Odvaha

Tuto knihu si řadím do žebříčku top knih od Markéty Lukáškové. Četla se mi moc dobře, i když to je čtení o nelehké době padesátých let. Líbilo se mi pojetí knihy - dva příběhy různě se odvíjející od rozhodnutí ano/ne. Kolikrát si člověk říká, zda se rozhodl správně...

A mně se to vlastně líbilo. Na začátku jsem sice byla skeptická, příběh mě nezaujal, hlavní postava Ady mi přišla nesympatická a moc jsem s ní nesouznila. Často jsem se i přistihla, že jejímu chování nerozumím, a chyběla mi z její strany lepší komunikace. Nejvíc mě ale příběh bavil, když jsem četla část NE, protože do sebe začala pěkně zapadat jednotlivá fakta a děj se hezky doplnil. Oceňuji nápad napsat dvě paralelní dějové linky.

Moc se mi líbilo, jak byl příběh vystavěný. Každý z nás se xkrát v životě rozhodoval. Skvělý nápad ukázat v jednom příběhu obě varianty rozhodnutí.

První polovina knihy je taková fádní. Ani jsem nevěděla, proč pokračuji ve čtení, bylo to prostě obyčejné.
První kniha od této autorky. Druhá polovina už tak fádní nebyla, a na konci vám dojde, proč jste to dočetli...

Temná padesátá léta byla pro většinu lidí obdobím strachu, pro některé vybrané skupiny obyvatelstva ještě horší. Nebyli to pouze židé, byli to drobní řemeslníci, majitelé malých firem, soukromí zemědělci, obyvatelé pohraničí. Téma v knize je dobře zpracováno, líbí se mi i možnosti "volby".

“Když ve svojí krásné nové kabelce po mrtvé Sáře Kochové hledala klíče, někde vzadu v hlavě jí pořád dokola neodbytně vyskakovala jediná otázka.
Je odvaha ho odmítnout, nebo je odvaha ho neodmítnout?”
Rozhodně zajímavá knížka!

(SPOILER) Četla jsem od autorky Lososa v kaluži který mě moc nezaujal, takže tady jsem byla velmi skeptická a říkala si 'ať je to sakra dobrý'. A ono to fakt sakra dobrý bylo! Je vidět, že mezitím autorka napsala pár knih, příběh je mnohem víc promyšlený, lepší, celkově příjemnější čtení. Jakožto kvalifikovaný overthinker absolutně miluju rozdělení knihy na 'ano/ne'; hned, jak jsem viděla velkými písmeny napsáno 'ano' jsem se modlila, ať to tak je rozdělené, haha. Také se mi líbilo, že do poslední chvíle jsem fakt nevěděla, co týpek Kouba tají, takže jsem hltala jak divá.
Klidně bych ocenila někdy trochu podrobnější popisy, v některých situacích se mi zdál spád poněkud rychlý, ale overall za mě skvělý! Překvapila velmi

Určitě zajímavá kniha, která mě překvapila svojí strukturou. Bylo mi to blízké, protože v hlavě se mi také přemítají scénáře, co by kdyby... A je zajímavé sledovat, jak se nitky společně splétají a rozplétají a ... Nakonec stejně všechno bude tak, jak má být. Ano, na základě naší (ne)odvahy, na základě našeho rozhodnutí... :)

Ano či ne? Vždy máme na výběr...Tohle dílko se povedlo. Díky

Kniha byla zajímavá hlavně díky zpracování dvoudějových linií, které se odvíjely podle odpovědi „ano“ nebo „ne“. Oba příběhy mě navíc překvapily – v hlavě jsem si totiž vždycky představovala úplně jiný děj, než jaký se v knize odehrál. Zajímavé mi přišly některé pasáže s historickými prvky, které se v knize objevovaly, a život mladých lidí v této nepříznivé době.

Příběh ozvláštňují dvě možnosti vývoje. Tipovala jsem, že i varianta Ne skončí svatbou s Karlem, neboť svému osudu nikdo neunikne. V každém případě je varianta Ano zajímavější, hlavně kvůli Adinu detektivnímu pátrání. Celkově hlavním postavám chybí přesvědčivost. Těžko pochopitelné je chování Anny i Karlova posedlost dívenkou na fotografii.

Naivní kniha, na které je dobrá jen autorčina snaha a nápad rozdělit děj do dvou linií. Postavy jsou neprokreslené a jejich jednání nepřesvědčivé. Např. proč má Ada se svou matkou (jediným člověkem, který jí zbyl a s kterým přestála hrůzy koncentračního tábora) tak špatný vztah? Proč Anna s takovou lehkostí hodí za hlavu přátelství s Adou? Žijí přece v tak složité době, alespoň by mohl proběhnout nějaký dialog, ne? Kouba je estébák, tedy zlý, i když v první části knihy skoro vším, co udělá, někomu pomůže. Děj je schematický a šustí papírem.

