ivana02 komentáře u knih
Jednouše Urban. Jeho typický zvláštní styl psaní, který se mi líbí. Někdo by řekl, že je to divně napsané (a bude mít svým způsobem pravdu), ale mě se líbí. Děj také není zrovna standartní, ale záhady a Praha, to je moje :-)
Nádhera. Jak příběh, tak i úžasné kresby. Přijde mi, že kniha je určená spíše dospělým a já si ji asi budu číst každý rok před Vánoci... Záhy po přečtení ji dávali v televizi a já byla okouzlena i filmem. Hlavně jsem byla překvapena tím, že příběh je tam slovo od slova stejný, jako v knize! Film si ještě letos jednou před Vánoci pustím...
Perfektní kniha, u které mě hlavně vzal popis bezútěšného počasí a tíživé situace. Příběh byl nápaditý a velice zajímavý. Kniha se četla jedním dechem, nenašla jsem jediné hluché místo, vynikající horor-detektivka.
Skutečný příběh dívky, která zůstane po ničivé bouři sama na moři a musí se vyrovnat se ztrátou partnera a hlavně někam doplout a přežít cestu na polorozpadlé lodi. Střídavě se vracíme do minulosti a dozvídáme se o Tamiině lásce k Richardovi a plachtění. Čtivě napsané a chystám se i na film (kniha má i filmovou obálku).
Úžasná kniha s ponurou atmosférou Sibiře. To se mi na knize líbilo úplně nejvíc - téměř opuštěné a rozpadlé vesnice, sychraný podzim a bezútěšná situace místních obyvatel. Autor je etnolog, na Sibiři i pobýval a v příběhu vychází ze skutečné události. Jsem překvapena, jak nízké hodnocení kniha má, já z ní byla nadšená. Dokonalý popis přírody, vlezlý chlad a napětí. S chutí bych si ji přečetla znovu.
Detektivní příběh s mlhavou a tajuplnou atmosférou rašeliniště. Zápletka je výborná, ale u mne hlavně zabojoval dokonalý popis přírody, až měl člověk pocit, že sám chodí po dřevěných cestičkách skrz tajemné rašeliniště a občas se bázlivě za sebe ohlédne...
Útlá knížečka milých příběhů o zvířatech z celého světa. Přečetla jsem ji za dvě jízdy tramvají a osvěžila mi mysl. Na oddych naprosto ideální.
Tak to bylo správný psycho. Velice napínavé, dokonalý horor. Kdyby byl podle knihy natočen film, ráda bych se podívala. Zima, v hoře uvězněna skupina lidí a ti začnou postupně mizet... Když vědci otevřou záhadnou rakev, objeví v ní... A nepovím! Tím teprve začíná noční můra lidstva...
Není to klasický cestopis, je to popis jeho poutě - setkávání s lidmi, ne popisy památek. Opět jsem se hodně nasmála, což je u knih vzácné. "Prince Ládíka" obdivuji, já bych to nedala. Neví, kde bude spát, co jíst a hlavně to šílené vedro. Nejvíc mě asi vyděsil popis, když spal pod širákem, probudil se a myslel si, že vidí kapičky ranní rosy... a ony to byly očička pavouků... V tu chvíli by bylo po mně :-) Však on se taky raději zvedl a urychleně odešel :-) Příběh doplňují vtipné komiksové kresby.
Druhého dílu jsem se dost obávala a s přečtením váhala. První díl se mi líbil víc, ale to je logické. Téma bylo originální, tato kniha pouze navazuje. Ale rozhodně ne špatně. Nápad s objevenou dceru je výborný, milostná linka není přehnaná. Velká škoda, že anotace toho tolik prozradí, já si ji naštěstí přečetla až nyní. Komu se líbil první díl, ať si určitě přečte i tento.
Povídky psané ve stylu starých klasických hororů. Autor rád používá slovo "makabrózní", má ho snad v každé povídce. Výraz jsem neznala, aspoň jsem teď o něco chytřejší. Znamená "úmrlčí", "hrůzné" a k povídkám perfektně sedne. Docela bych uvítala, kdyby kniha byla tlustší a obsahovala i hrůzostrašné ilustrace :-) Český autor, kniha je jeho prvotinou a líbilo by se mi, kdyby v tomto duchu pokračoval.
