IVANA0123 IVANA0123 komentáře u knih

☰ menu

Odbočka v lesích Odbočka v lesích Kateřina Karolová

Tak toto byl ovšem mazec a po dočtení se mi tedy moc dobře nespalo. Knihu jsem přečetla v podstatě na jeden zátah, protože jsem měla pocit, že je prostě v tom lese nemůžu nechat. A to i přesto, že mi postavy až tak sympatické nebyly. Krátké kapitoly odsýpaly a najednou jsem byla na konci.. a vůbec jsem takový konec nečekala. Napínavé, šílené a čtivé. Vracet se ke knize nebudu, jednou to stačilo, ale autorčin styl se mi líbil. 4,5 *
(1/23)

24.01.2023 4 z 5


Dívka jménem Willow Dívka jménem Willow Sabine Bohlmann

Dětské knížky mám jako oddechovky a tato se povedla. Je v ní všechno, co tam má u takové knížky být - přátelství, zvířata, dobrodružství a tady i kouzla. Knížka o malých čarodějkách, které se snaží zachránit svůj kouzelný les, je spíš pro holky, věkově tak 8 až 10 let. Aspoň můj syn by asi úplně nadšený nebyl, ale třeba se pletu.. Možná bych mohla škarohlídsky poznamenat, že některé motivy jsem už někde četla nebo viděla, ale knížka je napsaná čtivě a mile, tak to autorce ráda odpustím. Ostatně vzhledem ke kategorii jsou jiní čtenáři pro posouzení jistě povolanejší. A ráda si přečtu i další díl. Za mě tedy 4*
(1/23)

20.01.2023 4 z 5


Chlorid sodný Chlorid sodný Jussi Adler-Olsen

Vzhledem k některým komentářům jsem se trochu bála, že to tentokrát nebude tak dobré. Ale bylo, bylo to opět skvělé. Sestava z Q nezklamala a její mravenčí práce slavila úspěch, ale... Teď po dočtení vím, že další díl budu vyhlížet opravdu netrpělivě, protože... Tak strašně bych chtěla mít to pokračování hned. :(
Jediné co mi trochu dělalo potíže u tohoto dílu, bylo to množství postav a jmen, ale postupně jsem se zorientovala a v nejhorším zalistovala pár stran zpět. Jinak bych nekritizovala nic, námět super, nasazení stoprocentní a klasicky neuvěřitelné napětí. Mě autor tedy rozhodně nezklamal. 5*
(1/23)

18.01.2023 5 z 5


O zahradě O zahradě Pavel Čech

Potřebovala jsem zklidnit a zpomalit a knihy Pavla Čecha jsou na to ideální. Jeho knihy nečtete, do nich se ponoříte, vypnete hlavu a hledáte v jeho obrázcích, co vše je v nich ukryto. Vykreslený je každý list, lampa, odloupnutá omítka, ptačí hnízdo v koruně stromu...A mnohem mnohem víc objevíte, když si s otáčením stránek dáte na čas. Nebo se touláte křivými uličkami a nekonečnými schodišti starého města s malým Františkem a snažíte se spolu najít dvířka do tajemné zahrady. Prostě se necháte unášet krásnými obrázky a milým příběhem.
Myslím, že je škoda, že jsou tyto knihy v dětských odděleních a často tak utečou dospělým čtenářům, protože těm mají taky rozhodně co říct. Já je miluju a jsou mojí srdcovkou. Doporučuji, jako vždy 5*.
(1/23)

