Highlander komentáře u knih

... nevím jak začít.
Tohle je to, na co jsem čekal už od prvního dílu Stínu krkavce. Ale dostal jsem Pána věže a Královnu ohně - upozadili Vélina a série tím utrpěla, alespoň pro mě se pak stala hůře stravitelnou a trošku zmatečnou.
Na druhé straně série Draconis Memoria byl sice zajímavý pokus, ale tohle - tohle je to, čeho ses měl držet, Anthony.
Volání vlka pěkně plyne, věnuje se Vélinovi a je velice čtivé. Důstojný návrat ke starému světu s novými postavami, ale i některými našimi oblíbenci. Jsem moc zvědav, co se z toho vyvine - po dlouhé době se u Ryana budu opravdu těšit na novou knihu a skočím po ní hned, jak se na mě usměje z regálu v knihkupectví.

12 13.12.2020

První díl se hodně věnoval Jarvimu, proto mě trošku zklamalo, že je nyní Jarvi trošku upozaděn. Nicméně... rozhodně mi to nevadilo, Jarvi byl stále tahounem děje, jen jsme se na to dívali z trošku jiné perspektivy.
Postavy jsou jako vždy skvěle vykreslené a oblíbil jsem si snad i záporáky.

Jen mě štvaly výrazy typu 'Ta, jež tluče do kovadliny', Matka válka, Matka vran, Otec míru, Otec holubů...
Je to pěkný prvek 'wordbuildingu', jejich kultura... ale jelikož takový výraz byl snad na každé druhé stránce, někdy i 3 v jedné větě... velice brzy jsem dostával chuť se zahryznout do stolu.

Celkově na mě kniha působila lépe, než první díl a přečetl jsem ji opravdu rychle (ovšem taky díky tomu, že jsem na to měl čas.)

7 08.11.2020

Anthony, ty kluku jedna ušatá! Tys to opět dokázal.
Napsat sérii, o které nevím, co si myslet.
Nápad s krví draggů je velmi zajímavý, pěkně je k tomu přidána 'záhada' bělokožce... odkud se vzal, o co mu jde...
Ale na druhou stranu mi to moc nefunguje. Vše mi přijde docela černobílé... buď je to takové, nebo makové. Klidně celý národ je přesně takový, jak se hodí autorovi (nicméně proč ne - např. obyvatelé ostrovů by asi opravdu byli hlavně námořníci/piráti, ale....)...
A za celý tři knihy si vybavuji jen jednu situaci, kdy hrdinové opravdu neměli k dispozici produkt. Sice šlo do tuhého, ale vyřešilo se to tak nějak samo. Jinak jim samozřejmě vždy produkt docházel, ale nikdy nedošel, nebo z toho nebyly nějaké následky.
Napětí a strach o postavy nechyběly, ale přesto mi přišlo, jako by šlo vše jako po másle.
Taky mi moc nesedělo využití produktu. Mohou černou lámat vaz, ale oni prostě dragga znehybní a našijí do něj X kulek. A co nějaké omezení? Mám s tím neomezenou moc, dokud mám produkt? Složitější a těžší věci asi čerpají více produktu... nicméně, jak jsem už zmínil, nějak si nevybavuji, že by někdy produkt došel, nebyl... vždy se v lodním sejfu našel další flakón... nebo dragg k vykrvení...
Ale možná jsem jen rozmazlený. Knihy se každopádně četly dobře a děj nebyl nudný. I jednotlivé dějové linie se mi líbily. Na rozdíl od Stínu krkavce, kde se Píseň krve točila kolem Vélina a v dalších dvou knihách byl už dost upozaděný, je vyprávění zde vyvážené a všechny postavy mají své místo/prostor.
Takže sice mám 'spoustu' důvodů ubrat jednu hvězdu, ale neudělám to. Je to kvalitní materiál.

