kramlinka88 komentáře u knih

Kniha o neskutečné síle ženy a matky ! Je neuvěřitelné, co vše je matka schopná zvládnout pro své děti. Knihu nám vypráví Gerti, která se zrovna zotavuje v léčebně po celkovém psychickém kolapsu. Seznámí se zde se sympatickým mužem, kterému vypráví celý svůj životní příběh :-)

Gerti si v mládí prošla peklem. Rodiče ji nezahrnovali ani láskou ani teplem domova :-( Jako malá znala jen dřinu, bídu, hlad a bití :-(
A to se nezměnilo až do puberty, kdy ji osud přihrál do cesty strážného anděla v podobě vzdálené příbuzné, která se Gerti ujala, vykrmila ji a našla ji skvělou práci v jedné domácnosti.

Tam se Gerti měla skvěle, jakoby našla novou rodinu. A našla zde také lásku, okouzlujícího Lea. Ale jak už to tak bývá není všechno zlato, co se třpytí a když zamilovanost pomine, a spadnou z očí růžové brýle, může už být pozdě...

Gerti se nechá přesvědčit, aby se za svým mužem, toho času velmi známým a váženým podnikatelem přestěhovala i s dětmi do Afriky, ale opět se přesvědčí, jak důvěřivá a bláhová byla.

Kniha byla vážně skvělá, místy hodně drsná, místy k pláči a místy k smíchu, prostě plná emocí všeho druhu a takové knihy já miluju.

Pokud máte rádi skutečné příběhy ze života, určitě neváhejte a knihu si pořiďte a přečtěte, nebudete litovat :-)

„Je mi čím dál jasnější, jak je v životě důležitá harmonická rodina, v níž panují láska, tolerance, dobrá nálada a dobrosrdečnost. Žádné větší bohatství na světě neexistuje. Touha po penězích a moci je velká chyba."

22.10.2024

„Jediné, po čem kdy toužila, bylo být milována. Jediné, co kdy chtěla, bylo milovat..."

Kniha Hadrové panenky nelžou je už šestým dílem série, ale podotýkám, že předchozí díly jsem zatím nečetla a vůbec to porozumění hlavních zápletek nevadilo :-)

Příběh se odvíjí ve dvou hlavních dějových linkách. V jedné sledujeme vyšetřování vražd mezi místními gangy, a ve druhé příběh drogově závislé matky Marion, které sociálka zabaví dceru Miu. Čeho všeho je schopná zoufalá matka, aby dostala dceru zpět ?

Musím přiznat, že mě bavil víc příběh Marion a Mii. Ta zoufalá touha dostat dceru zpět ze spárů systému, a zároveň šílená bezmoc z toho, že se jí to nepodaří, protože opravdu nebyla žádná matka roku. Ovšem když se postupně dozvídáme střípky z Marioniny minulosti, je to asi pochopitelné. Měla šílené dětství, později proto propadla drogám, žila s kriminálníkem, o dceru se moc nestarala, ale přesto ji milovala celým svým srdcem. A protože ona ztratila tu svou, rozhodla se, že osoba, která to v jejich očích vše způsobila, musí pykat a trpět stejným způsobem ve jménu pořekadla Oko za oko, Zub za zub :-(

Druhá dějová linka nebyla pro mě tak zajímavá, problémy pouličních gangů jsou mi jaksi vzdálené a nedokázaly mě úplně vtáhnout do děje, i když rozuzlení bylo vcelku překvapivé a zajímavé :-)

Ještě zde byla taková menší, vedlejší dějová zápletka, týkající se osobního života vyšetřovatelky Charlotte a její matky. Tady možná trošku vadilo, že jsem ty předchozí díly nečetla, ale domyslela jsem si to i tak :-)

Tuto knihu velmi doporučuji, i když hvězdičku strhávám za tu jednu pro mě méně napínavou linku. I tak stojí kniha určitě za pozornost a fanoušci Sarah Flint budou jistě opět spokojení :-)

1 18.10.2024

Já tuto knihu beru jako začátek. Jako začátek jednoho obrovského dobrodružství, jako začátek jednoho velmi dlouhého putování a jako začátek knižní série, po jejímž dočtení už nikdy nebudete stejní :-)

„Muž v černém prchal přes poušť a pistolník mu byl v patách."
Takto začíná první díl ze série Temná věž, série, která je plná tajemství, temnoty, ale také naděje a světla :-) Série, která vás buď úplně pohltí, nebo vás do své temné náruče nepřijme a vy zůstanete za branami.

Musím říct, že věřím, že prokousat se začátkem může být pro spoustu lidí náročné. Děj se nám rozjíždí pomalu, můžou vás napadat otázky typu: co to ? Kdo ? Proč? Kam jde ? Proč to dělá? Kdo to je ? A hlavně může následovat pocit frustrace, že na své otázky třeba nedostanete odpovědi. Určitě ne hned, ne v této první knize. Ale slibuji, že pokud vytrváte, vaše odpovědi přijdou a nejen to, dostanete nádherně propracovaný a geniálně vymyšlený příběh a vlastně celý svět, ze kterého se vám nebude chtít vracet do reality :-)

V prvním díle se seznamujeme nejen s posledním Pistolníkem Rolandem, ale také s Mužem v černém a malým chlapcem Jakem. A rozehrává se nám zde velmi zvláštní šachová partie se zajímavým výsledkem...

Celou sérii velmi doporučuji, já ji čtu teď znovu po asi 25 letech a užívám si znovu každé písmenko :-)

„Je to špatný člověk? To záleží na tom, na které straně stojíš.“

„Tak jdi. Jsou jiné světy než tento."

