Knihomlok2015
komentáře u knih
Oblomov
Ivan Alexandrovič Gončarov
Bohužel, nedokázala jsem dočíst. Vždyť ten chlap sakra za prvních 200 stran ani nevylezl z postele.
Chybný protokol
Martha Wells
Už třetí díl stále o tom samém, pomale, ale jistě se začínám nudit a jdu si pustit nějaký seriál.
Zaklínání světla
Victoria Schwab
Přichází král. A já, s pokorou a bolestí v srdci, klesám na kolena a skláním se před proměnou jedné z postav, která z téhle knihy udělala hluboce lidský příběh a mnohem víc k tomu.
Kluk odnikud
Katherine Marsh
Krásná pohádka o tom, jaký by svět měl být. A že bychom takových pohádek potřebovali mnohem víc je doufám jasné všem.
Hybatelé
David Mitchell
Mitchell je prostě každou knihou pořád víc a víc má krevní skupina.
Kronovy děti
Pavel Bareš
Hustý. Jen maličké postesknutí - i přes ten hi-tech pokrok mě trošičku štvala nesmrtelnost našich hrdinů a té pitomé chybě na straně 626 se taky dalo lehce vyhnout. Ale jinak hustý.
Podivuhodná odhalení Artura Peppera
Phaedra Patrick
Bohužel pro mě jen slabý odvar knih zmiňovaných na přebalu.
Norsko v noci
Derek B. Miller
Zase jedna z těch knih, která si ani náhodou nezasloužila skončit ve výprodeji.
Mágové
Lev Grossman
Nechápu, jak si mohl nějaký producent zrovna tuhle knihu vybrat k tomu, aby z ní udělal seriál, když na téhle planetě existuje asi trilión děl, které si to svou kvalitou zaslouží rozhodně víc. Jediné, za to tomuhle příběhu připisuju nějaké plusové body, jsou ty písemné zkoušky na Brakebills, v tu chvíli ta kniha ještě vypadala jako slušně promyšlené čtení, pak už nebylo slušně promyšlené vůbec nic.
Bonita Avenue
Peter Buwalda
Díky téhle knize nad Odeonkami nelámu hůl a mám chuť si nějakou zase koupit. A to jen kvůli tomu, abych znovu zažila TEN pocit přesně jako u téhle knihy.
Úzká cesta na daleký sever
Richard Flanagan
Strašně ráda bych dala celých pět, ale ze začátku to alespoň pro mě byl moc velký binec. V okamžiku, kdy se však pera konečně chytila lineárnost a na listech bambusu začaly tančit první kapky monzunu, v tu chvíli jsem tomu příběhu propadla a nedalo se odtrhnout. A přesto to nejsilnější přišlo až v okamžiku, kdy některé válečné knihy končí, až v letech po válce, ve strachu ze špatně poskládaného dětského prádla, z dluhu 50 jenů, z tajemství a lží, které musely být proneseny, z rozbitých výloh rybářské restaurace a dalších střípků životů, které pokračovaly dál. Takže dovolte jeden malý úryvek. "Hned pak šel do džungle za cvičákem a brečel." Skončila jsem stejně jen bez džungle a cvičáku.
Píseň pro Issy Bradleyovou
Carys Bray
Pro mě jako pro dlouholetého ateistu byla tahle kniha hodně zvláštním zážitkem, Mormoni zřejmě budou velmi zvláštní druh, a víceméně mě ujistila v tom, že se mám držet nadále toho svého (ne)náboženství. Abych čerpala z té knihy - já prostě nevidím rozdíl mezi tím, když vlk sežral Karkulku a nebo když Jonáše spolknula velryba.(!?)
Ale i tak jsem držela Jacobovi pěsti a Alma se svým postojem byl pro mě z pochopitelných důvodů nejpříjemnější postavou celé knihy. Ale to byli jen dva a dva byli na větší počet přeci jen málo.
Jádro Slunce
Johanna Sinisalo
Konečně dystopie podle mého gusta, a to ani nemám ráda pálivé.
Muž, který už nezavolal
Rosie Walsh
Dobře, kdyby ta knížka byla o pár (desítek) stránek kratší asi bych dala i tu čtvrtou hvězdičku.
A kdyby byla celá psaná jen z Eddieho pohledu nejspíš bych se nerozpakovala nad tím dát k tomu ještě i tu pátou.
Ale tahle …….
Had a hůl
Barbara Wood
Polovinu téhle knihy jsem přemýšlela, že jsem asi o několik dní dříve svým tříhvězdičkovým hodnocením dost ublížila knize Poslední žid. A to myslím o téhle knize říká hodně, a kdyby to náhodou přeci jen někdo nepochopil, tak jen dodávám, že i ty dvě hvězdičky mi v několika chvílích přišli až moc.
Nalezení ztracené Marty
Caroline Wallace
Věřte mi, ráda bych dala víc hvězdiček - některé postavy se zprvu zdály opravdu jako hodné vřelého čtenářského vztahu, ale tak nějak neměly šanci otevřít mi duši ani srdce. A hlavní hrdinka mě svým chováním naprosto neodpovídajícímu jejímu věku neuvěřitelně iritovala.
Králové Wyldu
Nicholas Eames
Není to Miéville ani Sanderson, ale jako by tam oba vystrkovali růžky. Je to totiž plné nápadů a jemného vtipu, který vás nejednou donutí se pousmát. (Mě osobně u srdce zahřála ta krvavá linka bezejmenných umírajících bardů a její vyřešení v postavě jednoho již dávno mrtvého + vyhoření jedné legendární hospody bylo taky tak nějak epické + bazén + jedna holka, která sice ctí legendy, ale nebojí se je okrást o ponožky, a tak by se dalo pokračovat ještě hodně dlouho) A že ta cesta má několik pořádných zakopnutí? (Opravdu mě trochu mrzelo, jak se vyřešil Cooperův pád a jedna chybějící končetina, o té až příliš jednoduché cestě přes jeden velmi nebezpečný les nemluvě) No co, nikdo přeci není dokonalý a někdy je potřeba přimhouřit obě oči, zvlášť když vás přes ty kopance (do koulí) doprovází někdo takový jako legendární Sága.