8 08.10.2020

Já nevím, já si moc nemám na co stěžovat...
Ano, působí to jako rozjezd. Ano, moc se děj kupředu nevyvinul - ale už jsme si u Assassinů mohli zvyknout, že 'současnost' se moc nehýbá. Ale to mi vůbec nevadí.
Mně se líbí prožívat historické momenty a hltat způsob, jakým se tvůrcům daří do toho zakomponovat Templáře, Asasíny a mocnou civilizaci, která tady byla dávno před námi. A toho se mi dostalo bohatě. Obzvláště mě potěšil první 'záznam' z Animu, protože byl z mého oblíbeného místa/doby...
Každopádně děj mě bavil, navnadil, nenudil... co víc si přát?
Ale ano, asi mi trošku vadí, že je to o děckách, ale co se dá dělat, to je už můj problém. ;)

6 14.02.2020

Sanderson.
Tečka.
Víc netřeba.

Ale já rád napíšu víc, nebojte. :) ;)

Pokud jste četli knihu Tři tváře, pak Spoustu už znáte. Byl to příběh, který mě v knize zaujal ze všech nejvíc, i když samozřejmě na vysoké úrovni jsou všechny. Protože Sanderson.
Nicméně si moc dobře pamatuju (zázrak! něco si pamatuju!), že jsem si po dočtení říkal, že bych byl rád, kdyby každý z těch tří příběhů byl tlusťoučkou samostatnou knihou. Tisíc stran minimum.
A je to tady! Spousta! Sice ne tisíc stran, ale - na rozdíl od Rothfussova 3. dílu Jména větru - je to tady!

Budu se opakovat, když napíšu, že je to velmi originální koncept? Asi ano.
Budu se opakovat, když napíšu, že Sanderson je borec? Určitě ano.
Ale kdo jiný dokáže napsat příběh o bláznovi, jehož superschopností je udržet si zdravý rozum? Navíc příběh, který pohltí a nepustí.
Je naprosto skvělé, jak jsou jeho halucinace propracované, nejraději mám asi Jacka. :)
První příběh nám představí jeho schopnosti a nadchne (nebo alespoň mě) velmi originální myšlenkou... další nám dál představují Stefana a jeho vnitřní boj - a nenechají vás knihu odložit.
Hodně se těším a doufám, že uvidíme i další díly. :)

14 01.12.2019

Moc nevím, jak se k tomu postavit.

První díl mi přišel, že moc nefunguje. Nevadí mi spojení s moderním světem (zas tak moderní není), magie je zajímavá, i když mě nijak extra nenadchla (vždy se najde další produkt, i když jde do tuhého a hrdinům se 'tenčí zásoby') - taky trošku proto, že mi přijdou výhody, které poskytují, trošku moc silné. Ale budiž, nějak uvěřitelné to bylo, nebo to aspoň byla zábava...
Tady, u druhého dílu, nevím, jestli mě bavil víc, nebo míň... Mělo to větší spád, ale zároveň mě to moc nebralo. Lizanne jsem měl rád, ale tady měla pro mě nudnou linku... i když smysl to asi dávalo. Nicméně se mi to asi četlo líp než první díl.
Ale je tady jedna věc, která mě kolosálně vytáčela, i když je to drobnost. Oči. Prostě snad v každé kapitole někdo někomu něco vyčetl z očí. Budiž, jsou to prý okna do duše, dá se poznat, když je někdo neupřímný a tak.. ale kolikrát mi přišlo, že jsou schopni z očí vyčíst i co měl člověk před týdnem ke snídani. Jednou dvakrát bych to překousl, ale bylo to až moc často a... přišlo mi to jako odfláknuté psaní - 'potřebuju, aby věděli to a to.. jak to udělat? Hmm, no tak mu to vyčtou z očí.'
Neboli z celkové rozporuplnosti pocitů a čtení z očí dávám hvězdu dolů. Srazil bych i dvě, ale přece jen mě to u čtení udrželo a spád tam byl, i když občas jiným směrem, než by měl být.

