Jodys.63
komentáře u knih
Jeden den Ivana Děnisoviče
Alexandr Isajevič Solženicyn
Jeden den I.D. a maximálně Matrjonina chalupa, zbytek titulu mě doslova nebavil až nudil. ale bylo to symbolické B-) protože shodou náhod jsem se o víkendu dočkal při posledních stránkách po letech chvile, kdy je "bolševik" mimo politický parlamentní vliv...to jsme se načekali , že ??
Slepota
José Saramago
Saramagův styl psaného textu formou tzv.plynoucí vody nebyl asi úplně můj šálek kávy . Stejně tak poněkud místy infantilní způsob popisu děje , kde bych od “Nobelkáře” očekával více. Nicméně pro mne téma knihy mělo 2 odlišné rozměry - první osobní , vymezovaný vlastním zdravotním handicapem …a druný společenský, obsažený v textu knihy : “Máme v sobě málo citu, nebo máme dost, ale přesali jsme užívat slova, Která ho vyjadřují” popř. že “”Svět byl už slepý ještě předtím než definitivně oslepl” nebo “ vzájemné odcizení dosahuje už takové hloubky, že hraničí s pomateností”.
Leonardo da Vinci
Walter Isaacson
Leonardo byl nejen geniální vizionář , ale také člověk a komplikovaná osobnost, jehož schopnost pozorovat …v kombinaci až z obscesí hraničící zvídavostí, působí v historických reáliích knihy na čtenáře jako obdivuhodný a dějově kontinuální příběh
Odumírání lidskosti
Konrad Lorenz
Jak sám autor sděluje, každá indoktrinace je zkázonostná....já jsem dal tuto knihu plnou odborných výrazů až na druhý pokus. Střídají se v ní hutné nestravitelné pasáže s naprosto logickými a pochopitelnými. Obecně za mě řada pravd, ze kterých naskakuje husí kůže. Přesto si dovolím v širším kontextu zůstat pesimistou co se týče autorova optimismu o nastoleném samospásném vývojovém trendu společnosti a spíše sdílím názory poplatné nevratnému procesu úpadku až zániku . Druhá polovina titulu je srozumitelnější, konkrétnější a čtivá. Určitě plánuji jeho druhý titul s názvem "8 Smrtelných hříchů civilizace" nebo v knze zmíněný titul "Tiché jaro" od R. Carsonové, který v češtině právě vycházi.
Krev a mlíko
Mo Jen (p)
Tak netuším jak politicky ve skutečnosti Mo Jen smýšlí, jen se obávám, že my Evropané těžko můžeme hodnotit , natož kritizovat, potažmo plně chápat …a už vůbec ne odsuzovat Mo Jena za jeho politické postoje a smýšlení. Stejně tak je nám značně ….až nepřekonatelně ….vzdálen způsob života v této zemi, zvlášť v tak turbulentním období, jakým v Číně 20. století bylo. Naproti tomu lze s určitostí mohu konstatovat, že toto obsáhlé dílko je ze strany autora neopakovatelně a jedinečně uchopeno, jazykově vybroušeno, nenudí, ohromuje jazykovou květnatostí, dějovou linií, zcela specifickým humorem , živočišností, věrohodnou krutostí života. Za všechny tyto jedinečnosti ode mne 5 hvězd.
Člověk bez osudu
Imre Kertész
Je to fakt, knih a filmů s touto tématikou je již mnoho. O to více překvapí jakým způsobem uchopil téma autor a jak neotřele zapůsobí popis života v koncentrácích z pohledu Gyuriho a logika jeho vnímání reality v kontrastu s možnostmi lidské fantazie. A byl bych “baba”, kdybych popíral slzy, které jsem nedokázal skrýt v závěru knížky
Všechny řitě světa i ta má
Charles Bukowski
počáteční zklamání z proklamované " nejúspěšnější " knihy CH. B. ( pár povídek mi opravdu vůbec nepřipadalo jako jeho styl psaní ) zcela elminovali poslední dvě povídky " Všechny řitě světa i ta má " a " Vyznání muže sdostatek šíleného, aby žil mezi bestiemi " , to je přesně Buki, jeho jedinečnost, jeho přesvědčivý až charismatický projev, který mě dokáže v jednu chvíli rozesmát a současně se zamyslet nad obsahem toho , z čeho Vám tečou slzy smíchy. Naproti tomu v některých povídkách na úkor stylu překvapí originalita až šílenost tématu.
