lapagerie komentáře u knih
Přečetla jsem na základě komentářů zde. Zpočátku jsem měla trochu chaos v různých dějových liniích. Příběh Minky je hezky psaný, mistrně líčí příběh v lágru i utrpení vězňů. Konec knížky mě trošku zarazil. Čekala jsem ho trochu obšírnější.
Román je moc pěkně napsaný, i když se historických faktů moc nedrží. Ale nevadí, i tak má pevné místo v mé knihovně.
Zajímavé čtení o současné britské královně. Těžko si představit za oficiální maskou panovnice ženu, která se dokáže v soukromí rozesmát na celé kolo. Poutavě je také vylíčen její vztah k Dianě a překvapil mě i příběh jejího manželství. Určitě si někdy přečtu znovu.
Knihu jsem koupila nedávno, chyběla mi do sbírky. A musím říct, že jsem opět nadšená. O Marii se toho zas tolik neví a přitom je významnou postavou anglických dějin. Její nešťastné dětství, strach z budoucnosti, duševní i tělesné strádání. To všechno z ní, spolu se silnou katolickou vírou a touhou po lásce, udělalo panovnici, jejíž dobré činy jsou zastíněny hrůzami náboženské persekuce.
Její příběh je určitě zajímavý a kdo má rád dobu Tudorovců, určitě bude spokojený.
Tragická postava královny Anny je námětem mnoha knížek. Ocenila jsem známý autorčin přístup k podávání faktů čtivou formou. Je zajímavé sledovat Annin vzestup a pád. Zamýšlet se nad tím, zda byl její konec pod mečem skutečně z její viny či se jen příliš zapletla do politiky a stala se nepohodlnou. Pro ty, kteří se zajímají o Tudorovce rozhodně doporučuji,
Další z knih tudorovských biografií autorky. Jako vždy mistrně vylíčený příběh tohoto nejznámějšího anglického krále i jeho šesti žen.
Josefína je moje srdcovka. Příběh téhle ženy mě natolik přitahuje, že jsem přečetla leccos o době Napoleona I. Možná byla lehkomyslná, koketa s nekonečnými dluhy, ale byla to prostě osudová žena.
Skvělá knížka z mé sbírky biografií C. Erickson. nemám jí co vytknout. Obsáhlá, přesto čtivá, srozumitelná a jako vždy proložená zajímavými informacemi o běžném životě na anglickém dvoře za panování této pozoruhodné královny.
Příběh Sofie/Kateřiny je strhující. Z bezvýznamné německé princezničky se stala carevnou vší Rusi. Život u dvora náladové carevny Alžběty, neúspěšné manželství s následníkem trůnu Petrem, děti, které měla se svými milenci, a které nesměla vychovávat. Převrat, nástup na trůn a dlouhá vláda. Kateřina je určitě zajímavá osobnost a její příběh stojí za přečtení i proto, aby se o ní nemluvilo jen jako o "ruské náruživce s mnoha milenci".
Knížka je moje oblíbená.
Viktoriánská epocha je pojem. Dozvědět se tedy přímo o životě samotné Viktorie je lákavé. Knížka je jako všechna díla od C.Erickson čtivá, umožňuje nahlédnout do běžného života malé Vicky, prožít její lásku k Albertovi i dlouhý smutek po jeho smrti, četné porody i životní strasti jejích potomků. Malá královna, ale velká osobnost.
Skvělá knížka, další pohled na Marii Antoinettu a na události, které ji formovaly do pozice očekávané dauphinky, "neplodné" manželky následníka trůnu, rozmařilé královny i statečné vězenkyně. Sice všichni víme, jak to dopadne, ale i přesto jsem při čtení Antoinettě držela palce :)
Biografier Carolly Erickson mám ráda a mám je taky všechny doma. Tragédie Romanovců je hezky popsána právě v Alexandře. Dříve jsem kromě popravy celé rodiny a nástupu bolševismu nevěděla o této etapě ruských ději téměř nic. I když Alexandra nepatří k mým nejoblíbenějším knihám od Carolly Erickson, občas se k ní ráda vrátím,
Zajímavá kniha o zajímavé dvojici. Filipína a Ferdinand. Utajovaná láska, tajné manželství, děti, které byly "nalezeny" před vraty a vychovány jako sirotci vlastní matkou. Člověk by skoro řekl, že se to nemohlo skutečně stát. Doporučuji všem, kdo mají rádi historické romány s faktickými základy.
Richenzu jako historickou postavu mám ráda. A líbí se mi jak román od Polácha, tak i díla od Vaňkové. Richenza je našimi dějinami nedoceněná a možná i negativizovaná, nejspíš kvůli kultu Elišky Přemyslovny. její příběh je barvitý, pestrý, plný zvratů. A osudová láska s Jidřichem z Lipé? Romantika až na půdu. Tahle knížka je jedou z mých srdcovek.
Po Richenze jsem s chutí přečetla i příběh Zikmunda Lucemburského. Zajímavý pohled na krále, který je v Čechách spíše negativní historickou postavou, Liškou ryšavou. Mně osobně ho román přiblížil, zlidštil. Knížka se hezky četla a ráda ji přečtu znovu.
Poprvé mi trvalo dlouho, než jsem knihu přečetla. Rušily mě latinské pasáže, jejichž překlad jsem si musela vyhledávat v zadní části knihy. Ale když jsem četla podruhé a následně pokaždé, už jsem s tím problém neměla. Naopak mě více vtáhly do doby, kdy je příběh vyprávěn. Skvělá zápletka, různorodé postavy, kacíři, inkvizitoři a do toho zločin. Prostě úžasné.
Saturnin je nadčasový, vždy se k němu ráda vracím a vždy mě pobaví.
Přečetla jsem, ale nemůžu říct, že by mě nějak zaujalo. Někdy v poslední třetině už jsem přeskakovala erotické scény ve snaze najít děj. Do dalších dílů jsem se už nepouštěla.