Inu, podle úvodní části knihy, mi část "Ano" moc nedávala smysl a vlastně mi po do čtení v kontrastu s částí "Ne" nepřipadala ani moc zajímavá. Část Ano, mi nepřipadala jako její šťastný konec, a možná proto byla tak posedlá tím, zjistit pravdu o Mileně. V části Ne pak navazujeme velmi lehce na úvodní část, Ada si v tomto scénáři buduje život podle sebe, nikoliv podle toho, co je výhodné, některé paralely se staly v obou příbězích, takže by se dalo říct "co se mělo stát, stalo se", ale v druhém scénáři Ada nachází zalíbení ve svém životě, i když není tak skvělý, jaký by mohl být, nachází štěstí, skrze své rozhodnutí a zjišťuje skutečnou pravdu, proč část Ano vůbec vznikla... Dává mi dokonalý smysl knihu přečíst tak, jak je vytištěná, i když je zde i možnost přečíst si jen tu část, která člověku dává smysl jako odpověď.

Silně naivní a schematická kniha, která připomíná tendenční socialistická díla, jen obrácená naruby: nejsou to už hodní svazáci/komunisté/pracující občané, kteří se s "morální převahou" vypořádají se zlými kapitalisty/statkáři/buržousty - zde to naopak hodní odpůrci režimu natřou estébákům a komoušům. Nechce se mi ani věřit, že něco takového napsala stejná autorka jako moji oblíbenou knihu Losos v kaluži, svižný, čtivý a přirozeně napsaný příběh se skvělým nápadem.
Co oceňuji i zde, je také dobrý nápad, a to popsat obě dějové linky v závislosti na hrdinčině kladné či záporné odpovědi. Vyprávění je ale často nelogické (potřebuje-li autorka postavu někam dostat, vyřeší to frází "nohy ji tam samy zanesly" nebo "z nějakého důvodu ji zásuvka přitahovala"), motivace hrdinů nepřesvědčivé (například záporný vztah hrdinky k matce nepovažuji za dostatečně objasněný) a reálie nevěrohodné (svačinářka v automatu Koruna si může kdykoli odběhnout na cigaretu, Ada nemá z čeho uvařit večeři, ale kupuje si pivo, jindy zas noviny, které po přečtení titulků na úvodní straně hned zahodí; nebo věta "bezdomovec dojídal v automatu kůrky" mi evokuje spíš současnost - v 50 letech bych ho možná nazvala chudákem či pobudou a taky bych zpochybnila, že by měl vůbec co dojídat). Scéna z druhé části knihy, kdy si Vyšehradští jezdci došlápnou na estébáka mi svou naivitou připomíná scénu z Knoflíkové války nebo z Rychlých Šípů - i když ti by asi v přesile nikoho nezmlátili, i kdyby byl třeba ještě zlejší než Bratrstvo kočičí pracky.
Myslím, že ML by měla psát o věcech, které zná z vlastní zkušenosti, v tom je dobrá.
Pro ilustraci citát z knihy - Ada se dostane na schůzi ženského emancipačního spolku:
"Další hodinu naslouchala jejich povídání a diskusi, během níž se členky nepřekřikovaly, ale vzájemně si naslouchaly a zajímavě argumentovaly. Asi nikdy předtím takhle ženy diskutovat neviděla, což samo o sobě bylo známkou toho, jak moc jsou takové spolky potřebné." 1.vydání, 2024, str.237

Kniha je hezky napsaná, čtivá, ale mně nevyhovoval formát, půl knihy s rozhodnutím ANO a půl s rozhodnutím NE.

Moje první knížka od této autorky a jsem spokojená.Dva různé osudy židovky Ady,které závisely na odpovědi ANO-NE mě nenechaly jen číst,ale i zamyslet se,jak by člověk sám volil,sám za sebe,a to jen v duchu a poctivě.

Moc se mi líbila.. Stačily dvě odlišné odpovědi na jednu otázku a čtenář sám uznal, který život je ten lepší.

Zkuste si představit, že odvaha nosí střevíce s vysokými podpatky a přitom vám neustále šušká do ucha, že život je trochu jako tanec na laně – trochu bláznivý, ale neodolatelně krásný. Přijde vhod jako hřejivý kabát na podzimní větrné dny, který nikde netáhne a přitom vás drží pevně, když svět kolem začne hrát všemi barvami. Jednoduše řečeno, je to jiskra, co rozžhaví i ty nejskrytější kouty duše a nechá vás s úsměvem hledět vstříc dalším dobrodružstvím. Kdo říká, že odvaha musí být strohá a nudná, zřejmě ještě nezažil tuhle poetickou jízdu plnou elegantních překvapení.

Tuto autorku mám moc ráda a mám od ní přečteny snad všechny knížky, tato mě taky velmi zaujala, mohu doporučit. Dávám 5/5.