JulieJames JulieJames komentáře u knih

☰ menu

Vraní dívka Vraní dívka Erik Axl Sund

Těšila jsem se na pořádné drama, všude si čtenáři tuto knihu chválili, jak byla strašidelná a super, ale mně zas tak super nepřišla. Asi už mám těch detektivek načteno dost. Nebylo to špatné, bylo tam vyšetřování zajímavého a podivného případu (týká se brutality a mladistvých, to mnoho lidí neskousne) a propletence postav. Sám případ je vskutku brilantně promyšlený, autoři se nebáli zabíhat do detailů, takže jsem chvílemi měla pocit, že před sebou úplně vidím filmovou scénu, ale styl psaní mě pomaloučku odrazoval, stejně jako v případě Skleněných těl. Bylo tam moc skoků do minulosti a mezi postavami, ztrácela jsem se. Až někde za polovinou jsem zjistila, že dole na stránce je vždy napsán časový údaj, ale i tak mi to přišlo dosti zmatené.
Posledních třicet stran bylo překvapivých, byl tam dobrý zvrat, to hodnotím velice kladně, ale dojem knihy to pro mě zachránit nemohlo. Celkově to vidím jako lehký nadprůměr, jsem zvědavá, jak to celé dopadne, ale podruhé už bych se ke čtení nevrátila.

26.02.2018 3 z 5


Lichožrouti Lichožrouti Pavel Šrut

Kouzelná kniha, po které mohou sáhnout jak děti, tak dospělí. Originální nápad doplněný legračními i dojemnými kresbami. U čtení jsem se smála, ale neměla jsem ani daleko k slzám dojetí. Skvělá pohádka, super dobrodružství!

26.02.2018 5 z 5


Léto, kdy jsme se potkali Léto, kdy jsme se potkali Robin Constantine

První dvě kapitoly jsem doslova skoro přetrpěla, postavy mi přišly extrémně nesympatické, trochu vulgární začátek a výrazivo mě docela odrazovalo, ale dala jsem tom šanci. Pak už se všechno hodilo do normálu, příběh byl čtivý a zajímavý, taková prázdninová oddechovka. Dověděla jsem se pár užitečných informací z pohledu paraplegika, autorka se tohoto tématu nebála. Konec mě trošku naštval, přišlo mi, že v jednom momentu se postavy zachovaly úplně jinak, než jak byly vykresleny během celého příběhu, ale dopadlo to dobře a jsem spokojená. Takový hezký průměr.

25.02.2018 3 z 5


Polibek v New Yorku Polibek v New Yorku Catherine Rider

Příjemná oddychová kniha, četla se dobře a svižně, dva pohledy na děj přinášel zajímavé zvraty a myšlenky. Postavy byly od začátku sympatické. Sice si myslím, že takových náhod, jaké se staly Charlotte a Anthonymu, se přihodí málokdy, a tolik věcí by se za jeden večer nestalo, ale i tak jsem se bavila. Na konci pěkné napětí a dojemný konec. Rozhodně doporučuji.

25.02.2018 4 z 5


Indigový drak Indigový drak James A. Owen

Úžasná kniha plná fantazie. Četla jsem jako dítě a nedávno znova, přišla mi naprosto kouzelná. Nápad vypravit několik autorů fantastických knih na výpravu plnou magie, ve kterou se ani neodvážili doufat , je podle mě špička, nic podobného jsem neviděla. Až teď po letech mi teprve došly některé odkazy na jednotlivá díla, myslím, že autor měl všechno pořád promyšlené. Postavy byly sympatické, a bitva na konci reálná. Je to jedna z mých nejoblíbenějších knih, co jsem kdy četla.

24.02.2018 5 z 5


Ostré předměty Ostré předměty Gillian Flynn

Totálně mě nadchla. Četla jsem před ní Temné kouty, ale Ostré předměty je předčily. Bavily mě vnitřní monology hlavní postavy, postupné odkrývání děsivých tajemství i finální nečekaný zvrat. Sympatické kladné postavy a zároveň dobře vykreslené ty záporné, až máte vyloženě chuť jim jednu střelit. Jsme zvědavá na Zmizelou, která má být ještě lepší než Ostré předměty.