Co vy a Temná věž ? Propadli jste jejímu kouzlu nebo jste zůstali před branami ? ;-)

3 16.10.2024

„Nikdy nevíš, kdy ty sám budeš potřebovat, aby se k tobě lidi chovali laskavě."

Od této knihy jsem vlastně neměla žádné velké očekávání, o to víc mě příběh tak zvaně dostal. Je to příběh o lásce, ale hlavně té rodičovské a sourozenecké, o ztrátě, bolesti, smutku, ale i radosti a naději....

Začátek knihy se mi zdál lehce táhlý, ale jakmile jsem se do příběhu ponořila, bavilo mě to víc a víc. Příběh nám vypráví na jedné straně Joe, člen rodiny Indiánů, z kmene Mikmaků, který jako malý jezdil s celou svou rodinou na farmu sbírat borůvky. Jednoho dne se ovšem ztratí jeho čtyřletá mladší sestra Ruthie a najednou se i celý jeho rodinný život začíná odvíjet úplně jinak, dá se taková trhlina zacelit? Dá se s tou ztrátou a sebeobviňováním dál žít ?

Na druhé straně nám vypráví příběh Norma. Od začátku je všem jasné, kdo to je, otázka ovšem zůstává proč ? A jak ? Je celý Normin život jedna velká lež? Jak se se svým tajemstvím popere? Je touha po dítěti dostatečnou omluvou?

Opravdu jsem nečekala, že dostanu takovýto nádherný a dojemný příběh. Joe ač vážně nemocný, nikdy nepřestal pátrat po své sestře, nikdy nepřestal věřit, že je naživu :-)

„Umírající dodržují kodex: nechat mluvit živé. Mají víc času na to, aby odčinili, co řeknou."

Kniha je plná vážných témat, od alkoholismu, přes různé nemoci, až po téma nejvážnější a to smrt. A napříč tomu všemu je to příběh ze života a o životě, o osudech členů jedné velké rodiny, a o tom, co může způsobit ztráta a pocit viny.

Nádherná kniha, nádherný příběh a já ji můžu s klidným srdcem a svědomím doporučit úplně všem, kdo mají rádi příběhy, které mají hloubku :-)

„Přišlo mi zvláštní, že neexistuje slovo pro rodiče, kteří ztratí dítě. Když děti ztratí rodiče, jsou sirotci. Když manžel ztratí manželku, je vdovec, ale pro rodiče který ztratí dítě, žádné slovo neexistuje. Ten pocit nikdy nemůže žádné slovo vystihnout, a tak ho necháváme nevyřčený."

4 07.10.2024

Každého z nás určitě v životě napadla otázka, co by se stalo, kdyby ? Jak by vypadal můj život, kdybych se tehdy rozhodl/a jinak ?

A přesně o tomhle vypráví i kniha Odvaha. Na jedné straně Ano, na druhé Ne, jak jednoduché slovíčka, které ale můžou mít nedozírné následky :-)

Děj se odehrává po skončení druhé světové války, kdy Ada žije v malém bytě se svou maminkou, o kterou se stará. Jak už to tak bývá, v té době nebylo neobvyklé se vcelku jednoduše zaplést do něčeho, čemu říkali „protistátní jednání". No samozřejmě, jak jinak :-/

To stejné se povedlo bohužel i Adě, která se má právě proto dostavit k soudu. Vzápětí dostane nabídku, od pro ni neznámého muže, která se neodmítá, nebo ano ?

A přesně v tuto chvíli se před námi odvíjí první dějová linka, jak by vypadal život Ady, kdyby souhlasila ? Její život by byl mnohem jednodušší, nemusela by řešit peníze, mohla by se vrátit do školy, o maminku by bylo postaráno....je ale ta jednodušší volba vždy ta správná? V životě nic není zadarmo a i Ada musela zaplatit....

Druhá dějová linka nám přináší následky odmítnutí její životní nabídky. Jaký bude její život ? Udrží si své hodnoty ? Nebo jí to nakonec taky bude něco stát?

Každá volba v životě má své kladné i záporné stránky, a vždy se nám do mysli může vkrást ten čertík, který si zahrává s naší myslí. Musím přiznat, že knížka se mi líbila, ale víc tedy linka první, byla mnohem zajímavější a je pravděpodobné, že většina žen by sáhla po té jednodušší volbě, obzvláště potom co vše Ada zažila už během války, by se jí asi nikdo nedivil.

Fascinovalo mě ovšem, jak jí to všichni dávali sežrat. Jakoby si jako Židovka neprošla za války už dostatečným peklem....stále pro své okolí zůstávala tou špinavou židovskou chátrou, přitom chtěla jen vystudovat a pomáhat lidem :-( Bylo mi z toho smutno, ale věřím, že to nemělo daleko od reality. Věřím, že se tehdy lidé takto opravdu chovali. Měli strach, všichni měli strach, o sebe, o své blízké, a vystrašený člověk se nechá lehce zmanipulovat :-/

Knihu rozhodně doporučuji, je útlá, ale je v ní řečeno opravdu hodně, někdy jen mezi řádky, ale já mám moc ráda knihy se skrytým poselstvím :-)

7 05.10.2024

Kniha povídek s hlavní hrdinkou Evelínou, sledujeme ji během tří let jejího velmi hektického života. Včetně všech milostných avantýrek :-)

Evelína je žena ve středních letech, s téměř dospělou dcerou, která najde odvahu se po spoustě let rozvést. A je to její nejlepší rozhodnutí v životě.

Občas to tedy dostává pěkně sežrat od svého okolí a kamarádek, ale i od svých osudových mužů. Osud ji do cesty stále přihrává muže se jménem Martin, ale ani jeden není žádná výhra? Nebo se přece jen blýská na lepší časy?

