hystericwidow komentáře u knih

Můžu říct akorát tolik, jako k filmu: Ten konec! Mě neskutečně se*e... Nemůžu si pomoct, ale připadá mi nerealistický. Flynn to po celou dobu skvěle rozehrává, ale konec jí už jednoduše nevyšel a já jejím postavám nevěřím.

3 09.03.2015

Nadčasové dílo jednoho z největších vizionářů, ve své době až trestně nedoceněného Machiavelliho. Povinná četba, kterou většina dnešních světových Vladařů bohužel nikdy neviděla. K jejich škodě...

3 05.09.2014

Nenáročná a čtivá novelka, možná místy víc slušný horor než sci-fi. Styl jejího napsaní je opravdu jednoduchý, takřka bez nulové umělecké hodnoty, nicméně je jasné, že u "Pikniku u cesty" jde především o originální a skutečně poutavý příběh. A nejednou vás z něho zamrazí v zádech.

3 24.06.2014

To je opravdu neuvěřitelné ten náš český absurdistán. Za podobné názory by si autor v USA nebo jiných vyspělých zemích už ani neškrtl. Tady svou nenávist k ženám dokonce vecpe do knížky, kterou mu někdo reálně vydá. NEUVĚŘITELNÉ.

Murakami umí psát. Hm. Ale to je asi tak všechno.

2 26.04.2020

Přiznám se, že od téhle knížky jsem čekala asi něco jiného... Během několikaměsíční četby jsem už ale zapomněla, co to bylo. :) Je pravda, že by se ta knížka dala hodně osekat; autor se často opakuje a jeho schopnost "okecávat" i úplné banality, je neuvěřitelná... Což myslím vlastně jako lichotku. Přesto bych musela být sama proti sobě, kdybych jí dala menší než plné hodnocení. Za tímhle dílem vidím kus obrovské práce, pro kterou mám - jako člověk, který sám píše - jen to největší uznání a obdiv. Jasně, je to "jenom" odborná literatura. Napsána je ale s precizností velkých beletristických děl, kterým se ostatně dorovnává i tím kvantem textu. O její užitečnosti a praktičnosti pro freelancery nemluvě.

2 28.02.2018

(SPOILER) ASI SPOILER:
Hm... Jako asi jsem měla být na konci šokovaná, jaká svině to Mia vlastně byla, ale požadovaný efekt se nějak nekonal. Popravdě jsem si během děje nedokázala k postavám vybudovat jakýkoliv vztah, takže mi vlastně bylo jedno, že na to Colin doplatil. Odsýpalo to sice pěkně, ale co víc? Nic. KONEC ASI SPOILERU

2 07.04.2016

Plán Tortilla je vyloženě taková opilecká pohádka :) Na plechárně se sice tváří jako její rovnocenný partner, ale je to už poněkud odlišnější vyprávění, které překypuje především množstvím pozoruhodných postaviček. Ten hořkosladký pocit, který na konci příběhu ve čtenáři zůstane...

2 23.06.2015

Knížku jsem si přečetla na popud Kamenu a bolesti. A třebaže vím, že se jedná o dva rozdílné literární útvary, po rozmlsání Schulzovým románovým opusem Deník Michelangela blázna hodnotím jako průměr. Koho daná problematika zajímá, ať se určitě ale do četby pustí. Fiktivní deník doplní právě to, co Kámen a bolest smrtí svého autora už dopovědět nestačil a vůbec čtenáře obohatí o spoustu zajímavostí a informací z Michelangelova života.

2 05.02.2015

Už je to dávno, ale můžu říct jediné: Čtení této knihy mě neskutečně s*alo a donutilo mě v minulé životy nevěřit.

2 24.09.2014

Asi se vyplatí pořídit si spíše originál. Český překlad trpí občasnou doslovností a neobratným převodem z angličtiny.

2 13.07.2014

Věřím, že ve třicátých letech minulého století mohla být kniha bestsellerem. V dnešní době, kdy byly o duševním rozvoji napsány stovky a stovky dalších (a hodnotnějších) publikací, je už ale absolutně postradatelná. Některé pasáže jsou vlastně až úsměvné, třeba když autorka odsuzuje jako jakousi prokrastinaci a osobní selhání, když se někdo pokouší zalíbit všem a chová se k nim přátelsky, stejně jako je ostudným nadměrně navštěvovat divadlo či plést. A opovažte se žádat své kolegy o vykonaní určité práce zdvořile! Víte, jak moc jste jim tím protivní? Chápu, že jiná doba rovná se i trochu odlišné názory, ale historické umístění už Brande neomlouvá, že si po většinu času knížky protiřečí. Jednou čtenáře nabadá k pozitivnímu myšlení, pak opět tvrdí, že pozitivně myslet teda opravdu nemáme. Vyzdvihuje představy, ale ten, kdo sní, je už blázen. A zatímco většina příruček radí sugesci a takové ty motivační věty "To zvládnu.", "Všechno dobře dopadne." (což mezi námi opravdu blábol není), autorka opět před takovým chováním odrazuje. Což je asi největší WTF čtení, protože nezní náhodou podtitul knihy, jednejte, jako byste nikdy neměli selhat!? A co jiného tedy má člověk provozovat, když tuhle sugestivní sebedůvěru ani omylem!?... No po přečtení jsem zkrátka těžce zmatená, co nám tím básník chtěl vůbec říct. Nebudu odsuzovat ženu, která se narodila v úplně jiných společenských sférách, nicméně čtenáři 21. století radím: Nebrat, absolutní ztráta času.

