janca6129 komentáře u knih

Do prvního dílu jsem se bezhlavě zamilovala, druhý mi pak přinesl velké zklamání. Proto jsem se do tohohle dílu moc nehrnula a v podstatě čekala, až bude v akci jeho e-forma.

Nakonec nemůžu říct, že by se mi to nelíbilo. Ba naopak – byla to velmi emocionální jízda. Několikrát jsem se rozbrečela, což se mi při čtení dlouho nestalo, konečně jsem dostala zpět svou milovanou dvojici tak, jak jsem si ji zamilovala v jedničce, bavila jsem se, napětím si kousala nehty... ale taky jsem se nudila.

Obzvlášť konec, závěrečná bitva, na kterou v podstatě čekáte už od jedničky, byla dost... slabá. Uspěchaná a prostě divná. Neuvěřitelná. Bez emocí. Nebavila mě a navzdory slibnému zbytku mě zklamala.

Oproti dvojce je to ale pěkný díl. Kvalit a oblíbenosti jedničky to sice nedosáhlo, ale autorka si u mě napravila "poškozenou" reputaci fakt nezáživného prostředku série. Jako ukončení ryzí a opravdové lásky mezi čarodějkou a lovcem je to velmi uspokojivé.

(OT: Zajímalo by mě, kdy se nakladatelství zamyslí nad výraznou chybovostí ve svých knihách. Spousta čtenářů na to už mnohokrát upozornila a nepřijde mi, že by se to nějak závratně lepšilo. Kniha byla opět plná překlepů.)

03.03.2022

Tohle byla vyloženě lahoda číst. Zamilovala jsem se už do Kaziměstů, ovšem Hvězdopravec... ten předčil všechna má očekávání. Ponořit se do tak jedinečné fantazie, kde souhvězdí žijí vlastními životy, zažívat snová dobrodružství a zároveň se prát s nudnou a nenaplňující realitou – kdo z nás to nikdy nezažil?

Na pozadí toho všeho podivna, které nám Hvězdopravcův svět nabízí, ovšem vyvstává i několik důležitých otázek – dokdy je dobré snít a nořit se do hlubin vlastní fantazie, utíkat před realitou, skrývat se před povinnostmi... a kdy už je třeba se probudit?

Tahle kniha je sice zařazena do literatury pro děti a mládež, rozhodně má ale co nabídnout i starším čtenářům. Není to totiž obyčejné young adult plně klišoidních milostných románků, otřepaných naoko "originálních" druhů magií apod. Je jedinečný.

Srdečně doufám, že se dočkám dalšího krásného a nevšedního příběhu z pera M. Bečana – protože jeho styl je výjimečný. A krásný.

3 28.02.2022

Moje první setkání s autorkou a už teď vím, že rozhodně ne poslední. Zakon Azylu se nejen skvěle četl, ale byl nabitý nadpřirozenem, (nejen!) pražskými duchy a strašidly, skvělými postavami (nejvíc jsem si oblíbila Yissl a sarkastického ducha Gabriela, takové společníky bych taky brala :),rodinnými problémy a jednoduchým, přesto zajímavým dějem.

Nejvíc se mi líbilo to míchání různých kultur. Zprvu jsem se lekla, pravda, obávala jsem se, že to bude ne přirozený mišmaš, ale to propojení dávalo smysl a čtenář se neztrácel – navíc se taky dozvěděl dost nového.

Za mě skvělé, oddechové a místy i úsměvné čtení. Další knížka od autorky objednaná!

4 17.02.2022

Mé mladší já by z této knížky bylo zcela jistě nadšené a určitě se hned vrhlo na další díly. Já to možná odbudu filmy, protože na mě to bylo celkem... nudné čtení. Ty rádoby vtípky a supervtipné poznámky mi nepřišly vtipné, vůbec jsem nepostřehla, jak se Gwen a Gideon dostali do té konečné fáze jejich "vztahu" (?)...

