Lev Lev komentáře u knih

☰ menu

Na mušce lovce Na mušce lovce Albrecht Wacker

Příběh knihy je věnován Josefu Allerbergerovi, který během 2. světové války působil u tzv. horských myslivců na východní frontě. V knize jsou zachyceny jeho válečné osudy coby odstřelovače, který se v podstatě sám bez předchozího specializovaného výcviku "vypracoval" na druhého nejlepšího odstřelovače německé armády. Zážitky J. Allerbergera, které jsou mj. zasazeny i do širšího kontextu vojenských operací, jsou barvitým popisem života frontového vojáka, který díky svým zkušenostem a také notné dávce štěstí přežil celou válku v podstatě jenom s několika lehčími zraněními. Hlavní postava je zde vykreslena jako přímočarý muž, který se smířil s údělem vojáka zabíjet nebo být zabit a podle toho se také odvíjí celý příběh, který je namísto filosofického náhledu na válku zaměřen převážně na jednotlivé akce odstřelovače. Je třeba připomenout, že v knize je válka popsána s veškerou brutalitou a vyskytuje se tu detailní popis účinků jednotlivých zbraní a střeliva na lidské tělo a kromě toho se zde často objevují nepochopitelné scény násilí na druhém člověku, jako je mučení, kanibalismus nebo znásilňování. To stejné platí i pro bohatou fotografickou přílohu. Přesto je však kniha velmi napínavá a čtivá a jistě ji ocení nejenom zájemci o historii 2. světové války.

31.10.2020 5 z 5


Kladivo na čarodějnice Kladivo na čarodějnice Václav Kaplický

Podezření mohlo padnout na kohokoliv. Tak by se dala charakterizovat éra inkvizičních procesů, které na Šumpersku vedl Boblig z Edelstadtu a které se staly temnou kapitolou našich dějin. Myslím že autor zde absurdnost obvinění a následných soudů vystihl celkem přesně a zároveň barvitě vykreslil beznadějnou situaci všech odsouzených. Kniha je tím pádem plná mučení a vynucených přiznání, díky kterým plno nevinných později končilo na hranicích. V příběhu se však vedle těchto obludností objevuje i postava šumperského děkana Aloise Lautnera a čtenář má možnost poznat i někoho, kdo je opakem inkvizitora a kdo je zosobněním zdravého rozumu, kterého v tomto období bylo zřejmě nedostatek. Nakonec dodám, že dílo bylo i zfilmováno, ale za sebe můžu doporučit spíše knižní zpracování.

21.10.2014 4 z 5


Vraždy bez svědomí Vraždy bez svědomí Luke Delaney

Příběh je zaměřen na policejní vyšetřování několika brutálních vražd v ulicích Londýna. Jak se zdá, kriminalisté mají co dělat s velmi inteligentním sériovým vrahem, který za sebou účinně zametá všechny stopy. Navzdory těmto skutečnostem se však v hledáčku policie brzy objeví první podezřelý, který dokonale odpovídá profilu pachatele. Postupně ale na povrch vyplouvá řada nových faktů, které komplikují zdárné vyřešení případu. Díky tomu je v ději udržována velmi vysoká míra napětí a nejistoty a otázka vrahovy identity je uspokojivě zodpovězena až na úplném konci knihy. Hlavní postavou je vyšetřovatel Sean Corrigan, který má pozoruhodný smysl pro detail a nevídanou intuici, čímž se stává jedním z nejlepších detektivů na oddělení. L. Delaney ovšem pozornost soustředil i na samotného vraha, přičemž odhalil zákoutí jeho temné mysli a částečně tak odkryl roušku skutečného zla. Jednotlivé zločiny proto můžeme vidět z obou stran barikád, otázkou však zůstává, jestli je děsivější popis samotného vraždění nebo podrobnosti z právě objeveného místa činu. Zde je třeba připomenout autorovu minulost v řadách policie, protože na stránkách jsou popsány nejenom krvavé a nechutné detaily, ale částečně i forenzní postupy při ohledávání místa činu, čímž celý příběh působí velmi autenticky. Kniha je navíc velmi čtivá a člověk je ihned vtažen do děje, takže ji můžu jen doporučit.

