48 zákonů moci

Jako jo, některé principy jsou všeobecně známé. Občas je dobré si je připomenout.

Chtěl jsem původně říct, že to je tak trochu návod na život, ale to jsou silná slova. Ona ta kniha je opravdu trochu amorální ("Lidé platí ochotněji za zlo, než za dobro, vždyť vděčnost je břímě, zatímco msta je potěšením.") a upřímně, když jsem ji četl v MHD, všiml jsem si občas nevraživých pohledů svých spolucestujících. Jenže některé ty rady jsou pravdivé a přišel jsem si na ně už daleko dřív, než jsem si je zde přečetl. Něco je prostě dobré znát i jen proto, abyste tento druh chování postřehli u ostatních a něco vám jen pomůže v životě, protože mít zdravou sebeúctu a znát svou hodnotu je správně.

A závěrem krátký příběh z knihy, který mě pobavil:

"S králem se sešel jeden člověk chamtivý a jeden závistivý. Král jim řekl: „Jeden z vás mne může požádat o vše, co ho napadne, a já jeho žádost vyplním. Ovšem mám podmínku – druhý obdrží dvakrát tolik.“ Závistivec nechtěl žádat první, protože mu závist nedovolila ani pomyslet na to, že by někdo dostal víc než on. Chamtivec také nechtěl žádat první, protože toužil získat vše. Nakonec chamtivec přesvědčil závistivce, aby žádal první. A co on na to? Požádal krále, aby mu vypíchl jedno oko.

Solomon Schimmel, Sedm smrtelných hříchů, 1939"

Je do dobrá knížka. I když mě se četla trochu těžce a to mám tento druh knížek rád. Určitě ale přínosná a hodně výživná. Jen se musíte pripravit na jiný druh knížky. Je to ale fakt dobrý

Kniha je zajímavá mimo jiné tím, že umožňuje nahlédnout do mysli bezpáteřních jedinců i těch, kteří právě drží moc. Tento jedinečný úhel pohledu ji staví do popředí. Vřele doporučuji k přečtení.

Knížka je celkem malá, ale hutná na obsah. Každý zákon moci je krátce popsán a pak jsou k němu doloženy citace slavných osobností.
Některý zákony mi utkvěly trvale v hlavě. Některé přišli a odešli s otočením stránky. Celkově hodnotím knihu kladně.

„Moc není dobrá ani zlá. Je nástrojem – a záleží na tom, kdo ji drží v rukou.“

Kniha 48 zákonů moci je fascinující průvodce temnými zákoutími lidské psychologie a mechanismy moci, které nás ovlivňují každý den, ať už si to uvědomujeme nebo ne. Robert Greene mistrně odhaluje, jak moc funguje, jak ji získat, udržet a neztratit – a přitom se nezničit.

Co dělá tuto knihu výjimečnou?
Praktické příklady: Greene využívá příběhy z historie, od vládců starověkého Egypta po špičky moderní politiky, aby ilustroval svá tvrzení. Každý zákon ožívá na základě skutečných událostí, což čtenáři pomáhá pochopit, že pravidla moci nejsou jen teoretická, ale ověřená praxí.

Bez příkras: Autor neomlouvá morální dilemata, která moc přináší. Místo toho čtenáře vyzývá, aby přijali realitu a pochopili, jak se bránit manipulaci nebo ji efektivně využít k dosažení vlastních cílů.

Univerzální použití: Ať už jste manažer, podnikatel, umělec nebo student, zákony moci jsou relevantní pro všechny. Pomohou vám nejen přežít v dravém prostředí, ale také dosáhnout respektu a úspěchu.

Strhující styl: Kniha je napsána čtivě, s dávkou ironie a nadhledu. Greene nenudí, naopak vás vtáhne do hry a nedovolí vám přestat číst.

