HugeBookworm
komentáře u knih
Úkol přežít
V. Mahaněnko (p)
Mě se to prostě líbilo. Jo, všechno jde hlavnímu hrdinovi až moc hladce. Ve všem se mu daří, všechno objeví a získá, na druhou stranu jsem od začátku brala knihu jako odpočinkovou a nenáročnou zábavu a přesně tohle jsem dostala. Už mám zakoupený další díl a hra na hrdiny může pokračovat.
Hypnotizér
Lars Kepler
Knížka mě okamžitě vtáhla, já mám prostě pro tyhle znepokojivé, zdlouhavé severské detektivky velkou slabost. Prolínání časů a dějů a pomalé rozplétání lidských osudů je moc hezky pojaté, ale na plný počet bodů tomu ještě chybělo to něco navíc, kdy mi spadne brada a nad koncem budu dumat ještě týden poté. Každopádně se, pro mě, jedná o detektivní lahůdku, mňam.
Porodní bába od řeky Hope
Patricia Harman
A je tu další kniha, u které by se mi hodila ta půlhvězda. Příběh je čtivý, krásně ubíhá a po dočtení jsem hned měla chuť sáhnout po dalším díle. Nicméně.... nicméně tu jde o sled různých událostí bez dalšího hlubšího představení a popisu a já si tak nedokázala vytvořit vztah ani k Patience, ani k Betsy ač obě by toho v rámci příběhu měly hodně co nabídnout. Ale to nemění nic na tom, že jde o opravdu fajn knihu, kterou si po delší době určitě znovu přečtu a vím, že se nudit rozhodně nebudu.
Písek
Hugh Howey
U téhle knížky váhám. Na jednu stranu se mi líbila tísnivá atmosféra potápění v dunách písku, kdy jako polovičnímu klaustrofobikovi mi to nahánělo husí kůži, na stranu druhou příběhu chyběla větší hloubka, a mnohem promyšlenější námět, který se ale stále může více rozvinout v dalších dílech, pokud se tedy nějaké vůbec chystají. No na pokračování bych byla zvědavá, ale úplně nadšená z knížky prostě nejsem. Takže dávám slabší tři hvězdičky.
Černé léto
M.W. Craven
Tak tohle bylo velmi příjemné počtení, neustále jsem byla zvědavá co bude v další kapitole. Nemůžu říct, že by mě autor dostal svými příběhy tak moc, jako Lars Kepler, nicméně pořád je to výborně napsaná detektivka. K dokonalosti mi chybí více svižnosti a zvratů a šokující zakončení. Craven nás místo toho pomalu, ale velmi šikovně, provází příběhy, které mají naprosto logický průběh, ale zkrátka mi tam chybí nějaký ten WOW efekt. Přesto je to super detektivka a doufám, že tu vyjde i další díl, který si rozhodně zakoupím, jelikož Poe a Tilly se mi zaryli hluboko pod kůži.
Loutkové divadlo
M.W. Craven
Podle popisku - sériový vrah mučí a upaluje lidi zaživa, jsem čekala krvavý thriller podobný stylu Chrise Cartera. Avšak pozor, toto je čistokrevná, pomalá detektivka odehrávající se v prostředí malebného anglického venkova. Celá atmosféra mi přišla taková poklidná, jako by nikdo nikam nespěchal, a to ani moc v tom vyšetřování. Nicméně duo věčného samotáře Washingtona Poea spolu s vysoce asociální, ale také vysoce inteligentní analytičkou Tilly Bradshawovou mě prostě dostal. Knížka se mi líbila a to tak, že moc. Styl vyprávění mi sednul a měla jsem pocit, že všechno dává smysl a všechno krásně plyne. A já jdu hned do druhého dílu.
Ptačí sněm
Ransom Riggs
Tak to vypadá, že by se nám příběh pomalu dostával ke konci? Že by? Ptačí sněm byl fajn, přála bych si, aby nová postava Noor měla více prostoru, jelikož její podivnost vypadá docela prima, ale celkově jsem spokojená. Všem knížkám jsem dala průměrné tři hvězdičky, protože jako série je to průměrná, příjemná zábava. Nevystřelí vás to samým nadšením až na Měsíc, ale taky vím, že se mi na Sirotčinec nebude v knihovně prášit, a že se k němu ještě několikrát vrátím.
Mapa dní
Ransom Riggs
Teda pane Riggs, ten začátek byl tak rozvleklý a celkem nudný i na mě, a to mám vaše knížky fakt ráda. :D Asi nejslabší díl, i když po pomalém úvodu se všechno zase rozjede tak, jak jsme zvyklí a konečně se z Anglie přesuneme do divočejší Ameriky.
Knihovna duší
Ransom Riggs
I třetí díl si udržuje své napětí a kouzlo. Asi jsem si ho užila nejvíce z celé, zatím ještě neúplné, série. Když vás nebavil první ani druhý díl, třetí to asi moc nespraví. A my, kteří jsme se nechali polapit do sítí Riggsovy představivosti, si přijdeme rozhodně na své.
Podivné město
Ransom Riggs
Druhý díl je o mnoho akčnější, delší a propracovanější a děti přestávají být tak anonymní a máme možnost je o trochu lépe poznat. Chápu, že pro spoustu lidí je právě to prodloužení příběhu tou nudnou částí, ale já mám přesně tohle ráda.
Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti
Ransom Riggs
Příběh není bůhvíjakým super fantasy literárním počinem, ale svým pojetím mě prostě chytnul. Asi v tom měly prsty dobové fotky a celková jinakost příběhu o dětech, které žijí napříč stoletími, bůhví. Někdy se to prostě stává, že ač není něco naprosto dokonalé, stejně vás to může zaujmout a ještě se u toho dobře pobavíte. A jsem si jistá, že se do sirotčince slečny Peregrinové ještě vrátím.