07.05.2017 5 z 5


451 stupňov Fahrenheita 451 stupňov Fahrenheita Ray Bradbury (p)

Autor zde popisuje společnost, ve které jsou lidé zbaveni veškerého zdravého intelektu a jsou tak absolutně bez zájmu o dění kolem sebe. Tyto lehce ovlivnitelné konzumní davy, jsou státem udržovány v klidu díky moderním výdobytkům v oblasti dopravy nebo elektroniky. Lidé tak tráví čas hlavně doma u povrchní zábavy v telestěnách a nejsou už schopni udržovat nebo budovat normální lidské vztahy nebo projevovat skutečné city. Hlavním přízrakem jsou tu však jednotky požárníků, které místo hašení plamenů požáry naopak zakládají. Jejich cílem jsou všechny knihy a tito "hasiči" v podstatě plní úkol jakési ideopolicie a udržují tak skutečnou kulturu a rozum v patřičných mezích, tedy vlastně v plamenech. Hlavní postavou je jeden z členů místních požárníků, který i přes svou počáteční otupělost v sobě postupně probouzí city a také první pochybnosti o své práci, což samozřejmě vyvolá patřičnou odezvu. Myslím že autorova vize by se dala použít i na dnešní společnost. Rozdílem je snad jen to, že zatím se knihy nepálí, ale případy kdy se na nepohodlné knihy sesype vlna mediální kritiky a lidem je vštěpováno co je kontroverzní a co je přijatelné, asi taky není zrovna ideálním stavem. To se samozřejmě netýká jenom knih. Kniha se čte celkem dobře, ale myslím že autor mohl více rozepsat další represivní praktiky státu jako např. v románu 1984, protože u podobných témat se to přímo nabízí. Příliš mě neoslovily ani pasáže kde je použit mechanický ohař a ani samotný závěr knihy.

04.10.2016


Metro 2033 Metro 2033 Dmitry Glukhovsky

Autor v knize vykreslil život v prostorách moskevského metra, kam se zbytky obyvatelstva uchýlily kvůli jaderné válce. Příběh je soustředěn na mladíka jménem Arťom, který hodlá odvrátit novou hrozbu, která by mohla být nebezpečím pro celé metro. Jeho cílem je najít pomoc ve společenství stanic nazývaných Polis. Na cestě ho však čeká řada překážek, takže se jeho trasa mění a postupně tak prozkoumává velkou část metra, kde poznává specifika jednotlivých tunelů a stanic, které jsou zde spíše malými městskými státy. Seznamuje se s různými náboženskými nebo politickými směry (některé spíše vyvolávají úsměv a o jejich existenci v takové situaci pochybuji), rozdílnostmi v obraně, obchodu nebo životní úrovni. Hlavní postava také při putování naráží na řadu problémů, kdy je nutné sáhnout po zbrani, takže v knížce akce určitě nechybí. Celý děj je navíc obestřen rouškou tajemna, které přiživují všudypřítomné legendy a na čtenáře tak čeká i několik nevysvětlitelných záhad. Autor celkovou atmosféru metra vykreslil velmi dobře a při čtení si lze živě představit pochmurný život v temném a špinavém podzemí, kde se často dějí zvláštní věci a tunely se šíří strach a ohlušující ozvěna rachotu Kalašnikova. Názorně ukazuje jak by mohla společnost v podobné situaci existovat a také vyvrací idealismus ohledně lidského charakteru, ze kterého ani po světové katastrofě nezmizela závist a nenávist. Kniha je napínavá a kromě několika pasáží i celkem čtivá. Kladně hodnotím i samotný závěr, který mě velmi překvapil. Po přečtení jsem dostal chuť také na stejnojmennou PC hru a připravovaný film, takže doufám že mě čeká podobná kvalita. Knihu tedy můžu jen doporučit.

12.09.2015 4 z 5


Doživotí Doživotí Luboš Xaver Veselý

Zajímavá kniha z prostředí českých věznic. Seznámíme se zde s několika odsouzenci a také s jejich zločiny, díky kterým si odpykávají doživotní trest. Je zajímavé že většina z nich svou vinu zlehčuje nebo zcela popírá a člověk tak nabude dojmu, že naše věznice jsou plné nevinných lidí, kteří nemají rádi násilí a prapodivnou shodou okolností dostali ty nejvyšší možné tresty. Problém je, že jejich vysvětlování jak to vlastně všechno bylo nezní moc přesvědčivě a s přihlédnutím k popsané brutalitě by měli být spíše rádi, že už u nás nefunguje trest smrti. Na druhou stranu se ale omyl, ať už záměrný nebo na základě pochybení při vyšetřování, stát může. Ať je tomu jak chce, knihu určitě doporučuji už jenom kvůli tomu, aby čtenář poznal jací lidé kolem nás můžou existovat. Kniha je ještě navíc doplněna fotografiemi jednotlivých vězňů, u některých mě však zarazil bezstarostný úsměv...