5 01.12.2019

Touto knihou se nám dostává do rukou k přečtení deník Jamese Bakera, který se objevuje ve Fletcherových dobrodružstvích... Není to špatné čtivo, nicméně dost krátké. I přesto nám ale dokáže odhalit další kousek z minulosti před Fletcherem.
Obsahuje i pojednání o trpaslících, elfech a orcích.

Druhou částí knihy je bestiář. Různé druhy démonů, včetně kratšího popisku, úrovně naplnění, many... ale hlavně taky velmi zdařilé ilustrace. :)
Přiznávám, že tahle část mě vůbec nebavila - nechtělo se mi o nich číst a ani jsem to nečetl... nebylo by špatné mít to po ruce, když nás Taran nudil (tedy alespoň mě) ve značné části Pyramidy orků popisy různých 'potvor' v Aetheru.... ale kór takhle sólo bez příběhu si číst o jedné potvoře za druhou... ani ne. Ale ty ilustrace stály za to. :)

Celkově by to na 5 hvězd asi bylo, ale dávám jednu dolů - za délku, respektive krátkost.

6 16.10.2019

Oukej, už nevím, kdo mi to doporučil, ale díky. :)

Je to velmi zajímavá utopie, kdy se nad tím autor i zamyslel. Což je výhoda. Je sice asi nereálné, abychom se úplně zbavili smrti, nicméně se mi líbí, že autorovi vše docela pěkně a hladce prochází - jsou podchyceny různé následky nesmrtelnosti - a tím teď nemyslím jen ten hlavní - kontrolu populace, přelidnění.
Prostě to jako svět funguje. :)

Jen si myslím, že uklidňování se, že je minimální šance, že budete pokoseni, je k něčemu dobré. Protože všichni víme, že pokoseni být můžeme. Kdykoliv, jakkoliv.
Smrt je strašná věc, v této 'smrtelné' době... ale přijde. Dřív nebo později.. jaký ale musí být pocit, když si pro vás přijde smrt, když jste prakticky nesmrtelní? To si nedovedu představit.
Ne tak když váš pokosí dřív, než vůbec stihnete obrátit list - zatímco jiní si žijí už stovky let. Smrt není fér a nikdy nebyla... ale pokud přidáme do rovnice nesmrtelnost, pak je to ještě horší.

Komentář píši po té, co jsem již přečetl i Nimbus, takže mohu s klidem říct, že je to skvělé čtení a pokud by se někomu Smrtka zdála pomalá nebo nudnější, pak vězte, že je to jen předehra.
Velmi dobře odvyprávěno, postavy sympatické a děj plyne velmi pěkně. :)

18 15.10.2019

Ach, bylo krásné vrátit se do Rošáru. :)

Jak již bylo zmíněno, v knize je hodně politiky a vyjednávání, méně akce než v předchozích knihách, ale ani chvilku jsem se nenudil, byl to jen takový hlásek vzadu v hlavě, který se občas ptal: "Tak teď už vytáhnou střepkordy?"
Ale to neznamená, že je to tady bez akce. :) To ani omylem. ;)
Odhalila se spousta tajemství a rozvinulo se naše chápání Rošáru a jak tento svět funguje.

Bohužel jsem za ty tři roky opravdu dost zapomněl.. kdybych měl více času a méně nových knih, přečetl bych si první dvě znovu před třetí. (Hmm, nejsou to Slova paprsků? Cesta před cílem, síla před slabostí, dvě před třetí.... no, tak asi ne. )
Bouřepán ví, že jsem to udělat chtěl, ale nestalo se.
Na začátku knihy je asi dvoustránkové shrnutí prvních dvou knih, které je dostatečné pro hlavní děj, ale víceméně ty hlavní věci si snad člověk pamatuje. Rozhodně jsem v knize narazil na pár věcí, na které jsem si vzpomněl až po zmínce - a na některé si nevzpomínám do teď.