Kniha byla celkově moc fajn. Byly tam lepší příhody a horší příhody, a jak už to tak v životě bývá, některé byly vtipné, některé trapné, jiné nepříjemné. Téměř ve všech se ovšem nacházel nějaký sexuální podtext :-D Asi v žádné knize jsem neviděla tolikrát slovo Venušiny kuličky, se kterými Evelína zažila také pár vtipných historek :-D

Já se musím přiznat, že mi postava Evelíny bohužel moc nesedla :-/ Obdivovala jsem její odvahu, samostatnost a sílu, ale nějak jsem se na ni nedovedla napojit a pochopit některé situace a její chování v nich. Je ale pravděpodobné, že pokud bych se ocitla v podobné životní situaci, asi by to vnímání její osoby bylo trošku jiné a dovedla bych ji víc pochopit, víc se do ní vžít.

Každopádně kniha je moc povedená, autorka je velmi talentovaná a další knihu si s radostí opět přečtu :-)
Pokud máte rádi společenské romány ze života a rádi se v knize i zasmějete, tak směle do ní, bude se vám líbit :-)

2 03.10.2024

Povídky to je vždy sázka do loterie. Ovšem tady se sázka vyplatila :-)
První část knihy byla za mě taková spíš průměrnější, povídky nebyly špatné, ale nebylo to takové to úplné wow :-) To se ovšem úplně změnilo s povídkou Balonek ke štěstí. Tady se totiž opět ukázalo, že největší monstra se schovávají v lidech samotných :-( Příběh s lehce magickými prvky, o únosech dětí a lidských zrůdách, které v tom měly prsty....

Další povídka, která mě dostala, byla Lovec Monster, představte si svět, kde například oběti znásilnění netrpí, ony si totiž vůbec nic nepamatují. Ten kdo trpí je pachatel, žádné vězení, mříže, pohoda a za dva roky jsem doma. Ale tito pachatelé jsou odsouzení k tomu prožívat všechen ten strach, bolest, ponížení místo svých obětí v rámci jakési terapie. A to vše v rámci hesla oko za oko, zub za zub. U téhle povídky jsem se hodně zamýšlela, na jednu stranu je to super "trest", ale tím, že ho provádíme nestáváme se i my vlastně jakousi zrůdou? Tahle mi dala opravdu zabrat...

Další skvělá povídka, která mě naprosto vtáhla do děje, byla Tam za tou duhou - naprosto geniální postapo sci-fi příběh. Těhotná žena zůstane sama s malou dcerkou, všude se ztrácí lidé, statisíce, milióny....podaří se jí přežít? Je mateřská láska dostatečným hnacím motorem? Boží příběh, tento by se mi líbil klidně jako celá kniha, stejně jako Lovec Monster.

V rychlosti ještě co mi tak nejvic utkvělo z těch ostatních povídek - Můj miláček Lisa - tohle byl šílený bizár :-D To jsem četla s otevřenou pusou a s odporem :-D
Malá růžová teniska - skvělá povídka, nejhorší noční můra všech rodičů :-(
Polibek z Venuše - super sci-fi :-) I když taky lehce nechutné :-D

A nakonec, když už jsem si myslela, že nic horšího přijít nemůže, přišla poslední povídka Zacyklený. A ta mě rozbila totálně. Dle poděkování autorky na konci mi tahle povídka přišla velmi osobní a já za ní neskutečně děkuji, je tam vše.... vlastně obyčejný život, který se ve vteřině může otočit vzhůru nohama a člověk je v něm uvězněný a není cesty ven :-( Úžasně a citlivě zpracované :-)

Tady ještě shrnutí hodnocení jednotlivých povídek:
Štěstí 3*
Den, kdy na světě zemřela naděje 3,5*
Pravda je tam někde 3*
Preventista 4*
Zrůda z č.p. 52 3,5*
Balónek ke štěstí 5*
Lovec Monster 5*
Vzpomínky na zemi 4*
Tam za tou duhou 5*
Můj miláček Lisa 3*
Malá růžová teniska 5*
Polibek z Venuše 4*
Zacyklený 5*

4 27.09.2024

Hodnocení: 70%

„Nic není vzdálenějšího zdraví než nemocnice."

Žalozpěv. Takto by se jedním slovem dál shrnout obsah této knihy. Bolavý, na kusy trhající žalozpěv.

Seznamte se s Irene. Irene a Marcem. S jedinečnou, nehynoucí a planoucí láskou, která byla krutě ukončena nemocí. Nemocí jenž se neptá, nedělí lidi na dobré a zlé, útočí s krutostí sobě vlastní a trestá lidi bez ohledu na pohlaví, věk i barvu kůže :-(

A tak Irene zůstává sama, padesátiletá, stále okouzlující žena, která jakoby přišla o smysl života, a tak se ho snaží znovu najít. Snaží se najít svého Marceho v náručí jiných mužů, a on tam vždy na pár vteřin je, ale jen poprvé, a tak projíždí hotely poblíž středozemního moře a hledá někoho, u koho svou lásku bude moct znovu spatřit, aspoň na těch pár vteřin....

Tahle kniha není jednoduše napsaná, troufám si říci, že ani není pro každého čtenáře. Je plná skryté bolesti, i když na povrchu se zdá plná pokrytectví a snobství (ano taky jsem ho cítila, hlavně skrz ty hodinky, které naše hlavní hrdinka stále hodnotí). Vlastně mi spíš ten filozofický styl a vhled do niterných myšlenek Irene, také místy úplně neseděl, ale dozvíme se i o tom jak se s Marcem seznámili, kdo byli předtím, jak je jejich dvacetiletá láska spojila, změnila, zocelila. A nebo to bylo vše trošku jinak ?

