jana.hud komentáře u knih
Prostředí barů, drog a v druhé půlce i věčně opilý detektiv ...to mi vůbec nebylo sympatické. Ale kniha byla čtivá, děj napínavý s několika zápletkami a překvapivým závěrem.
Čekala jsem více...ale třeba se dočkám v dalších pokračováních.
Nejdříve jsem viděla filmové zpracování, které mě zaujalo a proto jsem si půjčila knížku. Jedno lepší než druhé.
Jak jinak, když jí napsala jedna z nejlepších dětských autorek.
Kniha nebyla špatná, ale čekala jsem od ní o trochu více.....nebylo to takové to wau, aby mně nalákalo jít si zacvičit nebo poslechnout mantry.
Ale už jen kvůli citátům za přečtení stojí.
Knihu jsem si vybrala kvůli Čtenářské výzvě a vůbec nelituji.
Moc se mi líbila, velmi dobře se četla...v každé kapitole se něco nového dělo, takže se čtenář nestihl vůbec nudit. A závěr? No přečtěte si sami...doporučuji.
První polovina knihy perfektní - splňuje,co se od ní čeká.
Druhá část už pro mně byla trochu na způsob červené knihovny. Ale to nic nemění na tom,že kniha se výborně čte, byť se se jedná o velice závažné téma, kterým je domácí násilí. Jen koukáte, co za zlo umí člověk vyprodukovat,aby ublížil druhému. Ke čtení určitě doporučuji.
Na knihu jsem narazila náhodou v knihovně a jsem za to velmi ráda.
Autorka dokázala zajímave propojit informace o konfliknu v Sýrii a románový příběh dvou dívek,které se rozhodli dát k IS.
Přála bych si do budoucna,aby autorka napsala pokračování, aby jsme se dozvěděli, jak to nakonec se sestrami dopadlo.
Kniha je graficky moc hezky zpracovaná, fotky nádherné.
Ale prvních 100 stran jsem se do čtení musela nutit, a jen díky zvědavostí, jak se žije v jiných zemích , jsem to překousla.
Dále uz se četlo lépe, byt kniha vubec nesplnila má očekávání.
Méně vsuvek a stížnosti by ji prospělo. Také bych se ráda vice dozvěděla o místech jenž navštívili klidně na úkor popisu cest
Odvahu Blanky oceňuji, ja bych si na podoby výlet s miminkem netroufla.
Každá část knihy zaslouží rozdílné hodnocení.....
První část byla velice dobrá, byť mně občas některé dějové pasáže rozčilovali a autorku jsem nechápala.
Prostřední část by mohla autorka úplně vynechat a rozvinout tu poslední o pobytu na samotě v daleké kanadské divočině. Ta byla opravdu perfektní a nalákala mně k tomu, abych shlédla několik dokumentů z této krásné země. A kdo ví do budoucna - třeba se tam jednou podívám.
Opět další vynikající durrelovka, která pobaví i poučí.
G. Durrell v ní opět ukazuje jaký byl nadčasový človek, když už před víc jak 25 lety nabádal lidi k tomu,aby pomáhali zachránit přírodu a zvířata, které jsme téměř vyhubili.
Kniha byla takové milé počtení, byť z větší části vypovídá o nelehkém období života jedné z hrdinek.
A ano, měla jediné mínus - některé pasáže by zasloužili být minimálně jednou tak dlouhé.
Kde jinde si přečíst Klostermannovu knihu než na dovolené na Šumavě, kor když jí objevíte v místní knihovničce.
Od knihy jsem neměla žádná velká očekávání, ba naopak.....Ale kromě prvních pár stránek, kdy jsem si musela zvyknout na jazyk kterým je kniha psaná, mně příběh překvapil a okouzlil.
Bylo zajímavé dozvědět se jak moc těžký byl život v 19. století v zapomenutém koutu Šumavy nedaleko hranic s Německem.
Kniha, kterou napsala dlouholetá chovatelka čivav, je moc pěkně zpracovaná. Je v ní mnoho obrázků čivavých lumpíků.
Myslím si,že je to vhodná kniha pro ty, kteří s chovem malých plemen nemají žádné zkušenosti.
Pro zkušenejší chovatele může sloužit jako připomenutí toho,co již soužitím s pejkem poznali a v praxi používají.
Skvělá a napínavá kniha. Chytne a nepustí dokud ji nedočtete.
Krásný příběh o rodině, která pomůže zachránit koťátka nalezená venku. Je založený na skutečné události a zaujme nejen děti, ale i dospělé.
Dětem ukáže, že mít koťátko není jen radost,ale i starost.
Další pohodová knížka od této autorky.
Lze jen obdivovat její kuráž s jakou (s minimální jazykovou znalostí vyrazila) do světa. A také to, jak snadno se dokáže seznámit s lidmi.
Klidná, oddechová, vtipná.... akorát konec jsem čekala úplně jiný a překvapil mě. Díky němu je knížka také hodně poučná.
Knížka je skvěle napsaná, ukazuje nám jak jeho,tak její pohled a názor na manželství.
Kdyby nebylo konce knihy (!!!), tak si nemyslím, že byl František až tolik podlý a žárlivý. Jen měl každý jiný názor na manželství. A hlavní hrdinka také nebyla ženou bez chyby. Měla svojí práci, svůj byt, mohla si jít kam chtěla...rozhodnutí být s manželem bylo dobrovolné.
Spousta žen v naší společnosti je na tom stejně, možná i hůře - mají děti, bydlí u manžela a nemají kam utéct.
Knížka mě donutila se zamyslet se nad tímto tématem a ráda bych si o tom přečetla více.
Příběh dvou domorodých dětí, které jsou hned po narození odebrány matce a dány na převýchovu bílým obyvatelům Austrálie.
Knížka se mi líbila daleko více než první díl, kromě poučení je v ní i silný příběh.
Kniha byla pro mně i mojí rodinu, kteří jsme na Jižním městě žili cca od roku 1985, velkým zklamáním.
Do textu jsme se vůbec nemohli začíst, bylo to takové plkání o ničem a všem a ještě dost nečtivě napsané. Ano, dozvěděla jsme se o tom, kdo ze známých lidí ve městě žil a co většinou negativního o něm napsal, nějaký porovnání s bratislavskou Petržalkou...ale nic moc jiného.
Říkala jsem si, že tedy alespoň fotky budou stát za to, když už zabírají půlku knihy. No....fotka a popisek někde vzadu a takový jako Jižní město I, Jižní město II? Jako vážně? Dost míst jsem poznala - JM znám opravdu dobře a mám, mám ho ráda a myslím si, že je to vynikající místo pro žití - ale některé ne. Jsou to historické fotky. Jako bývalý grafik si myslím,že popisek k fotografii a ještě s datem pořízení k ní patří. Takže opět zklamání.
Desky knihy jsou v měkké vazbě, což by mi u knihy, kterou si chci nechat a často v ní listovat, vadilo. Ale já už knihu nemám. Nestojí za to mít ji v knihovně.
Budu doufat, že knihu o Jižňáku, jak já své milované "rodné" sídliště nazývám, ještě někdo napíše. A že ta opravdu bude stát za to. Líbilo by se mi tam např. porovnání fotografií z minula a nyní. Co zajímavého na sídlišti je, co přibylo, co se změnilo aj.