07.01.2023 5 z 5


Oběť 2117 Oběť 2117 Jussi Adler-Olsen

(SPOILER) Tento díl je o poznání vážnější. Pro detektivy je tentokrát pátrání hodně osobní, a proto i emotivnější. Celkový příběh je smutný, hlavně s ohledem na minulost Asada a jeho rodiny a chvilkami se zdá být beznadějný. Vyšetřování je hodně zamotané, ale ne zdlouhavé. Možná se u postav detektivů objevují až superschopnosti, ale v případě tohoto oddělení to ráda přehlédnu. Druhá linie knihy - Rose a Gordon - je hodně zajímavá a docela by mě zajímalo, jestli jsou ve skutečnosti možnosti policie při hledání podezřelých takové, jako předvedl mladý IT pracovník PET. Možná tento díl nebyl nejlepší, ale já jsem se nenudila a Q oddělení zůstává mojí srdeční záležitostí. 4,5*
(1/23)

04.01.2023 5 z 5


Den, kdy voskovky řekly DOST Den, kdy voskovky řekly DOST Drew Daywalt

Nápaditá, vtipná, krásná. Tenoulinká knížečka, která se ale určitě bude líbit. Rozvíjí fantazii a učí děti vnímat předměty, třeba takové voskovky. Škoda, že se občas věci neumí ozvat, aby si jich děti, ale i dospělí vážili. Za mě absolutně kouzelná knížka. 5*
(1/23)

01.01.2023 5 z 5


S Janem Werichem vážně i nevážně S Janem Werichem vážně i nevážně Jiří Pejša

Na každou další knihu o Janu Werichovi se vždy těším. Od této knihy jsem ale dostala něco jiného než jsem čekala. Možná mi chybělo více humorných a veselých příhod a vyprávění. Místo toho jsem se ale víc dověděla o soukromí Jana Wericha prostřednictvím jeho lékaře, ze kterého se postupně stal přítel pana Wericha. Z vyprávění je patrné, že byl nejen rozený vypravěč a bavič, ale i vášnivý rybář a někdy i smutný klaun, kterému chybělo publikum a práce. Škoda, že vyprávění se omezilo často jen na faktickou stránku. Jistě by se dalo ve vzpomínkách autora nalézt více. 4*
(12/22)

30.12.2022 4 z 5


Kytice z pověstí národních Kytice z pověstí národních Karel Jaromír Erben

Tato klasika se nikdy neomrzí. Letos jsem si ji dala napřed v divadelní verzi v ND a bylo to úžasné. A teď i knižní podobě. Obě skvělé. Poučné, temné a napínavé. Ke knize jsem se určitě nevrátila naposled. A ilustrace Jana Zrzavého jsou nádherné.
(12/22)

28.12.2022


Kocour, který zachraňoval knihy Kocour, který zachraňoval knihy Sósuke Nacukawa

Přiznám, že jsem po knize sáhla kvůli obálce a názvu. Nemohla jsem se dočkat, až se začtu, bohužel po pár stránkách mé nadšení vyprchalo. Námět knížky není špatný, ale autorův styl mi nesedl. Řekla bych, že pro děti je moc složitá a pro dospělé zase taková bez šťávy a zdlouhavá. Je to škoda, knížka je plná zajímavých a inspirujících myšlenek, které donutí k zamyšlení a musí je ocenit každý kdo má rád knihy, bohužel cesta k nim je dlouhá a občas až nudná. Vyzdvihla bych kapitolu s Beethovenem, tady mě kniha konečně zaujala, bohužel u dalších kapitol jsem se už do čtení opět nutila. Celkově ale kniha má co říct, což oceňuji, a tak dávám s přímhouřenýma očima 3*
(12/22)

