Knihomlok2015 komentáře u knih
Dvě hvězdy jen a pouze protože Sanderson. A to nemluvím o tom, že je plná chybějících písmenek, čárek a dokonce i jedné přejmenované postavy (Ron opravdu není Rom a to nejmíň dvakrát). Takže bohužel zklamání.
Křehké a nádherné jako většina věcí, které mají sílu stát se nesmrtelnými.
Kniha stejně málomluvná jako její hlavní hrdina, stejně obyčejná jako jeho život, a přesto stejně silná jako hory obklopující Celý život Andrease Eggera.
Knížka, které nemůžu upřít minimálně 3P - pro mě to totiž bylo Překvapivě Příjemné Počtení. Plus teda koumák Jason k tomu, takové kluky já prostě můžu. Takže vlastně 4P :-)
Nezlobte se, ale na mimořádně pohlcující erotický thriller mi tam toho sexu teda připadalo hodně málo a pokud bych si opravdu chtěla počíst o nějakém tom nechutném erotickém mučení a lámání lidské psychiky nejspíš bych si s radostí přečetla nějakou severskou detektivku. Prostě jsem čekala něco jiného a i když dobrý konec vlastně potěšil, nedokázal chuť z téhle knihy spravit.
Asi mě tahle kniha přesvědčila, abych si konečně přečetla Malé ženy (od dob Joeyho schovávání téhle knihy v mrazáku to přeci už nějaká ta doba je), ale jinak to pro mě byla vlastně ztráta času.
Vymyslet tenhle fascinující svět jenom kvůli jedné romanci, mi chtě nechtě připadá jako maličko promarněná šance. Vazači by si rozhodně zasloužili něco mnohem propracovanějšího (když už né bojovat přímo o záchranu světa)
Variace na Kvítek karmínový a bílý, bohužel však mnohem méně povedená než Faberův opus.
Vydání z roku 2020 má neskutečně úžasné ilustrace a velmi dobrý epilog (ten mají asi všechna vydání), ale to je zatím tak všechno, co o téhle knize můžu říct.
Hodně těžké čtení, ale za všechnu tu námahu rozhodně stojí.
Zlomila mi srdce, né jednou, ale dvakrát. A vlastně k tomu úplně stačilo jenom to, že začala a skončila fotkou tří usmívajících se lidí.
Další skvost z Irska z pera Donala Ryana a já ho s naprostou jistotou řadím mezi pětici nejoblíbenějších autorů.
Rauš jenom ze slov - tak to se opravdu může stát jenom v knize od Miévilleho.
Proč? Proč takový konec? Po čtyřech dílech nadupaných hutnou atmosférou, která by se dala krájet jen a pouze mečem, přišel tenhle poslední díl a aniž bych si chtěla stěžovat, mám přeci jen maličko pocit, že jsem byla o nejméně dva další díly ošizena. Nejde jen o to, že smrťák se rozmachoval kosou na každé druhé stránce, ale i to, že v minulých dílech to přeci jen odsýpalo mnohem pomaleji a právě tohle tempo mi vyhovovalo mnohem víc. (několik osudů bylo uzavřeno opravdu velmi rychle a od některých byl se stejnou rychlostí odvrácen zrak) Epilog byl opět maličkou perlou na konec a já právě kvůli všem těch hrdinům zůstávám na stále stejném hodnocení. Bylo to prostě neskutečné.
Naprosté překvapení v tom nejdokonalejším hávů, které však úplně zbytečně k zemi sráží ta nic neříkající (oku nelahodící) obálka.
Úžasné. Kam se hrabe Martin a jeho televizí profláknuté sága. Tohle je prostě příběh kvůli kterému stálo za to se naučit číst.
Pokud by někdy mašinka Tomáš snila o tom, že se stane objevitelem bez bázně a hany, vypadal by ten sen přesně takhle!
Ach jo, kde jsou ty doby, kdy Laser vydával alespoň zajímavou literaturu?
Začínám opravdu hodně litovat toho, že jsem si kdysi tuhle ságu v těch Levných knihách i přes ty chybějící stránky nekoupila. Sakra, sakra, sakra.