03.12.2017 5 z 5


Další divné hlášky z knihkupectví Další divné hlášky z knihkupectví Jen Campbell

O kapánek slabší než první díl, ale jelikož jsem z branže, nasmála jsem se dost :-D

30.11.2017 4 z 5


1Q84: Kniha 1 a 2 1Q84: Kniha 1 a 2 Haruki Murakami

Jsem příjemně překvapena, knihy od Murakamiho jsem velmi dlouho odkládala, nechtěla jsem spadnout do mainstream proudu, co ho čte a miluje a stát se další osobou filosofického světa.
Bylo mi řečeno, že 1Q84 je šokující a filosoficky nabitý kousek, tak jsem se obrnila a s nechutí začala číst, ale musím uznat, že předsudky byly totálně vedle. Té filosofie tam na obě dvě knihy zase tolik není a když už, je hezky zpracovaná a poměrně pochopitelná.
Murakami se nebojí detailů, které jsem si ne vždy pamatovala, nicméně byly několikrát opakovány, takže člověk si v průběhu děje zvykl a naučil se jich více všímat.
Dějová linka Aomame mě ze začátku nebavila vůbec a snažila jsem se ji přelouskat co nejdřív, hlavně aby už zase začal Tengo. Ale po pár kapitolách jsem se chytila obou příběhů a četlo se to samo. Krásně promyšlené spojitosti, velmi kladně hodnotím i to, že Murakami se neobtěžoval vysvětlovat každou situaci hned, jak to bylo možné, ale počkal si s odhalením třeba až na polovinu knihy nebo dokonce vůbec. V jiných dílech jsem na to háklivá, zde se to zdálo nepodstatné.
Co mě tedy ale dohnalo téměř až k slzám zlostného pláče byly pravopisné chyby a interpunkční znaménka, toto se tedy korektuře opravdu nepovedlo. Kolikrát jsem i našla souvětí ustřihlé uprostřed a narušilo to celý dojem.
Celkově vzato jsem ale hrozně ráda, že jsem si obě knihy přečetla. Sice to ve mně nezanechalo takový hluboký dojem, ale čtení jsem si užila, těším se na třetí díl a chválím autora za skvělý nápad.

22.09.2017 4 z 5


Skvrna Skvrna Gillian Flynn

Zajímavé počteníčko. Povídka to nebyla špatné, jen té "duchařiny" tam bylo pramálo. Opravdu škoda, že se Gillian Flynnová nerozhodla vzít celý námět a napsat plnohodnotnou knihu, nápad to rozhodně není špatný. Bylo to rychle ukončené, spád svižný, jak se na povídku sluší. Žádné zbytečné hluboké filosofické přemítání či šokující odhalení (takové akorát přiměřené autorčině stylu) a přesto ve mně nechala povídka dojem. Příjemné na zabití krátké chvíle, já jí četla u smažení palačinek :-)
Jen nevím, jestli bylo samostatné vydání třeba, i když na druhou stranu hezky doplňuje sbírku. A knižní vydání naprosto úchvatné, máte pocit, že držíte knihu starou nejméně 100 let ;-)

22.09.2017 3 z 5


Bába Motyka Bába Motyka Marko Hautala

Tak tohle bylo...jak jen to popsat. Bába Motyka měla být takovou adaptací městské legendy v dnešní době, a označení "finský Stephen King" nasazuje laťku hodně vysoko. Laťku, na kterou pan Hautala ani nedohlédne. Kniha byla neskutečně zmatená a popsaná stylem, ve kterém se vyzná snad jen sám autor. Mnohdy jsem nevěděla, co vlastně čtu a někdy v polovině stránky jsem si říkala, jestli vážně čtu nebo trpím šílenou vnitřní samomluvou.
Dvě hvězdy tomu dám jen proto, že to bylo až překvapivě docela čtivé, za těch pár temných momentů a super obal, ale jinak to za moc nestálo. Jsem ráda, že jsem si ji přečetla, ale zdaleka to nedosáhlo mých očekávání.
Snad Stephen King nenavštíví Finsko ;-)