Proč ji musíte mít?
Chcete pochopit, proč lidé dělají to, co dělají.
Toužíte mít náskok před ostatními – ať už ve hře o kariéru, vztahy nebo osobní růst.
Potřebujete nástroje, jak se bránit manipulátorům a vyvarovat se chyb, které vedou k ztrátě moci.
Greeneův pohled na moc je osvobozující. Učí nás, že moc není nutně zlá, ale je důležitá. V rukou správně připraveného člověka se stává cestou k naplnění potenciálu a dosažení cílů.

„48 zákonů moci“ není jen kniha – je to mapa přežití a vítězství. Jste připraveni hrát hru?

Mi se kniha líbila. Ne do poloviny, ale celá. Ano, něco je v ní uvedeno extrémní, ale čtenář si z toho odnese to, co potřebuje. Myslím, že trochu “šoku u této knihy není na škodu, alespoň Vás udrží v bdělosti.Navíc každý jsme jiný a máme jiné životní zkušenosti, tudíž co je pro jednoho extrém, je pro druhého jen zajímavost k tomu, co již zná a pro třetího něco, co úspěšně praktikuje.

P.S. - Také si myslím, že kniha mohla být vydána v kvalitnějším vydání s ohledem na know how v ní obsažené.

#prvniprectenaknihavzari2024

Kniha (neprijemne) pravdy. Nikdo nerika, ze se takhle mate chovat. Naprosto ovsem nechapu vydavatele, ze takto zasadni knihu vydal v kvalite a designu hajzlpapiru.

Používat to, ale neoddávat se tomu! Robert Greene nám servíruje jeho stěžejní dílo každým rokem opěvované youtubovými seberozvojovými velikány. Pustil jsem se do něho a ze 48 zákonů jsem jich shledal 29 užitečných. Přišlo mi že Robert už od nějaké 120 stránky psal víceméně nesmysly aby se dostal na běžnou délku 200 stran. Je rozhodně dobré knihu přečíst a vědět jak tito lidé fungují a přemýšlí případně několik zákonů aplikovat v běžném životě a část moci si ukousknout. Každopádně tato kniha jako by nevěřila na opravdové přátelství či lásku a jakoby se z vás snažila vychovat bezcitnou bestii honící se za mocí. Je dobré o tom vědět a jisté míře (v případě potřeby větší) míře zákonů využívat avšak nebrat to jako bibli již bychom se měli celý život řídit, protože jinak budeme na světě úplně sami bez opravdových přátel. 51/52 + 52. 100M offers from Alex Hormozi (celoroční cíl dokonán!)

Za mě určitě zajímavá kniha. Možná ani ne tolik k vlastní změně, ale pro to, aby člověk pochopil, proč mocní lidé dělají to co dělají (nám obyčejným to může připadat divné, nesmyslné až pobuřující, ale jak se zdá, má to svojí logiku a ti lidé tím něco sledují).
Ano kniha je trochu náročná na pochopení, ale pokud si k jednotlivým zákonům dosadíte některé známé kauzy, výroky a tak dále, možná vám to bude dávat trochu smysl.
Úplně nerozumím zdejší kritice. Asi by to nebyl bestseller, kdy na tom nebylo něco pravdy.

Krok vedle...

Ze začátku jsem byla nadšená. Čím víc ale zákony přibývaly, tím menší mé nadšení bylo. Druhou půli knihy jsem už vyloženě protrpěla a nedokázala se soustředit na text. Což je asi chyba mé těkavé mysli, ale dobrá kniha ji přece musí zkrotit! :D Kdyby autor zákony osekal na polovinu, udělal by líp. Přišlo mi, že se v průběhu knihy už jenom opakoval a některé zákony se navíc navzájem popíraly. Z těch posledních kapitol si už fakt nepamatuju vůbec nic.

Ke kritice "nemorálního" obsahu knihy: Samozřejmě, že zákony nejsou v realitě úplně aplikovatelné, je to spíš taková zajímavá sonda do hlubin lidského chování. V tomto směru 48 zákonům - jako milovník Machiavelliho - nemám co vytknout. Přesto mi přijde hype kolem knihy (i díky sociálním sítím) hodně nafouklý, ale třeba je to překladem.

