechno, do čeho bych asi nešla, ale Amo to s romantickou linkou poskládal do sebe a ono to do sebe zapadlo. Výborně to funguje.

Příběh je úžasnej, a konečně se něco uzavřelo, ačkoliv se otevřeli další dveře od spousty tajemství.

Musím uznat, že Bishopa mám nakonec ráda. Je pozorný, citlivý a chová se tak nějak jinak, než v prvním dílu.
Madison se taky pěkně dobarvila a konečně je z ní někdo, kdo si stojí za svým a postaví se i králům.

Celý ten svět je poměrně složitý, takže se nedivím, že vlastně všechno vysvětlit je na tři knihy, ale absolutně nelituju jejich koupě.

5 28.03.2022

Jedno je jisté. Čekala jsem méně. Méně zvratů, méně šíleností, méně násilí, méně toho, jak mě to chytne. A dostala jsem toho extrémně moc.

Je to šílenost a jiný slovo děj vážně nedokáže vyjádřit. Nečekala jsem, jak bude příběh návykový a čtivý, ale dlouho jsem nečetla tak zamotanou knihu. Přijde mi, že spoustu toho ještě nevím, stále nová tajemství vyplouvají na povrch a nabalují se na ta předchozí. Něco se vyřešilo ale stále jsou tu temná, nezodpovězená místa. Cítím se snad ještě zmatenější, než po prvním díle.

Jediný, co mi na příběhu stále nesedí je věk všech postav. Vážně sedmnáct?
Jinak stále nevím, co si o nich myslet, hlavně o Bishopovi. Vážně ho mám ráda ale občas se chová absurdně divně.

Teď už vím jistě, že budu i dál pokračovat v téhle celkem pošahané sérii, a že si mě autorka získala na svojí stranu.

4 26.03.2022

Našla jsem svou novou závislost... Je to novozélanďanka a její jméno je vlastně krátké a jednoduché. Amo Jones.

Nechápu.
Netuším.
Nevím.
Nerozumím.
Neberu to.
Nechci.

Vůbec nechápu, co se děje.
Vůbec netuším, komu můžu věřit.
Vůbec nevím, kdo stojí na dobré a kdo na špatné straně.
Vůbec nerozumím tomu, jestli se něco posralo nebo je všechno vlastně úplně v pořádku.
Vůbec nepobírám, jestli není tohle všechno jenom hra pár dětí z bohatých rodin.
Vůbec nechci vědět, co se stane dál a zároveň umírám touhou to vědět.

Přesto, že o knihách vím fakt dlouho, jsem nikdy neměla touhu je číst. Prostě mě to nelákalo. Říkala jsem si, že to působí jako fantasy a to mě nebralo.

Vůbec jsem netušila do čeho jdu a trochu mě to ze začátku překvapilo. Jsem zvědavá, jak se všechna tajemství vyřeší a co všechno se ještě musí stát, než se vůbec dozvím, co se děje.

Madison mi přijde fajn a na jejím místě je vážně odvážná. Jen jsem dlouho nemohla přijít na to, jak jsou všichni staří. Přišlo mi, že na to, jak popisují školu jsou dost mladý a naopak podle jejich sexuálních zážitků a chování party elitních králů mi přišli spíš starší. Až jsem se potom dozvěděla, že Madi je sedmnáct. To mi vlastně sedí na obojí.

Bishop... No, to je oříšek sám pro sebe. Nedokážu říct, jestli ho mám ráda nebo jo nesnáším.
S dalšími s party nebyl moc prostor pro seznámí, až na Natea.
Ale jestli to dobře chápu, tak o něm jsou dva poslední díly série. A do tý doby si můžu myslet, co chci. I že je to prevít, kterého nemám ráda. Zatím!

No a ten konec? Proč! A co se vlastně stalo? A kdo je kdo?

5 18.03.2022

Třeba je to tak... Co když to, co je přímo před námi, nebo to, co zrovna prožíváme, vidí všichni, jen my ne...?

Přesto, že jsem se do knihy nemohla vůbec začíst a po týdnu jsem, hlavně kvůli málo času na čtení, byla stále na nějaké šedesáté straně, jsem za poslední dva dny knihu dočetla.
Hrozně mě to nakonec bavilo a přečetla jsem si opravdu povedený příběh.

Hazel je mladá učitelka, která je tak trochu... Ne, ona je vážně hodně praštěná, střelená a výstřední. Historky, které si o ní během celé knihy můžeme přečíst jsou toho jen důkazem. Občas jsou trapný, občas vtipný, ale i tak jsem se skoro pokaždý smála.

Josh je bezvadný kamarád a ještě lepší přítel. Má srdce na pravém místě, akorát mu to trochu nevychází v lásce. Navíc je to šílený pedant na úklid, což se k Hazel úžasně hodí.

I přesto, že ještě než knihu otevřete víte, jak to skončí, je svižná, vtipná a nemáte pocit, že se nudíte nebo nutíte do četní. Děj krásně plyne a kniha je opravdu čtivá. Vášnivé, dráždivé pasáže střídají emocemi nabité kapitoly a sladký konec, se mi k celé knize vyloženě hodil.

Pokud tedy nečekáte nic převratného, ale rádi si přečtete něco typicky klišoidního, kde víte, jak to dopadne, a kde se chcete celou dobu vést na vlně romantiky, rozhodně doporučuji!

"Kdyby se někdo rozhodl sestrojit chlácholící automat, rozhodně by měl vypadá jako Josh Im."

6 13.03.2022