12.12.2022 3 z 5


Feminismus je pro každého Feminismus je pro každého Chimamanda Ngozi Adichie

Tato útlá knížka je rozhodně inspirující a obdivuji autorku, která bojuje za práva žen v zemi, kde nejsou samozřejmostí. Znovu jsem si uvědomila, že i přes problémy, které každodenně řeším, mám štěstí, že jsem se narodila v pupku Evropy a ne o pár tisíc kilometrů jižněji. Výdobytky, které jako ženy v dnešní době máme, bereme jako běžné a slova jako feministka jsou u nás často vyslovována s despektem a hanlivostí a to i ženami. A to je myslím špatně. Souhlasím s tím, že extrémy nejsou dobré ani na jednu stranu. Nejsem z těch, kterým vadí pokud jim muž složí pochvalu nebo je pustí do dveří jako první, ale jsem nesmírně ráda, že o sobě smím rozhodovat sama a mám práva stejná jako muži. A těm, které tohle celé začaly, nikdy nepřestanu být vděčná, protože já už o své právo pod sluncem bojovat nemusím. Snad jednou budou tyto možnosti mít i ženy v zemích, kde si o tom zatím mohou nechat jen zdát.
Kniha by se možná mohla objevit v hodinách společenské výchovy, protože získat v této problematice trochu náhled neuškodí klukům ani holkám. Za mě 4,5*
(11/22)

24.11.2022 5 z 5


40 dní pěšky do Jeruzaléma 40 dní pěšky do Jeruzaléma Ladislav Zibura

Tak jsem s "princem Ládíkem" doputovala až k Mrtvému moři a musím říct, že se mi cestovalo skvěle. Bez bolestí zad z těžkého batohu, puchýřů a parného slunce. Obdivuju jeho nadšení i schopnost se družit a domluvit - někdy i beze slov - s úplně cizími lidmi. Ale hlavně odhodlání splnit si sen i tam, kde by to mnohý z nás stokrát vzdal. Líbí se mi jeho náhled na svět, kde hledá to společné a stmelující. Člověk je to možná trochu naivní v dnešní době, ale rozhodně inspirující a odvážný. A obdiv i jeho mamince... 4,8*

"Pocit štěstí podle mě není výsledek okolností, ale především vlastního rozhodnutí.... I lidé žijící v úplně stejném prostředí svět kolem sebe často vnímají naprosto odlišně... Náš život přitom neovlivňuje to, jaký svět skutečně je, ale jen to, jak k němu přistupujeme. "
(11/22)

18.11.2022 5 z 5


Zázračný úklid - pořádek jednou provždy Zázračný úklid - pořádek jednou provždy Marie Kondo

Co říci o této knize? Pro mě je to tak napůl -
1- autorka je podle mě tak trochu posedlá uklízením
2 - přesto musím přiznat, že jsem získala řadu dobrých rad a za ně jsem vděčná
3- u části o skládání ponožek a hlavně vytrhávání listů z knih jsem dělala, že v knize vůbec nejsou
Takže závěrem - autorka má jistě v mnohém pravdu - řada z nás jsme křečci nepotřebných věcí, ale jako celek mi takový perfekcionismus přijde moc. Na druhou stranu, jak říká, je to na každém, pro co se rozhodne a nenařizuje, jen doporučuje. Proto jsem se rozhodla, že část rad si zkusím osvojit, ale dál si budu užívat trochu svého chaosu a hlavně knihovnu, ve které je více než jen malé množství doporučených knih. 3,5*
(11/22)

10.11.2022 3 z 5


Tajuplné příběhy Tajuplné příběhy Arthur Conan Doyle

Tato kniha se mi těžce hodnotí. V dnešní době drsných thrillerů mi tyto povídky až tak tajuplné nepřijdou, ale bráno na dobu, kdy vznikly a vzhledem k nadpřirozeným jevům, které se v některých povídkách objevují, asi mají právo se tak nazývat. A možná ve své době patřily k "bestsellerům". Celkově mě tato kniha neohromila, ale tak už to v knihách povídek bývá, jsou mezi nimi povídky zajímavé, ale i takové, které mě nezaujaly vůbec nebo mi připadaly nedodělané. Ale abych byla spravedlivá, musím ocenit autorův čtivý styl, takže jsem povídky dočetla celé. Nejnapínavější mi přišla poslední povídka Brazilská kočka. Znovu se do knihy pouštět nebudu, ale 3,5* si i přes mé výhrady zaslouží.
(10/22)