Je pravda, že bych si knihu vychutnala mnohem víc, kdyby měla klidně o polovinu stran méně. Takto může působit místy až utahaně a vlastně se tam některé věci dost opakují. Irene se umí předvést také jako pěkná mrcha a pokrytec, což se pomalu odhaluje ke konci knihy...co všechno se dá svést na žal a truchlení? A konec knihy ? Upřímně jsem to nečekala, ale vlastně jsem spokojená s takovým zakončením celého příběhu :-)

Je to místy opravdu velmi zvláštní příběh, ale rozhodně není špatný, jen nesmíte zůstat na povrchu, ale musíte se zkusit ponořit hlouběji a pak vás zasáhne ;-) Ale není to oddychový příběh a chce to správné načasování :-)

„Více trpí podvodník než podvedený a my si tisíce let myslíme, že je to opačně, protože ten, kdo podvede, je žebrák, někdo, kdo žebrá na každém rohu."

26.09.2024

Hodnocení 4,5 *

Ladislav Zibura už je vcelku hodně známé jméno :-) Já jsem se hodně dlouho cestopisům vyhýbala, ale jednou jsme se právě o Ládíkovi bavili s mým kamarádem, a on mi hrozně jeho knihy doporučoval. Takže když jsem narazila na štafetu 40 dní pěšky do Jeruzaléma, neváhala jsem, a po přečtení jsem věděla, že si chci přečíst všechny Ládíkovy knížky.

Prázdniny v Česku jsou má druhá kniha od něj, a tentokrát tedy necestuje pěšky nýbrž novým ojetým autíčkem. A to by nebyl on, aby si nevybral to nejošklivější auto na světě :-D A hlavně našel odvahu jako úplný začátečník s ještě teplým řidičákem procestovat naši krásnou republiku.

S tím se samozřejmě pojí spousta historek, takže kromě doporučení, která místa u nás navštívit, se dozvíme i spoustu informací o autech :-D Třeba jaká může být příčina toho, když vám svítí kontrolka motoru :-D Nebo jak si na živobytí vydělávají některé autoservisy :-D

Láďa má velmi svérázný smysl pro humor, takový ten sarkastický a já ho za to miluju. Je to strašně osvěžující číst text protkaný nejen popisy toho, kam se u nás podívat, ale samozřejmě vždy nějakým osobním postřehem a vtípkem :-) A dozvíte se určitě i něco zajímavého z historie ;-)

Knížka byla opět moc fajn, opět prošpikovaná veselými obrázky, ale těch tipů mohlo být klidně víc, takže doufám, že bude ještě nějaké pokračování z Česka. Já se brzy chystám prostřednictvím Láďových knih navštívit třeba Arménii, Gruzii, jít po stopách Budhistů a Komunistů nebo projet celou Evropu ;-)

Pokud máte rádi cestopisy, určitě si knihy přečtěte, věřím, že se vám budou líbit :-) Nebo zkuste některou z jeho přednášek, rozhodně za to stojí :-)

5 21.09.2024

V knize Černá smrt od Ladislava Berana z cyklu „Původní česká detektivka", najdeme 15 povídek Píseckého kriminálního oddělení, zabývající se většinou majetkovou trestnou činností. Hlavní vyšetřovatelé Mach a Studnička jsou velmi svérázní, zkušení a pro sprosté slovo či vtipnou hlášku nejdou daleko :-D

„Když mi řekla asi podruhý, že my chlapi se máme, že nevíme, co to jsou návaly, tak jsem jí řekl, že to by se sakramentsky divila, že my se kolikrát pro návaly nemůžeme dostat k Reinerům.":-D
„Jinak ten ukradený valach se jmenuje Ferda. Ten poškozený z Benešova, se jmenuje Petr Hřebec. Tak si je proboha nepleť.":-D

Nejvíc jsem se pobavila asi u případů s názvy „Neslavný konec kazišuka Jana Hány“ a „Hanbatý případ“ :-D Ano v obou případech jim unikal exhibicionista a ona**sta a byly to spíš ty vtipnější případy, které krimi dvojice musela řešit :-) Tahle hláška svědkyně mě úplně odrovnala :-D

„Hele mladej, mě s tímhle bimbasem nevystrašíš. Ale jestli chceš, pojď na lavičku, já to na stojáka nedělám!" :-D

Většina ostatních případů se týkala různých vykradaček, ať už domů, bytů či chat, odcizení aut, loupežných přepadení benzínek, ale třeba také okrádání důchodců, což se těžce četlo :-( Zaujalo mě, jak kriminalisté vždy jako první vytáhli svůj seznam možných podezřelých - vtipné bylo i to, že to většinou byli pořád ti stejní lidi dokola, pokud nebyli zrovna zavření :-D Hodně jim k vyřešení pomáhala i náhoda, až neuvěřitelně :-) Ale měli jsme také možnost vidět i spolupráci mezi odděleními z dalších měst.

Také Kapitán Karas byl policejní ikona jako vyšitá :-D Jeho nadhled a svérázný humor mě velmi bavil :-) Ale byl to zároveň šéf, na kterého je spoleh, což je nejdůležitější.

Jednotlivé povídky / případy jsou velmi zajímavé a velmi čtivé a snadno vás dokáží vtáhnout do děje. Nehledě na humorné pasáže jsou zločiny poutavě popsané a občas je vám těch pachatelů až líto. Že jsou to občas takoví babralové.