10.12.2015 4 z 5


Tenká červená linie Tenká červená linie James Jones

Po knize jsem sáhl až po zhlédnutí stejnojmenného filmu a můžu doporučit obě zpracování, i když se od sebe mnohdy liší. Autor v románu popisuje několik bojových operací na ostrově Guadalcanal, při kterých zde působí rota Charlie a čtenář se tak seznámí s dlouhou řadou jejich členů, mezi kterými se najdou jak zapálení pacifisté, tak i chladnokrevní sadisté. Díky podobným protikladům je tak příběh naplněn několika konflikty mezi mužstvem a člověk postupně získává přehled o tom, do jaké skupinky daný voják patří. Všichni bez rozdílu jsou ale brzy vrženi do první bitvy o kopec a díky detailnímu popisu si lze snadno představovat průběh boje, při kterém japonské kulomety nemilosrdně pročesávají okolní terén. A právě během popsaných bitev autor detailněji vykresluje charakterové rysy vojáků, protože ty nejlépe vyniknou během nepřátelské palby, kterou jsou všichni přibiti k zemi. Román tak na mě zapůsobil celkem kladně, ale jeho vadou je určitě délka, díky které se může čtenář někdy nudit.

05.01.2015 4 z 5


Paměti pražského kata Paměti pražského kata Vladimír Šindelář

Kniha je založena na vzpomínkách Jana Pipergera, který na území Rakouského císařství a později R-U působil jako popravčí. Kromě jeho životních zkušeností z několika míst Evropy, zde najdeme především výčet zločinů a následných poprav. Popisy zločinů jsou na této knize ale nejzajímavější a čtenář rázem pochopí, že se toho v lidské společnosti od 19. století moc nezměnilo a brutalita vražd spolu s motivem, má stále stejný charakter ať už je hrozba trestu smrti aktuální nebo ne.

22.09.2014 4 z 5


Třicet dva hodin mezi psem a vlkem Třicet dva hodin mezi psem a vlkem Jan Tichý

Příběh popisující poválečné popravy v severočeském Novém Boru. Z pohledu čtyř osob sledujeme postupnou gradaci událostí, které nakonec skončí zastřelením několika místních obyvatel. Obdobné excesy se odehrávaly na mnoha místech bývalého Československa a je jenom dobře, že se autor odvážil jednu z těchto epizod našich dějin knižně zpracovat. Na toto období národ rád zapomíná (v posledních letech se to začíná pomalu měnit) a na mnoha místech jsou tyto činy jakési "revoluční spravedlnosti" téměř zapomenuty. Je příznačné, že po zveřejnění podobné tragédie se často ozývají hlasy kritizující nepochopení tehdejších poměrů a především připomínající německé represálie na našem území. Ty jsou však již od roku 1945 oprávněně připomínány a jsou v obecném povědomí a proto nevidím důvod, proč by tomu nemělo být i u poválečných násilností. Pointa není o míře viny konkrétních obětí nebo o pohnutkách jejich "soudců", ale o připomenutí historických událostí, které tak jednoduše nelze z našich dějin vymazat. Tehdejší napjatou dobu docela trefně vystihuje výrok pamětníka uvedený v knize: „Když skončila válka, nepraví se mstili na nepravých."

06.10.2023 4 z 5


Červený drak Červený drak Thomas Harris

Hlavní postavou románu je policista Will Graham, který se mmj. dokáže na místech činu rychle vcítit do vrahovy mysli. Je to právě on, kdo dokázal polapit nechvalně známého H. Lectera, jenž se objevuje v dalších Harrisových knihách. Oproti nim je tu ale spíše na okraji celého příběhu. Tentokrát je W. Graham přivolán k vyšetřování několika vražd, které nesou určité známky rituálu a podle provedení se jedná rovněž o činy sériového vraha. Jeho jméno je Francis Dolarhyde a čtenář má možnost se už od začátku blíže seznámit také s jeho osobou. Předností knihy je určitě napínavý a čtivý příběh, který člověka postupně zcela pohltí. Autorovi se podařilo velmi dobře vykreslit charakterové rysy všech postav, ale nejdokonaleji vystihl zejména samotného vraha a kritické momenty v jeho životě, které později stály v pozadí za jeho psychickým stavem. T. Harris však dokázal podrobně popsat snad každou situaci v ději a proto si myslím, že kniha je v tomto případě jistě lepší volbou než filmové zpracování z roku 2002. Jednoznačně doporučuji.