Už jsem asi někde jinde a měla bych se konečně zaměřit na dospělejší knihy. Každopádně se to četlo hezky a mladým děvčatům určitě doporučuji. :)

3 08.02.2022

Váhám mezi 3-4 hvězdičkami, hlavně z toho důvodu, že jsem rozpačitá, komu je kniha vlastně určená. Zpočátku se totiž tváří jako YA, skoro pro tu mladí část, ale najednou zjišťujete, že ti podivně "slušně" mluvící puberťáci jsou vlastně vysokoškoláci. Myslím si, že by příběhu neuškodilo více surovosti, i v rámci té mluvy, v chování postav, v popisu města... Občas jsou tam sice náznaky, ale najednou to sklouzne zase do té až skoro "pohádkovosti" a já z toho byla místy lehce rozhozená.

Děj jako takový mi přišel trochu upozadněn, vlastně se to pořádně rozjede až ke konci (ten je skvělý mimochodem), stejně tak mi chyběly výraznější charakterové vývoje postav – nicméně v případě Kaziměstů mi to až tak nevadilo. Protože to byla jízda – lehce psychedelická, hodně působící na představivost. A krásně, vážně krásně se to četlo.

(Teď jsem si všimla štítku "prvotina" – tleskám autorovi, protože jen málokomu se podaří tak zdařilý a originální debut! Těším se na Hvězdopravce, kterého už mám doma taky, jen čeká, až jej otevřu.)

A ta obálka? Nádhera!

01.02.2022

Váhám mezi 3 a 4 hvězdičkami. Kniha ve mně totiž zanechala mnoho rozporuplných pocitů...

Zpočátku jsem se nedokázala vůbec začíst. Prvních sto, sto padesát stránek jsem četla několik dní a do čtení se nutila. Setkání Poppy a Hawka mi přišlo s prominutím trapné (i když ne úplně nepochopitelné) a celý ten Poppyin vnitřní monolog byl na můj vkus moc táhlý.

Pak se to ale celé zlomilo – naštěstí – a já se doslova nedokázala odtrhnout. Líbily se mi dialogy, postavy i jejich romantika, pomalu poodkrývaný svět a jeho tajemství, notna dávka akce i erotiky, občasný humor a sarkasmus... To všechno bylo skvělé a skvěle se to četlo. Díky tomu řadím knihu mezi ty lepší YA, které nám dnešní (dá se říct až přehlcený) knižní trh v tomto žánru nabízí.

Pak ale přišly poslední strany. Zásadní zvrat byl super. Ne že bych to úplně nečekala, ale nezklamal. Nicméně. Postavy, které jsem dosud považovala za jedny z nejlepších v novodobé YA fantastice, se začaly chovat nelogicky, vůbec jsem jim nerozuměla a klepal si na čelo. Poppy i Hawke mi začali lézt na nervy, hlavně ta jejich, ehm, "touha po tom druhém", která mi ke konci přišla dost nemístná a vůbec se to tam nehodilo.

Zato svět mě uchvátil. Jistě, upířinou a vlkodlaky už jsme všichni přecpaní, ale tady je to přece jen podáno krapet nápaditěji. Konečné zjištění, že svět, který Poppy znala, je přece jen jiný, než jí bylo celý život posouváno, není bůhvíjak nečekané, ale neurazí a člověk chce zjistit, kde se nachází skutečná pravda.

Jedna z mála chystaných YA sérií, kdy mám chuť si přečíst i druhý díl.

4 22.01.2022

Originalita, jazyková i žánrová rozmanitost všech vybraných povídek je obdivuhodná. Každá z nich si své místo ve sborníku zaslouží.

Rozhodně doporučuji všem – nejen ženám, neboť sborník je tak žánrově rozmanitý, že na své si přijdou i mužští čtenáři.

8 17.01.2022

Adventní kalendář, který udělá radost nejednomu knihomolovi. Za mě krásná předvánoční tradice plná zajímavých a jedinečných povídek.

3 26.12.2021

Koukám, že se Po stopách Jacka Rozparovače těší celkem vysoké oblíbenosti, nicméně osobně váhám mezi 2-3 hvězdami. Moc nadšená z příběhu nejsem, nicméně se ani nejedná o zklamání roku.

Úsměvný mi přijde začátek anotace: "Hrůzu nahánějící hororový román..." Nevím jak ostatní, ale mě hrůzu nenahánělo, spíš jsem se místy nudila a občas se nutila do čtení.

