Jonny komentáře u knih

Co všechno lze na těch zvířátkách vysvětlit. Zpočátku jsem byl hodně nadšený, posléze už se kniha opakovala a tím ztratila na zábavnosti. (Ač tedy... opakování matka moudrosti.)

25.04.2018

Obšírná kniha o podnikání. Úvod mi přišel dost zdlouhavý, ale po prvních 70 stranách se to rozjelo. Kniha je obsáhlá a tak je logické, že ne všechny části jsou zajímavé/podstatné pro všechny čtenáře. Podrobněji jsem se rozepsal v recenzi: https://postrehy.honzakacer.cz/jak-podnikat-na-volne-noze/

11.10.2017

Škoda tak brzkého odhalení identity "hlavního záporáka". Najednou to vůbec nebylo tak detektivní. Stále dobré/čtivé, ale proti předchozím dílům slabší.

25.09.2017

Z počátku vtipná až poněkud komická kniha se postupně propracovává k čím dál větší vážnosti. Místy ani člověk nedutá - hlavně soucítí.

16.08.2017

Jedna z knih kde vám stačí přečíst název, možná první kapitolu a už se nic nového nedozvíte. Kupa motivace... ale třeba to někomu pomůže.

11.08.2017

Kniha je vlastně jeden dlouhý rozhovor. Je to dobré čtení, ale taky to není žádný trhák. Více v recenzi. : http://postrehy.honzakacer.cz/vhled-do-svetonazoru-karla-janecka/

26.05.2017

Důstojné pokračování prvního dílu. Moc rád jsem byl zase v přítomnosti Dona Tillmana, racionálního sympaťáka. Snad jen škoda, že děj byl ve výsledku dost sluníčkový - křivdy vyřešeny, nejasnosti vyjasněny.

A jako vyloženě nepovedený mi přišel úryvek s porodem telete. (Pokud je potřeba porod asistovat, tak se k tahání plodu nepoužívá řetěz - když už, tak řetízek, ale mnohem spíš porodní provázek.)

27.02.2017

Dost se mi líbil "svět džinů", tedy to, jaké mají schopnosti a co je limituje. Do příběhu jsem se začetl rychle, zpočátku jsem byl nadšený. Ale moje nadšení vyprchalo poté, co se děj přesunul do paláce (a už tam zůstal).

21.02.2017

Ze začátku jsem měl pocit, že jsem v syntéze Lukjaněnkových knih. Hlavní postava je muž kolem 30 let, je vyzbrojený, má tajemný úkol, cestuje se zde mezi světy, obyvatelé planety Země se dělí na ty obyčejné a hrstku vyvolených se speciální schopností...
Postupně se příběh z tohoto klišé vymanil, byl překvapivý, napínavý, čtivý. Posledních 80 stránek jsem zhltnul na jeden zátah.

30.01.2017

Těžko nesrovnávat s knihou Dobrý proti severáku. Drahý příteli má dost pomalý rozjezd. Prvních 40 stránek bylo nezáživné plkání, ale pak mě příběh pohltil. Líbí se mi, jak do děje vstupuje víc mailových adres - člověk si tak na příběh (a postavy) může udělat názor z více úhlů pohledu.

A nejzábavnější postavou je stejně stará energická semetrika věnující se divadlu.

Připadá mi škoda, že text není víc stylizován do mailové podoby (minimálně s těmi hlavičkami by se dalo lépe pohrát).

12.01.2017

Snůška motivačních keců. Kniha neřeší "jak hrát?", jen tupě opakuje "hrejte".

Dobré rozšíření Jobsova životopisu. Spousta informací pro mě byla nových, pohled na Apple byl nezaujatý. Je vidět, že Patrick je odborník a ještě ke všemu píše čtivě.

18.11.2016

V době, ve které kniha vyšla byla patrně převratná, snad i dechberoucí. Dnes už ale kouzlo patrně vyprchalo. Po prvních 20 (?) stránkách jsem některé strany přeskakoval a nakonec jsem knihu ani nedočetl. Text je vlastně dost monotematický, kritika má v celé knize obdobné pojetí, mění se jen objekty kritiky.

17.11.2016

Superprognózy jsou jednoznačně zajímavé a čtivé, ale připadá mi, že nejsou tím, čím by chtěli být. Nástroje které by vám měli pomoct ve tvorbě lepších prognóz mi připadají (až na jednu výjimku), nejasné, nesystematické nebo zbytečně náročné.
Více v moji recenzi: http://postrehy.honzakacer.cz/co-je-tip-a-co-prognoza/

10.11.2016

Paolo se pěkně vyšvihnul! Mám načtené Bacigalupiho dřívější knížky - vždycky se mi v nich líbilo prostřední a poměrně realistické odhady budoucnosti. Tentokrát se mi dost líbil i příběh a vyrazilo mi dech, jak jsou do hloubky prokreslené hlavní postavy příběhu. Snad jen... ta fáze, kdy si podezřívavý Angel vůbec nedělal starost s notebookem, a nechal Lucy ať ho nechá prověřit, mi přišla přitažená za vlasy (To by přece tak zkušený vodní nůž (tak lehce) nedopustil.).
Celkově jsem spokojený a doufám, že si Paolo tuhle vzestupnou tendenci udrží.

26.10.2016

Ten Arnold se fakt nezdá. Ví se, že je hojně obsazovaný herec a že má kulturistickou postavu. Ale těch dalších úspěchů a faktů (například to, že pochází z Rakouska...) je spousta, takže to dalo na celou knihu. Na svůj objem je kniha neuvěřitelně čtivá (posledních 30% už byla dost nuda, ale dočíst se to dalo).
Z knihy dost číší její jednostrannost a nízká sebekritika. Bude jednou zajímavé přečíst si Arnoldův životopis popsaný autorem "z venku".

07.10.2016

Další Londonův román se spoustou autobiografických prvků. Což mě, po přečtení: Démon alkohol a Londonova životopisu už moc nebavilo. I tak je kniha v něčem nová a místy překvapí. Se vším všudy... dobrý průměr, ale nic převratného.

23.09.2016

Rozhodně zajímavé. Přesuny v čase a jejich pojetí (že jsou neovladatelné, nepředvídatelné) vytváří spoustu zajímavých situací. Těžko se mi hledala hranice mezi tím, co může Henry, coby poutník časem, ovlivnit a co už ne. (Sám explicitně říká, že nic ovlivnit nemůže, ale dost a dost věcí změnil...) V knize jsou překlepy a drobné chyby - a bylo jich tolik, že mi utkvěly v paměti a zmiňuju je tady. Ale jinak je kniha čtivá a zajímavá.

13.06.2016

Na to, že je to jen "nudná fyzika" je to čtivé. Fakta jsou podávaná polopaticky, srozumitelně, ale samotná forma textu mi připadá nezáživná - ztrácel jsem se, pozornost mi odbíhala. Potenciál ilustrací mi připadá nevyužitý, obrázkem se toho dá říct mnohem víc (a na to, že má kniha ilustrace v názvu jich tam až tolik není).

07.06.2016

Sekáč je na Pratchettovy poměry dost slabá kniha, Čarodějky průměr dvojknihy spravily, ale i tak. O Zeměploše vyšly lepší příběhy.

18.04.2016