06.10.2017


Šest dní hněvu Šest dní hněvu Ryan Gattis

Autor na stránkách popisuje události během rasových nepokojů v Los Angeles v roce 1992. Po kontroverzním zbití a zatčení R. Kinga a následném soudním procesu s danými policisty, město postupně zachvátilo násilí. V dnešním politicky korektním newspeaku by se to dalo označit jako zcela pokojné protesty proti policejnímu rasismu, při kterých se jen několik sociálně vyloučených občanů dopustilo násilných excesů. Ve skutečnosti se ale jednalo o další z vln násilí a výtržností z rádoby ušlechtilých pohnutek. Město bylo postiženo zakládáním požárů kvůli pojišťovacím podvodům, vraždami ze msty a samozřejmě krádežemi (doporučuji autentické videozáznamy, na kterých lidé zdůvodňují proč kradou). A samotná kniha je všemi těmito skutky přímo nasycena. Nevěnuje se sice černošské komunitě, ale ukazuje jak nepokojů využily hispánské gangy, které asi solidaritu s R. Kingem moc nevyjadřovaly. Poznáme tu několik členů včetně žen a seznámíme se s jejich dosavadním životem a typickými charakterovými vlastnostmi. Jsme svědky jejich drsného života, naplněného drogami, pouličními přestřelkami a absolutní neúctou k lidskému životu. Autor zde nastiňuje jak jim postupně narůstala čím dál větší odvaha, protože policie byla v oněch dnech prakticky ochromena a jednotlivé hlídky tak musely zasahovat v různých částech města. Další příběhovou linku tvoří např. zdravotní sestra nebo příslušníci hasičského sboru, který byl během zdolávání plamenů rovněž cílem útoků. Setkáme se tu i s několika místními Korejci, kteří se rozhodli své obchody a svou bezpečnost hájit se zbraní v ruce. Kromě nich se zde mihne třeba narkoman nebo sprejer. Chyběly mi zde ale úhly pohledu řadových členů policie (píše se tu pouze o jedné akci blíže nespecifikované speciální jednotky) a národní gardy, čímž by byl celý děj ještě zajímavější. Kniha je celkově velmi čtivá a díky zvolenému tématu a pouličnímu slangu mě vtáhla hned do děje. Líbilo se mi také propojení jednotlivých příběhů a postav. Jediným záporem pro mě byly závěrečné pasáže, které mě už příliš nebavily. V budoucnu by ale z knihy mohl vzejít velmi dobrý scénář na film.

11.01.2017 4 z 5


My My Jevgenij Ivanovič Zamjatin

V této knize je vykreslena technicky vyspělá společnost, kde je všechno dění podřízeno jedinému a nejvyššímu státnímu představiteli - Dobroditeli. Lidé jsou naprosto oddáni nejen jemu a státu, ale také preferovanému kolektivismu a jsou navíc apatičtí i vůči zásahům do jejich soukromí. To se týká neustálého dohledu Strážců, bydlení v prosklených bytech, pouličních odposlechů, cenzury dopisů nebo dokonce organizačních procesů v oblasti sexuálního života. Ve všem zkrátka platí víra v naprostou neomylnost Dobroditele a všude se objevuje pouze uniformita. Aby toho nebylo málo, převládají zde pouze stavby a hlavně hojně využívané sklo (to mi lezlo vyloženě na nervy) a příroda je tak prakticky od lidí úplně oddělená. Hlavní postavou je inženýr D-503, který je hlavním konstruktérem vesmírného Integrálu, který by měl po dokončení sloužit při šíření všech nesmrtelných "pravd" této společnosti dále do vesmíru. Postupně se ale u hlavní postavy začínají projevovat city a fantazie, což je zde bráno jako nemoc a také jsou proti takovým excesům později zavedena potřebná opatření. Hlavní hrdina se dokonce začne sbližovat s ženou a díky ní postupně začne zjišťovat, že se mezi všudypřítomným a stejnorodým stádem vyskytují i lidé, kteří s daným zřízením nesouhlasí a snaží se proti němu bojovat. Jak to dopadne už musíte zjistit sami, což určitě doporučuji, protože kniha je čtivá a děj člověka vtáhne podobně jako Orwellův román 1984. Je až děsivé kdy autor My napsal, protože řada popsaných věcí je dnes velmi aktuální jen v jiném hávu. Kdo by se tak dnes podivil nad odposlechy hovorů, sledováním internetu, mediálním dohledem nad utvářením těch vhodných a správných názorů. Snadno ovlivnitelné masy totiž prostupují historií až do dnešního dne a politické systémy toho budou samozřejmě vždy zneužívat.

