IVANA0123
komentáře u knih
Temné hlubiny
Robert Bryndza
Kniha mě bavila a četla se dobře. Jako vždy byl i další případ šéfinspektorky Eriky Fosterové napínavý. Bohužel její urputnost, se kterou se vrhá na každý další případ, mi už ale připadá kritická a styl, jakým se vnutila tentokrát do vyšetřování připomíná buldoka. Pravdou je, že zatímco její kolegy Petersona a Mossovou mám čím dál raději, u Eriky je to naopak. I tak se chystám pokračovat dalším dílem, tentokrát je to za 4*.
(4/24)
Inspektor Prevít
František Niedl
Bavila jsem se. Netradiční detektiv, netradiční vyšetřování a tak specifický humor. První kapitolu jsem přemýšlela , jestli pokračovat, a pak jsem tomu podivínovi začala fandit. Ten trochu chlapský ironizujicí humor mi nakonec sedl a já se občas smála i nahlas. Sice to nebylo, na co jsem zvyklá, ale jako detektivní oddechovka to nebylo špatné. Asi ten styl nesedne každému, ale zkuste dát Prévitovi alespoň šanci. 4*
(4/24)
Klekánice
Tereza Bartošová
Tato autorka opravdu umí psát. Napětí, které vás připoutá do křesla a nedovolí knihu odložit, je opravdu nervy drásající a já jsem ji dala v podstatě na jeden zátah. Vyhovovalo mi, že v knize nejsou žádná hluchá místa a vše se soustředí čistě na rychlé rozuzlení. Musím přiznat, že některé "drobnosti" byly nepravděpodobné, přesto to celkově knize asi příliš neublížilo, což je z hodnocení vidět. Kdo je za vše odpovědný, jsem odhadla, ale jakým způsobem mě dostalo. Na naše poměry hodně drsný a šokující závěr a doufejme i málo pravděpodobný. Co na knize určitě upoutá je úžasná obálka a název z Kytice mi příjde také zajímavý. Celkem jsem spokojená, ale rozhodně teď sáhnu po jemnějším žánru. 4*
(4/24)
Vodník
Tereza Bartošová
(SPOILER) Hodně dobré. Drsné a perfektně popsané- postavy jsou reálné a prostředí vesnice mezi loukami a lesy protkanými řekou Litavkou a rybníky s temnými hlubinami jsem přímo viděla před očima. Knížka je neuvěřitelně napínavá, vyšetřovatelé se dobře doplňují a příběh se několikrát zamotá a když už se zdá řešení jasné, je opět vše jinak. Až do konce jsem se nestačila nudit a ke konci knížku ani odložit. Mám jednou výtku - nečetla jsem zatím Klekánici, která byla první a dvakrát se v knize objevila zmínka o předchozím případu a trochu bylo naznačeno, jak dopadl, tak mi přijde líto, že mám částečně vyzrazený konec knihy, na kterou se teď chystám. A konec tentokrát? Tak mrazivý, že vás ta poslední věta připoutá do sedačky. Doporučuji knihu i autorku. 5*
(4/24)
Černočerné srdce
Robert Galbraith (p)
Prostě super, Strike a Robin jsou jistota. Jen mám s knihami této autorky při dočtení velký problém. Na jednu stranu jsem ráda, že jsem knihu dočetla a vím, jak vše dopadlo, ale zároveň se nutně dostaví pocit smutku, protože je konec a další díl v nedohlednu. A přestože těch stránek bylo tentokrát opravdu hodně, klidně bych četla dál. Námět byl super a je víc než aktuální. Většina z nás žije v menší či větší míře i v tom digitálním světě každý den a o našich dětech ani nemluvím a málokdy nás napadne, jak moc jsme díky internetu zranitelní. V této knize se ukázalo, jak lehce se zde šíří zlo, když je vše anonymní a jak jednoduché je v tomto médiu zmanipulovat dav i jedince.. Prostě autorce se opět povedla skvělá kniha a mně nezbývá než opět čekat.
