LadyAnn komentáře u knih
Je mi líto, že nehodnotím lépe. Knížka je čtivá, jako prvotina slibná a námět má potenciál. Bohužel jsem se zde ale “nepotkala” s autorem, respektive se mi nepodařilo se do příběhu plně ponořit. Osudy hlavních postav mi tak zůstaly lhostejné, což je u podobně emotivních knih špatně.
Divné, přehnaně vulgární, nedokázala jsem se pořádně začíst... od Odeonu velké zklamání, na to nejsem zvyklá. Velmi přeceňovaná kniha.
Na knihu jsem se dle anotace těšila a zklamaná nejsem. Hlavním námětem příběhu jsou tři různé úhly pohledu na spáchaný teroristický čin a jeho následky, detektivka jako taková to rozhodně není. Zaujal mě autorův hutný styl vyprávění (dlouhá souvětí, absence přímé řeči, žádné členění do kapitol, nadužívání otázek v textu). Kniha tedy nebude čtivá úplně pro každého. Podobně laděné společenské romány mě baví a politika současného Norska zajímá, celkově hodnotím jako lepší průměr.
Třetí část Mého boje se zaměřuje na první roky života Karla Oveho. Vyprávění očima malého chlapce však není dětsky naivní ani plytké, naopak autor pokračuje tak, jak psal dosud - tedy naprosto otevřeně a upřímně. Nic nezkrášluje ani nedramatizuje, přesto je líčení všech zážitků velmi poutavé. Skrz dokonale pojmenované a vysvětlené pocity jsem se i já vrátila do svého vlastního dětství a opět našla již téměř ztracené vzpomínky. (Nejen) za to opět plný počet.
Mé nadšení trvá, protože série si nadále udržuje vysoko nastavenou laťku a kvalitu.
Ve druhé části Mého boje se autor zaměřuje hlavně na popis vztahu se svou ženou a (vlastně všedního) života jejich - stále se rozrůstající - rodiny. Hlavní protagonisté jsou poměrně komplikované osobnosti a možná i vzhledem k faktu, že se jedná o skutečné osoby, je vyprávění maximálně autentické a věrohodné. S přibývajícími stránkami je mi Karl Ove čím dál bližší.
Spíše než čtení mi čas strávený s knížkou připomíná setkání s nejlepším přítelem, který ke mně celou noc promlouvá se skleničkou v ruce. Výjimečné.
Lituji, že mi trvalo tak dlouho, než jsem si konečně našla ke Karlovi Ovemu cestu (ano, oslovuji autora křestním jménem - má to podle všeho rád a taky protože po přečtení hned první knihy jsem si k němu vytvořila velmi osobní vztah).
Naprosto nerozumím názoru, že se v knize “nic neděje”. Vždyť se naopak děje úplně všechno! Samotné vyprávění, vzpomínky, myšlenky, úvahy... vše popsáno čtivě, otevřeně, bez patosu, s ohromnou citlivostí a upřímností. Už mám načteno dost na to, aby mě i drsnější pasáže šokovaly či pohoršily. Zkrátka jsem zasažena, ohromena a nadšena, nebojím se 1. část Mého boje zařadit k průlomovému počinu a hned pokračuji dalším dílem!
První část knihy, kde autor čtenáře uvede do děje a seznámí s prostředím, není špatná. Příběh svižně plyne a připravuje na zvrat, který přichází ve druhé části. Zde se však celý příběh zastaví a je vystřídán popisem nepříjemných zubařských zákroků. Postavy jsou ploché, nesympatické a konec takový nijaký... po celkem slibném rozjezdu hodnotím kladně snad jen originální obálku.
Výborné, krásně cynické a sarkastické, Houellebecq mě po celou dobu čtení neskutečně baví! Být chlap, jsem asi nadšená ještě víc :)
P.S. pokud se - stejně jako já - naladíte na celkový styl vyprávění, sexuální scény pak v kontextu nevyzní ani příliš vulgárně.
Nejdřív si rýpnu - něco tomu chybí, něco tomu přebývá, ale vysoké hodnocení chápu. Knížka se čte sama a udržuje po celou dobu v napětí, zápletka příběhu není úplně originální, ale funguje. Mezi - nyní tak moderními - psychothrillery řadím tento k těm nejlepším.
Nadčasový a inteligentní humor, Cimrman je jednoduše výborný a troufnu si říct i neopakovatelný.
Silný příběh, překvapivé rozuzlení a !MINI SPOILER! velice drsný a šokující osud Laurence, který byl snad jedinou kladnou postavou. Potenciál na zfilmování.
Čtivá knížka se svižným dějem, s uvěřitelnou zápletkou i postavami. Hvězdičkou navíc (oproti průměru) hodnotím díky epilogu, který v samém závěru odhalí zajímavé souvislosti.
Nemůžu si odpustit rýpavou poznámku - jak mohly, proboha, projít do tisku výrazy jako "soukromími" a nebo "stále více dramatičtější"...? :(
Nic podobného jsem dosud nečetla (a asi ani číst nebudu). Dům o tisíci patrech není knížka pro každého, ale je jednou z těch, na které se nezapomíná. Intenzivní, znepokojivé, snové a abstraktní fantazie psychicky (i fyzicky) narušeného autora - jedinečný počin s ohledem na fakt, kdy a kde byl napsán.
Knížka malá rozsahem, ale obrovská obsahem - Cunninghamovi prostě a jednoduše rozumím a mám pocit, že on rozumí mně. Mistrovsky popsané myšlenky, emoce, rozhovory a spousta podnětů k rozjímání při čtení.
Výborná knížka, pro mě jedna z těch, které mile překvapí, když si od čtení tolik neslibujete... četla jsem jedním dechem (Cunningham píše skvěle) a narozdíl od některých negativních komentářů jsem si naopak všechny postavy oblíbila. 4,5/5
Další výborná detektivka od skvělé autorky. Příběh z pro mě zajímavého prostředí, dobře promyšlená zápletka, udržování čtenáře v napětí, troška nadpřirozena... super! Výhrady mám - opět - jen k překladu, který mi přišel "ušitý horkou jehlou" a v knize jsem objevila i několik chyb.
Nechci se opakovat, souhlasím se všemi kladnými názory zde. Po přečtení téhle knížky se mi otevřely oči.
Zajímavé téma, srozumitelně a čtivě podáno, ale ze zpracování jsem trochu rozpačitá. Jde o beletrizovanou literaturu faktu, kde hlavní linii vyprávění protíná mnoho roztříštěných příběhů, které s dějem často nijak zvlášť nesouvisí. Knihu nedokážu vnímat jako čistou non-fikci, ale ani jako román inspirovaný skutečnými událostmi, což kazí celkový dojem.