Bylo to skvělé oddychové čtení, při kterém se dá nejen odreagovat, ale také dozvědět se spoustu informací o tom, jak pátrání probíhá a čeho všeho jsou tihle zlodějíčci schopní a co vše nevymyslí. Člověk by se mohl lehce inspirovat :-D

„Studnička oznámil po půl hodině Řápkovi, že k němu domů sjedou s technikem, jestli by se tam po Pražandě nenašly nějaké stopy, které tam mohla po sobě zanechat."
„Jaký stopy myslíte, pane poručíku? Ta čůza na co šáhla, tak ukradla." :-D

18.09.2024

Hodnocení 2,5 *

„Ženy měly samozřejmě také své požadavky. Nechtěly být znovu opuštěny. A mnozí synové tím celý život trpěli."

Tak po dlouhé době jsem bohužel natrefila na knihu, která mi vůbec nesedla :-(

Čekala jsem vyprávění o poválečném odsunu Němců ze Sudet, navíc člověkem, který to zažil na vlastní kůži, i když jen jako dítě. No dostala jsem jakési deníkové zápisky a přepisy dopisů mezi matkou a synem, jejichž vztah byl velmi nevyrovnaný.

Životopis pana Helmuta sám o sobě, byl vcelku zajímavý. Vypráví nám ve zkratce příběh sebe a své matky, jenž přišla ve válce o dva manžely. Takovým ženám se přezdívalo Železné vdovy, což jsem třeba netušila :-)

Vypráví nám také o křivdách, které odsunutí Němci zažívali, hlavně skrz majetek. Ale výpráví nám i o odpuštění a smíření. Bohužel zvolená forma mi nesedla. Líbily se mi přiložené fotografie, ale za mě byl příběh spíše zmatený, autor tak nějak svévolně přeskakoval v čase, ale hlavně pořád řešil svou matku, která se stále nemohla s tou křivdou ohledně odsunu smířit a nedovedla akceptovat svou snachu a vůbec byla plná zášti ke všemu a všem, a dávala to Helmutovi "pěkně sežrat".

„Je docela dobře možné, že tvoje matka trpěla sexuální obsesí. Když někdo hladoví, vidí v každém objektu, v každém slově, na každém obrázku něco k jídlu."

Knihu doporučuji spíš čtenářům, kteří mají rádi literaturu faktu, než beletrii. Kniha nemá úplně špatné hodnocení, takže věřím, že své čtenáře si najde. Je možné, a věřím tomu, že u mě to bylo i špatné načasování, jelikož jsem pár dnů před přečtením této knihy poslouchala Sudetský dům od pana Javůrka, který mě naopak bavil neskutečně a srovnání jsem se tudíž bohužel nevyhla.

16.09.2024

Hodnocení 4,5*

Momentka:
Tahle povídka byla vážně skvělá. Představa vzpomínek jako fotografií, které se z mysli postupně ztrácí až nezůstane vůbec nic. Jen prázdná schránka. Kdo je záhadný Féničan s ještě záhadnějším foťákem ? Nedovolte, aby vás vyfotil :-O Příběh malého Michaela, který jednoho dne najde před domem zmatenou sousedku, která mu řekne, aby si dával pozor na chlapa s foťákem. A od té doby se jeho život převrátí vzhůru nohama a začnou se dít opravdu zvláštní věci...
Tahle povídka mě vedla hodně k zamyšlení, a to především nad ztrátou vzpomínek, jaké to musí být, když vám každý den zmizí z paměti něco, co tam bylo dlouhá léta. Jak se s něčím takovým vyrovnat. Je to horší pro člověka, kterému se to děje, nebo který "jen" přihlíží ? :-(

„Je to jako...Jako když se z domu vystěhují majitelé. Dům pořád stojí, ale všechny věci jsou pryč. Někdo odvezl nábytek a sroloval koberce."

Nabito:
Hrdina nebo vrah ? Jak tenká hranice může být mezi těmito dvěma pojmy ?
Příběh sledujeme očima více postav, mladé Becki, které se zhroutí celý svět, záhadného Kellawaye, který miluje zbraně a svého syna a mladé a možná až příliš horlivé novinářky Lenternglassové. Jak se jejich osudy nakonec propletou ?
Tahle povídka se mi taky moc líbila, řeší se zde rasismus, ale i náboženství, nelegální obchody se zbraněmi, nelegální držení zbraně. Co může vojákům způsobit posttraumatická stresová porucha a hlavně jaké můžou být následky, když se neléčí. Tahle povídka je nenásilně protkaná spoustou takovýchto závažných témat a samotný závěr mě velmi překvapil ;-)

V nebi:
Bohužel musím přiznat, že tato se mi líbila nejméně. Potenciál měla skvělý, ale to zpracování mě bohužel moc neuchvátilo :-/
Příběh začíná v letadle, ve kterém se chystá několik tandemových seskoků s padákem. Náš hlavní hrdina Aubrey z toho chce nakonec vycouvat, což mu úplně nevyjde a tak skočí, ale místo několik tisíc metrů padá asi jen 15 a přistává na nějakém divném mraku, který tedy není tak úplně mrak :-D No a dále následuje vcelku bizarní počtení :-D

Déšť:
Poslední povídka a opět skvělá :-) Hlavní hrdinka Honeysuckle (strašně by mě zajímalo, kam na ty jména chodí :-D) je svědkem velmi podivného deště. Z nebe nepadá voda, ale jakési tajemné a vražedné krystaly ve tvaru jehel. Zemře bohužel spousta lidí, ale nikdo neví odkud se podivný déšť vzal. Situace se přiostřuje když se do toho všeho vloží ještě jakási pomatená sekta, která předpovídá jak jinak, než konec světa :-D

„Bylo uklidňující vědět, že nejvyšší představitelé našeho národa využívají pro pomoc potřebným všechny zdroje, které mají k dispozici: sociální média a Ježíše." :-D

Nejvíc se mi líbila první a poslední povídka a nejméně povídka V nebi, ale za mě stojí tato knížka 100% za přečtení. Kdo jako já miluje Stephena Kinga, tak určitě taky uznáte, že tam ty geny prostě jsou :-)

4 13.09.2024

„Znát budoucnost je horší, než ji neznat. Nebo ne ?"

