Horal123
komentáře u knih
Bílý Den
Jack London
Pro mě nejtypičtější London. Víra v silného jedince je opět v hlavní roli. Vyhrává jen ten, kdo je silný a odolný. Strhující děj, který se čte jedním dechem. London je vynikající vypravěč.
Mezi zlatokopy
Jack London
Tato kniha se mi líbila jako malému klukovi a líbí se mi i teď ve zralém věku a líbit se mi bude i v důchodu.
Rychlé šípy
Jaroslav Foglar
Tato kniha by se měla pod tlakem cpát do nynějších malých kluků a holek, aby viděli, že existuje i krásný reálný svět mimo monitory jejich počítačů.
Zelené pahorky africké / Mít a nemít / Pátá kolona
Ernest Hemingway
Reálný exkurz do Afriky na konci koloniální éry. Lov byl pro Hemingwaye stejnou vášní jako psaní.
Babička
Božena Němcová
Za mých školních let se jednalo o základní povinnou četbu na ZŠ.
Jáma a kyvadlo a jiné povídky (34 povídek)
Edgar Allan Poe
Některé povídky byly pěkně vypracované, ale většina se mi nelíbila. Asi jsem do nic nich ještě nedospěl a obávám se, že ani nedospěji.
Boží pěst
Frederick Forsyth
Na válečné knihy moc nejsem, ale tato zřejmě tvoří vyjímku. Velmi čtivá a dost poučná, co se týká fungování světových tajných služeb.
Dva roky prázdnin
Jules Verne
Když jsem byl kluk, tak to byla moje asi nejoblíbenější verneovka.
Do Měsíce
Jules Verne
Genialita Verneho jako proroka technického pokroku byla obdivuhodná.
Děti kapitána Granta
Jules Verne
četl jsem jako malý kluk v osmdesátkách. Ne tak dobrá jako Dvacet tisíc mil pod mořem, nebo Tajuplný ostrov.
Milenec lady Chatterleyové
David Herbert Lawrence
O této knize bylo v komentářích napsáno hodně. Myslím, že prvotním záměrem autora nebylo napsat pornografický román, jak se někdy uvádí, ale ukázat rozpor mezi mdlým, strojeným, často falešným životem anglické aristokracie a šťavnatým živočišnem chudého lidu. Některé pasáže byly docela čtivé, ale obecně mně kniha moc nezaujala. Znovu číst určitě nebudu.
Prázdniny v Evropě
Ladislav Zibura
Knihy prince Ládíka zkrátka nezklamou. I když je pravda, že když Ladislav při svých cestách chodil pěšky, setkával se s jiným typem domorodců, většinou obyčejných vesničanů. Vyprávění o nich mě bavilo trochu více, než vyprávění o lidech, které si stopnul. Navíc autostopem se jezdí po hlavních tazích, které nejsou tak zajímavé jako místa, na které Ladislav došel pěšky v minulých knihách. Ale britský humor autora zůstává stále stejný-vynikající.
Dodatečně doplněno:
Minulý týden jsem navštívil přednášku a promítáni Ladislava Zibury k této knížce. Něco tak zábavného jsem za poslední rok nezažil. To nelze slovy vyjádřit, to se musí zažít. V podstatě jsem se dvě hodiny nepřetržitě smál..... Doporučuji navštívit.