11.08.2017 2 z 5


Nesmírný Nesmírný Jussi Adler-Olsen

Moje první kniha od Adlera-Olsena a jsem naprosto spokojená. Sice je to poměrně bichle, ale takhle by podle mě měla detektivka vypadat. Každá z postav byla osobnost, perfektně popsané jejich myšlenkové pochody, zapeklitý případ, jednoduše senzace.
Skvělé i bylo, že jsem nemusela číst předešlé díly, a cokoliv jsem nepochopila (ať už význam oddělené Q nebo jednotlivé životní příběhy postav), Adler-Olsen vše nenásilným způsobem vysvětlil.
Už jsem začala skupovat zbylé díly série, tak jsem zvědavá, jestli tento díl překonají. Myslím, že to půjde těžko, protože Nesmírný je pro mě totální topka, ale nechám se překvapit :)

11.08.2017 5 z 5


Osm Osm Radka Třeštíková

Na to, jak jsem se na knihu těšila, přišlo zklamání.
Styl psaní typu Virginie Woolfové "proud myšlenek" mi vadil plně nejvíc. Nemohla jsem si vybavit, jestli ten stejný styl použila autorka i u Bábovek, které jsem si hodně oblíbila, a jestli ano, tak mi tolik nevadil jako u téhle rádoby detektivky. Bylo fajn nahlížet do myslí postav, ale prozrazovat děj tak trochu dopředu mi po pár kapitolách už lezlo krkem ("...podívala se na něj, pomyslela si, co by se stalo, kdyby to řekla, nebyla si jistá, jak to říct, a když to řekla, zjistila, že vlastně vůbec neví, proč to řekla a bylo by lépe, kdyby nic neřekla, ale stalo se."). No nic, někomu tenhle způsob vyhovuje, mně to přišlo otravné.
Děj mi přišel trochu utahaný. Myslím, že to bylo zbytečně zdlouhavé, některé scény nebyly nutné. V polovině knihy jsem zjistila, že si vlastně nepamatuju, co bylo na začátku. Nicméně bylo fajn, že se to aspoň dobře a rychle četlo.
Když bylo oznámena detektivka, myslela jsem, že ta kniha bude celá detektivní s bližším pohledem do hlav postav, ale nikoli. Jednoduchý problém "kdo postřelil toho" a maximálně čtyři pět podezřelých není zrovna recept na úspěch detektivky v dnešní době. Musím říct, že jsem tedy do konce netušila, kdo to udělal, ale překvapivé odhalení, které zas tak překvapivé nebylo, celkový dojem z knihy nezachránil.
Také se mi zdálo, že nikdo z knih Třeštíkové pomalu není normální. Chlapi jsou žárliví, podvádí a nebo jsou zbytečně sprostí (a množství vulgarsimů mně od čtení upřímně odrazovalo) a ženský kariéristky nebo podivný puťky, často v domácnosti. Na druhou stranu, myšlenkové pochody byly vykresleny bravurně, to se musí nechat.
Čekala jsem od toho daleko víc, nicméně jsem ráda, že jsem si to přečetla. Osud Michaely by na začátku málokdo odhadl, ale upřímně si nemyslím, že by se takováhle situace kdy stala skutečností, což je škoda, protože si myslím, že autorka se právě o to snažila. Rozhodně nedávám autorce vale, jsem zvědavá na její další počiny. Osm ale Bábovky dle mého nepřekonalo.