(4/24)
Myšlenky za volantem
Marek Eben
Milý a jemný humor pana Ebena jsem si velmi užila. Jde opravdu , jak název předesílá, o náhodné myšlenky a vzpomínky, vyprávěné s lehkostí a občasným odbočením od tématu, jak už to při přemýšlení bývá. A to se mi asi líbilo nejvíc, ta lehkost a přirozenost, žádný násilný humor. Při čtení jsem se spíš pousmála než bych smíchy brečela, ale bylo to velmi příjemné čtení. Obzvláště sloupečky o psech a soužití s manželkou jsou velmi povedené. Škoda, že jich v knize nebylo víc. Autorovi moc děkuji za příjemné chvilky u čtení a těším se na nějakou další knihu. 4.8*
(3/24)
Ledový drak
George R. R. Martin
Krásná obálka a krásné ilustrace. Samotný děj už tak úžasný není a nějak mi nesedí ani to zařazení knihy do kategorie pro děti, protože hezkých a radostných věcí je tam minimálně. I když možná děti vidí příběh jinak, na mě v ní bylo příliš smutno. 3,5*
(3/24)
Londýn - Vše co chceš vědět
Klay Lamprell
Náhodný výběr a velké překvapení. Nečekejte žádného nudného průvodce. Kniha nenásilnou formou seznamuje děti s největšími zajímavostmi Londýna a nejbližšího okolí. Vedle historických památek a událostí - hlavně těch pikantních nebo děsivých - jsou tu i kapitoly o módě, současných umělcích nebo kde hledat místa spojená s Harry Potterem. Prostě vše co by mohlo teenagery v Londýně zaujmout. Mně se líbilo i doplnění o odkazy na webové stránky, kde je možno dohledat další informace k jednotlivým kapitolám. Knihu můžu jen doporučit 5*
(3/24)
Vánoční hostina lady Osbaldestoneové
Stephanie Laurens (p)
Kniha žánru, který běžně nečtu, ale protože se občas rozhodnu zkusit něco nového, tak se na ni teď dostalo. Původně jsem si chtěla knihu přečíst tématicky o Vánocích, což jsem nestihla, ale vůbec mi nevadilo naladit se trochu vánočně a romanticky teď. Kniha byla sice celkem předvídatelná, ale příběh příjemně ubíhal a u vánočního pátrání po zmizelém hejnu hus jsem se dobře bavila. Postavy i prostředí bylo velmi pěkně vykresleny, a tak se začíst do tak milé oddechovky nebyl problém. Knihu jsem si užila a vůbec mi nakonec tento romanticko-historický výlet nevadil. 4,5*
(3/24)
Sojčák
Jaakko Ahonen
(SPOILER) Smutné až depresivní. Nevědomost a neadekvátní obava z neznámého a zakázaného a bezmyšlenkovité přijímání příkazů nakonec přemůže touhu po poznání. Sojčák nikdy nepozná svobodu a zůstává navždy uvězněn. Pořád jsem čekala, že se nakonec vzepře a strach překoná...tak nějak si představuji vymývání mozků... Výstižné i skoro beze slov. 4.5*
(2/24)
Noc na Karlštejně
Jaroslav Vrchlický (p)
Překvapilo mě, jak tenoučká knížečka vedla ke zfilmování tak obsáhlého filmu, přestože obsahově jsou vlastně skoro totožné. A přestože jsem většinou na straně knihy, v tomto případě u mě vyhrává verze filmová ( tedy ta druhá v pořadí, že jsou dvě jsem zjistila až nyní). Co mě zaujalo je, že některé rozhovory jsou ve filmu takřka totožné, ale některé věty jsou přiřazeny jiné postavě. Třeba v rozhovoru Alžběty a Arnošta hned při prvním setkání se mi to zdálo hned několikrát. Alespoň, co si pamatuji. Rozhodně jsem si knihu užila, i když napříště už si ji připomenu opět filmově. 4,5*
(2/24)
Jako v zrcadle, jen v hádance
Jostein Gaarder
Kniha je moc krásná. Je protkána celou řadou zajímavých a hlubokých myšlenek, ale... Je tak hrozně smutná, když se nad ní zamyslí člověk do hloubky. Absolutně si nedokážu představit, jak ji chápou děti a jak připadá jim. Chvílemi mi přijde náročná až filosofická i pro dospělé. Rozhodně je nezapomenutelná. A já bych si teď moc přála, aby to tak bylo vždy, když někdo odchází.. nenápadně, s milým a laskavým průvodcem.., a pak se stane součástí věčnosti. 5*
(2/24)
Gazely
Patrik Hartl
Většinu knih Patrika Hartla mám prečtenou a musím říct, že za mě jsou Gazely velmi povedené. Zařadila bych je hned za Prvoka, Šampona... Nebo možná i na stejnou úroveň. Jsou sice trochu vážnější, ale i tak jsem se u knihy dobře bavila. První tři kapitoly mi vyhovovaly asi víc než ta poslední společná, ale v té do sebe zase všechno pěkně zapadlo. Všechny tři hrdinky mi byly blízké, možná i tím, že řešily podobné životní období. A hlavně se mi líbilo, že se přes všechny nakumulované problémy nevzdávaly. Prostě najít kamarádky, které se navzájem podrží, je vždy životní výhra. Takže za mě i přes nedořešené konce pozitivní kniha, kterou jsem si užila. 5*
(2/24)
Slyšet jeleny zpívat
František Šmehlík
Napínavé a drsné. V první půlce jsem trochu plachtila mezi křestními jmény, příjmeními a hodnostmi vyšetřovatelů, ale zvykla jsem si a v druhé půlce už mě tyto drobnosti nerušily. Sem tam byly některé náhody sice méně uvěřitelné, ale zajímavý námět i skvělé vykreslení prostředí a postav mi vše vynahradilo. Autor rozhodně píše čtivě, jeho styl mi trochu připomíná mého oblíbeného DD a po jeho další knize se určitě podívám. 90%
(2/24)
Pohádky
Hans Christian Andersen
Styl Knihy se mi nelíbil. Andersenovy pohádky jsou v této knize převyprávěny stroze a popisně. A postrádají veškeré kouzlo, které v jiných verzích mají. Hvězdičku přidávám za ilustrace a za příběhy, které jsou méně známé a v některých knihách jsou vynechané. Za ty jsem ráda. Škoda té formy... 3*.