Inspirace Jackem Rozparovačem mi přišla fajn, viktoriánská Anglie též, pochmurná atmosféra byla uvěřitelná... To vše má u mě plus. Největší má snad závěr, který pro mě byl vcelku překvapením.

Nicméně příběh jako takový mi moc originální a dechberoucí nepřišel. Sledování stop vraha, hledání jeho totožnosti, pitvání se v mrtvolách... To vše doplněné o dívčí snahu vybočit ze společenských dobových norem, do toho milostná linka...

Hlavní hrdinka mi přišla jako taková ta klasická "já jsem jiná než ostatní děvčata, šaty a čajové dýchánky moc nemusím, radši dávám přednost něčemu, co se v téhle době u dívek v mém postavení nenosí". Nic originálního, spíš mě štvala, než abych se do ní dokázala vžít. Milostná linka jednoduchá, ale uvěřitelná, nicméně ani Thomas příliš neoslnil. Mape bezvýznamné plus za jeho inteligenci, jeho sarkasmus mi přišel moc násilný – jakože je moderní ho všude a každému mladému hrdinovi v YA literatuře cpát.

1 26.12.2021

Pokračování magické série o pohanech ve světě křesťanů, o pochodních, které přírodě udávají řád, či tajemném Stvořiteli, o němž netušíte, co si myslet, slibuje notnou dávku akce, lásky i zamyšlení se nad životem.

Při čtení zjišťujete, že ne každý člověk je jen dobrý nebo jenom zlý, poznáváte odvrácené i nečekané stránky hrdinů, zamýšlíte se nad skrytými moudry a přemýšlíte, zda byste dokázali žít v krutém období středověku, který mi tento svět připomíná. Životy hrdinů jsou protkané všemožnými strastmi, lovy, válkami, smrtí i každodenním bojem o svobodu.

Co bych chtěla nejvíc ocenit, jsou jednotlivé charaktery. V tomto podařeném pokračování, kdy jsem nechtěla knihu odložit ani na sekundu (byť jsem musela), se postavy rozvíjí, překvapují nás slovy i činy a rozhodně nejsou černobílé. Každá z nich má svá pro i proti. Jednu chvíli je milujete, druhou proklínáte, pak je chápete a pak zase ne...

I když se říká, že pokračování za moc nestojí, v tomto případě to rozhodně neplatí. Jestli jednička byla skvělá, tak dvojka Předurčených je ještě o laťku výš.

2 06.12.2021

Knihy od Holly Blackové mám ráda, ale o téhle tak nějak nevím, co si mám myslet. Čtivé to bylo, ano, námět se pohyboval na hranici zajímavý, zároveň nic vyloženě originálního. Trochu mi ta atmosféra připomínala zombie příběhy. Karantény, upírství považováno jako nákaza... Pro mladé super, pro sečtělejší čtenáře spíš oddechovka. Na jednu stranu klasická upířina, na stranu druhou se ti upíři nechovají moc... konzistentně. Určitě ne ti mladí. Lidé je zavrhovali, ale nakonec - krom chuti po krvi - nijak zvlášť výraznou proměnou neprošli (viz Adrien).

Co mě ale vyloženě iritovalo, byl vztah mezi Gavrielem a Tanou. Jasně, nějaké náznaky tam byly, ovšem ne takové, aby z toho bylo "miluji tě". Upřímně jsem ani nepochopila tu jejich první pusu.

Celé to působilo strašně střípkovitě, nedotaženě. Četlo se to lehce, jen to nebylo tak... strhující.

29.11.2021

Příště bez citronu je příběhem o lásce, přátelství a psychologii, zároveň také o boji s démony minulosti. Závažnost tématu znásilnění je v podstatě na denním pořádku žen i mužů z celého světa - a spousta z nich se o tom stále bojí mluvit, stejně jako Nancy.