Vždy když čtu knihu, kde se vyskytuje cestování časem, tak jsem velmi skeptická. Ovšem v této knize se to opravdu povedlo a já jsem nadšená :-)

Představte si, že je noc a vy čekáte na svého syna, který se má každou chvíli vrátit domů. Najednou ho uvidíte před domem, ale s ním ještě někoho dalšího, na kterého váš syn z ničeho nic vytáhne nůž a ubodá ho. Absolutně nechápete, co se stalo, policie vás pošle domů, vy vypětím usínáte. Najednou se vzbudíte a zjišťujete, že je o den dřív, zločin se ještě nestal, ale vy nechápete co se děje, proč se to stalo, kdo byl ten zavražděný?

Tohle byl skvělý zločin pozpátku :-D Hlavní hrdinka Jennie, matka Todda, který spáchal vraždu má možnost vrátit se do minulosti. Aby tomu všemu zabránila ? Ale není to tak jednoduché, nemůže ovládat kam až ji minulost zavede, a čemu všemu má vlastně zabránit? Co se má v minulosti dozvědět? O sobě, o Toddovi, o svém manželovi. Byla vždy jako vytížená právnička dobrou matkou ? Nebo udělala nějaké zásadní chyby, které jejího syna dovedly až k vraždě ?

Musím uznat, že se kniha četla jedna radost, krátké kapitoly, napínavý děj, docela dost dějových zvratů - miluju když u čtení zůstanu koukat s otevřenou pusou :-D A vlastně až skoro do konce nevíme, jak to celé dopadne. Opravdu skvěle vymyšleno a napsáno :-)

Pokud chcete opravdu netradiční thriller, který vás svým dějem několikrát překvapí, určitě si knihu přečtěte :-)

„Co bys dělal, kdybys v takové smyčce uvízl?" nadhodí. „No, skoro vždycky je v tom nějaká maličkost," odvětí Todd nenuceně. „Jak to myslíš?"
„Motýlí efekt, znáš? Drobnost, která změní budoucnost."

5 12.09.2024

„Jsou chvíle, kdy je mlčení mnohem horší, než řev.A oni v té tmě obarvené úplňkem do všech odstínů hřbitovní černi mlčeli ještě děsivěji."

V prvé řadě musím opět smeknout před autorkou, co nám to zase nasadila do hlavy :-D Tato její nejnovější kniha pojednává o tajemných a temných legendách nevyzpytatelné Šumavy a tamější krajiny. Příběh je prokládaný výtažky z různých výzkumných materiálů, které tedy celé knize dodaly úplně jiný rozměr. Místy byly opravdu děsivé a znepokojující. Já si právě i díky nim knihu neskutečně užila.

Na začátku knihy se nečekaně objeví spálené tělo! Ale komu patří? Co se to v těch končinách vlastně děje? Proč se všechno děje v utajení? Co tam vlastně zkoumají?

Vzápětí se v příběhu objevuje postava Květy, která se zrovna loučí se svou malou dcerkou Pavlínkou. Květa je uznávaná botanička a má odjet na týden na záhadný výzkum na Šumavu. Pavlínka má před jejím odjezdem určité předtuchy, které si nenechá pro sebe...upřímně v téhle části jsem se bála asi nejvíc z celé knihy. Jsem totiž typ člověka, který věří na nadpřirozeno a v této části byla v tomto ohledu naprosto skvělá atmosféra a celkově za mě nejlepší část knihy.

Květa ovšem i přes všechna varování odjede, nemá totiž na výběr a my s ní tudíž vyrážíme po stopách výzkumné výpravy, která se vydává k řece Křemelná, zkoumat záhadné světelné jevy. Mají se pokusit odhalit zda se jedná o přírodní či umělý jev.

V této části jsem si myslela, že se budu bát mnohem víc, ale spíš mě fascinovalo to gradující duševní šílenství, kterého jsme byli svědky. Zažít něco podobného by nechtěl určitě nikdo z nás.

Finále knihy bylo skvělé a já jsem nadšená :-)

Šumava a její legendy jsou pro mě fascinující, ovšem další cesty do těchto končin si velmi rozmyslím, co kdybychom přece jen narazili na mlhu s tisícem očí, která smrdí mršinou...:-)

„Naučili se s tím žít. S přeludem. Se špatným svědomím. Protože Šumava nezapomíná. A neodpouští."

3 09.09.2024

Knížka nebyla vůbec špatná, ale mně bohužel moc nesedly hlavní postavy :-/ Radkovy myšlenkové pochody byly na mě strašně zvláštní, i když jsem ho na jednu stranu chápala, na druhou stranu jednal občas opravdu mimo. A s Evou jsem to měla také jak na houpačce. Jednou jsem ji chápala a fandila ji a pak zase udělala nějakou pro mě nepochopitelnou botu a ztratila mé sympatie a tak pořád dokola ;-)

Když se zaměřím jen na samotný příběh, musím uznat, že je skvělé, že nám jeden celistvý příběh vypráví oba manželé, kterými Radek a Eva jsou už dlouhá léta. Žijí spolu, vychovávají 14-ti letou dceru Pavlínu, ale víceméně žije každý sám. Je to příběh obyčejných lidských životů, vlastně strašně smutný příběh o stárnutí po boku člověka, kterého máš rád, ale jakoby tak nějak spíš ze zvyku. Příběh o tom, že ne každý je předurčený k tomu dokázat velké věci, i když téměř každý po tom touží. To uvědomění si, že prostě ten život nepočká a že pokud změnu neuděláme my, tak nikdo jiný ji za nás neudělá.