Oblomov
Ivan Alexandrovič Gončarov
...upřímně řečeno jsem celkem zklamaný, nechal jsem se otrávit vleklým popisem infantilního vztahu Oblomova a Olgy.....naopak jsem postrádal tu precizní "diagnostiku" povahy hlavních hrdinů, na kterou jsem u ruských autorů zvyklý ad) Dostojevský nebo Nabokov či Tolstoj. Ano , možná obraz jistého maloměšťáctví a v závěru trochu snahy o revizi v podobě vztahu Olgy a Štolce. Oblomov byl romantický zoufalec nehodný následování , nicméně tu čtvrtou hvězdu dávám za fakt, že ten zoufalý běh života a ruská mentalita jak je Gončarov popisuje, asi fakt odpovídají stejně zoufalému obrazu života v té zemi , kde zítra znamená již pozítří :-)
Tam dole
Joris Karl Huysmans
…tak mám-li být upřímný, knihu tu někteří jedinci nabízejí pomalu za 1000 Kč, čímž pádem nelituji, že se mi podařilo loadnout e-knihu v pdf formátu posléze vytištěnou na A4. Souhlasím s tím typem komentářů, které jsou zklamané z toho, že o okultismu a satanismu, natož o Gilesu de Rais , popř. o tzv. černé mši, se z titulu dozvěděli pramálo. Zato o milostném vztahu hlavního hrdiny s paní Hyacintou je téměř polovina děje. Nicméně neotřelé téma a další „skalp“ v podobě knihy s prvním vydáním z předminulého století . Ten jazykový formát dá jednomu pěkně zabrat
Kafka na pobřeží
Haruki Murakami
Po Norském dřevu a “Wonderlandu” můj třetí Murakami, a byť si už detailně nevybavuji ty předchozí, tak “Kafka” řekl bych více mystický až fantaskní …popravdě jsem se těšil na kapitoly s Kafkou a trochu mě neseděly ty s p. Nakatou. Začetl jsem se až ve třetině knihy, pak už to byl šupec…a mám-li shrnout, pak slovy z doslovu : Ustavičně ztrácíme něco důležitého…důležité šance a možnosti, ..city,
které se nedají ničím nahradit. To už je jeden ze smyslů lidské existence. Specifická váha času na tebe doléhá jako mnohoznačně starý sen.
Henderson, král deště
Saul Bellow
* Wow, od prvních řádků jsem pochopil, že tenhle skvostný kousek je ryze dovolenkový, …chajda, les, samota! Jen já , Bellow a “ztracený” Eugen Henderson…a neodbytný pocit, že na každé druhé stránce “spatřujete” PRAVDU a s hladem po každé další se současně přibližujete té poslední. Jak tragikomicko-realisticky příznačné pro život. Je mi skoro trapné se přiznat, že mě jméno autora bylo až dosud neznámé. Snad o to více mne téma zasáhlo ….“grun tu molani” - ano, to je věcný boj člověka
Nahý jsem přišel na svět
David Weiss
dokonalý behaviorální profil osobnosti, o které jsem věděl ( stejně jako většina čtenářů ) tak málo...Rodin byl perfekcionalista, fenomén a svérázná osobnost. Očekávaného "bonusu" jsem se dočkal až v závěru v kapitole Myslitel : " Když člověk dospěl k myšlení, stalo se tak teprve po vyčerpávajícím úsilí a myšlení bylo stejně tak bolestivé jako nesnadné. Myslet znamená trpět . Ptát se : Kdo jsem? Odkud jsem přišel ? Kam mířím? A proč? člověk není krásné stvoření bojující proti zkaženosti světa, nýbrž živočich usilující pozdvihnout se nad zvířecí stav a v tomto boji není pokaždé úspěšný. Tvrdošijná síla je charaktetristická pro život, který je tragicky uspořádán...." ....jen těch 650 str. se občas ukrutně táhlo, proto 3 hvězdičky
Bláznovy zápisky
Nikolaj Vasiljevič Gogol
Toto knihu a autora jsem vědomě přihlížel a odsouval asi 2 roky. A hle jaké překvapení...skvělý satirický tón a inteligentní humor povídek v první polovině a neuvěřitelně laskavá povídka “Starosvětští statkáři” ( za tu si u mě autor vysloužil pátou hvězdu ) . Opět jsem se utvrdil v jedinečnosti ruských autorů, co se popisu charakterů postav týče
X způsobů smrti
Stefan Ahnhem
Po Motivu X zklamání , zmizel důvtip a vše dovršil laciný závěr ...škoda :-( ..ale nedočtěte to , že ....
Motiv X
Stefan Ahnhem
Prostě dobrá a oddychová , ale napaditá detektivka....Škoda ,že to nelze prohlásit o jejím pokračování
Džungle
Upton Sinclair
Vcelku čtivý a možná i reálný obraz života rodiny litevských přistěhovalců do “Států” na prvních 3/4 vydání z r. 1962 (Mladá fronta, nakladatelství ÚV KSČ). Zklamání přišlo v poslední čtvrtině. Propaganda socialismu s doslovem bolševika Z. Vančury , který té utopii takzvaně nasadil korunu. Od Sinclaira stačí !
Smrt je mým řemeslem
Robert Merle
Doslova jsem zhltnul jak malinu. A musím bohužel ( přičemž to “bohužel” jde na vrub chaosu, ve kterém se tato rádoby vyspělá a inteligentní civilizace nachází postrádaje elementární disciplínu a ztrativší pojem o obsahu slova čest ) ....tak tedy bohužel musím konstatovat, že mne nenaplnil pocit hnusu , ani jsem nenašel impuls k odsouzení hlavního hrdiny . Jen jsem se utvrdil v názoru , že historie lidstva kráčí nezávisle na člověku směrem “vpřed” v čase a jedinec se v tom úprku chtě nechtě ocitá v situacích hledíc sám sobě v tvář , v situacích , jejichž příčiny není s to zpětně analyzovat. Platí to pro válku , politiku, ekologii a další lidské činnosti .
Zápisky o životě, smrti a útěku na Měsíc
William Saroyan
Tahle knížečka ležela v mě knihovně nedotčena a nebýt zavřené knihovny a v sobotu dočtené Kon-Tiki, přišel bych o tento navýsost lidský a surový ( i když jen 150-stránkový ) Saroyanův deník . Vybavil se mi obraz člověka dokonale nedokonaleho , jak by napsal Thomas Mann: “ dítko života klopotného “. Malý lexikon života