04.10.2016 4 z 5


Dlouhý pochod Dlouhý pochod Richard Bachman (p)

Kniha je zaměřena na vytrvalostní soutěž, jejímž cílem je aby jeden z účastníků vydržel co nejdéle. Čím větší únava a útrapy soutěžící sužují, tím jsou samozřejmě pro masy diváků zajímavější. Pachuť případné smrti je pro supy vždy příliš velkým lákadlem. Z příběhu také vyplývá, že u moci je nějaký autoritativní režim, kde mají velkou prioritu ozbrojené složky v čele s armádou. V takové společnosti potom psychická a fyzická námaha nikoho příliš dojímat nemůže. Armáda je přítomna i u pochodu a má ho za úkol doprovázet a dohlížet na pravidla. V příběhu se seznamujeme s řadou postav a zjišťujeme v jakém rozpoložení se postupně nacházejí. Dozvídáme se i několik zajímavostí z jejich osobního života, ale přesný důvod proč se přihlásili do soutěže se tu moc detailně nerozebírá. Vlastně jsem si k nikomu nevytvořil vztah a bylo mi celkem jedno jak nakonec všichni dopadnou. Děj se stejně jako pochod dlouze vleče a brzy se dostaví stereotyp a nuda, takže mě asi v půlce knihy zmáhalo i otáčení stránek. Možná ale byla atmosféra tak dokonalá, že únava padla i na čtenáře. Knížka mi prostě nesedla, možná by byl příběh zajímavější pouze jako povídka.

14.09.2015 3 z 5


Kmotr Kmotr Mario Puzo

Kmotr je spolu s filmovým zpracováním asi nejznámějším dílem o italsko-americké mafii. Mario Puzo zde blíže představil jednu mafiánskou rodinu v USA a v příběhu se snaží popsat nejen její začátky, rozmach a osudy jednotlivých členů, ale čtenáři předkládá i důležitá fakta ohledně této organizace. Člověk se tak dozví řadu zajímavostí o vzniku, struktuře a také o samotné činnosti. Z děje je znát autorova pečlivost pro detaily a člověk si tak může udělat určitý přehled o tom, kde všude měl/má organizovaný zločin prsty, koho ovládá a nakonec jak na sebe jednotlivé rodiny nahlížejí. To je právě z knihy nejzajímavější, protože mafie se zde bere jako stát ve státě s vlastními zákony, kde má důležitost určitý kodex ohledně rodiny nebo např. mlčenlivosti vůči vnějšímu světu. Za úsměvy jednotlivých postav se ovšem často objevují stíny zrady nebo zákeřné vraždy a rázem tak padají všechny iluze o tomto tajemném společenství. Kniha si zaslouží určitě nejvyšší hodnocení a to díky zajímavému tématu a výborné čtivosti. Pokud zvolené prostředí někoho více zajímá, tak samozřejmě doporučuji i film, který je s knižní předlohou téměř totožný.

13.05.2015 5 z 5


Hrdí bastardi Hrdí bastardi E. Michael Helms

Knihu jsem otevíral bez přečtení jediné recenze a nevěděl jsem co od ní očekávat. Po začtení mě ale ihned pohltil popis výcviku námořní pěchoty, při kterém překvapil hlavně velmi drsný jazyk, který vojenskému prostředí přidal velmi reálnou atmosféru. Stejné dojmy na mě zapůsobily i během samotných bojů ve Vietnamu, které byly spolu s prostředím autorem barvitě popsány a na čtenáře tak dýchlo nepřátelské prostředí asijské džungle nebo dopadl mrazivý pocit z nočních přepadů amerických základen, při kterých si člověk lehce představil boj osvětlovaný světlicemi a trasovacími střelami. Bitev zde bylo opravdu hodně a díky zvolenému tématu se zde kromě pěších patrol objevily i vrtulníkové výsadky, které jsou symbolem tohoto konfliktu. Knihu tak doporučuji určitě všem zájemcům o válečné romány.