Autor myslím zmiňuje, že je vhodné přečíst nejdříve Arcanum odhalené - ano, dozvíme se tam o jedné z nových postav. Nicméně pozor, pokud jste nečetli sérii Mistborn, tak daným částem v Arcanum se vyhněte - obsahují spoilery pro svět Mistbornu.

Tak jo, jde se na čtvrtý díl...... ou. :/ :(

12 12.09.2019

Trošku mě to zklamalo... sice mi to asi přišlo lepší, než s Daudem, líp jsem se s Billie sžil, zápletka zajímavá....
Ale skoro žádné drama, akce... spousta popisných částí... vše šlo moc hladce... takže i když se mi to četlo asi nejlíp z těch dílů, zároveň je to i nejslabší.

4 26.08.2019

Brandon mi opět sebral dech. A není to tím, že mám astma, ale že pokaždé dokáže vymyslet něco originálního, co dokonce i funguje. Četl jsem spousty pokusů o originální fantasy/sci-fi, kdy to tak kulhalo, až to bolelo i mě. Ale Sanderson to vždy nějak dokáže zprovoznit, ať už si vymyslí sebešílenější věc.
Tato série se jistě nevyrovná Archivu Bouřné záře, ani Mistbornům (pozn. obojí jsou Sandersonovy série), ale za mě je to pořád hodně vysoko na žebříku čitelnosti. Rozjezd pomalejší, ale já osobně jsem se nikdy nenudil a ke konci jsem byl napjatý jako struna - a rozhodně jsem zvědavý, co nám přinesou další díly.

7 17.08.2019

Marku, Marku... ty mi v tom ale děláš chaos.
Je to druhý díl Exkarnace, ale pokud chcete lépe znát postavy v knize, pak si určitě přečtěte nejdříve knihy Oneiros (Korff) a Pohled mrtvého (Löwenstein).... a aby to nebylo málo, tak i sérii Jidáš (Sia). A sérii Ritus (Erik; ale tu jsem bohužel sám nečetl, zatím).
Autor tady spojil postavy z více svých sérií - což se mi moc líbí - jen v tom mám chaos, navíc některé knihy jsem četl relativně dávno...

A jedna rada/návrh na konec - na konci knihy se nachází krátká povídka, bonusový příběh Exemplum, který nevyzradí děj knihy, ale může osvětlit 'podivné' Korffovo chování - jeho zvláštní strach ze stínů a odrazů... pokud chcete vědět podrobnosti, než na to narazíte v knize, přečtěte si nejdříve onen příběh. Není to důležité pro děj knihy, ale sám bych byl asi raději, kdybych ten příběh přečetl před knihou.

3 28.07.2019

Je to zajímavý příběh, dobře se to čte a rozhodně je to napínavé... nicméně je asi lepší, když nad tím dějem, a hlavně postavami, nepřemýšlím.
Ale na druhou stranu... vetřelci jsou tady víceméně jen pro udržení napětí, je to spíše thriller, než pěkná akce s kilometry vyhřezlých střev, na jakou jsem zvyklý.
Příjemná změna? Možná.
A ten závěr? Přijde mi to trošku absurdní, ale... budiž.

6 26.07.2019

Nesuď knihu podle obalu!
Nicméně přesně to jsem tady udělal. Obal mě okamžitě zaujal a věděl jsem, že si ji chci přečíst.
Je sice fakt, že moje přirozená váhavost mě přiměla, abych si ji nejdříve 'proklepl', ale nijak důkladně, brzy se mi potvrdilo tušení, že si ji chci přečíst. Že ji chci ve své sbírce.
Sice mi chvilku trvalo, než jsem si knihu opravdu pořídil, ale stalo se - a přečetl jsem ji skoro najednou.

Děj je velmi zajímavý, originální fungování magie, sympatické postavy... co víc si přát?

