Hobo komentáře u knih
Kniha mého rodného kraje, která trvale patří do mé knihovny a k níž se stále vracím, stejně jako do Jizerek, které mi chybí už více než 60 let. Jakmile o Jizerky zavadím, pocítím jiný vzduch. (No, při srovnání s pražským to není tak překvapivé...)
Pro dnešní rozkolísanou a nestabilní dobu nesmírně užitečná kniha, která dodává optimismus a naději, že pravda se blíží.
Ač jsem to četl coby už notně přestárlé dítě, pobavil jsem se.
Výborný historický příběh z prostředí běžnému Evropanovi nezvyklého. Příběh plný intrik, které nutně ovládají a obkličují rozhodování absolutistického panovníka.
Fakt je, že fotbal mě absolutně nezajímá. Ovšem reportáže od Oty Pavla mají své kouzlo.
Právnická obhajoba české řeči, dokazující, že v Čechách vždycky platila čeština a vyvracející tvrzení o právní nadřazenosti němčiny coby úřední řeči.
Stojí za to nevyhýbat se klasikům. Nejsou zastaralí, nejsou nečtiví.
Asi si budu muset od Sasinka přečíst víc prací než jen tuto stručnou publikaci. Stojí za to. Sice i nadále bezesporu mnohými řazena mezi pomýlené, ale všeho do času.
Nemám příliš rád rozlítané osoby se silným puzením napravit svět. Vůbec potom nechápu, jak se může někdo zakoukat do "krásného svalnatce", aniž by ho opravdu poznal, ale budiž, to může být tím, že já takový svalnatec nejsem. Ostatně ani krasavec. Vlastně jsem se celou četbu ztotožňoval spíš s Peterem.
Ale konec dobrý, všechno dobré. Ona vlastně každá taková rozlítaná nadšenka jednou prohlédne, a když ne, sotva se o tom dozvíme. A tak jsem vlastně tuto autobiografii nakonec pochopil jako popis hledání a usazování. Oni to ti dnešní mladí vlastně v současném nestabilním světě nemají při rozhlížení lehké. A vypadá to, že Miša nakonec dohlédla na tu správnou cestu. Asi si pár karambolů ještě užije, ale už na jiné úrovni.
Život domorodých Nivchů sice silně narušovaly styky s okolními národy, ale jak vidno, v žádném případě nešlo o genocidu, s jakou se potkali američtí indiáni. Popisy tradičního způsobu života a soužití s přírodou jsou docela zajímavé.
Shakespearův život je oprávněně shrnut do několika prvních stránek, však jeho dílo vysoce přerůstá jeho individuální bytí. Celkově je publikace, jak uvedeno v anotaci, rozdělena na třetiny, z nichž první je věnována dílu, druhá pak vlivu na náš vývoj, načež po chronologii všech děl následují výňatky z Richarda III., z Hamleta a ze Sonetů (v překladu Erika A. Saudka, tehdy moderního překladatele; na něm jsem vyrostl i já a Shakespeare pro mne znamená Saudek) a citace o Shakespearovi od pozdějších slavných.
Další z mála knih, které dokážou strhnout mnohé závoje před naším vědomím a ukázat, že ne vše, co je nám předkládáno, odpovídá skutečnosti. Chcete-li se zbavit mnohých mýtů, čtěte tuto knihu.
Fascinující román. Leccos se dnes posunulo, těžko říci, zda k lepšímu či horšímu, hodnoty mravů mají dnes jiné kontury, co však se nemění je stále stejné - všichni toužíme po štěstí a to nám nikoliv uniká, leč spíše si ho necháváme unikat mezi prsty. Tak jako hrdinka románu Eva...
Druhý díl přinejmenším stejně výtěžný jako první. Tentokrát o tématech, o kterých se nemluví, respektive "jinak".
Je nesporné, že Pjakinovy knihy budou mít jen příznivce a odpůrce, nic mezi. To ovšem jejich hodnotu jen potvrzuje.
Je skutečně zajímavé, jak tato 300 let stará satira zůstala živá.
Pamatuji různá zpracování pro děti, dokonce pamatuji na spíše obrázkovou knížku, ve které se při otevření některých stránek obrázky zvedly jako kulisy na divadle. Veškerý satirický obraz ovšem zmizel. Nutno číst originál!