Knížka se i navzdory těžkému tématu četla velmi dobře. Tempo vyprávění bylo svižné, ačkoliv občas až moc protkané vnitřními myšlenkami a rozbory hlavní hrdinky, bez kterých bych se osobně obešla. Nancy mě moc nenadchla, i když jsem její chování zcela chápala, a nakonec jí začala i fandit. Zato Lori jsem si zamilovala hned. :)

Líbil se mi nadhled, s jakým byl příběh psán, i humor, který se místy objevil.

Trochu jsem zápasila s milostnými scénami a určitě by chtělo zapracovat na korektuře, i tak se to ale četlo velmi dobře a knížka si rozhodně nezaslouží zapadnout.

Čeští autoři poslední dobou jen překvapují - v tom dobrém slova smyslu. :)

15.11.2021

Za mě si Opačno vysloužilo titul "Zklamání roku 2021". Nalákala mě krásná obálka a zajímavá anotace, tam mé nadšení ale končí. Nedokázala jsem se vůbec, ale vůbec začíst. Hrdinka obyčejný vzdorovitý puboš, ten její životem zhrzený Eliot taky neoslnil. Nápad s opačným Londýnem se mi líbil, zpracování nikoliv. Bylo to nudné, táhlé a na můj vkus překombinované. Příliš mnoho vysvětlování a zacházení do naprosto zbytečných detailů, bez nichž bych se obešla. Děj, který by v (mnohem) lepším podání mohl být docela fajn, by se dokázal smrsknout tak na čtvrtinu.

Knihu jsem nakonec přečetla s velkým sebezapřením. Světlejší chvilky nastaly až úplně ke konci, což je na opěvovanou knihu vcelku málo - na další díl se rozhodně nechystám.

A mnohá nakladatelství - mezi nimiž je i CooBoo - by si konečně mohla uvědomit, že knížky čtou převážně lidé (a ano, i ti mladí), kteří mají k literatuře a jazykům vztah. Vydávat i po mnohaletých výtkách knihy plně chyb a překlepů už je vcelku odvážné.

4 09.11.2021

Smrtící vzdělání obsahuje min. jedno "převrácené klišé", a to je neobvyklá kouzelnická škola. Scholomancie je bez učitelů, vyučuje studenty sama a ukrývá v sobě magické příšery, které ty slabší jedince prostě a jednoduše požírají. Nad sarkastickými poznámkami hlavní hrdinky jsem se bavila od začátku do konce, i když jsem občas nedokázala pochopit její jednání.

Zpočátku jsem měla problém pochopit jednotlivé magické postupy, dlouze jsem nad nimi uvažovala, nicméně se nedá upřít fakt, že čtení téhle zvláštní knížky plné divných kouzel, sarkasmu a pubertálních vyrůstků "občas na facku" mimo jiné poskytuje prostor pro vlastní představivost.

Občas mi vadily příliš dlouhé a mnohdy pro mě zbytečné popisy ve chvílích, kdy se hrdinka podílela na nějaké akci, kterých naštěstí bylo pomerne dost. Všude na El vyskakovaly zvláštní a originální příšery, na(ne)štěstí jí neustále stal za zadkem Orion, trošku trubkovitý hrdina celé školy. Vývoj jejich vztahu byl úsměvný, i když ne příliš nepředvídatelný. Na druhou stranu konečné vyústění připomínalo takové to trapné základkovské "já s tebou chci chodit, jen když se mnou chceš chodit ty", to mě trochu rozladilo.

Celkově mě Smrtící vzdělání až na pár maličkostí velmi bavilo. Bylo to vtipné čtení, u některých Eliných poznámek jsem se dokonce nahlas rozesmála. Při představování si, jak funguje magie, jsem musela zapojit pár mozkových buněk, což je za mě jedině k plusu. Navíc je Naomi Noviková skvělou vypravěčkou a scholomancie je příjemným, byť lehce brutálním (škola, respektive její temní obyvatelé, vraždí studenty), osvěžením YA fantastiky.

4 30.10.2021

Ti předurčení se svou poetičností a kouzelným, byť mnohdy drsným příběhem zařadili mezi ty nejkrásnější knížky, které jsem letos přečetla.

Ten kontrast mezi magickým Barevným údolím a jeho obyvateli a krutým, nábožensky rozpoloženým světem byl dechberoucí - stejně tak osudy a charaktery některých postav.