2 01.07.2014

Tak dlouho jsem na Godota čekala... A když jsem se dočkala, mé nadšení vyprchalo do ztracena. Neupírám knížce její historickou hodnotu. Chápu, co se jejím příběhem pokoušel Beckett čtenářstvu sdělit. U mě se ale výsledek zkrátka minul účinkem.

2 30.06.2014

Poprvé jsem četla v pátnacti, ale plně jsem tohle mistrovské dílo ocenila až o šest let později. Vedla Hlavy XXII ta nejbrilantněji napsaná satira! U scény Dixonovy přednášky umírám smíchy pokaždé, když ji čtu.

2 24.06.2014

Ze začátku jsem byla nadšená. Čím víc ale zákony přibývaly, tím menší mé nadšení bylo. Druhou půli knihy jsem už vyloženě protrpěla a nedokázala se soustředit na text. Což je asi chyba mé těkavé mysli, ale dobrá kniha ji přece musí zkrotit! :D Kdyby autor zákony osekal na polovinu, udělal by líp. Přišlo mi, že se v průběhu knihy už jenom opakoval a některé zákony se navíc navzájem popíraly. Z těch posledních kapitol si už fakt nepamatuju vůbec nic.

Ke kritice "nemorálního" obsahu knihy: Samozřejmě, že zákony nejsou v realitě úplně aplikovatelné, je to spíš taková zajímavá sonda do hlubin lidského chování. V tomto směru 48 zákonům - jako milovník Machiavelliho - nemám co vytknout. Přesto mi přijde hype kolem knihy (i díky sociálním sítím) hodně nafouklý, ale třeba je to překladem.

My faves: č. 11 (Snaž se, aby na tobě lidé byli závislí), č. 16 (Zvyš si respekt a uznání svou nepřítomností), č. 21 (Nachytej hlupáka na hlupáka - tvař se hloupěji než tvůj terč) a č. 22 (Využívej taktiku kapitulace: obrať slabou stránku v moc).

1 12.04.2023

Jako pěkný, ale furt je to prostě jen "instagramová poezie"... A ta by mě možná štvala o něco míň, kdyby se jí dneska nevěnoval každej druhej rádoby "umělec" na IG. To, že si pod sebe napíšeš pár hlubokomyslných vět, z tebe opravdu básníka či velkého umělce nedělá. (A to teď ani nevztahuji na autorku, ale obecně na celý tento "literární žánr"; autorka vlastně zastupuje tu míň pofidérní menšinu.)

1 10.04.2020

Tohle opravdu není biografie, je to jenom sborník textů z wikipedie a bulváru doplněný o detailní recenze alb. Okej, budiž, ale proč mám pocit, že si s tím autor nedal absolutně žádnou práci a je to jenom takové dojení kozy, dokud z ní ještě něco kape? (V případě Amy bohužel - dokud je ještě živá.) I životopis napsaný takovým stylem se dá přece udělat mnohem kvalitněji. Ne, opravdu mě nebaví číst x odstavců o podrobné kariéře nějaké vedlejší postavy z Amyina příběhu, už vůbec ne, pokud k tomu autor pravděpodobně použil ctr+c ctrl+v. Stejně tak mě nezajímá, co všechno za obchody a podniky najdete v místě, odkud Amy pochází. Je cool, že si autor dal aspoň nějakou práci a jejím rodištěm se projel, ale jako fakt to musí čtenáři servírovat stylem "najdete tam trafiku, pekárnu, obchod s oblečením, židovského doktora, květinářství bla bla bla" ? WTF. Na nejednom místě jsem taky měla pocit silného déjà vu..., wait, to nebylo déjà vu, ale autor fakt opakuje již jednou napsané. Proč? Proč si nemám myslet, že tady prostě jenom někdo narychlo něco spíchal a vůbec nehleděl na kvalitu? Citace z bulváru jsou možná zajímavé, ale do kontextu knihy se daly zařadit rozumněji, tak, aby čtenář neměl pocit, že čte jenom výčet toho, co kde Amy řekla. O tom, že i tady se autor opakuje, ani nemluvě. Je opravdu nutné napsat ten stejný výrok podruhé jen v jiném podání z jiného webu? Překombinovaný text dokázal Johnstone zkrotit jen na místech, kde se pustil do recenzování alb. Jde vidět, že hudební kritika je pravděpodobně jeho doménou, a měl by se jí držet. Namísto těchto katastrofálních pokusů vytvořit biografii...

Jenom takové lehké nakousnutí problematiky. Místy vlastně celkem otravné čtení. Nevím. Představovala jsem si tu knížku trochu jinak. (btw shodou okolností jsem ji četla krátce po sebevraždě Chestera Benningtona. Takže pro všechny ty popírače, zlehčovatele a jiné ignoranty - mírním se ve výrazech - by to mělo být naopak povinné čtivo.)

1 21.09.2017

Kocábovou je v módě hejtovat, ale nemůžu si pomoct; i když prostě píše o úplných, ehm, blbostech, její styl psaní mě hodně baví. A to mě čeští autoři jinak nezajímají.

1 02.07.2017

Zatím nejslabší věc, kterou jsem od autora četla... Což o to, i zde Steinbeck ukazuje, že je mistr vypravěč. O něco, respektive o hodně slabší byl už příběh, točící se kolem spirituální linie. Když čtete Steinbecka, a máte pocit, jako byste četli spíš Stephena Kinga, je to celkem wtf...

1 25.04.2017