05.01.2015 5 z 5


Azincourt Azincourt Bernard Cornwell

Román, který se odehrává během stoleté války a jehož hlavní postavou je anglický lučištník, který se účastní výpravy do Francie pod vedením Jindřicha V. Knihu jsem si vybral na základě zdejších kladných hodnocení a po dočtení musím uznat, že jsem v knihovně nesáhl vedle a můžu ji také doporučit. Autor tu velmi živě popisuje všechny bojové události, ať už se jedná o obléhání nebo samotnou bitvu u Azincourtu. Při té je čtenář vržen do válečné vřavy, při které se jízda a těžkooděnci boří do bahna pod salvou šípů a díky barvitému popisu je tu představen také konečný brutální boj muže proti muži.

26.10.2014 4 z 5


Paměti kata Mydláře Paměti kata Mydláře Josef Svátek

Historický román (tedy žádné skutečné paměti), který nás seznámí s osudy staroměstského kata Jana Mydláře a jeho syna. V knize jsou prezentováni jako inteligentní lidé a kromě událostí, které vedly až na popraviště, je zde rozepsáno jak žili a vyrovnávali se s řadou omezení ve společnosti, které jim přinášelo právě jejich krvavé řemeslo, v němž se i přes to snažili vynikat a neztratit čest. Co se týče exekucí, najdeme tu několik druhů poprav a dostaneme se i do tehdejších mučíren. V knize je navíc několik historických vsuvek týkajících se bojů v rámci 30. leté války, které zasáhly i do životů popravčích. Celá kniha je velmi čtivá a archaický jazyk spolu s ilustracemi (četl jsem vydání z roku 1991) vykreslují tu správnou atmosféru.

27.09.2014 5 z 5


Running Man Running Man Richard Bachman (p)

Přestože se děj odehrává v budoucnosti, některé z popsaných společenských problémů jsou bohužel aktuální. V knize se tak setkáváme s vysokou nezaměstnaností, užíváním drog, problémy s životním prostředím, všudypřítomným vlivem masmédií a nakonec i s výraznými rozdíly a nevraživostí mezi společenskými vrstvami. Autor navíc nabízí děsivou vizi budoucnosti, kde se policejní stát snaží veřejnost udržet na uzdě a baví ji krvavou soutěží, při které je jedinec naháněn v ulicích měst a získává peníze za každou hodinu, kterou přežije. Kniha si tedy zaslouží vysoké hodnocení nejen kvůli tématu, ale i díky sympatické hlavní postavě a napínavému příběhu, který je plný akce. Jediným záporem je závěr, kde jsem očekával vyvolání určité reakce mezi lidmi.

28.07.2014 4 z 5


Komu zvoní hrana Komu zvoní hrana Ernest Hemingway

Občanská válka je zajímavým tématem a člověk tak má možnost sledovat, s jakou přehnanou brutalitou se jednotlivé strany konfliktu chovají a ztrácí tak případné iluze. Samotný příběh je docela napínavý (hlavně v závěru knihy) a kromě toho musím ocenit i čtivost a také pečlivé vykreslení charakterů jednotlivých postav. Jediným nedostatkem jsou některé zdlouhavější pasáže, což ale ve srovnání s celkovým dojemem z knihy nepůsobí příliš rušivě. Na závěr bych chtěl upozornit i na filmové zpracování z roku 1943.

10.07.2014 4 z 5


Nazí a mrtví Nazí a mrtví Norman Mailer

Jeden z nejlepších válečných románů, jaký jsme zatím četl. Odehrává se na smyšleném ostrově kdesi v Tichomoří a autor se zde soustředí na náhled do lidských duší jednotlivých vojáků. Čím dál delší pobyt u fronty tak zvýrazňuje jejich charakterové rysy, což mezi nimi postupně vyvolává vyhrocenější konflikty. Co se týče bitev, jejich omezené množství vynahrazuje celkem živý popis a čtenář tak do rukou dostává velmi kvalitní knihu, která svědčí o absurdnosti války.

25.06.2014 5 z 5