Lexand
komentáře u knih
Marabu
Miroslav Pech
Miroslav Pech je jedním z mých oblíbených autorů. Poezií mne nicméně překvapil. Ale v dobrém. Krásné básně o bolestných prožitcích.
My tři a já
Slávek Janoušek
Pokud (zhruba v polovině) přijmete žánr, který nesjspíš vznikl nezáměrně - útržkovité memoáry točící se kolem otázek Kdo jsem a Co zažívám s dvěma kamarády v Americe, pak je to ok. Fajn čtení. Je poznat, že Janoušek je větší intelektuál než Redl, což je v próze určitě výhoda. U muziky možná naopak. Samsona jsem zatím nečetl.
Objekty v zrcadle jsou blíž, než se zdají být
* antologie
Zcela na chvostu je Pavel Brycz, asi už žádné překvapení. Zbytečné či zbytečně zařazené texty jsou od Zábranského a Rudiše. Ucházející je Ráliš, Konečný. Takže opět vyhrávají dámy. Česká próza próza posledních let je prostě v ženských rukách. Ať už jde o známá jména (Rakušanová, Pilátová) nebo mladší, méně zavedené autorky (Semotamová, Topolová), stojí zato je číst. To nejlepší v této antologii je zřejmě od Kateřiny Tučkové a Lucie Faulerové.
Potkat jelena
Miroslav Stuchlý
Důkaz, že nejlepším médiem pro poezii je kniha. Žádné časopisy, sociální média, dokonce ani živá čtení. Dobře redigovaná kniha u kvalitního nakladatelství. Autorův zatím nejlepší počin.
Veřejná tajemství
Alice Munro
Mistrovská je zejména povídka Místo v divočině. Vystavěná kolem věty "Takže vy se tu máte všichni rádi."
Projekt Gilgameš
Štěpán Kučera
Trochu předvídatelné, ani ne strhující ani rozvláčné. V ideálním případě autor směřuje k nějakému pětisetstránkovému románu ve stylu Ajvaze nebo Rushdieho. Jeho dosavadní knihy jsou zatím jen jakýmsi tréninkem.
Mé erbovní zvíře je strom
Milan Ohnisko
Nepřjemné překvapení. Je to mizerná poezie, strašně plytká. Vybral bych tak čtyři básně, nebo spíš torza. Většinu bych zahodil.
Zvíře na mostě
Lubomír Macháček
Autor vystavěl docela zajímavý příběh, ale neumí napsat dialog a uceleně vykreslit postavu. Je to dlouhé, užvaněné, u člověka s terapeutickými zkušenostmi je s podivem, jak málo vidí do lidí. Postavy Anny, doktora Kysely a možná i další jsou celkem ok, ale chlapec Tomáš, to je marnost...
Ikabog
J. K. Rowling (p)
Je to spíš slabá knížka vzhledem tomu, co autorka zatím předvedla. No a co?
Tři kapitoly
Daniel Hradecký
Parádní. Výborné. Prostřední Výlety s otcem jsou až dost dlouhé a nejméně dynamické. Ale první próza je skvělá a ta třetí, Vikštejn, no jak to říci - kulervoucí. Nejen v síle postřehů, v metaforách, jazyce, ale i ve fabuli.
Strom bolesti
František Xaver Šalda
Patetické, ale velmi zdatné. Poezie staré školy, ale nevyčpělá, prožitá i zaumná. Velká část básní je truchlivou vzpomínkou na právě zesnulou Růženu Svobodovou (1920), kterou Š. miloval. Znovu a znovu se vrací oslava jejího slavného a krásného posmrtného života, v sepjetí s Bohem a vesmírem.
Princ ve Velké Cintánii
Josef Hanzlík
Jde o druhý díl volné trilogie o Loudálkovi. První díl Princ v zeleném království je trochu zmatečný, ale poetický, vtipný, fantaskní. Třetí díl, Princ a malá princezna, je hodně slabý, bez děje i vtipu. Ale druhý, Princ ve Velké Cintánii, je vrcholné dílo. Pro dospělého čtenáře dost věcí navíc. Slovní humor, silná filosofická teze o možnosti jak porazit zlo, přirozený proud děje i mimovolné motivy hodné imaginace dobrého básníka.
Jiné hlasy, jiné pokoje
Truman Capote
Příběh jsem nepochopil, Capote nejspíš zůstane na okraji mého zájmu. Nicméně velmi jsem si oblíbil Florabelu a Idabelu. Chtěl bych si přečíst román o nich (tak skvěle byly napsané).
Zvíře: Příběh o klukovi, který promluvil
Torey L. Hayden (p)
Působí to hodně autenticky.