Je to příběh o hledání sebe sama, svých hodnot, o kompromisech ve výchově - tady jsem byla lehce zaskočená, že těm rodičům nepřišlo divné, že by jejich dcera měla sex už ve 13 ? Já bych teda tak klidná nebyla :-D Pár dalších takových kontroverzních témat se tam našlo :-)

Kniha má svým způsobem přesah, který není prvoplánový a není vidět na první dobrou. Musela jsem nad příběhem chvíli přemýšlet, abych si z něj vzala to, co jsem asi zrovna potřebovala :-) Pokud máte rádi příběhy ze života, který je občas jako partie šachů, ovšem bez vítěze, určitě dejte knize šanci :-)

1 07.09.2024

Opravdu skvělý thriller, ač měl tolik stran, i přesto se autorovi podařilo držet nás v napětí a nebylo tam moc prostoru se nudit.

Hlavní hrdinové, na první pohled neslučitelná dvojice, která nás celým příběhem provází, Colomba - policistka, momentálně mimo službu, která se pere s démony spojenými s událostí, tzv. Katastrofou, a přemýšlí, že od policie odejde natrvalo. A vedle ní Dante - oběť, s vážnými psychickými problémy, šílenou klaustrofobií, který miluje kávu a svůj systém.

Řekli byste, že nemají vůbec nic společného, ale mezi nimi to skvěle funguje a podaří se jim rozjet pěkný hon na šíleného „Otce". Vyšetřují sérii vražd a zmizení, a bohužel oběťmi jsou děti :-(

Rozplétá se nám vcelku zapeklité klubko, kde se pomalu odhaluje šokující pozadí zločinů, zjistíme také, co byla Katastrofa. A musím uznat, že za popis Katastrofy by se nemusel stydět ani hollywoodský filmový průmysl, tahle konkrétní scéna byla opravdu geniální.

Moc se mi líbila také chemie mezi Colombou a Dantem, skvěle se špičkovali a dodalo to celému příběhu super atmosféru ;-)

Přiznám se, že já opravdu do poslední vteřiny nevěděla, kdo za tím vším stojí a byl to pro mě vcelku šok. A to na thrillerech miluju, když mě překvapí. Zápletka byla opravdu skvělá a originální, vše bylo skvěle propletené a pokud vím, nic nezůstalo bez odpovědi. Tedy až na úplný závěr knihy, musíme doufat, že se přeloží i další díly, jinak si ke koupím v angličtině :-)

Doteď jsem netušila, že Italové umí tak skvělé thrillery, a i přes počet stran stojí kniha za přečtení :-) Takže za mě velké doporučení :-)

2 05.09.2024

„Na konci každé války ať už je vítězem kdokoliv, jsou všichni poražení."

„Dítě prachu chce také poukázat na dopady válek a ozbrojených konfliktů, které nekončí smrtí a zraněním."

Děti prachu - to byly děti, narozené za války ve Vietnamu, děti amerických vojáků a vietnamských žen. Ve většině případů neodpustitelné hříchy, které končily v sirotčincích :-(

Kniha je rozdělená do dvou hlavních dějových linek a zároveň časových období. Linka z roku 1969, dvě sestry, nechají si říkat Kim a Lan, přijedou z chudé vesnice za prací v baru. Potřebují si vydělat peníze, na dluhy rodičů, na studia, na vlastní sny...Těžké životní osudy žen, které tam pracují :-( Co všechno jsou ochotné pro splnění snů udělat ? Znásilnění, chudoba, možnost díky této práci uživit svou rodinu a poslat děti do školy, za vzděláním. Asi si to v dnešní době moc neumíme představit a bereme vzdělání jako samozřejmost :-/ Tahle linka byla velmi emočně náročná.

Nejinak tomu ovšem bylo i ve druhé lince z roku 2016. Která je rozdělena ještě na dva příběhy. Jeden nám představuje mladého Phonga, který se narodil ve Vietnamu s černou kůží, vyrůstal od roku 1972 v sirotčinci a teď po všech těch letech pátrá po svých rodičích. Ve druhém příběhu v roce 2016 sledujeme amerického bývalého vojáka Dana, který se po cca 40 letech vrací i s manželkou do Vietnamu, aby našel své dítě a jeho matku, kterou kdysi dávno, za války, hluboce miloval.

Dějové linky se nám v určitém bodě samozřejmě propojí, ale můžu vám prozradit, že ne tak, jak bychom asi čekali, tak jednoduché to nebude ;-)

Tento příběh a celá kniha byla opravdu úžasná. Nejen, že celý příběh je inspirován skutečnými událostmi, podobné příběhy se opravdu ve Vietnamu odehrály, ale je opravdu zajímavý, citlivě napsaný a člověk má pocit, že těmi postavami žije.

Já stále doufám, že se k nám bude dostávat čím dál tím víc asijské literatury, protože je opravdu skvělá. Co jsem zatím měla možnost si přečíst, byly opravdu skvělé knihy, i když mnohdy o velmi těžkých tématech, ale aspoň trošku nám to dokáže tu jejich, pro nás mnohdy nepochopitelnou kulturu, přibližit :-)

„Mezi nimi začal rašit strom lásky, který měl stále více listí. Úplněk za úplňkem se jejich hudba navzájem proplétala a kořeny vrůstaly jeden do druhého."

