Lenka4 komentáře u knih
Poučné pro všechny, kteří chtějí někam uniknout a dosud si zachovali zdravý rozum. Ústav pro senilní osoby evidentně není dobrým řešením. I přes autobusovou zastávku na zahradě je to totiž konečná.
Vypravěčkami jsou mladé ženy. S tímto faktem však vůbec neladí monotónní text. Takováto uvadlost bez jiskry by slušela jen starší osobě, která od života už vůbec nic nečeká, či člověku stiženému trudnomyslností.
Povídky připomínají venkovské obrázky, které před sto a více lety krátily chvíli našim předkům. Současníky už příliš neosloví. Odrazovat může i stará čeština, která četbu ztěžuje.
Jaké příběhy o mužích asi v té době slyšely zdi hradu Karlíka z úst královny a jejích dvorních dam?
Poznámkám z cest chybí prostoupení atmosférou místa. Autorovi jistě evokují pocity, které tam zažil, ale předat je v textu čtenáři se mu nepodařilo. Nevadí, pověsti celkový dojem vylepšují.
V první části knihy se čtenářky naučí vyvolávat duchy, ve druhé si zopakují obecně známé rady pro osobnostní rozvoj. Nevím, zda lze nápad s uzdravováním předků považovat za přínosný. Sama autorka připouští, že někteří předci mohou být zlí. Nepřináší však návod, jak se od nich odpojit, pokud se nebudou chtít léčit. V lepším případě to možná sdělí v rámci soukromého koučování za příslušný honorář. Horší situace nastane, jestliže to opravdu neví. Platí tedy - kdo chce klidně spáti, nechá duchy spáti.
Docela odstrašující způsob života hlavního hrdiny. A také způsob, jakým je kniha psána. Objevují se a vytrácejí docela zajímavé veletoče v Tomášově mysli (např. náhlé náboženské prozření), žel bez hlubšího pojednání. Vyprávění tak působí hodně povrchně a po psychologické stránce odbytě.
Úvahy, jaká bude budoucnost, vždy odrážejí přítomnost a obavy z možností dalšího vývoje. Reálná varování přináší i tato kniha. Jen se zdá, že s koncem si autor nevěděl příliš rady.
Zbytečná knížka. K čemu jsou z knih vyzobané věty pronášené literární postavou bez uvedení kontextu děje? Moudrost a všímavost slečny Marplové nejlépe vynikne přímo v příbězích, ve kterých vystupuje.
U některých příběhů lehce mrazí. A nejen u těch, které se odehrávají za noci, kdy sněhovou vánici doprovází táhlé vlčí vytí. Většinou jsou to však slabší vyprávěnky omšelé časem.
Tak toto je místy hodně silná káva. Naštěstí neotráví. Autorovým šedým buňkám mozkovým se podařilo sestavit příběhy velmi důvtipně a s udivující tematickou pestrostí.
Nevím, jak Angličana, ale Čecha tato knížka určitě pobaví. Navíc i přiměje k zapátrání v paměti, jako v případě kopečkové zmrzliny. Ta se za socialismu prodávala dávno před tím, než dorazily přístroje na točenou. A dávala se do oplatkových mističek se čtvercovým okrajem.
Vtipný mikrokomiks lépe vynikne samostatně uvedený v časopise. V celém hejnu je pak kvalita poměřována podle několika výstavních kousků, vedle nichž barva většiny bledne do odstínu holubí šedi.
Takováto sestava nesympatických postav se hned tak nevidí (včetně hlídačky).
Ještě pekelnější než práce na výrobě benzidinu se zdá být pobyt na ubytovně. Kapitoly věnované spolupracovníkům patrně nejvíce ocení sami aktéři a jejich známí. Ostatní zažijí malou exkurzi do chemičky, aniž by se nadýchali jedovatých látek. Obrázek o tom, co obnáší práce chemika v továrně, patrně již bude díky technickému pokroku trochu zastaralý. Hezké jsou poetické pasáže, méně hezké pak jadrnější výrazy hojně používané.
Smutná satira. Tan je poněkud zvláštní postava. Možná má představovat obvyklý typ čínské mentality, což je ovšem při nedostatku vědomostí o tamním prostředí obtížné poznat. Sympaticky působí prakticky založená Švestička.
Tak tento typ zločinu se rozhodně neomezuje jen na doby pandemií. Žel, vyprávění nepřináší ani špetku napětí.
Chvilku trvá zvyknout si na starou češtinu. Usnadní to však verše podobné těm z Máje. Samotný příběh je tak moc dojemně romantický, až působí kýčovitě.
Na konci detektivek se zpravidla dozvíme, kdo byl vrah, jak zločin spáchal a jaký měl motiv. Tato kniha v závěru odhalí sama sebe a prozradí, že je jen splácaninou s chatrnou a občas i nesmyslnou konstrukcí děje, a podivně uvažujícími a jednajícími postavami.
Povídky přímo ze života. Průhlednost může být oboustranná a někdy dokonce výhodná. Naopak cena za zviditelnění se může následně splácet hodně dlouho.