Například Mlada ve mně vyvolávala rozporuplné pocity. V jednu chvíli jsem ji litoval, chápala, rozuměla jejím lehce šíleným výkyvům, posléze mě šokovala některá její rozhodnutí a litovala jsem zlé, které potrestala. K Živě jsem si cestu ještě nenašla (doufám, že se to v dalších dílech zlepší, nepřijde mi jako zavrženíhodná postava), občas mi přišla "ufňukaná", i když se to na druhou stranu dalo pochopit.

5 hvězdiček jsem nedala jen kvůli nedotažené korektuře (není to nijak závratný problém, mnohé čtenářské oko si toho ani nevšimne), obzvlášť co se týká stylistiky (např. opakující se slova v tomtéž odstavci...). Nicméně i tak je to psáno krásným, poetickým jazykem, který mi v současné české literatuře velmi chybí. Za to autorce vřele děkuji, v tomto případě mé literární srdce radostně plesalo.

4 20.10.2021

Tohle bylo skvělé od začátku do konce. Příběh byl jednoduchý a čtivý, dej měl spád (hlavně i díky časovým rovina, které se zde střídaly) a autorce se podařilo vybočit ze zajetých klišé tohoto žánru (YA fantasy).

Co oceňuji ze všeho nejvíc, je autorčina pečlivá průprava, tedy dohledávání slovanských bohů i postav, mýtů či pohádek - to propojené s jejím vlastním příběhem opředeným zajímavou atmosférou. (Jen mě zarazil ten cider aj. ve 12. stol. u Slovanů. :))

04.10.2021

I když už pár let nejsem cílová skupina, Tajemství stříbrné čarodějky jsem si zamilovala. Krásná knížka s krásným příběhem a ilustracemi.

Přiznám se, že jsem zpočátku trochu bojovala se stylem vyprávění a zhruba v polovině už mi to přišlo zbytečně roztahané (proto hvězda, možná hvězda a půl, dolů), nicméně jako celek je Tajemství stříbrné čarodějky velmi čtivou "pohádkou pro větší děti".

(Ještě si musim přečíst první díl, který mi nějak utekl, a pak se začnu těšit na pokračování. :))

1 24.09.2021

Za mě je tento díl o něco málo lepší než první -určitě víc akčnější a emočnější. Od začátku do konce je příběh nabitý intrikami, akcí a překvapivými zvraty. Jednotlivé linky se tu a tam zajímavě prolínají, celkově děj dokonale graduje až k nečekanému konci, který vám rozhodně vezme dech.

Pro mě jsou Zlatá Grai a Dotek viatáru jedněmi z nejlepších českých fantasy, které jsem v posledních letech četla. Byla by škoda, kdyby se o nich nedozvědělo více lidí - já se totiž na další pokračování vyloženě třesu!

2 16.09.2021

Celkem čtivý, nenáročný příběh. Četlo se to hezky, i když mi to místy přišlo zdlouhavé. R. Mead jsem milovala ještě jako náctiletá, musím tedy říct, že její fantasy série se mi líbily víc. I tak mě Třpytný dvůr celkem bavil, postavy byly sympatické a určitě si někdy v budoucnu přečtu i ostatní díly. :)

14.09.2021

Ani nevím, jestli mám chuť se pouštět do dalších dílů...

Stránky světa jsou knížkou plnou skvělých a zajímavých nápadů, ale tak nešikovně pospojovaných - místy to působilo dost překombinovaně.

Začátek mě těžce nebavil. Nedokázala jsem se začíst, a to i přesto, že spousta nápadů (psaní Fantastica, bibliomantika, dušeknihy...) se mi dost líbila. Přišlo mi to podivně nudně psané, dialogy byly příšerné a hlavní hrdinku bych nejradši něčím bavila. Třeba knihou.

Protože se ale můj seznam nedočtených prodlužuje, vydržela jsem ten hrozný začátek (v duchu sice několikrát proklela Furiu a její nepochopitelné chování a jednání), dostala se přes méně nudný prostředek až ke konci, který mě na knize bavil ze všeho nejvíc.

2 29.08.2021