Dítě prachu

Určitě doporučuji přečtení. Druhá kniha od autorky, kterou jsem četla a obě jsou velice obohacující, čtivé, obě představují život ve Vietnamu. Tato je jiná, neboť se zabývá obdobím války ve Vietnamu z pohledu všech stran, ale především obyčejných Vietnamců, jak se jich dotkla a hlavně jaké nesla následky. Jsem moc ráda, že jsem na tuto tak šikovnou autorku natrefila.

Přečteno za 4 dny, příběh z válečného a poválečného Vietnamu čtenářům ukazuje mimo příběhu dvou dívek i problémy nechtěných dětí narozených americkým vojákům a jejich složité postavení ve společnosti. Určitě tuto autorku znovu vyhledám. Doporučuji !

Kniha zpracovává emocionálně náročné téma podle skutečných událostí. Během čtení si uvědomíte, kolik skutečných obětí má válka- zdaleka nejde jen o padlé nebo raněné v přímých bojích. Je mi líto, že lidé jsou nepoučitelní nebo lhostejní k tomu, co a kdo vyvolává válečné konflikty.
Po umělecké stránce mi kniha přišla průměrná, vlastně mě překvapilo, že autorka je spisovatelka - možná ale jde o to, že angličtina není její rodný jazyk.

Velmi silný příběh z doby války ve Vietnamu. Trochu jiný příběh než v první knize (Hory zpívají), ale stejně působivé. Líbily se mi všechny 3 roviny vyprávění, které se v závěru knihy spojí v jeden...
Za mě byl konec již trochu překombinovaný, moc velká náhoda propojení jednotlivých příběhů. Každopádně to nic nezměnilo na kvalitě knihy a dojmu z ní.
Je důležité si tyto okamžiky 20. století připomínat, ukázat vždy realitu z obou dvou stran... protože mince má vždy dvě strany.

Čekala jsem více válečných scén a detailů, ale naopak se kniha věnuje více mezilidským vztahům a osudům civilistů. Kniha je napínavá, čtivá, obohacující, lidská a prostě krásně se čte. Doporučuji.

I když nevyhledávám knihy o válce, tahle mě oslovila a rozšířila vědomosti. Každá válka strašným způsobem ovlivní životy všech lidí a je jedno, jsou-li na straně vítězů nebo poražených. V tomto příběhu je to velmi věrohodně popsáno, neboť autorka, jak píše, se inspirovala skutečnými zážitky lidí, kteří si těmito hrůzami prošli. Trochu bylo těžké orientovat se v tom množství cizích jmen, ale to jak se celkově všechny příběhy protnou a jak poutavě je to vyprávěno, všechno vynahradí.
Doporučuji k přečtení, aby si každý uvědomil, jak důležité je odvrátit veškeré hrozby války.

Další ze silných příběhů na který nezapomenu. Hluboké lidské příběhy, jaké důsledky si neseme za své činy.

(SPOILER) !!! NENÁPADNÝ SPOILER !!!
Asi sem patří stejný komentář jako ke knize Hory zpívají. Pouze s tím, že se mi to četlo krapítek hůře, hlavně začátek se rozjížděl trošku těžkopádně. Jak skončila Kim, mě napadlo asi tak 5 stran před tím, než se to skutečně stalo. Závěrečný twist jsem teda nečekal, ale dává smysl.

Každá válka je plná hrůzy, smrti a neštěstí. Vždy, když čtu nějakou knihu o válce ve Vietnamu, cítím hroznou prázdnotu a smutek ze smrti a zničených lidských životů, mladých lidí (průměrný věk vojáka ve Vietnamu byl 21 let, ve 2.svv 26), že to není ani možné. Děti prachu, další část skládačky toho, co se dnes děje. Velké jizvy na duši vietnamského národa, velké křivdy, která na nich byla napáchána, ale i na mladých klucích, kteří šli do Vietnamu sloužit. Bolest rozsévá bolest. Kniha, kterou bych doporučila každému, kdo chce trošku pochopit zmar a to, co se za konfliktu ve Vietnamu dělo.