19.06.2017 2 z 5


Metro 2033 Metro 2033 Dmitry Glukhovsky

Uf uf. Takhle dlouho jsem knihu snad nikdy nečetla, a to nejsem žádný pomalý čtenář.
Nicméně, jsem ráda, že jsem se dokopala knihu si přečíst. Ze začátku mě moc nebavila, až jsem si říkala, jestli mě vůbec něčím zaujme, ale poté, co se Arťom vydal na svou misi, už jsem si opravdu užívala. Glukhovsky má neskutečně širokou slovní zásobu, popisy barvité, člověk má úplně pocit, že je v metru s přeživšími. Skvělé se mi zdály i všechny druhy myšlenkových pochodů a víry, kterých bylo v knize popsáno mnoho.
S knihou jsem velice spokojená, i přes to, že jsem ji přelouskávala poměrně dlouho a ne vždy s chutí. Autor sice mohl přidat do děje nějakou zajímavou ženskou postavu, ale nevadí, zážitek byl přesto výborný :-)

03.04.2017 4 z 5


Křišťálový meč Křišťálový meč Victoria Aveyard

Měla jsem docela štěstí, protože těsně, než jsem dočetla Rudou královnu, vyšel Křišťálový meč, takže jsem na pokračování nemusela čekat dlouho. A ani jsem nechtěla, rvní díl mě dostatečně navnadil, abych si přečetla pokračování, a rozhodně jsem nebyla zklamaná. Zatímco v Rudé královně si Mare teprv učila, kdo vlastně je a nestála moc za sebe, v Křišťálovém meči už o sobě něco ví, dokáže rozpoutat bouři a má jasný cíl, za který je ochotna i zemřít. Křišťálový meč je temnější, vyspělejší a plný intrik, přesně tak, jak život plyne. Ne vždy mi byly rozhodnutí Mare sympatická a přála bych si, aby něco udělala jinak, ale jsem s výsledkem spokojená. Kniha mě držela napjatou od začátku do konce, pořád se něco dělo a neměla jsem pocit, že by se autorka snažila vyždímat to nejlepší za každou cenu, vše se mi zdálo přirozené.
Za sebe mohu říci, že se mi tato série líbí víc než Hunger Games, a upřímně doufám, že připravované filmové zpracování si zachová ducha knihy a nestane se z něj přihlouplá průměrná fantasy fraška.

20.02.2017 5 z 5


Skleněná těla Skleněná těla Erik Axl Sund

Na tuto knihu jsem se velmi těšila, zaujala mně obálka a popisek sliboval pořádně napínavé a šokující čtení, nicméně pro mně to bylo spíše zklamání.
Kapitoly byly nepřehledné z důvody mnoha postav, trvalo mi dlouho, než jsem se zorientovala, kdo vlastně je ten a ten člověk, co to má za problém, kdo se zabije a kdo ne.
Ani styl vyprávění mi nepřišel příliš poutavý. Děsivost příběhu měly dodat brutální způsoby sebevražd a zapeklité vyšetřování, avšak mně to připadalo trochu zdlouhavé. Něco mi tu prostě nesedlo. Nic to ovšem nemění na tom, že celý případ byl dobře vymyšlený a námět suprový. V budoucnu určitě zkusím předešlá díla severských autorů počínající Vraní dívkou.

01.09.2016 3 z 5


Bábovky Bábovky Radka Třeštíková

Bábovky mi byly doporučovány a velice kladně hodnoceny. Jelikož jsem si myslela, že to je jakási kuchařka nebo tipy, jak zabavit děti pečením, moc mě nezajímala, ale když si ji zákazníci vyžadovali dennodenně, řekla jsem si, že na ní něco bude, a přečetla si ji.
Musím říct, že málokterá kniha od českého autora mě tolik zaujme. Četla jsem ji jedním dechem a odložila ji jen tehdy, kdy jsem musela jít dělat neodkladné povinnosti.
Dvanáct příběhů bylo do sebe hezky zasazených velice promyšleně, líbilo se mi ono protínání osudů hlavních hrdinek. Situace, které autorka popisuje, mi přišly hodně ze života, mohlo se to opravdu stát a jen málokdy si uvědomíme, jak propojené životní příběhy mohou být. Místy mi ovšem přišlo, že nastalé situace jsou až moc vygradované a tolik náhod se přihodit nemohlo, nicméně v ději mě to vůbec nerušilo.
Jediné, co bych vytkla, byl konec. Čekala jsem, že se stane něco dalšího, nepřišlo mi to úplně, avšak s knihou jsem velice spokojená.
Škoda jen, že hlavním hrdinkám to s muži příliš nevycházelo :)

06.06.2016 4 z 5