jprst komentáře u knih

Řemeslně dobře napsaný příběh v páralovském stylu, ale jinak bych ho zařadil někam do přízemí autorovy tvorby. Zatím co k většině jeho knih jsem se občas vrátil a vracím, tak tahle to rozhodně nebude.

6 20.11.2011

Kniha podle mého názoru nepatří mezi ty nejlepší z autorovy tvorby, ale Páral prostě umí a své příznivce nezklame. Kniha se sice tváří jako sci-fi z budoucnosti, ale problémy, které řeší, až tak vzdálené nejsou.

10 20.11.2011

Příběh o nespokojených jedincích, pro které jsou životní stereotypy lidí z jejich okolí nudné a pohrdají jimi. Sami si ale vytvářejí okamžitě své vlastní, které zase až tak moc odlišné nejsou.
Podle knihy byl natočen film,kde roli Kazana hrál Josef Somr a svým hereckým výkonem film podržel, jinak by byl film na rozdíl od knihy slušný propadák.

10 20.11.2011

Na většinu lidských vlastností nemá žádný vliv technický pokrok, pocit blahobytu a pohody je navíc dost subjektivní pocit. Autor prostě opět ukázal, že má naše povahové rysy dobře přečtené, a i když jde o sci-fi, nic lidského nebude v budoucnosti lidem cizí.

8 19.11.2011

Když jsem četl tuto Páralovu knihu, měl jsem pocit, že jsme s jejím hrdinou dělali ve stejné fabrice. Podobné iluze, podobné problémy, je prostě vidět, že tohle autorovi nikdo nevyprávěl, ale že to autor skutečně zažil a navíc to dokázal poutavě literárně zpracovat.

11 19.11.2011

Knihu jsem poprvé přečetl někdy kolem roku 1974, tehdy byly veškeré mé sympatie na straně Břeti. Dnes nevím, jestli úvahy a postoj Viktora Pance nemají také něco do sebe. Bude to asi tím, že věkem se hodnoty mění, takže si čtenáři vyber. A tohle Páral umí naservírovat.

25 19.11.2011

Touto knihou jako by autor dělal inventuru i svého života a současně končil s kvalitnější částí své tvorby. Jeho následující knihy Playgirls I a II (1994) a Tam za vodou (1995) to jenom potvrzují.

10 19.11.2011

Hrdinové této Páralovy knihy mi připadají nějací známí, že bych se s nimi už setkal? A jestliže to nebyli oni, tak to byli další jim podobní a některého z nich jsem možná viděl i v zrcadle.

18 19.11.2011

Kniha není pouhým překladem starých arabských příběhů. Autor z nich po svém vybral a znovu zpracoval ty podle jeho názozu nejpoutavější. Ale svět arabských tržišť, nepochopitelná kouzla a divy se z těchto příběhů nevytratily.

10 18.11.2011

Obsah knihy je poplatný době jejího vzniku. Období, které zachycuje, bylo daleko složitější a jeho hodnocení v této knize autor přizpůsobil tomu, co se žádalo.

4 18.11.2011

Pokud bych tuto knihu Jiřího Hanibala četl jako první od tohoto autora, tak bych se dalším jeho knihám asi vyhnul.

3 18.11.2011

Docela nepříjemný román, některé postavy se mi zdály docela známé, určitě jsem se s podobnými setkal. Ale hodnotit je nechci, to musí každý z nich udělat sám, a to byl i autorův záměr.

4 18.11.2011

Jindřicha z Lipé "propralo" ve svých dílech více autorů, v základních faktech se moc od sebe neliší. Ale Jiří Hanibal dokázal tato fakta obložit i dějem (často i vymyšleným), ale tím dodal své knize spád a čtivost. A navíc tím mě "šťouru" donutil, abych se mrknul i někde jinde, co všechno vlastně je historická pravda.

7 18.11.2011

Široký záběr do úseku českých dějin, o řadě postav jsem nikdy nečetl ani neslyšel a je zcela zřejmé, že si je autor vymyslel. Ovšem bez nich by kniha nebyla tak čtivá, takže bych ji asi odložil a o době Václava II. bych věděl jen ty odstavce z učebnice dějepisu. A to už se nepamatuji, jestli byly dva nebo tři, auztorova kniha mi řekla daleko víc.

5 18.11.2011

Opět román, který ukazuje kudy tudy vede cesta do historie, aniž byste při ní potkali otravného a suchopárného dějepisáře. Ne všechno v románu je historická pravda, ale to mi tolik nevadilo, na co by pak byly učebnice dějepisu. A je fakt, že díky tomuto románu vím o Zikmundovi podstatně více než ze školy.

11 18.11.2011

Poutavě napsaný historický román především pro ty, pro které cesta do historie je přes suchopárný dějepis obtížná nebo dokonce neprůchodná.

7 18.11.2011

Pro nás, starší generaci, je téma soužití Čechů a Němců v českém pohraničí v době před II. světovou válkou, v jejím průběhu a těsně po ní stále citlivým tématem. Tu dobu jsem sice nezažil, ale znám ji z vyprávění rodičů a prarodičů, které se dost liší od oficiálního hodnocení v době mého dětství a dospívání, ale i v současné době. Ale co je důležité, hodně se to vyprávění mých příbuzných podobá obsahu Hanibalova románu a dokonce jsem při jeho čtení pocit, že některé postavy z tohoto románu mí příbuzní snad i znali. Ale ani po přečtení této knihy bych si netroufl být soudcem této doby a to byl asi i autorův záměr.

8 18.11.2011

Autorovi rozhodně nejde o to, aby si dělal legraci z neúspěšných. To použil pouze jako prostředek k tomu, aby s hořkým humorem ukázal, jaká byla doba normalizace.

3 18.11.2011

Knihu jsem dočetl silou vůle především proto, že se snažím přečíst vždy více knížek od jednoho autora,abych si na jeho knihy vytvořil svůj názor. Téma využití hypnózy bylo zpracováno v jiných dílech daleko poutavěji, zatímco tato kniha ztrácí chvílemi spád a je až nudná.

5 16.11.2011

Napínavý příběh, šikovně vymyšlená záhady a překvapivé rozuzlení. Autorka prostě tohle umí.

4 16.11.2011