Celý život

79 31.08.2022

Román? Rozsahem spíš novela, opěvující sílu obyčejného člověka, který se dokáže povznést nad všechny útrapy, ztráty a bolesti. Nabízí poutavý lyrický příběh s jednoduchým dějem, plynoucím v poklidném tempu. Zachycuje život prostého člověka, horala, který se dokáže vyrovnat se všemi tragédiemi, jež mu osud naservíruje. Hrdina, Andreas Egger, jakoby "zůstal viset v čase", nenechá se nikým ani ničím rušit. Uprostřed drsné přírody, kdy smrt je nemilosrdná, ale jediná spravedlivá, nachází klid i smíření - žije si podle svého, osamělý ve své bublině, jen pro okolní lidi z nejbližší vesnice se stává jakousi raritou, místním bláznem.
V textu chybí přímá řeč, přesto na sebe vyprávění navazuje plynule a bez škobrtání. Autorův styl je strohý, stručný, všechny události jsou líčeny téměř neosobně.
Zajímavě působí legenda o tzv. "Ledové paní", která bere životy - připomíná tak trochu Sněhovou královnu od H. Ch. Andersena.

"Jednalo se o ohromný projekt. Oblohu měla protnout ocelová dopravní lana v délce skoro dvou tisíc metrů, pětadvacet milimetrů silná a propletená jako zmije při páření. Bylo třeba překonat výškový rozdíl tisíce tří set metrů, překlenout rokle a odstřelit skalní převisy. S lanovkou přivedou do údolí také elektřinu. Elektrický proud bude přitékat bzučícími kabely a teplé světlo ozáří i v noci ulice a světnice a chlévy. Na to vše a ještě na mnoho jiných věcí lidé mysleli, když vyhazovali klobouky do průzračného vzduchu."
"Jejich hlasy zněly v křišťálovém vzduchu zvučně a jasně jako křik mladých orlů skalních, kteří krouží vysoko nad údolím a odnášejí z roklí zřené kamzíky a z pastvin kůzlata."
"Egger se dělil se sedlákovými dětmi o velkou postel v ložnici, což však neznamenalo, že byl jedním z nich. Po celý čas na statku zůstal cizincem, někým, koho sotva trpěli, parchantem bohem potrestané švagrové, který vděčí za sedlákovu milost jen a pouze obsahu koženého váčku na krku. V podstatě ho nepokládali na dítě. Byl stvořením, které mělo pracovat, modlit se a nastavovat zadek lískovce. Pouze selčina stará matka, bábinka, pro něj tu a tam měl hřejivý pohled či přátelské slovo."
"Lidi jsou úplně posedlí, aby na těch svých prkýnkách sjížděli hory."

3 16.01.2022

Přečteno v rámci čtenářské výzvy a upřímně mě to teda nechytlo. Celoživotní téměř osamělý život člověka v zapomenuté horské vesnici, ze které se postupem času stane lyžařské středisko, mi připomněl svou ponurou atmosférou Raisův Západ. Na mě moc depresívní. Akorát ten pokrok pomalu přicházející do vesnice bylo zajímavé sledovat.

2 08.11.2021

Melancholická atmosféra příběhu ve mě doznívala ještě pár dní po dočtení knihy.

5 11.10.2021

Kdo má rád hory, historii a člověčí příběh, tato kniha je pro něj. Je hodně melancholická, ale má svou atmosféru. Cítíte z ní závan z hor, kopce a lesy. Najdete tu bohužel i utrpení.

3 16.09.2021

Sice útlá knížka, ale plná hlubokých myšlenek, které stojí za zamyšlení.

6 04.09.2021

Kniha stejně málomluvná jako její hlavní hrdina, stejně obyčejná jako jeho život, a přesto stejně silná jako hory obklopující Celý život Andrease Eggera.

3 02.09.2021

Kniha je to nenápadná, ale o to větší potěšení způsobí její přečtení. Příjemná změna.