Kniha je skvělá. Díky třem příběhům se dozvíme, jak lidé prožívali válku ve Vietnamu a jaké důsledky přinesla. Jsem ráda, když se prostřednictvím románů můžu zase "připovzdělat". Kniha je velmi čtivá a postavy jsou propracované. Téma viny, trestu, odpuštění, šikany, jinakosti, lži.

Nejdříve jsem byla trochu zklamaná, jednak tím, že tato kniha je koncipovaná jiným stylem než Hory zpívají, která se mi líbila více, taky už v první třetině knihy jsem začala pomalu tušit, co spojuje naše 3 vypravěče... nakonec mě ale v poslední třetině kniha dokázala překvapit a dojmout. Co se mi na knize nejvíce líbilo, tak byl asi ten fakt, že všechny postavy postupně došly do bodu, kdy si začaly více vážit toho, co mají, obzvláště pak ve svých blízkých. Opět oceňuji oddanost, kterou autorka tomuto tématu kolem vietnamské války věnovala, aby přinesla co nejautentičtější vykreslení reality.

Silná a hluboká kniha, která se čte pomalu, ale zanechá hodně. Krásný jazyk, citlivý styl a emoce, které působí přirozeně. Žádné laciné dojímání, ale skutečný lidský příběh, co v sobě nese bolest i naději. Jedna z těch knih, na které se nezapomíná.

Přečteno na jeden zátah..čím dál více si vážím knížek kde mě autor nečekaně překvapí...Hory zpívají mě uchvátila poetickým jazykem, tahle byla psána jinak.. ale obě jsou skvělé.......

Tuto knihu hodnotím lépe než tu autorčinu předchozí. Narozdíl od té první se mnou totiž dokázala po emoční stránce skutečně něco udělat.
Velice hezky a čtivě popsaný příběh jedné nesmyslné války a toho, co za zlo napáchala především v životech obyčejných lidí.

Přečetla jsem Hory zpívají, krásnou knihu, která mě zaujala, očarovala prostředím, ve kterém se odehrává... Plná očekávání jsem se pustila i do Dítěte prachu. A nebylo to stejné. Díky tématu vlastně asi ani nemohlo. Přesto mi tam chybělo "více Vietnamu" a tak nějak rychle hotové se mi to zdálo... Určitě by si kniha zasloužila víc stránek.

Těžké osudy

Je to již má druhá kniha od této autorky a opět se mi líbila.Bylo zajímavé dozvědět se o potomcích amerických vojáků ve Vietnamu a ani příběh nebyl vůbec špatný.

Nguyễn Phan Quế Mai ve svém románu Dítě prachu přináší silný a mnohovrstevnatý příběh, který se dotýká nejen vietnamské historie, ale i univerzálních otázek identity, viny a smíření s minulostí.

Kniha sleduje osudy několika postav napříč desetiletími – amerického veterána Toma, který se vrací do Vietnamu vyrovnat se se svou minulostí, vietnamského míšence (Amerasiana) Phonga, jenž celý život čelil diskriminaci kvůli svému původu, a dvou vietnamských sester Trang a Quynh, které v zoufalství vstupují do nebezpečného světa, aby přežily. Všechny tyto linie se postupně proplétají a odhalují hluboké rány vietnamské války nejen na bojištích, ale především v lidských srdcích.

Quế Mai píše s nesmírnou citlivostí a empatií. Její styl je poetický, ale zároveň syrový a autentický. Nepřikrášluje historii ani nezjednodušuje morální dilemata. Skrze osudy postav se dotýká témat kolonialismu, kulturní identity, viny, vykoupení a především toho, co znamená patřit – ať už k rodině, národu nebo sobě samému.

Jako u knihy Hory zpívají, mě i tato kniha zaujmula, velice se mi líbila. Sama jsem překvapená, jak byla kniha čtivá. Konec knihy je plný emocí a překvapivých momentů.
Oceňuji vyprávění z pohledu více postav. Za mě bylo zajímavější vyprávění z minulosti. Ale nic nemění na tom, že jsem si čtení velice užila.