(1/24)
Vážka
Michel Bussi
S knihou jsem v určité části trochu zápasila. Děj se začal stávat rozvláčným, plným podrobností, které knihu uměle nastavovaly. Skoro jsem měla pocit, že autor chce čtenáři ukázat, jak bezvýchodné a plné slepých uliček bylo vyšetřování soukromého detektiva. Posledních 150 stran se ale vyprávění rozběhlo a dočetla jsem ho na jeden zátah. Na druhou stranu námět knihy i autorův napínavý styl se mi moc líbil. Kniha rozhodně stála za přečtení. 90%.
(1/24)
Jak si Fiškus sbalil saky paky
Sven Nordqvist
Tyto pohádky miluju. Fiškus je lotr, který neustále vyvádí kočičí nepravosti, ale miluje dědu Pettsona, který by pro něj udělal cokoli. Občas je pro oba společné soužití náročné, ale kocourek i děda nakonec zjistí, že když toho druhého nemají u sebe, je jim smutno. Příběh je milý a vtipný a hlavně ho skvěle doplňují úžasné ilustrace, bez nichž by bylo vyprávění poloviční. První knihu jsem objevila, když byl syn malý a dodnes ráda vzpomínám, jak jsme si ji četli. A tento díl mě nadchnul naprosto stejně. 100%
(1/24)
Vánoční sbírka pohádek
Walt Disney
Letos jsem si k Vánocům nadělila ke čtení tuto krásnou vánoční knihu a jsem nadšená. Ty pohádky jsou milé a veselé. Žádný smutek nebo slzy. Prostě dokonalé příběhy pro pohodové čekání na Vánoce. Nádherné ilustrace, jak už to u Disneyho pohádek je. Dětem se určitě bude líbit. 5*
(12/23)
Co všechno snese žena
Jiřina Šiklová
Tenká knížečka Jiřiny Heroldové, později Šiklové, se bez problémů vyrovná mnohem obsáhlejším a novějším knihám o rodinných vztazích. Od autorky jsem doposud četla jen články a rozhovory v časopisech, které mě vždy zaujaly nadhledem a také smyslem pro humor. Tato kniha je stejná, jen autorčin mladší styl ještě není tak odlehčený. Přesto je kniha napsaná velmi zajímavě. Autorka radí, jak je možné si od problémů a konfliktů udržet odstup a řešit je "s nohama na zemi a otevřenou myslí". Ráda se k ní budu vracet. 4,5*
(12/23)
Houpačky
Lucie Konečná
Knížka se mi líbila. Sice jsem se trochu sekla kolem strany sto, ale pak se děj opět rozběhl a druhou část jsem si užívala, i když to byla chvílemi ta méně radostná část. Celkově je to takové smutnoradostné vyprávění o boji, který sice nelze vyhrát, ale dá se hrát alespoň s hlavou vztyčenou - dokud síly stačí. A Jiřka se Zdenou to rozhodně vzdát nemíní. Nejde jinak než jim fandit, i když jsou to babky ztřeštěné... Hlavně, když na to člověk není sám. 90%
"A že spolu něco vyvedou? Že se opijou nebo zhulej? I kdyby je to mělo stát život, je to jejich život."
(12/23)