My faves: č. 11 (Snaž se, aby na tobě lidé byli závislí), č. 16 (Zvyš si respekt a uznání svou nepřítomností), č. 21 (Nachytej hlupáka na hlupáka - tvař se hloupěji než tvůj terč) a č. 22 (Využívej taktiku kapitulace: obrať slabou stránku v moc).

Nerozumím tomu, co fanoušci této knihy na ní vidí. Fakt, který všem uniká je, že i když budete do puntíku dodržovat všech 48 zákonů tak nejen že se z vás stane ukázkový kr*tén ale taky vám to zvýší postavení maximálně tak ve vaší sociální bublině. Nestanete se ředitelem zeměkoule ani díky tomu nedostanete povýšení nebo si nezískáte respekt profesora. Moc a síla je částečně otázka povahy, inteligence a charizma. Někdo prostě má na to být lídr a někdo ne. To je naprosto přirozené a přečtením této povrchní knihy se to prostě nenaučíte i kdyby jste se snažili sebevíc. Skutečně mocní lidé tyhle věci ovládají podvědomě, prostě to v nich je. Nikdo z nich by ale o tom takovou frašku nenapsal. Jinak typ: Pokud vám nevadí angličtina, nekupujte si knihu. Na spoustě anglických webech je kniha opsána do posledního slova a zadarmo.

Čekal jsem něco propracovanějšího s větší hloubkou, ne tak povrchního. Zákony moci jsou například: Nikdy nesmíš zastínit svého mistra, Přátelům nedůvěřuj přespříliš, nepřátele se nauč využívat, Skrývej své záměry, Vždy říkej méně, než je třeba, Hodně záleží na pověsti, opatruj ji jako svůj život…. žádná propracovanější filozofie zde není.

Kniha je psaná tak, že přímo čtenáře jednotlivá pravidla navádí k tomu, aby je reálně používal, pokud chce získat moc. Některá pravidla se nám můžou zamlouvat a běžně je můžeme v reálném životě používat, naopak některá nám můžou přijít (a reálně i jsou) za hranou a nemorální, a tak je můžeme osobně odmítat. Ovšem ať se nám to líbí nebo nelíbí, tak významná část lidí kolem nás takto funguje, a proto je dle mého názoru dobré mít do těchto principů vhled.
Kniha je přehledové povahy, což odpovídá jejímu názvu a de facto i cíli, ale mě osobně vyhovují spíše knihy, ve kterých se jde v řešených problémech více do hloubky a čtenář se tak můžu do jednotlivých kapitol více začíst, což zde moc nešlo.

Tato kniha mě nějak extra neoslovila. Ano, moc je o tom být nad někým výše, ale nelíbí se mi, že jsou principy v knize napsané spíše arogantně. Jsou tam i myšlenky, které za to stojí - jako jen nepřítel ti řekne tvoje chyby. Každý zákon je popsaný zhruba na 4 stránkách a připadá mi to rozebrané jen povrchně.....

Z mého morálního hlediska se mi myšlenky této knihy nelíbí. Sice se dá něco vybrat co stojí za zamyšlení a s čím se dá souhlasit, ale takových věcí je velmi málo. Nejlepší jsou v knize úryvky z bajek. Tuto knihu bych hodnotil spíše negativně.

Knihu jsem pouze prolistoval v knihkupectví. Oproti "48 Laws of Power" je osekaná o příběhy, které byly navrženy tak, aby se nám poselství dostalo pod kůži - jako pohádky. Chybí také různé citáty a moudra, která jsou protkaná celou původní knihou. Celkově chybí asi polovina obsahu...

(Na hřbetu knihy je chybně napsáno "Robert Greenn". Je to sice detail, ale něco to knize vypovídá)

Doporučuji přečíst si knihu v originále. Té dávám minimálně 5 z 5.

Jediné čo v knihe má hodnotu sú citácie.
Ak tam nie sú citácie, človek sa od amíkov dozvie, že vodca Mongolov Džingischán bol kresťan.
strana 60