jolii komentáře u knih

Útlounká knížečka co hodně potěší. Úplně poslední slova z poslední básničky si často opakuju: "Vy co vás bota tlačí
zpívejte s námi radši
že malý štěstí stačí
a je ho plnej dům."

1 13.07.2016

Mám doma a čtu ráda znova.

2 08.07.2016

Po letech čtu svému dvouapůlletému vnoučkovi. Ač je jinak jako rtuť, u čtení téhle knihy ani nedutá a vydrží klidně dva celé příběhy za sebou. A je úžasné, když mi druhý den řekne, že by chtěl taky takovou zlobivou kozu, jako má děda v Koníkovicích a takovou kuličku, jako má Honzík, aby mi ji mohl dát. Až přijde čas, pořešíme třeba i družstevníky.

5 08.07.2016

Takové lehké čtení na dovolenou nebo do vlaku. Usmívat se bude určitě každý.

3 25.06.2016

Jedu ve vlaku. Naproti sedí omladina, asi 4 osoby. Posílají si mezi sebou a popíjí lahev Puschkina. Tu jeden povídá: "Vole, puškin, puškin , to mě něco připomíná". Další se diví, jim to nepřipomíná nic. Tak říkám: "A co takhle Alexandr Sergejevič Puškin, Evžen Oněgin, dopis Táně, Já píši vám - co mohu více ...?" "Ty vole, no nemáme to nakonec k maturitě?"
V duchu jásám, lámat hůl nad naší mládeži budu jindy.

9 23.06.2016

Řekla bych, že nestojí za komentář.

Pracuji ve školce a ke knize se často vracím. Pro mě velmi dobrá a užitečná.

01.06.2016

Půjčila mi ji kamarádka, ale mě až tolik neoslovila. Zkrátka, jak se píše v úvodu, prostý příběh mladé ženy.

01.06.2016

Rozverné příběhy s neméně rozvernými ilustracemi Ondřeje Sekory.

1 06.04.2016

Kniha pro všechny, kdo mají k Rychnovsku vztah a chtějí se dozvědět něco víc z historie míst, kolem kterých třeba denně chodí, strávili zde dětství, jezdili sem na prázdniny apod.
"U Žamberka je kamenná panna. Ta šije košili. Vždy na Veliký pátek při zpěvu pašijí učiní jeden steh. Až košili došije, bude konec světa."
Mám pocit, že už jí moc stehů nezbývá.

01.04.2016

Četla jsem již před mnoha lety, ale bavila mě moc.

31.03.2016

Taková lehce úsměvná normálka.

31.03.2016

Pro všechny blázny, cvoky, lidi co mají radost ze života, velebí naši bohatou mateřštinu, milují rýmy, verše, básničky a slovní hříčky a především pro obdivovatele Morgensterna a jeho nekonečně inspirující poezie je tato kniha. Veliká nádhera. Díky všem autorům.

"Tomu kdo ptá se bude nutná
Rada že fakta jsou nám putna
Když vzniká báseň z absolutna..." Pavek Karas

"Ten kdo se ptá, ten se i doví,
tady se nevykládá děj,
tady se básní, kouzlí slovy..." Josef Hiršal

"Kdo žasne ať se přesvědčí
tam není třeba něco znát
tam vzniká báseň bez řečí..." Fr. Vašek

"Nejde o popis, podotýkám
pro všechny, kdo se budou ptát,
tohle je čistá poetika..." Martin Ryšavý

Atd., atd.

5 16.03.2016

Ač kniha veskrze odborná a naučná, je také velmi čtivá a srozumitelná. Hodně vysvětlí, ukáže, pomůže.
„Je dobré něco vědět. Je to zvláště dobré, je-li to něco, co nám může pomoci prožít život lépe a nadějněji. Vědět je dobré. Činit je však víc. Činit v návaznosti na to, o čem víme, že je to dobré.“

1 15.03.2016

Je to výborná kniha k přečtení naprosto pro každého. Napsaná srozumitelně, i s trochou humoru a ironií. Vždyť není potřeba brát se tak vážně.
„Vedeme se stářím ústupové boje. Je třeba bránit každou pozici, ale také ji včas vyklidit, když už obrana nemá smysl. Stále je kam ustupovat, tj. nacházet si nové, uspokojující činnosti, na které stačíme.“

15.03.2016

Knihu jsem četla před 35 lety a stále si na ni občas vzpomenu. Jak by také ne, když jsem jeden z latinských citátů tehdy vybrala na naše svatební oznámení.

2 15.03.2016

Překlady Josefa Hiršala mám asi nejradši.

1 15.03.2016

Dá se říct, že jde o zkrácenou verzi, event. kapesní vydání knihy Stupně. Do cestovního zavazadla nezbytná! Nejlépe s tužtičkou na zaškrtnutí těch nej úryvků, abyste pro případ nouze nemuseli dlouho hledat.
"Nemusíme žít stále tak, jako jsme žili včera. Osvoboďte se od tohoto názoru a otevřou se před vámi tisíce nových možností."

1 15.03.2016

Četla jsem na pokračování dětem v družině, bavila je. Mě bavila moc. Krásné ilustrace a provedení knihy vůbec. Skvělý dárek pro děti cca od 6 let.

14.03.2016

Andersenovy pohádky jsem si v dětství četla pořád dokola. Ale milovala jsem hlavně Trnkovy ilustrace k nim. I když jsem je znala do posledního detailu, stále v nich bylo tolik prostoru pro fantazii a představivost. Mám doma vydání z roku 1967.

4 14.03.2016