31.10.2022 4 z 5


Slib Slib Sharon J. Bolton

Knihu jsem si moc užila, i když jsem to původně nečekala. Když jsem si totiž přečetla námět knihy, nechtěla se mi vlastně ani číst. Toto již několikrát použité téma mi přišlo otřepané a neuměla jsem si představit s čím novým by mohla autorka přijít. A přesto jsem knihu nedokázala odložit a překvapilo mě, kolik napětí do tohoto klasického rámce příběhu dokázala tato autorka vtěsnat. Rozhodně příběh nevyzněl tuctově, vykreslení postav bylo skvělé a závěr se mi líbil, i když pár kapitol před koncem jsem si už myslela a věděla.... Vlastně je mi líto, že už mám dočteno.
Za mě 5*
(10/22)

21.10.2022 5 z 5


Chtělo by to nový jména Chtělo by to nový jména NoViolet Bulawayo

Touto knížkou jsem se na začátku jen těžce prokousávala, ale teď jsem ráda, že jsem ji dočetla. Styl jakým je psaná, je na čtení poměrně náročný - zhuštěný text s minimem rozhovorů a často propletený styl vyprávění, kdy se prolíná aktuální děj se vzpomínkami. Také obsahově se nejedná o žádnou optimistickou literaturu, což jsem ale ani nečekala. Kapitoly na sebe přímo nenavazují, spíše se jedná o útržky ze života hlavní hrdinky. Celé knize přináší trochu zjemnění to, že je vyprávěna očima malého dítěte, které veškerou bídu, chudobu a smutek dokáže alespoň částečně eliminovat díky mládí, kamarádům a hrám. Ty se ale často až krutě přibližují realitě - což však děti přímo nevnímají.
Celkově si myslím, že je vždy dobré si přečíst něco takového, co nás více postaví nohama na zem a přes co dokážeme jasněji vidět to důležité v životě.
A tak přesto, že se mi kniha nečetla zrovna lehce, zaslouží si podle mě alespoň trochu lepší hodnocení. 4,5*
(10/22)

16.10.2022 4 z 5


Kde zpívají raci Kde zpívají raci Delia Owens

Kniha pro mě byla překvapením a byla vlastně úplně jiná, než jsem podle anotace čekala. (možný SPOILER) Příběh se odehrává v minulém století v jižní Americe a má dvě časové linie. V té první, pro mě poutavější a zajímavější, nás autorka zcela vtáhne do malebného prostředí bažiny pulzující životem a řídící se zákony přírody. Ta druhá, ve které se objeví vlastní zápletka příběhu, by pro mě v knize ani nemusela být. Plně bych si vystačila s Kyiným příběhem a životem. Její boj s osamělostí a přežíváním a zároveň pouto k místu, kde žila, je fascinující. Ale chápu, že by tato kniha byla nejspíše pro řadu čtenářů moc popisným a málo akčním dílem.
Vlastní podstatu příběhu, ale vidím v hranicím, které si mi lidé tak často a úspěšně mezi sebe stavíme. Vždy mě překvapí, jak dlouhou dobu v této zemi přetrvávala segregace černošského obyvatelstva. Ale člověk nemusí mít nutně jinou barvu pleti, aby ho ostatní od sebe separovali. Stačí být v něčem odlišný, nějak poznamenaný a rázem se z něj stává osamělý vyděděnec. O to nepochopitelnější to je, když se jedná o dítě. Lidé jsou často ve svém chování mnohem krutější než zvířata, což je o to horší, že své chování chápou a měli by být vývojově na "vyšší" úrovni.
Úžasné mi připadaly ty části, kdy se Kya zamýšlí a srovnává vzorce chování lidí a zvířat. Je zajímavé, že občas se až tak nelišíme.
A v závěru knížky jsem se zamýšlela já nad tím, které zákony jsou ty spravedlivější, jestli ty lidské nebo přírodní.
Za mě 4,5*
(10/22)