Jak tady bylo již v top komentáři zmíněno, celou dobu mě provázel pocit, že se to podobná Sandersonovu stylu. Což není špatně, právě naopak, Sanderson je mistr svého oboru. Domněnka se potvrdila, jelikož autor v poděkování uvádí, že se hodně naučil právě od Brandona - pravděpodobně navštěvoval jeho kurzy/semináře nebo tak něco.

A ještě jednou k obálce. Je nádherná, stejně tak u dalších dílů.... ale vážně musela být brožovaná? Nesnáším tlusté knihy s brožovanou vazbou! Vážně se, alespoň pro mě, nedá číst tak, aby se nepoškodil hřbet. Do Jámy s tím!
Sice brožované vazby vypadají v knihovně pěkně, ale praktické to moc není, obzvláště u knih se 450 stranami.

Procházím se takhle bezcílně knihkupectvím, když najednou vidím povědomou obálku... povědomou a přesto neznámou. Nový Učedník!

Tak to jsem tedy opravdu nečekal. Považoval jsem příběh za uzavřený a nějak jsem dění ohledně série vůbec nesledoval.
Nicméně částečně jsem měl pravdu, děj je opravdu uzavřený - Zjevení démona je prequel, který nám vypráví o dětství Arktura - a samozřejmě dalších postav, jeho vrstevníků.
Je tak trošku škoda, že už dávno víme, jak to s postavami dopadne v relativně vzdálené budoucnosti (a tudíž kdo je 'v bezpečí'), ale dozvídáme se zajímavé souvislosti a kniha má pěkný spád a děj pěkně a svižně ubíhá.
Pro mě to bylo lepší než 'pyramida Orků', kde byly i nudné pasáže.
Jen mě trošku mrzí, že většinu postav a děje z předchozích knih si už moc nevybavuju... mno, někdy v budoucnu si to přečtu vše znovu - a chronologicky. :)

Ta obálka je příšerná.
Poslední dobou u knih velmi chválím obálky, ale tady se to fakt nepovedlo. Obrázek vypadá jako prvopočátky 3D animace, navíc ještě s ne moc dobře 'nafotošopovaným' obličejem.
Jednička měla krásnou obálku, od dvojky ale kvalita klesá... :-/

8 21.09.2018

Jednoduše bych to řekl tak, že je to horší než Píseň krve a lepší než následující dva díly Stínu krkavce....

Velmi pěkný mix steampunku a draků, jsem opravdu zvědavý, co nám přinesou další díly.
Musím říct, že mi ten svět moc nesedí... ale to asi proto, že si na něj teprve zvykám. Líbí se mi děj z pohledu tří osob, pěkně to utíká, i když občas mě štvalo to přeskakování z postavy na postavu kvůli většímu napětí... účel to splnilo, ale nevím, jestli nebyla cena moc vysoká - i když jsem to nikdy neudělal, kolikrát jsem měl chuť přeskočit kapitoly až na další kapitolu s danou postavou. :)
Musím říct, že je to pro mě přehlednější než děje Pána věže a Královny ohně... tam bylo postav ažaž.

Je zajímavá myšlenka využití krve draggů jako elixírů pro 'superschopnosti'... nicméně zatím mi to přijde trošku... vratké. I když tam vidím jasně daná pravidla a 'cenu' za její využití... stejně mi to moc nesedí.
Nevím, možná je to jen pocit a možná se to ustálí v dalších dílech. :) Ale to už jsem hnidopich.
Viděl bych to na krásných 85%. :)

P.S. Parádní obálka! (Přijde mi, že to poslední dobou píšu u každé knihy... :D)