Neskutečné, že autor napsal knihu již v roce 1920... Románem se nechal inspirovat George Orwell při psaní knihy 1984, obě knihy jsou si tématem velice podobná. Dílem se nechal ovlivnit i Ray Bradbury při psaní 451 stupňů Fahrenheita. Kniha My mi z těchto knih přišla (pro mne) nejnáročnější. Rozhodně ji doporučuji přečíst všem, kteří mají rádi podobná témata, zhltla jsem ji za dva dny. Přidávám si ji do seznamu "Nutně potřebuji" :-)
Dva milostné příběhy, dvě časové linie. Obě se postupně až neuvěřitelně propojují. Jak se vše bude vyvíjet a jak kniha skončí, jsem věděla už od půlky (děsně chytrá! :-)) a žádné překvapení či zvrat mě nepřekvapil. Knihu jsem četla před dvěma týdny a už teď si ji nemohu víc vybavit. Vyzdvihla bych nádherné prostředí, ve kterém se děj odehrává, to bylo přesně dle mého gusta. Kniha mě jenom tak "lízla", za mne nenáročné letní čtení, děj lehce klouže a spoustě žen se bude líbit.
První díl, předcházející knihu "Za ledovou bariéru". Sice jsem věděla, jak skončí, ale to vůbec nevadilo. Napětí, vyzvedávání nebezpečného meteoritu, který asi nebude tím, za co ho mají, riskantní přeprava lodí... Ale hlavně zima, kterou jsem v těch horkých srpnových dnech uvítala :-) Kniha měla švih a vůbec se nedivím, že si čtenáři vyžádali pokračování, když konec si o něj vyloženě říká.
Tolik jsem se na knihu těšila, vždyť se odehrává v Praze, za doby Rudolfa II. Přitom začínala slibně - zima, Zlatá ulička, mrtvá mladá dívka, alchymisté... Jenže se z toho vyklubala nuda, děj se vlekl, žádné zvraty ani napětí a byla to prý detektivka... Dost mi vadilo, že některé postavy jsou zcela autentické, jiné, přitom skutečné postavy, jsou hodně pozměněny. To se týká i jmen - většina osob měla správné jméno, ale např. Kateřině Stradové ho autor úmyslně změnil, protože jí nevykreslil v nejlepších barvách. Informaci jsem objevila v doslovu, když jsem nejdřív změnu jejího jména považovala za překlep. Přitom takové pěkné téma...
Hlavní hrdinka mi moc sympatická nebyla, ale to ani její manžel a sestra. I když je kniha čtivá, příběh bych zhustila, plno věcí se opakovalo. Duchařiny mám sice ráda, ale že by někdo otěhotněl s duchem, mi přišlo už moc :-)
Prima. Toto slovo se v knize tak často opakovalo, až mi začalo lézt na nervy. Nedovedu si představit, že bych těsně po porodu řekla manželovi, že miminko je "prima". Přikládám to špatnému překladu a hlavně korekturám, protože chyb tam bylo požehnaně a rušily. Také mi přijde nešťastné, když kniha o téměř 400 stránkách vyjde brožovaná. Nelze ji číst otevřenou, aniž byste ji neustále nedrželi nebo v hřbetu nenalomili.
Kniha spojuje - pro mne - dvě velice lákává témata. Cestování časem a Pompeje. Ráda jsem si po dlouhé době zase něco o Pompejích přečetla a nelitovala jsem. S cestování časem to je horší, protože to bylo dost zamotané a na konci jsem ztratila přehled už úplně :-) Nicméně kniha se mi líbila, bylo to zase něco jiného, osvěžujícího a čtivého. Jsem zvědavá na další díl.
Pověst o dívčí válce, tentokrát trošku jiná, než jsem jí znala. Lehké, jednoduché a přitom zajímavé čtení. Mohla být klidně delší, abych si ji více užila. Určitě si přečtu i další autorčiny knihy, je to přijemné osvěžení, občas si vzít do ruky ženský román a ještě z českého historického prostředí.
Poctivý thriller, který čtenáře vtáhne do děje a pustí ho až na poslední stránce. Dříve knihu neodložíte, dokud se vše nedozvíte. A jak to tak bývá, konec je trošku jiný, než očekáváte. Zápletka perfektní, nenajdete hluché místo. Jediné, co jsem nemusela, jsou detailní popisy pitev. Drsné čtení pro otrlé, na mne to už bylo trochu moc, ale zvládla jsem to.
Silný příběh o ženě, která ve zralém věku zjistí, že je přímým potomkem sadistického nacisty Amona Götha, velitele koncentračního tábora. Její babička (tehdy dívka lehčí mravů), ani matka jí to nikdy neřekly a doloženým faktům nevěřily. Matka se jí dokonce z neznámého důvodu zřekla, babička vlastně za Götha provdána nebyla a jeho jméno si dodatečně vzala po válce.
Stále jsou potomci, kteří se musí se skutečností, že jsou dědicové genů nacistů, nějakým způsobem vyrovnávat.