11.10.2022 4 z 5


Feng-šuej Zdravé bydlení s čínským smyslem pro harmonii Feng-šuej Zdravé bydlení s čínským smyslem pro harmonii kolektiv autorů

Tyto knihy mám z nějakého důvodu ráda, přestože se jimi v běžném životě neřídím. Náš dům je často plný chaosu a nesouladu, což této mojí zálibě vůbec neodpovídá, přesto ve mě tato četba vyvolává rovnováhu, mír a příjemné rozpoložení. Možná jednou do sebe vše zapadne a tato moje získaná psychická rovnováha a pozitivní energie těchto knih se začne projevovat i v mém okolí. Jediné čemu nerozumím je, že mě tato čtecí záliba chytá většinou v době podzimních plískanic a krátících se dnů. Bude to nejspíše potřeba vše srovnat a vytvářet krásno uvnitř, když venku už nás to moc netěší.
Konkrétně tato kniha mi ale připadala hodně strohá a zhuštěná. Základy v ní najdete, ale vysvětlení jsou plochá a řekla bych, že pracovat a měnit své okolí jen s ní, příliš nepůjde. Za mě 3,5*
(10/22)

09.10.2022 4 z 5


Moje první lásky a jiné milostné povídky Moje první lásky a jiné milostné povídky Ivan Klíma

Dojemné a poetické příběhy o hledání lásky. Příběhy jsou psány zvláštním zastaralým až melodickým stylem. Hlavně klasické rozhovory jsou nahrazovány popisem rozhovorů jakoby z pohledu třetí osoby, což je hodně neobvyklé. I přes tento osobitý styl se mi knížka četla dobře. Rozhodně se k tomuto autorovi ještě ráda vrátím. 4.5*
(10/22)

03.10.2022 4 z 5


Dobrodruhům Dobrodruhům Tereza Ramba

Myslím, že na tuto knihu musíte být správně naladěni a určitě se nebude líbit každému. Já jsem si ji vybrala původně kvůli přebalu, který mě zaujal a když se mi pak dostala do rukou, tak se mi líbila ještě víc. O autorce jsem toho moc nevěděla, jen jsem si vždy myslela, že je trochu střeštěná, ale zjistila jsem, že je v ní mnohem víc. A i kniha je jiná než jsem čekala. Není to klasický cestopis. Je to takové plynutí ze země do země na vlně vzpomínek, emocí a myšlenek. Někdy je to neuspořádané a nahodilé, ale o to víc srdečné. A celé se to čte moc pěkně. A tak jsem s Terezou procestovala i země, kam bych se já osobně nikdy neodvážila. Možná je trochu blázen, ale klobouk dolů...
Nejvíc se mi líbily kapitoly typu - Co jsem se naučila v džungli..na severním pólu...na poutní cestě...ve Skalistých horách...v Peru. Kouzelná je i část odehrávající se na vodě. Prostě, mně se kniha líbila a Tereziným babičkám přeju silné nervy, protože tahle holka toho asi nenechá...4,5*
(9/22)

16.09.2022 5 z 5


Než vystydne káva Než vystydne káva Tošikazu Kawaguči

Možnost vrátit se v čase, jak lákavé. Asi každý nad tím občas přemýšlel. Udělat věci jinak, použít jiná slova, prostě něco změnit. Ale to poslední tady není možné. Ať chceme nebo ne budoucnost se změnit nedá. Ale něco se přece jen změní, ale to bych prozradila moc. Kniha je moc pěkná, možná chvílemi smutná, ale hlavně vás donutí k zamyšlení. Slovo ani čin, který jednou uděláme už nevrátíme. Jediné co můžeme udělat se omluvit nebo se z chyby alespoň poučit a příště být lepší. První povídka je trochu slabší, další se mi líbily už moc. Za mě 4,5*
(9/22)

14.09.2022 5 z 5