8 09.08.2018

Nejenom že Sanderson má světy skvěle promyšlené s velmi zajímavými typy magie... ale ještě jsou některé (většina?) z nich propojeny tzv. Kosmírem.
Líbilo by se mi, kdyby bylo trošku více rozebráno jak Kosmír vznikl - jeho minulost, nikoliv z pozice autorské. Nicméně méně je někdy více a rozhodně se tady toho dozvídáme docela dost. Asi víc, než v jednotlivých knihách konkrétních světů. A nebo v tom mám prostě jen zmatek. :) Ale to jen dokazuje, že je to fakt spletité a promyšlené. :) ;)
Abych řekl pravdu, když jsem se Sandersonem začal, ani jsem si oněch náznaků nevšiml. Ale zpětně a pak u dalších a dalších knih se mi to začalo formovat... a taky jsem trošku podváděl a zašel za strejdou Googlem....
Každopádně se někdy chystám přečíst si všechny knihy znovu. Stojí za to a moje paměť mi umožní si to znovu užít skoro stejně, jako když jsem je četl poprvé... jen se na to budu dívat trošku jinak, rozhodně pozorněji. :)

Hned první příběh mě zklamal.... nikoliv obsahem, ale proto, že ho známe již z knihy Tři tváře. Ale to mi nezabránilo si ho přečíst, protože je to dobrý příběh - a navíc jsem ho kdysi dávno četl, dřív než Elantris - tedy knihu ze světa, do kterého patří. Nic moc to nemění, ale prostě pro pořádek. :)
Bylo skvělé prožít si nějaká ta dobrodružství spolu s Kelsierem, nebo třeba z Rošáru... už aby byly další knihy Mistbornů a Archivu. :)

9 11.07.2018

Wonder Woman zhruba znám, ale spíše z náznaků a filmu.. ale není třeba ji znát, knihu si můžete užít i bez jakékoliv znalosti komiksů.
Diana v tomto příběhu ještě není dospělá a pochybuje o svém místě na ostrově, má pocit, že tam nepatří - a hlavně, že přesně to si myslí i některé další Amazonky.
Chce zapadnout, chce být někým.
Musím říct, že se mi hodně líbí myšlenka Válkonošek a, jako většina takovýchto příběhů/superhrdinů, je Wonder Woman pěkně zasazena do mytologie, v tomto případě řecké.
Musím říct, že i když ze začátku se mi kniha moc nepozdávala a přišla mi možná i trošku nudná, tak se mi přesto četla dobře a napětí si udržela. A rozuzlení nakonec nebylo tak obyčejné, jak se na první pohled zdálo. :)
Za mě plný počet a jsem zvědavý jaké budou další knihy z této DC série.

3 21.06.2018

Marku, ty jsi to opět dokázal. :)
Autor rozehrál nádhernou partii a já se už nemůžu dočkat pokračování. :)

Hodně se mi líbí ta myšlenka ohledně duší, dokonce je to i uvěřitelné. :) Nebudu to moc rozebírat kvůli spoilerům, protože v knize se to odhaluje postupně. ;)

4 04.06.2018

Budu hodně srovnávat s Marťanem, protože předpokládám, že se většina z nás dostala k Artemidě až po Marťanovi.

Myslím, že autor si vzal k srdci všechny ty stížnosti na technickou část v Marťanovi a tady to docela příjemně omezil. Mně to u Marťana nevadilo, ale rozdílu jsem si nemohl nevšimnout.
Dokonce i hlavní hrdinka občas připustí, že neví, jak něco funguje. Ale ono je taky rozdíl mezi holkou, která vyrostla ve fungujícím a zaběhlém městě na Měsíci, a vycvičeném a vysoce kvalifikovaném astronautovi na krátké misi na Marsu.
Nicméně pokud čtete sci-fi z města na Měsíci, tak se technice a chemii nevyhnete.. ale je to na únosné úrovni a navíc - pokud člověk neunese trošku techniku, chemii a jiné vědy, proč pak číst SCIENCE-ficton? :)
Co se týká příběhu, tak je svižný a rozhodně nenudí. Dočkáme se i humoru, i když trošku jiného než u Marťana. Tak trošku.
Já jsem se rozhodně dobře bavil a měl jsem nutkání číst dál a dál. Byly tam věci, které mi neseděly, nebo mě nějak 'tlačily v botě'.... ale nic, co by mi zkazilo zážitek z knihy a příběhu. ;)

14 20.05.2018