5 03.09.2024

„Jak praví slavný rčení: Není to v pr**li, je to v lidech." :-D

Na začátek musím přiznat, že prvních asi padesát stran jsem se cítila lehce zmatená a nemohla se začíst :-/ Chyběl mi tam prostě takový ten úvod, představení fungování světa, ve kterém se pohybujeme, jeho pravidel...co bylo také lehce matoucí, tak ani ne to množství postav, které vlastně celý příběh vyprávěly, ale spíš to střídání v rámci jedné kapitoly, oddělené hvězdičkami, ale občas chvilku trvalo, než mi docvaklo, kdo že to teď vypráví :-) Ale to jsou jediné vady na kráse :-)

Po té zhruba padesáté stránce jsem se chytla, zvykla jsem si na styl psaní, zorientovala se kdo je kdo a už se to četlo jedna radost :-)

Příběh sám o sobě je hodně zajímavý a navíc zasazený do prostředí Prahy, ze které vzniknul Práh. A Prážané jsou zvláštní skupina lidí, která se navíc dělí ještě na Prosťáčky - obyčejné obyvatele a tzv. malefiky - což jsou lidé, kteří v sobě mají určitou mutaci, která se u každého z nich projevuje jinou schopností :-) Trošku mi to připomínalo X-Meny, které teda zbožňuju, takže já byla spokojená :-) Klidně jim mohlo být věnováno mnohem víc prostoru :-)

Samozřejmě tady máme tzv. dobrou a špatnou stranu, do toho se nám míchá pozůstatek víry, bible, nebo aspoň to, co z ní zbylo, i když si Slovo očividně každý vykládá po svém :-D Existence evangelií je taky taková pofidérní a skrývá se za nimi spousta špatností.

S klidem v srdci přiznávám, že se mi knížka moc líbila i přes ty výhrady jsem nakonec dostala moc fajn fantasy příběh, který já bych možná řadila lehce i do nějakého postapo sci-fi, ale nejsem odborník samozřejmě ;-)

A podle toho, jak kniha skončila, očekávám brzy druhý díl, na který se velmi těším už teď :-) A doufám, že se ho dočkáme, protože tenhle příběh ještě neřekl své poslední slovo, ale Práh už jsme překročili a jsem neskutečně zvědavá, kam dál nás zavede :-)

02.09.2024

Tahle vcelku nenápadná, útlá knížka, se ke mně dostala formou štafety. A já jsem moc ráda, že jsem si ji mohla přečíst :-) A rozhodně ji můžu doporučit dále ;-)

Knihu nám ze svých pohledů vypráví čtyři hlavní postavy, studentky univerzity: Šádí a Anna, jejich profesor a zároveň výzkumný pracovník Thorsten a vědkyně Elizabeth, která bohužel přišla o malého syna a snaží se s tím nějak vyrovnat a žít dál.

Každá z těchto postav bojuje s nějakými svými démony, a zároveň se snaží prostě jen žít. Anna a Šádí spolu píšou diplomovou práci o nové diagnózev oboru psychologie, o tzv. protrahovaném truchlení. A je to právě Elizabeth, která vymyslela a toho času zrovna testuje zázračnou pilulku, ale nic není tak jednoduché, jak se zdá.

Dozvídáme se o zatajování pravých výsledků testů, korupci, o tom kam až je člověk schopen zajít při honbě za slávou, penězi, ale vlastně i jen obyčejnou úlevou od bolesti duše....Ale co vedlejší účinky? Opravdu bereme úlevu od bolesti způsobené truchlením za každou cenu ? Co byste byli ochotní obětovat za zmírnění takovéto bolesti vy ?

24.08.2024

Hodnocení 3,5*

Román o dospívání, hledání samy sebe právě během pubertálních let. Román o lásce - ale trošku jinak, o umění ale i o psech kníračích :-) Druhá polovina knihy je pak o psech trošku více a je více filozofická.

Kniha je rozdělená do čtyř částí, ale i když se četla velmi dobře a rychle, trošku mi chybělo rozdělení do kratších kapitol. Celou knihou nás provází příběh Kornelie. Nejdříve jako malé holky a v dalších částech se pak dostaneme až k její dospělosti.

Musím přiznat, že mě víc bavila první polovina knihy. Víc mě bavilo sledovat dívčino dospívání, život pouze s matkou a její návštěvy u tajemné Narcisy, plné výtvarného umění a povídání si o původech psů, kteří se objevovali u rodiny Narcisy, když byla mladá.

Celou dobu si říkáte, že za tím obyčejným příběhem je něco víc. Že za tím musí být něco víc. Také přemýšlíte co se to stalo Kornélii, když v dospělosti vzala internetovou nabídku a odjela nebo spíš utekla na osamělý zámeček hlídat dva psy? Sem tam proběhne určitý lehký náznak, nasměrování, ale hned je to zase pryč. Ve druhé polovině knihy se sem tam téma také točí okolo sexuality hlavní hrdinky, což je samo o sobě docela zajímavé, ale přichází to v takových nezvyklých chvílích.

Celkově byla kniha opravdu zvláštní. Vůbec nebyla špatná, příběh sám o sobě se četl moc dobře, život Kornelie i historie kníračů mě kupodivu bavili, ale asi tomu chybělo trošku víc akčnosti, chybělo mi tam takové to wow a konec byl bohužel takový nedotažený :-/

Ale pokud máte rádi pejsky a čtete rádi příběhy ze života, tak by se vám kniha mohla líbit ;-)

24.08.2024